[A.] Poledňák: Jednala vláda o možnosti jednat s někým jiným než s velvyslancem?

[V.] Valeš: Shodli jsme se, že vláda projedná některé otázky a při těchto jednáních nebylo projednáno spojení s vládou. Neznáme přesně, co řekla druhá strana a nám se nepodařilo přímo ani nepřímo žádné kontakty s nikým dostat. U s. prezidenta jsme přijali opatření shodná s naším usnesením. On nám sdělil výsledky našeho jednání, o tom nás informoval přes s. Machačovou a my jsme přímo nejednali se žádnými představiteli ani na velvyslanectví, ani jinde.

[B.] Sucharda: Pokud se týká některých opatření, která se musela provést, museli jsme provést některé intervence, ale ty jsme neprováděli u okupačních orgánů, ale u velitele armády na Hradě přes s. Kužela, který má nějaké spojení na okupační jednotky. [Od slov "okupačních orgánů" až do konce věty podtrženo červenou propisovací tužkou.]

[J.] Borůvka: Ukázalo se, pokud jde třeba o propuštění někoho z internace, vězení nebo omezení jeho svobody, že nemá vůbec právo velitel nebo velvyslanec o tom rozhodnout. O tom jsme se přesvědčili několikrát. Oni nám řekli, že mají rozkaz vyšší, tj. z Moskvy. Viděli jsme, že dohadovat se o nějakých drobnostech by působilo nepříznivě, jako že se s nimi chceme nějak dojednat, a o závažných stěžejních otázkách odmítli odpověď. I Červoněnko řekl, že to přesahuje hranice jeho pravomoci a abychom se obrátili na čelné představitele do Moskvy.

[A.] Poledňák: Domníváte se, že z těchto všech jevů lze dovodit, že s. Černík a další internovaní nejsou na území ČSSR a že byli deportováni do Moskvy. [Po straně modrou propisovací tužkou proškrtnutý kroužek se šipkou na následující vyjádření V. Valeše.]

[V.] Valeš: Kdybychom dali dohromady informace s. Dzúra, je to domněnka opodstatněná, ale nikoli jistota. S. Dzúr nás informoval, že jemu i s. prezidentovi bylo sděleno, že na území operuje ještě jiná, třetí složka, která není v jejich kompetenci. [Celý odstavec podtržen a navíc po straně zatržen červenou propisovací tužkou.]

[A.] Poledňák: Vedením ministerstva vnitra je pověřen náměstek Šalgovič?

[S.] Rázl: Ten je oficiálně první náměstek.

[A.] Poledňák: Dostalo se mi určitých informací, že se lidé z míst Šalgovičovi blízkých účastnili zatýkání a pomáhali těm organům, které označujete jako třetí sílu, která operuje na území republiky. [Odstavec zatržen po straně dvojnásobně modrou propisovací tužkou.]

[R.] Géryk: Ještě k tomu chci doplnit, že jsem viděl dálnopis podepsaný náměstkem ministra Šalgovičem, který došel na VB na okresech ještě před dálnopisem, který vydal ÚV KSČ, to znamená před 2. hodinou. Dále pak na vojenská velitelství přišel první rozkaz, že sovětská vojska překročila hranice se souhlasem vlády. Ověřil jsem si to po příchodu dálnopisu ÚV KSČ, protože toto tvrzení bylo v rozporu a přesto mne s. Mansfeld znovu ujistil, že mu to takhle bylo okruhem sděleno. V kolik hodin se sešla vláda oné tragické noci? [Text vystoupení R. Géryka zatržen z poloviny výrazně modrou propisovací tužkou, další dvě věty červenou propisovací tužkou. Význam informace je navíc zdůrazněn proškrtnutým kroužkem (nad začátkem odstavce), který je spojen čarou napříč textem a postranním zatržením.]

