24. - 28. června 1968
Činnost orgánů Národního shromáždění
v průběhu května a června 1968 byla
bezprostředně ovlivněna skutečností,
že 3. května 1968 Národní shromáždění
jednomyslně schválilo programové prohlášení
nové vlády podle čl. 71 Ústavy. Tímto
ústavním aktem Národní shromáždění
dalo plnou podporu programu, který bude v oblasti státní
politiky rozvíjet a uskutečňovat zásady
akčního programu Komunistické strany Československo.
Vyslovení souhlasu s programovým prohlášením
vlády vyjádřilo zásadní jednotu
v přístupu k úkolům současné
doby, a to jak jednotu obou vrcholných orgánů
státu, tak jednoty Národní fronty a lidu,
jehož vůli, zájmy a názory poslanci
v Národního shromáždění
zastupují.
Živé spojení Národního shromáždění
s pracujícími se odráželo v množství
rezolucí a dopisů, které stejně jako
v předcházejících měsících
docházely Národnímu shromáždění.
Tak např. v období od 28. května do 12. června
1968 dostalo Národní shromáždění
a jeho předseda celkem 193 rezolucí a dopisů
od závodních a jiných kolektivů; vyjadřují
stanoviska, požadavky a náměty k aktuálním
otázkám, které Národní shromáždění
řeší, zejména k otázkám
svobody tisku a zrušení cenzury, svobody projevu a
svobody shromažďovací, dále ke státoprávnímu
uspořádání, k územní
organizaci a k otázkám sociální politiky.
Počet dopisů jednotlivých občanů,
kteří se v této době obrátili
na Národní shromáždění
se svými žádostmi a návrhy, byl trvale
asi šestinásobný proti minulým letům.
Nejnaléhavějším úkolem Národního
shromáždění v období po 23. schůzi
pléna bylo projednání nových právních
předpisů, jejichž uzákonění
a důsledné provedení je nedílnou součástí
demokratizačního procesu. Z širokého
komplexu připravovaných změn právního
řádu byly v orgánech Národního
shromáždění projednány zejména
návrh zákona o soudní rehabilitaci, změna
tiskového zákona, zákonné úpravy
v oblasti sociálního zabezpečení a
řada dalších návrhů.
Předsednictvo NS ve své řídící
a organizační činnosti usilovalo o vytvoření
předpokladů, aby práce na projednávání
zákonů, jejichž předlohy připravila
vláda republiky, probíhaly rychle a soustředěně.
V tomto smyslu postupovalo jak vůči vládě,
tak vůči výborům Národního
shromáždění
Hlavní tíha úkolů zákonodárné
činnosti spočívala na ústavně
právním výboru, o jehož práci
a iniciativu se předsednictvo nejvíce opíralo.
Prostřednictvím tiskových konferencí
místopředsedů NS a předsedy ústavně
právního výboru byla také průběžně
informována veřejnost, jak zákonodárné
práce v Národním shromáždění
pokračují a jaké problémy se řeší.
Kumulace úkolů a veřejný zájem
na urychleném postupu zákonodárných
prací si vyžádal v některých
případech mimořádná organizační
opatření. Tak např. v přípravě
zákona o soudní rehabilitaci stanovilo předsednictvo
NS takový postup, aby zásady tohoto zákona
předložené vládou v několika
alternativách byly posouzeny ve společné
schůzi výborů.
Také k posouzení návrhu ústavního
zákona o přípravě federativního
uspořádání státu svolalo předsednictvo
NS společnou schůzi výborů.
Předsednictvo NS přijalo podnět ústavně
právního výboru, aby byl plénu Národního
shromáždění předložen návrh
ústavního zákona o skončení
volebního období do zastupitelských sborů.
Z podnětu předsedy Ústřední
komise lidové kontroly uložilo ústavně
právnímu výboru, aby předložil
návrh na vydání zákona, kterým
se mění zákon o komisích lidové
kontroly. Tímto zákonem se Ústřední
komise lidové kontroly podřídí bezprostředně
pouze Národnímu shromáždění
jako jeho kontrolní orgán. Návrhy ústavně
právního výboru se předkládají
plénu Národního shromáždění.
