Po pravde musím konštatovať, že ekonomické zdôvodnenie tohto zákona previedlo ministerstvo financií v rozpočtovom projekte na rok 1969, ktorý sme všetci pre vlastnú informáciu obdržali. Z neho vyplýva, že ministerstvo financií vypracovalo základné elaboráty, ako má vyzerať nová daňová sústava ČSSR. Materiály boli posúdené na širokom sympóziu hospodárskych a finančných praktikov a teoretikov. V dohľadnej dobe sa predpokladá predložiť celkovú úpravu daňových povinností podnikov voči štátu, aby tieto povinnosti boli spravodlivé, jasné, prehľadné a nekomplikované. V dnešnej daňovej politike kritizujeme oprávnene predovšetkým to, že štát vyberá z podnikov daň mnohými cestami, a to spôsobom šiestich odvodov, čo nie je vhodné ani prospešné.

Vo výbore sme hovorili tiež o tom, prečo sa nezavádza progresívna daň zo zisku, pretože progresivita je prirodzenou daňovou vlastnosťou. Ujasnili sme si, že záležitosť nie je jednoduchá. Je veľmi ťažké vypracovať zodpovedný návrh, ako konštruovať systém dane podľa dôchodkových pásiem. Zatiaľ neexistuje solídny návrh tohto druhu, i keď teoreticky sú vypracované myšlienky o účelnosti a nutnosti mať progresívnu daň zo zisku. U nás musíme hľadať najúčinnejšie metódy konštrukcie čistej progresivity, ktorá bude založená v daňovej sústave. Uznali sme, že návrh zákona predsa len s progresivitou ráta. Je daná 45 % zdanením čistého zisku a ďalej tým, že rad odvetví nebude platiť 45 %, ale iba 10 % a to tam, kde bolo zanedbané vybudovanie materiálnej základne a kde je obmedzená možnosť znižovania nákladov.

Štátny rozpočet skončil schodkom v roku 1967, tiež situácia v tomto roku, predovšetkým rad nových požiadaviek na štátne prostriedky, vytvára v štátnom rozpočte nerovnováhu a výhľad na budúci rok je pre štátny rozpočet tiež nepriaznivý. Oproti veľkej nerovnováhe sú finančné zdroje v podnikoch značné, i keď sú medzi podnikmi veľmi nerovnomerne rozložené.

Tento stav má vedľa už zmienených dôsledkov pre štátny rozpočet ešte ďalšiu negatívnu stránku - oslabuje ekonomický tlak na podniky, nevytvára ovzdušie bezpodmienečnej nutnosti efektívnosti a hospodárnosti. Zásoby v podnikoch rastú a sú nimi ľahko financované, je stále neúnosný tlak na investície, rastie rozostavanosť a nemožno prehliaduť ani silný tlak na rast miezd.

Uvedené okolnosti, ktoré možno zhrnúť ako nutnosť riešiť situáciu štátneho rozpočtu a zvýšiť ekonomický tlak na podniky sú hlavným dôvodom predkladaného návrhu zákona. Tieto úkoly má riešiť prvý z navrhovaných odvodov - odvod zo zisku.

Druhý navrhovaný odvod - odvod z prírastku miezd má ovplyvniť racionálne rozhodovanie podnikov pri rozdelení vytvorených prostriedkov, najmä ich určenia na mzdy.

Predložený návrh má mnoho problémov. Ide predovšetkým o výrazný zásah do ekonomických podmienok dosiaľ platných pre podniky. Je treba povedať, že tento zásah je tiež vyvolaný novými podmienkami, ktoré sa vytvorili po cenovej prestavbe, kedy zdroje podnikov proti predpokladu výrazne vzrástli a dotácie zo štátneho rozpočtu do podnikovej sféry sa pritom neznížili, ale skôr vzrástli. Vláda súčasne s návrhom na nové odvody robí opatrenia, ktoré umožňujú podnikom použiť podstatnú časť dnes blokovaných prostriedkov rezervných fondov a znižuje ich povinnú výšku. Toto opatrenie zmierňuje najmä pre zvyšok tohto roku, ale i pre budúci dopad nových odvodov na podniky.

Novými odvodmi sa zvyšuje dosť výrazne miera zdanenia zisku podnikov a v priemere bude mierne presahovať 60 % hrubého zisku. Vzhľadom k značne vysokej rentabilite nie je tento priemer neúnosný. Je však treba riešiť nerovnomernosť dopadu. Preto sú už v návrhu zákona obsiahnuté rozdielne sadzby odvodov zo zisku pre niektoré odvetvia, ktoré majú buď rentabilitu nižšiu, alebo stoja pred náročným programom rozvoja. Z rovnakých dôvodov sa v návrhu zákona ráta s neobvykle širokým zmocnením vlády a ministra financií pre zníženie nových odvodov v odvetviach a v podnikoch, pokiaľ to bude finančná situácia a potreby rozvoja vyžadovať. Je treba, aby vláda využila tohto zmocnenia predovšetkým k podpore žiadúcich štrukturálnych zmien a aby pri konkrétnom uplatnení týchto zmocnení bol vylúčený nežiadúci subjektivizmus.