[S.] Rázl: Členové vlády byli svoláváni různě v rozmezí před 2. hodinou až čtvrt na 3, s. Černík se dostavil do zasedání vlády asi ve tři čtvrti na 3. Je pravda, že se na zasedání dostavil i s. Pavel a v té době si už byl vědom, že Šalgovič funguje nejen s jeho dispozicemi; a také vládě prohlásil, že se na ministerstvo vnitra dostavil s. Klíma. [Jméno S. Rázla je podtrženo několikanásobně červenou propisovací tužkou: od něho jsou napříč vedeny dvě čáry se šipkami ke jménům V. Šalgoviče a J. Klímy. Navíc je druhá část po straně zatržena dvojitou čarou.]

[A.] Poledňák: Jsou tam oba - Klíma i Kotál.

[S.] Rázl: Pokoušel se přes soudruhy vykonávat určitý vliv, první den, ve středu mu chodili, ale už včera byli maximálně izolováni.

[J.] Borůvka: Jestli to bylo se souhlasem vlády - to je třeba odmítnout. A jenom jako doklad, jak se chovali sovětští vojáci při obsazení vládní budovy, chci říci, že ministři, kteří odešli ze zasedání asi 10 minut předtím, nebyli zadrženi, ale s. Štrougal, Černík, Hůla a Boček [BOČEK, Otomar, JUDr., nar. 11.1.1926; předseda Nejvyššího soudu.] a Hamouz se tam zdrželi a vojáci je pistolemi nahnali do sklepa. [Červenou propisovací tužkou podtrženo jméno J. Borůvky a druhá část odstavce (od slova "odešli").]

[A.] Poledňák: Měli bychom se dohodnout na společných opatřeních. V úterý, den před tím, než okupační jednotky přišly, byl v poledne vydán rozkaz, aby náčelník OPK Doležal se připravil na akci. Na akci bylo vzato 25 příslušníků OPK, kteří znají situaci na letišti a tito lidé byli shromážděni v 8 hodin večer. To znamená daleko před tím, než s. Dubček a ústřední výbor dostali jakoukoli zprávu. Paralelně s tím byl pro pracovníky OPK Ruzyň odpoledne vyhlášen 100 %ní poplach. Určitá část pracovníků II. správy byla informována, že se mají po večeři dostavit do budovy. Akce začala po 8. hod. večerní. 25 příslušníků OPK obsadilo veškeré letištní prostory, donutilo posádku čs. letadel a posádku letištní služby, aby uklidily letištní plochu, obsadilo řídící věž a zablokovalo veškeré starty a přistání řádných linek. Již od soboty předcházejícího týdne stála na ruzyňském letišti 2 sovětská letadla TU, obsazená důstojníky sovětské armády, převlečenými do civilu, kteří měli zřejmě za úkol zabezpečit hlídky přistávání v případě, že by se nepovedla akce na obsazení věže. O těchto letadlech musel být v každém případě informován náčelník OPK Ruzyně, odd. pohraniční kontroly plukovník Stachovský (II. správa). Řadoví příslušníci, kteří se akce zúčastnili, buď nebyli vůbec informováni, k jakému účelu to je, nebo byli informováni zkresleně. Kromě toho několik dní před příjezdem okupačních jednotek bylo vybráno několik příslušníků, kteří byli instruováni, že budou pověřeni speciálními úkoly. Tyto speciální úkoly měly být v tom, že budou poskytovat bezpečnostní ochranu tzv. informativním funkcionářům ÚV KSČ. Byli jmenováni soudruzi Kolder, Indra atd. a příslušníci OPK, [Text podtržen červenou propisovací tužkou od začátku předešlé věty.] kteří měli zajistit příjezdové plochy a hladké přistání sovětských jednotek. Bezprostředně před akcí byli informováni podplukovníkem Josefem Riplem, že vojska spojeneckých armád obsazují Prahu se souhlasem prezidenta republiky a ostatních orgánů včetně s. Dubčeka. Někteří soudruzi se přiznali, že tomuto pokynu zcela uvěřili. Šalgovič měl prohlásit, že v 11 hodin měl telefonický rozhovor, kterým byl o akci informován.