Rozsah a náročnost připravovaných
změn právního řádu vyvolaly
nutnost vytyčit celkovou koncepci, stanovit postup a vytvořit
organizační předpoklady pro zvládnutí
prací, které vyústí ve změnu
ústavy z r. 1960. Předsednictvo NS schválilo
návrh na zřízení ústavní
komise, která bude organizovat přípravné
práce na změnách ústavy ČSSR;
návrhy se předkládají rovněž
plénu Národního shromáždění.
V průběhu přípravy a intenzivního
projednávání nových právních
norem předsednictvo NS odsoudilo kriticky jakékoliv
snahy předbíhat ústavnímu postupu
a nerespektovat zákonná ustanovení, která
dosud platí. V prohlášení, kterým
se obrátilo předsednictvo NS k široké
veřejnosti, kladně hodnotilo aktivní přístup
občanů, organizací i státních
orgánů k řešení problémů,
které současná doba před naši
společnost postavila. Na adresu těch, kteří
z nekázně nebo z jiných důvodů
porušují platné zákony, předsednictvo
NS však zdůraznilo, že nelze trpět podobný
postup; neúcta k zákonům a jejich porušování
vede ve svých důsledcích k ohrožení
občanských práv a svobod a znamená
porušování zájmů států.
Předsednictvo NS proto zdůraznilo, že platné
zákony je třeba přísně respektovat
v zájmu spořádaného a tím i
účinného nového vývoje a formování
společnosti při rozvoji socialistické demokracie.
Připomenulo vládě, národním
výborům i dalším státním
orgánům, aby zabezpečily respektování
zákonů republiky, jak to vyplývá z
jejich ústavní odpovědnosti vůči
Národnímu shromáždění.
Obdobně jako v zákonodárné činnosti
působilo předsednictvo na rozvinutí cílevědomé
kontrolní činnosti orgánů NS, zaměřené
k tomu, aby se schválený program vlády důsledně
plnil.
Uložilo výborům Národního shromáždění,
aby v návaznosti na harmonogram hlavních úkolů
vlády zpřesnily své pracovní plány.
Ze stejných hledisek schválilo změny v plánu
úkolů Ústřední komise lidové
kontroly.
Z podnětu výborů se předsednictvo
NS zabývalo některými důležitými
úkoly hospodářské a kulturní
výstavby, jejichž řešení se dotýká
naléhavých zájmů obyvatelstva.
Výbor pro plán a rozpočet předložil
k projednání rozbor situace některých
ekonomicky méně rozvinutých oblastí;
na dosah oblastní problematiky a nedostatky dosavadního
řešení poukázala rovněž
rozprava v plénu Národního shromáždění
k programovému prohlášeni vlády. Zpráva
výboru pro plán a rozpočet se opírala
o široký průzkum, který provedly pracovní
skupiny poslanců jako kontrolou výsledků
dřívějších usnesení k
pohraničí a ekonomicky méně rozvinutým
oblastem na Slovensku. Předsednictvo NS vyslovilo souhlas
se závěry, které vypracovala komise poslanců
a které byly schváleny výborem. Usneslo se,
aby Zpráva a závěrečná doporučení
výborů byly zaslány předsedovi vlády
k zaujetí stanoviska. Vyslechlo současně
sdělení ministra národohospodářského
plánování dr. Vlasáka, jak jeho resort
hodlá postupovat při řešení oblastní
problematiky a vzalo na vědomí, že vláda
předloží návrh na námětů
orgánů NS a na jejich zapracováni do státního
plánu rozpočtu na r. 1969 a další léta.
Předsednictvo doporučilo vládě, aby
provedla kontrolu realizace svého usnesení z 13.
března 1967 a dalších opatření,
směřujících k řešení
pohraničí a ekonomicky málo rozvinutých
oblastí na Slovensku.
Zprávu o současném stavu řešení
bytového problému předložil předsednictvu
NS výbor pro investiční výstavbu a
stavebnictví. Předsednictvo se ztotožnilo se
stanoviskem výboru, že rozsah bytové výstavby
schválený Národním shromážděním
jako úkol 4. pětiletého plánu je nutno
všestranně zajistit. Zdůraznilo, že důvody
vážného znepokojení nad neuspokojivým
vývojem bytové a občanské výstavby
dosud trvají. Současně byly schváleny
náměty výboru pro investiční
výstavbu a stavebnictví na účinnější
ekonomickou situaci bytové výstavby, na rozpracování
bytové politiky, zejména ve vztahu k mladé
generaci, k výstavbě bytů na vesnici atd.