Záverom by som chcel dať v úvahu námet, či by rozhodovanie finančnej správy o podnikových odvodoch nebolo účelné podrobiť súdnej kontrole. Táto požiadavka sa opiera o vyhlásenie vlády k vzniklej situácii a nezbytne naliehavým opatrením, podľa ktorých má byť rozširovaný okruh prípadov, v ktorých sú súdy povolané preskúmavať zákonnosť rozhodnutia štátnej správy. Rozpracovanie tejto problematiky bolo potom vládou dňa 5. 9. 1968 zverené ministrovi spravodlivosti, ktorý ich má vypracovať v spolupráci s ministerstvom vnútra a Generálnou prokuratúrou.

Podľa môjho názoru by mala byť takáto kontrola zakotvená v pripravovanej novele zákona č. 8/1959 Sb., ktorým sa stanovia základné pravidlá o štátnom rozpočte a hospodárení s rozpočtovými prostriedkami a v pripravovanom zákone o sústave podnikových daní. Inštitucionálne zabezpečenie súdnej kontroly bude hlavnou zárukou objektivity rozhodnutia o odvodových povinnostiach, dodržiavania socialistickej zákonnosti v tejto oblasti i zabezpečenia rovnakých ekonomických podmienok medzi podnikmi a štátnou správou. Domnievam sa preto, že by bolo v záujme prehĺbenia socialistickej zákonnosti i rozvoja našej ekonomiky, aby problematika súdnej kontroly bola v tejto oblasti vyriešená čo najskôr.

Záverom dovoľte, aby som v súlade so spoločnou správou výboru ústavno právneho, pre národné výbory, pre plán a rozpočet, pre hlavné výrobné odvetvia a dopravu, pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje, pre investičnú výstavbu a stavebníctvo, pre poľnohospodárstvo a výživu a zdravotného výboru doporučil plenárnemu zasadnutiu predložený návrh zákona na schválenie.

Predsedajúci podpredseda NZ Valo: Ďakujem spravodajcovi za prednesenú správu. Prosím, hlási sa niekto o slovo? Nie je tomu tak. Má nejaký doplnok s. min. financií?

Ministr financí lng. Sucharda: Soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že byste mi museli vytýkat, kdybych se nepřihlásil a nepoděkoval vám za to, že jste zabezpečili pro státní rozpočet a jeho vyrovnanost 11-12 mld Kčs. Děkuji vám za spolupráci a za dobrou podporu. (Oživení v sále, potlesk.)

Predsedajúci podpredseda NZ Valo: Ďakujem. Pristúpime k hlasovaniu. S. minister ďakoval pred hlasovaním, je presvedčený i tom, že to dobre dopadne.

Prosím, kto súhlasí s návrhom zákona tak, ako bol zdôvodnený súdruhom ministrom a prednesený s. spravodajcom, nech láskavo zdvihne ruku! (Hlasuje sa - všetci pre.) Je niekto proti? (Nikto.) Zdržal sa hlasovania? (Nikto.) Tým bol návrh zákona prijatý.

Pristupujeme k prerokovaniu siedmeho bodu rokovacieho poriadku, a to je

Návrh zákona o prechodnej úprave niektorých lehôt a spoločná správa výborov.

Návrh zdôvodní súdruh minister spravodlivosti Kučera. Dávám mu slovo.

Ministr spravedlnosti JUDr. Kučera: Vážené Národní shromáždění, dovolte mi, abych vládní návrh zákona o přechodné úpravě některých lhůt, který máte dnes projednávat, uvedl několika slovy odůvodňujícími naléhavost této přechodné právní normy.

Události srpnových dnů dočasně ochromily život celé společnosti, jednotlivých občanů, chod státních orgánů a podniků výrobních i distribučních. Zvlášť nepříznivé výsledky byly spojeny s narušením dopravy, poštovního a telekomunikačního provozu.

Přirozeně, že tyto skutečnosti se projevily nepříznivě i v oblasti právní, kde bylo zejména znesnadněno, a leckdy i přímo znemožněno, občanům i organizacím uplatňovat svá práva a plnit své povinnosti. K zvláště citelným důsledkům dochází pak v těch případech, kde uplatnění práva či splnění právní povinnosti se musí stát v určité době, ať již takovou lhůtu stanoví právní předpis, rozhodnutí státního orgánu, anebo jde o lhůtu dohodnutou ve smlouvě.