Dále bylo v akci několik skupin, které odjely na správu spojů. Zde byly přijaty ředitelem Ústřední správy spojů Hoffmannem a bylo jim vysvětleno, že část bude použita na ochranu Čs. rozhlasu před chuligány a kontrarevolučními živly. Tato skupina dostala později za úkol, aby znemožnila vysílání prohlášení předsednictva ÚV KSČ, ačkoliv skupina byla naprosto nekvalifikovaná pro podobnou práci a neměla v podstatě možnost úkol splnit, přesto se vysílání znemožnilo zatím neznámými osobami. Tato akce byla dublována. Další skupina v počtu 6 příslušníků byla určena jako ochrana dvou sovětských poradců. Tato skupina odjela 2 vozy na sovětské velvyslanectví, kde po určité době čekání byli jednotlivci požádáni, aby doprovázeli sovětské vojenské oddíly k obsazení nejdůležitejších bodů v Praze. Jedna skupina obsazovala ústřední výbor strany. Další Čs. rozhlas, Ústřední správu spojů, televizi apod. Na ÚV KSČ vznikla tato situace: V doprovodu jednoho příslušníka Státní bezpečnosti, který byl vybrán jako tlumočník pod legendou, aby pomohl rozehnat nebo uklidnit dav shromážděný před budovou ÚV, odjela vojenská kolona, kde nikdo nebyl [?], tlumočník byl vyzván, aby vstoupil do budovy. Zde byla přijata tajemníkem Indrou, který mu oznámil úkol, aby pomohl při zajištění občerstvení vedoucích stranických funkcionářů. Soudruzi Dubček, Smrkovský, Špaček, Kriegel a ostatní byli pod ostrahou některých příslušníků Státní bezpečnosti z Krajské správy SNB Praha.

Další činnost II. správy:

Kolem 11. hodiny noční byla pro příslušníky II. správy vyhlášena pohotovost, všichni příslušníci dostali příkaz zdržovat se v budově centrály. Byl vydán konkrétní příkaz nepropustit z budovy s. Formánka, Jankrleho a Prokopa. Budova centrály byla obsazena sovětskými vojsky v půl osmé ráno, příslušníci Státní bezpečnosti nebyli ozbrojeni, do budovy vnikla pouze skupina sovětských důstojníků a několik řadových vojáků, kteří okamžitě vypnuli telefonní ústřednu bez jakékoliv pomoci tamějších pracovníků. Na zákrok sovětského poradce byla ústředna po 20 min. opět uvedena v činnost. Přibližně v téže době byl povolen vstup a východ z budovy na platný průkaz. V průběhu tohoto dne byla vybrána další speciální skupina příslušníků Státní bezpečnosti, kteří dostávali za úkol vypátrat a umlčet všechny legální vysílače. Někteří příslušníci tento úkol odmítli splnit, načež vedení Hlavní správy upustilo od nasazení těchto příslušníků. Je známo, že přesto některé vysílačky byly umlčeny. Vzhledem k tomu, že příslušníci centrály Státní bezpečnosti byli dezorientováni, ujal se komplikované situace celoútvarový výbor KSČ, který se snažil analyzovat a odmítnout všechny akce, které by byly konány bez souhlasu státních orgánů. Vznikla roztržka mezi vedením Hlavní správy Státní bezpečnosti, konkrétně Šalgovičem, Riplem, Hubkou [Zřejmě zkomolená jména; správně by mělo být Hubina Štefan či Ripka.], Kožuchem a dalšími a mezi celoútvarovým výborem KSČ. Přesto se podařilo celoútvarovému výboru včera v noci, tj. 22.8. svolat aktiv všech pracovníků centrály Státní bezpečnosti. Na tomto aktivu byly odhaleny všechny akce, o kterých bylo mluveno dříve a někteří příslušníci, kteří byli do akcí zapojeni, podali podrobné informace o tom, jak byli zneužiti. Celoútvarový výbor přijal závěr formulovaný v rozkazu dosavadního náčelníka II. správy s. Formánka. Tento závěr se v podstatě shodoval s prohlášením předsednictva ÚV, s prohlášením předsednictva NS a je to odmítnutí akcí, které by porušovaly socialistickou zákonnost a zneužití ve prospěch okupačních armád. V diskusních příspěvcích se vyskytly i návrhy na vyslovení nedůvěry Šalgovičovi a spol., ovšem tyto návrhy byly některými členy CÚV odmítnuty. Důvod k odmítnutí byl tento: Je v něm strach příslušníků Státní bezpečnosti z toho, že kdyby opustila sovětská vojska území ČSSR, byli by zlikvidováni.