Předsednictvo NS rozhodlo, aby zpráva a doporučení
výboru byly předloženy předsedovi vlády
se žádostí, aby k nim vláda zaujala
konkrétní stanovisko a informovala Národní
shromáždění o svých opatřeních.
Předsednictvo NS se dále zabývalo výstavbou
závodu SONP Kladno-Dříň a tažíren
trub ve Švermových železárnách
v Podbrezové. Uvedené otázky průmyslové
výstavby posuzovalo zejména z hlediska, jak jsou
dodržovány přísné ekonomické
zásady investiční politiky v konkrétním
případě rozsáhlých a nákladných
investičních záměrů v odvětví
hutní výroby. Společnou zprávu tří
výborů NS, která obsahuje závažná
zjištění o výstavbě SONP Kladno-Dříň,
zaslal předseda Národního shromáždění
podle usnesení předsednictva předsedovi vlády
s tím, aby po zvážení závěrů
komise oznámila vláda předsednictvu NS své
konečné stanovisko.
Předmětem jednání předsednictva
NS byla dále zpráva ÚKLK o dalším
postupu zajištění výstavby pražského
metra. Předsednictvo NS vyslovilo hlubokou nespokojenost
nad stavem těchto prací a požádalo vládu
o přijetí závěrů k urychlenému
odstranění nedostatků.
Komise Národního shromáždění
pro občanskou kontrolu nad výkonem trestu odnětí
svobody předložila předsednictvu NS zprávu
o své činnosti od počátku volebního
období. Tuto zprávu vzalo předsednictvo na
vědomí; uložilo současně výboru
ústavně právnímu a výboru brannému
a bezpečnostnímu, aby spolu s komisí a ve
spolupráci s odborníky posoudily koncepci vězeňství
a během roku předložily návrhy na perspektivní
opatření na tomto úseku. Předsednictvo
NS vyslovilo rovněž souhlas s tím, aby byla
posouzena působnost právních norem upravujících
výkon vězeňství a režim vazby
a aby byly předloženy návrhy na rozšíření
práv a povinností komise NS pro občanskou
kontrolu nad výkonem trestu odnětí svobody.
V oblasti zahraničních styků uskutečnilo
Národní shromáždění začátkem
června 1968 významnou přátelskou návštěvu
ve Svazu sovětských socialistických republik.
Návštěva navázala na srdečná
a plodná setkání československých
a sovětských představitelů nejvyšších
zastupitelských orgánů obou zemí loňského
roku v Československu. Čs. delegace, vedená
předsedou Národního shromáždění
J. Smrkovským, splnila v SSSR své poslání
a přispěla k dalšímu rozvoji bratrských
vztahů a plného porozumění mezi našemi
zeměmi. Zpráva o pobytu čs. parlamentní
delegace v SSSR bude podána plénu Národního
shromáždění.
Ve dnech 12.-19. května navštívila ČSSR
oficiální finská parlamentní delegace,
vedená předsedou finského parlamentu V. J.
Sukselainenem. Návštěva proběhla v přátelském
duchu a vedla k užitečné výměně
zkušeností. Zájezd čs. parlamentní
delegace do Indie byl rozhodnutím předsednictva
NS odložen a uskuteční se pravděpodobně
začátkem roku 1969.
Předsednictvo NS schválilo některé
studijní zájezdy poslanců do zahraničí.
Tříčlenná skupina členů
výboru pro spotřební průmysl, obchod,
služby a spoje navštívila počátkem
května výstavu komunálního a bytového
zařízení v Moskvě. Desetičlenná
skupina poslanců zdravotního a kulturního
výboru byla pozvána na studijní návštěvu
do Rakouska a tři členové průmyslového
výboru NS pro hlavní výrobní odvětví
a dopravu navštíví Jugoslávii, kde budou
zkoumat zkušenosti z práce podnikových
samospráv.
Představitelé Národního shromáždění
přijali řadu návštěv ze zahraničí.