Během schůze byli sovětští vedoucí činitelé přítomni v budově, byli informováni, byli v akcích, což se projevilo obsazením budovy uvnitř a zablokováním vchodu. Po skončení schůze v nočních hodinách došlo k zatýkání některých funkcionářů celoútvarového výboru včetně náčelníka II. správy s. Formánka a zástupce náčelníka hlavní správy s. Jankrleho. Vzhledem k tomu, že situace zůstává nadále nepřehledná, nebylo dosaženo jednoty. Proti okupantskému postoji zůstává v prostorách centrály stav, jako byl před útvarovou schůzí. Máme zato, že sovětské velení nepředpokládalo, že narazí na odpor příslušníků Státní bezpečnosti, kteří z velké části nechtějí vykonávat příkazy tohoto velení.

Kolísavost části příslušníků Státní bezpečnosti je motivována především obavami o svou existenci v okamžiku, kdy okupantská vojska opustí území republiky. Je třeba, aby veřejnost pochopila složitost situace a fakt, že se nechali zneužít skutečně některé početně malé skupiny příslušníků vedení již jmenovanými funkcionáři.

Podle zpráv, které máme, byla vyklizena budova ministerstva vnitra na Letné a v budově jsou izolováni 3 soudruzi: Padrůněk, Hošek a Kroch.

Náčelník vojenské kontrarozvědky Stavinoha měl informaci o příchodu okupačních vojsk, byl přítomen po celý večer na pracovišti a vzhledem k jeho postoji byla mu drtivou většinou příslušníků VKR vyslovena nedůvěra.

Je to zpráva, kterou bude projednávat výbor bezpečnostní a branný a rozhodne o jejím publikování.

[J.] Valo: Myslím, že když nemá nikdo dotaz, že bychom měli zahájit jednání pléna, poněvadž soudruzi poslanci jsou již netrpěliví. Během 10 minut bude plénum svoláno a končím jednání předsednictva.

Stenografický zápis, prvopis, turnus 15/1-20/5ž, (20 stran), s ověřením jednotlivých turnusů podpisy J. Valo a ověřovatele předsednictva NS V. Macho.

1968, 23. srpen (pátek), Praha. - Zápis jednání 26. plenární schůze NS (4. část).

[Začátek: 15.09 hod.

Ukončení: 16.03 hod.

Předsedající: Jozef Valo, I. místopředseda NS.

Hosté: Ministři vlády ČSSR Josef Borůvka, Stanislav Rázl, Bohumil Sucharda, Václav Valeš.

Obsah jednání:

1. Sdělení členů delegace vlády o její činnosti od počátku okupace a o okolnostech odjezdu prezidenta republiky do Moskvy.

2. Výklad zástupců vlády k dotazům poslanců na situaci v republice.

3. Vyjádření důvěry vládě O. Černíka a schválení usnesení o jednání se zástupci vlády.

4. Upozornění J. Valo na některé bezpečnostní aspekty pohybu v budově.]

[J.] Valo: Soudružky a soudruzi, vítám vás na přerušenou schůzi NS. Na schůzi se dostavili čtyři ministři a to s. Rázl, s. Sucharda, s. Borůvka a s. Valeš.

Prosím s. Rázla, aby podal zprávu o činnosti vlády.

[S.] Rázl: Vážené Národní shromáždění, vláda předstupuje před NS se zprávou o své činnosti, kterou vyvíjí od doby, kdy došlo k vojenskému obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy.