Předseda Národního shromáždění
Josef Smrkovský, přijal člena Národní
rady Švýcarské federace dr. Schallera.
Místopředsedkyně NS Marie Miková poskytla
rozmluvu panu Julio Scharerovi, novináři mexického
deníku Excelsior. Dále poskytla rozhovor presidentu
společnosti Saturday Inc panu McDonaldovi pro americkou
televizi.
Místopředseda NS Jozef Valo přijal velkou
skupinu účastníků mezinárodního
semináře Ústřední rady družstev
z Asie a Afriky.
Místopředseda Andrej Žiak besedoval s holandskými
poslanci, pracovníky mírového hnutí.
Předseda zahraničního výboru Jiří
Pelikán přijal britského ministra pro bytovou
výstavbu a místní samosprávu pana
Anthony Greenwooda, švýcarského poslance dr.
A. Gerwiga, západoněmeckého poslance dr.
Ernsta Müller-Hermanna a dr. Marxe a britského poslance
Orma.
Předseda kulturního výboru Alois Poledňák
se setkal s předsedou svazové rady pro školství
a kulturu SFRJ V. Mičunovičem.
Poslanec Nový přijal zvláštního
pověřence biaferské vlády Chigicke
Dike. Poslanci Turečková a Vodsloň besedovali
s venezuelským poslancem dr. José Vincente Rangelem
a generální tajemník NS doc. V. Kaigl přijal
vedoucího I. odboru MZV RSR G. Marina.
Na základě změn ve struktuře orgánů
NS, které byly schváleny plenární
schůzí NS 18. dubna 1968, upřesnilo předsednictvo
NS pracovní náplň jednotlivých výborů.
Výbor mandátový a imunitní byl pověřen
sledovat též problematiku, související
s výkonem funkce a pracovními podmínkami
poslanců NS; podle potřeby bude výbor předkládat
předsednictvu NS své informace a návrhy.
V souvislosti s častějšími schůzemi
orgánů Národního shromáždění
a zvýšeným zatížením poslanců
požádal předseda Národního shromáždění
dopisem ze dne 3. května 1968 zaměstnavatele poslanců,
popř. družstva a další instituce, v nichž
poslanci pracují, aby všem poslancům NS umožnili
výkon poslanecké funkce v plném rozsahu ve
smyslu ústavy a zákona o jednacím a pracovním
řádu.
Předsednictvo NS dále rozhodlo, že osvobozuje
poslance NS, kteří jsou po delší dobu
vážně nemocni nebo z důvodů svého
povolání či z jiného důvodu
jsou mimo území ČSSR z účasti
na schůzích ve výborech NS; po dobu tohoto
osvobození nebudou zahrnováni do počtu členů
příslušných výborů NS.
K zajištění nových úkolů
Národního shromáždění
a vzhledem k rostoucí intenzitě a časové
náročnosti prací schválilo konečně
předsednictvo NS některé změny v organizaci
a struktuře Kanceláře NS a v počtu
jejích pracovníků.
Z činnosti výborů NS
Po schválení programového prohlášení
vlády rozvinuly také výbory Národního
shromáždění intenzivní činnost.
Přistoupily k zpřesnění svých
pracovních plánů tak, aby Národní
shromáždění jako celek působilo
na realizaci programu nové vlády v duchu akčního
programu KSČ.
Největší část práce výborů
NS byla věnována zákonodárné
činnosti. Výbory projednávaly návrhy
vlády, orgánů a poslanců NS a sledovaly
stav přípravných prací u těch
naléhavých a očekávaných zákonných
předpisů, kde dosud nebyly Národnímu
shromáždění předloženy ani
zásady nové úpravy.
Společným úkolem v kontrolní činnosti
NS byla příprava projednání státního
závěrečného účtu za
rok 1967, na níž se podílely téměř
všechny výbory NS. Podle zásad, schválených
předsednictvem NS, hodnotily výsledky finančního
hospodaření státu v rozsahu přikázaných
rozpočtových kapitol.
Některé výbory NS projednávaly dílčí
koncepce dlouhodobého rozvoje a působily na dotváření
programu vlády v jednotlivých odvětvích.