V noci z 20. na 21. srpna t.r. se konala plenární schůze vlády za předsednictví jejího předsedy s. ing. Oldřicha Černíka. Po informaci o vzniklé situaci, kterou s. Černík vládě přednesl, bylo jednání přerušeno s tím, že bude připraven dopis čs. vlády vládám zemí, jejichž vojska obsadila naše území.

K jednání vlády za předsednictví s. Černíka již nedošlo, neboť budova byla obsazena a někteří členové vlády se s. Černíkem byli internováni.

Za této situace se během středy dopoledne sešla skupina ministrů, kteří vydali prohlášení s tímto obsahem: ["]Stojíme za všemi legálními ústavními a politickými orgány, stojíme za prohlášením předsednictva ÚV KSČ. Považujeme obsazení našeho území, které se událo bez vědomí a souhlasu čs. vlády, za nezákonný akt, odporující mezinárodnímu právu a socialistického internacionalismu.

Vynaložíme veškeré úsilí, aby mohla vláda pokračovat ve své snaze o zachování suverenity naší socialistické republiky.["]

V průběhu dopoledne se podařilo obnovit spojení s většinou ministrů. Odpoledne za účasti 16 ministrů a 4 zastupujících náměstků ministrů bylo zahájeno jednání vlády. Vláda pověřila řízením jednání vlády ministryni s. Machačovou. Vzhledem k tomu, že činnost vlády v budově předsednictva vlády byla nadále znemožněna, sešla se vláda na jiném místě, dávajícím alespoň základní předpoklady pro její činnost.

Vláda znovu posoudila vzniklou situaci a o svých závěrech informovala předsednictvo NS a veřejnost. Vláda současně požádala prezidenta republiky, aby ji přijal. K přijetí došlo ve večerních hodinách a vláda prezidenta republiky informovala o své činnosti a o stanovisku vlády k vzniklé situaci a jejímu řešení.

Prezident republiky postup vlády schválil. Při tomto jednání s prezidentem republiky byly jako nejzávažnější projednány tyto otázky: vytvoření podmínek pro normalizaci života v zemi, z nichž nezávažnější je odchod vojsk a návrat internovaných legálních představitelů politických a státních orgánů do jejich funkcí.

Dále vláda požádala prezidenta republiky o projednání nejnaléhavějších otázek spojených se zabezpečením minimálních podmínek pro obnovu života v zemi. Soudruh prezident slíbil vládě i k těmto otázkám podporu a pomoc.

Během čtvrtka pokračovala vláda ve své činnosti nadále v nenormálních podmínkách. Její dopolední i odpolední zasedání řídila s. Machačová, která také za přítomnosti ministrů přednesla na jednání XIV. mimořádného sjezdu KSČ stanovisko vlády k situaci a krátký přehled o její dosavadní činnosti. Delegátům sjezdu byly zodpovězeny položené otázky.

Ve svých usneseních z dopoledního i odpoledního zasedání vláda opět požadovala odchod cizích vojsk, uvolnění internovaných politických a ústavních činitelů a přijala směrnici pro práci státních a hospodářských orgánů, pro zajištění minimálních podmínek pro běžný hospodářský život v zemi.

Vláda také projevila rozhodný nesouhlas se zatýkáním představitelů veřejného života a uložila vedení ministerstva vnitra prověřit, zda se této činnosti zúčastňují československé bezpečnostní orgány, a pokud se to prokáže, vyvodit vůči odpovědným osobám zákonná opatření.

Večerního a nočního zasedání se již zúčastnili místopředsedové vlády ss. Štrougal a Hamouz a řízení jednání vlády se ujal místopředseda vlády s. Štrougal. Zasedání vlády se zúčastnilo 22 členů. Během svého zasedání byla vláda pozvána na Hrad k prezidentu republiky.

Představitelé vlády zaujali jednoznačné stanovisko, že k obnovení ústavních práv a povinností čs. vlády je bezpodmínečně nutná přítomnost jejího předsedy s. Černíka a ostatních členů vlády a pro obnovení politického života je nutná přítomnost dosud internovaných politických představitelů s. Dubčeka, Smrkovského, Kriegla a dalších. Prezident republiky se s tímto stanoviskem ztotožnil.

Během nočních hodin došlo k dalšímu jednání prezidenta republiky, jehož se za vládu zúčastnil s. Hamouz a s. Machačová a velvyslanec SSSR s. Červoněnko. I při tomto jednání uplatnili představitelé vlády stanoviska obsažená v dřívějších svých usneseních. Po tomto jednání informoval prezident republiky vládu, že po vyčerpání všech možných prostředků, jimiž se snažil dosáhnout dohodnutých cílů jednáním z Prahy, rozhodl se vést tato jednání v Moskvě a požádal vládu, aby určila dva členy vlády jako součást jeho doprovodu. Tímto úkolem pověřila vláda svého místopředsedu s. dr. Gustáva Husáka a ministra národní obrany generála Ing. Dzúra. Současně byla vláda informována o jednání předsednictva ÚV NF, které určilo do prezidentova doprovodu svého člena ministra spravedlnosti s. dr. Kučeru.

Další složení prezidentova doprovodu vláda neprojednávala.

Po odletu prezidenta republiky vláda nepřetržitě zasedá a rozhodla se dále pokračovat v řešení běžných otázek života země. O dalším svém postupu rozhodne vláda po návratu prezidenta republiky.

Vláda, předstupujíc před NS, považuje za svoji povinnost sdělit Národnímu shromáždění, že se cítí plně vázána svým programovým prohlášením z dubna 1968 a to ve všech jeho souvislostech. Toto programové prohlášení vychází z Akčního programu KSČ, bylo schváleno Národním shromážděním a na jeho základě vyslovilo Národní shromáždění důvěru vládě s. Černíka. Vládě je známo, že na základě svého vládního prohlášení dostala důvěru lidu. Vláda se proto znovu v těchto kritických chvílích obrací ke všem občanům, aby za všech okolností zachovávali klid a nedávali možnost vzniku konfliktních situací, které by vládě zabránily pokračovat v dosavadním úsilí o normalizaci politického a veřejného života. Tyto konflikty by vedly k zbytečným ztrátám na zdraví a životech občanů a ke ztrátám na majetku občanů i státu. Vznik incidentů a konfliktů by umožnil argumentaci o nutnosti obsazení ČSSR pěti vojsky Varšavské smlouvy.

Vláda je přesvědčena, že jen zachováním sebevědomého klidu a kázně a důstojné národní hrdosti dá český i slovenský národ důkaz o tom, jak zbytečné bylo obsazení naší země.

Vzhledem k tomu, že došly zprávy o nenormální situaci ve vedení Státní bezpečnosti, žádá vláda na návrh ministra Pavla, který se jednání vlády trvale účastní, aby se neprodleně hlásil náměstek ministra vnitra Viliam Šalgovič Vojenské kanceláři prezidenta republiky, která mu neprodleně zprostředkuje spojení s vládou. Vláda pokládá také za nutné sdělit Národnímu shromáždění, že podle článku 65 ústavy přísluší po dobu nepřítomnosti prezidenta republiky na území ČSSR výkon jeho funkcí vládě.

Soudružky a soudruzi poslanci, vážené Národní shromáždění! Vláda vám předkládá tuto zprávu o své činnosti pouze s delegováním čtyř svých členů, a to s. Borůvky, Rázla, Suchardy a Valeše a prosí NS, aby mělo pochopení, že se jednání v parlamentu nezúčastní celá vláda, což je důsledkem a výsledkem nenormální situace. Vláda děkuje NS za veškerou podporu a postoj vůči vládě. Oceňuje postoj a práci národních výborů všech stupňů. Vláda se obrací na NS se žádostí o vyslovení souhlasu s jejím postupem a vyslovení důvěry vládě, která je rozhodnuta vynaložit veškeré úsilí a um k tomu, aby pokračovala ve své snaze o zachování suverenity naší socialistické republiky v duchu svého programového prohlášení z dubna 1968.