Menší část kontrolní činnosti
výborů byla věnována úžeji
vymezeným konkrétním otázkám
hospodářské a kulturní výstavby
a kontrole působení některých zákonů.
Ústavně právní výbor
projednal náměty na legislativní změny
čs. právního řádu, jejichž
potřeba vyplynula z akčního programu KSČ
a programového prohlášení vlády.
Výbor se při tom opíral o stanoviska nejvyšších
vědeckých institucí v oblasti věd
o státu a právu, které se iniciativně
přihlásily k součinnost i s orgány
NS. Přijal závěr, že je nutno zpracovat
tematický přehled, v němž by byly zachyceny
všechny souvislosti nových právních
úprav, aby právní řád se vyvíjel
jako souladný celek. Tento úkol uložil i zvláštní
komisi.
Návrhy zákonů, popř. zásad
zákonů, které už byly předloženy,
byly v ústavně právním výboru
projednávány s velkou odpovědností.
Výbor si zajišťoval znalost stanovisek a všech
orgánů, institucí a skupin občanů,
kterých se zamýšlená právní
úprava dotýká. Organizoval širokou výměnu
názorů a demokraticky působil na jejich sjednocení
zejména v průběhu projednávání
zákona o soudní rehabilitaci, novelizaci tiskového
zákona a dalších.
Současně s projednáváním návrhů
zákonů a přípravou zpráv pro
plénum NS projednal ústavně právní
výbor v průběhu května a června
řadu přikázaných zahraničních
smluv, jimiž se zabýval také výbor zahraniční.
Projednal rovněž na základě usnesení
předsednictva NS nebo z vlastní iniciativy některé
dílčí závažné otázky
právní politiky. Iniciativně využíval
návrh nového práva, které dává
výborům NS zákon o jednacím a pracovním
řádu a předkládal své návrhy
předsednictvu NS.
Zahraniční výbor projednal rozbor
příčin nezákonného opuštění
republiky a posoudili koncepci novelizaci zákona o cestovních
dokladech. Podrobně se zabýval přikázanými
mezinárodními smlouvami a zásadami připravovaných
dohod a smluv; byly to zejména zásady smlouvy o
přátelství, spojenectví a spolupráce
mezi ČSSR a Maďarskem, Mezinárodní pakt
o hospodářských, sociálních
a kulturních právech, Mezinárodní
pakt o občanských a politických právech
a zásady konzulární úmluvy mezi ČSSR
a Francií.
Zahraniční výbor projednával problematiku
dovozu tisku, časopisů, publikací a knih
ze zahraničí a vyžádal si informaci
o průběhu jarního zasedání
Valného shromáždění OSN.
Jako významnou zprávu, rozvíjející
podrobněji program vlády v oblasti vnějších
vztahů, projednal výklad nového ministra
zahraničních věcí o čs. zahraniční
politice a aktuálních mezinárodně
politických otázkách.
Výbor branný a bezpečnostní
zahájil svou činnost 17. května 1968. Téměř
po 16 letech se Národní shromáždění
opět začalo zabývat otázkami obrany
a bezpečnosti státu. V červnové schůzi
projednal výbor zprávu ministra národní
obrany o stavu prací, které vyplývají
z programového prohlášení vlády
k otázkám obrany. Předmětem jednání
branného a bezpečnostního výboru byla
rovněž obdobná zpráva ministra vnitra.
Výbor NS pro národní výbory
projednal souběžně s ostatními výbory
NS přikázané osnovy zákonů
a zpřesnil pracovní plán své další
činnosti. Za účasti předsedů
KNV, primátora hl. města Prahy a primátora
Bratislavy projednal návrh závěrečného
účtu rozpočtu národních výborů
za uplynulý rok.
Výbor NS pro plán a rozpočet, podle
jehož návrhu stanovilo předsednictvo NS postup
a koncepci projednávání státního
závěrečného účtu za
rok 1967 v orgánech NS, věnoval největší
část své činnosti v květnu
a červnu této problematice. Zatímco v květnové
schůzi projednal závěrečný
účet jednotlivých přikázaných
kapitol, věnoval svou schůzi v červnu státnímu
závěrečnému účtu ČSSR
v celém souhrnu; za účasti zpravodajů
projednaných závěrek rozpočtových
kapitol z ostatních výborů NS připravil
konečný návrh pro schůzi pléna.
Výbor pro plán a rozpočet projednal dále
z rozpočtového hlediska přikázané
návrhy zákonů. Jako první z výborů
NS si vyžádal informaci vlády o stavu prací
na přípravě federativního uspořádání
státu, a to zprávu o základních principech
dělby práce při řízení
jednotné čs. ekonomiky.
Průmyslový výbor NS pro hlavní
výrobní odvětví a dopravu prodiskutoval
počátkem května akční program
KSČ z hlediska práce Národního shromáždění.
Další květnovou schůzi věnoval
projednání návrhu závěrečného
účtu podle přikázaných kapitol
resortů řídících hlavní
výrobní odvětví a dopravu.
Výbor NS pro spotřební průmysl,
služby, obchod a spoje se sešel k projednání
příslušných částí
státního závěrečného
účtu za rok 1967 koncem května. V téže
schůzi projednal přikázaný legislativní
program a ve smyslu usnesení pléna NS zařadil
na pořad svého jednání obsah interpelace
poslance Manďáka k činnosti Ústřední
správy spojů.
Na požádání výboru pro investiční
výstavbu a stavebnictví přednesl nový
ministr stavebnictví ve výborové schůzi
hypotézu dlouhodobého rozvoje tohoto odvětví
do r. 1980; výklad se setkal s velkým zájmem
výboru. Kromě přikázaných zákonných
předloh a příslušných částí
závěrečného účtu projednal
výbor pro investiční výstavbu a stavebnictví
závěry společné komise tří
výborů Národního shromáždění
k výstavbě závodu SONP Kladno-Dříň
a k výstavbě Švermových železáren
v Podbrezové. O těchto závěrech podal
zprávu předsednictvu NS.
Také výbor NS pro zemědělství
a výživu měl na pořadu své
květnové schůze projednání
příslušné části závěrečného
účtu - kapitoly ministerstva zemědělství
a výživy. Zabýval se dále přikázanými
návrhy zákonů a jako významnou součást
celkové koncepce rozvoje zemědělského
komplexu hodnotil přípravu ustavení Svazu
družstevních rolníků; k příští
organizaci tohoto významného zájmového
svazu předložil výbor řadu podnětných
návrhů.
Kulturní výbor NS po zpřesnění
svého plánu práce jednal o závěrečném
účtu a celkových výsledcích
hospodaření ministerstva školství a
ministerstva kultury a informací. Současně
s rozborem závěrky za uplynulé období
jednal o aktuálních současných otázkách
hmotného zajištění školství,
zejména o problematice zchátralého fondu
školních budov. Návrhy na účinnější
řešení těchto otázek chce kulturní
výbor uplatnit v příštím pololetí
při projednávání státního
rozpočtu na rok 1969.
Zdravotní výbor jako jediný pokračoval
souběžně s náporem legislativních
prací i v kontrole působení některých
platných zákonů, upravujících
podmínky ochrany životního prostředí.
Kontrola, opřená o průzkum poslanců
a zprávy ÚKLK, byla konkrétně zaměřena
na působení zákona o vodním hospodářství
a dalších předpisů proti znečišťování
povrchových vod v ČSSR, dále na právní
předpisy na úseku opatření proti nadměrnému
hluku a konečně na působení zákona
o boji proti alkoholismu.
Nový ministr zdravotnictví seznámil zdravotní
výbor s akčním programem v péči
o zdraví a ve zdravotnictví.
V červnové schůzi pokračoval zdravotní
výbor v projednávání příslušných
částí závěrečného
účtu. Formuloval své konečné
stanovisko k vládním návrhům zákonů;
řešících některá opatření
v oblasti sociální politiky, k nimž v etapě
projednávání zásad vyslovil vážné
výhrady.
Charakteristickým rysem metod práce výborů
v uplynulém období byl velmi široký,
proti minulosti značně živější
styk s odbornými a vědeckými pracovníky,
s organizacemi a zájmovými skupinami občanů.
Podrobnější zprávy o činnosti
výborů NS, zejména úplné znění
přijatých závěrů a usnesení,
jsou jako obvykle uveřejněny ve Zprávách
pro poslance.