V jednotě a pevné vůli chce vláda postupovat ve spolupráci s NS a celým národem na cestě k dosažení míru a klidu v naší svobodné socialistické republice. Vláda ČSSR, podepsán místopředseda L. Štrougal. (Potlesk.)

[J.] Valo: Děkuji. Má někdo ze soudruhu ministrů nějaké doplnění nebo poznámku. (Neměl.)

Soudružky a soudruzi, nyní bychom se omezili na dotazy.

[V.] Houser: Po tom, co jsme vyslechli, myslím, že se vláda neodchýlila od důvěry, kterou jsme jí věnovali, ale když je tu ministr zemědělství a ministr financí, měli by se vyjádřit o stavu svých resortů.

[B.] Lomský: Mám dotaz, jaký je vztah vlády k veliteli Pavlovskému a proč jsou vládní budovy dále obsazeny, když údajně bylo prohlášeno, že budou uvolněny a proč je omezena suverenita. (Další dotazy nebyly.)

[J.] Valo: Nejdříve chce odpovědět ministr Sucharda.

[B.] Sucharda: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, pokud jde o otázky, které se týkají oblasti financí, není to otázka prvořadá v těchto dnech, i když víte, jak nesmírně důležité je myslet na budoucnost z hlediska hospodářských ztrát, které dříve či později budeme muset republice v té či oné formě vyčíslit a nahradit. Proto ne nadarmo se vláda v předchozích prohlášeních vždycky zároveň zabývala také tím, aby - pokud je to v silách našeho lidu - se všude pokračovalo v práci, vedle všech otázek ostatních k nabádání k rozvaze, klidu a zabránění, aby nedošlo nikde k žádným podnětům a provokacím, které by potvrdily to, co jsme řekli ve svém stanovisku. To je za prvé.

Za druhé, i když vidíme jako přirozenou a základní otázku, aby odešly okupační armády z naší země, nemůžeme v otázkách hospodářských celou řadu věcí přejít. Chci vás proto informovat, že jsme považovali za správné vynaložit veškeré úsilí, aby např. platební styk byl v celé republice plynule zachován. Víte, že Státní banka byla obsazena už dopoledne 21. srpna a že došlo i k obsazení generálního ředitelství Státní spořitelny. Protože jsme neměli jiné prostředky, jednali jsme se s. Svobodou a s jeho kanceláří a s jeho vojenským náčelníkem s. Kuželem, který mohl zprostředkovat některé styky s okupačními orgány s tím, aby banka mohla uvolňovat prostředky na výplaty mezd atd., protože jsme řekli, že jinak vláda nemůže převzít odpovědnost za všecky důsledky na závodech atd.

Došlo pak k nápravě, pokud máme z dnešního dopoledne zprávy, banka mohla všechny tyto věci vykonat, je také zabezpečen plynulý přísun Státním spořitelnám, neboť jde o to, aby nevznikly poruchy, které by mohly vyvolat nežádoucí jevy.

Když už byla otázka vznesena, jsem povinen z jednání vlády informovat ještě o tom, že jsme se zabývali ve svých usneseních také tím, jak postupovat v případech, pokud se velitelé jednotlivých jednotek obrátí na banku nebo jiné peněžní ústavy se žádostí o prostředky a dali jsme dispozice, že mohou být uvolněny jedině po jednání s vládou a že naši pracovníci nejsou oprávněni k žádným takovým výplatám. Kromě toho jsme dali dispozice, že kdyby došlo k přejímání jakýchkoli majetkových hodnot, třeba dobytka atd., o čemž bude asi ještě hovořit s. Borůvka, že tam, kde nebude jiného východiska, bude vyžádána řádná kvitance ověřená nejen okupačními úřady, ale také naším národním výborem nebo jiným orgánem státní moci.

V té celé situaci a v tom všem, co je třeba řešit, je to nikoli to základní, ale otázka byla položena a já jsem odpověděl a myslím, že dosti jasně jste to cítili z prohlášení, které přečetl s. Rázl, že jde především o to základní - umožnit řádnou normální činnost řádně volených ústavních orgánů a přirozeně o uvolnění celé země.