Především jde o lhůty hmotného práva, které pro uplatnění práva stanoví právní předpis, např. občanský zákoník a hospodářský zákoník, zákon o rodině, zákoník práce, zákony o sociálním zabezpečení a nemocenském pojištění a celá řada dalších právních předpisů.

Jde tu jednak o lhůtu promlčecí, po jejímž marném uplynutí může být namítáno, že došlo k promlčení. V takovém případě uplatněný nárok nemůže být přiznán.

Ještě k závažnějším důsledkům však dochází, jde-li o tzv. lhůty propadné, po jejichž marném uplynutí nastane přímo ze zákona zánik práva, které nebylo včas uplatněno. Propadná lhůta je např. stanovena občanským zákoníkem pro uplatnění nároku, který má občan, byla-li mu prodána věc, jež má vadu. Propadné lhůty stanoví i hospodářský zákoník ve vztazích mezi socialistickými organizacemi.

Proto se v navrhovaném zákoně běh těchto lhůt prodlužuje, a to tak, že neskončí dříve než za 30 dnů po nabytí účinnosti tohoto zákona. Lhůtu bylo třeba stanovit tímto způsobem proto, aby mohl být splněn sledovaný účel, tj. dát možnost těm, jejichž nároky byly promlčeny nebo propadly, aby je mohli dodatečně v přiměřené lhůtě uplatnit.

K obdobné situaci dochází i v oblasti tzv. lhůt procesních, tj. např. lhůt, které stanoví občanský soudní řád, anebo správní řád k podání odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně. Procesní předpisy sice umožňují, aby zmeškání lhůty, došlo-li k němu ze závažných důvodů, bylo promítnuto, ale váže podání takového návrhu na 15 dnů. Je proto třeba, aby i tato lhůta byla prodloužena obdobně, jako mají být prodlouženy lhůty hmotného práva.

Konečně je tu široký okruh případů, kde občané i organizace nemohli včas plnit povinnosti, které vzali na sebe smlouvou, nebo jejichž plnění jim bylo uloženo rozhodnutím státního orgánu a ocitli se tak v prodlení.

To je zvláště významné v oblasti hospodářsko právních vztahů, kde prodlení podniků se zpravidla promítá do většího počtu na sebe navazujících smluvních vztahů a působí proto po delší časové období se stále narůstajícím rozsahem. Nepříznivé důsledky prodlení (náhrada škody, penalizace či jiné sankce) se tím přirozeně zvětšují. K obdobné situaci dochází i v oblasti mezinárodních obchodních styků.

Vzhledem k povaze věcí, o níž jsem se právě zmínil, nebylo možno přímo v zákoně stanovit předem určitou dobu, po kterou z uvedených důvodů k prodlení nedochází. Podle navržené úpravy k prodlení v těchto případech nenastává, pokud nesplnění povinnosti je v příčinné souvislosti s nastalými mimořádnými okolnostmi. Tuto příčinnou souvislost bude nutno mít na paměti při aplikaci zákona v praxi. Navrženou úpravu nelze totiž vztahovat na případy, kde podniky nepostupovaly řádným způsobem v době, kdy překážky zabraňující plnění povinností již pominuly.

Tak složitá situace zpravidla nenastává při plnění povinností v ostatních právních vztazích, zejména ve vztazích občansko právních, ale také ve vztazích upravených v zákoně o rodině. Stejně je tomu i ve vztazích pracovně právních.

Proto v těchto případech zvolil zákon úpravu odchylnou. Především ji omezil jen na závazky, jejichž splatnost nastala v době, kdy situace byla ze zmíněného hlediska zvláště obtížná. Je to údobí od 21. do 31. srpna 1968. Za tohoto předpokladu se v navržené úpravě stanoví, že k prodlení ve splnění takto splatných závazků nedojde, jestliže budou splněny dodatečně v termínu určeném v zákoně, tj. nejpozději do 8 dnů po dni, kdy zákon nabude účinnosti.

Závěrem bych chtěl zdůraznit, že jde jen o úpravu přechodnou, jak to vyplývá již z názvu zákona, avšak potřebnou pro to, aby i v této právní sféře byly vytvořeny podmínky pro co nejrychlejší normalizaci poměrů.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji ministru spravedlnosti s. dr. Kučerovi. Uděluji nyní slovo společnému zpravodaji výboru ústavně právního, výboru pro plán a rozpočet, výboru pro národní výbory, průmyslovému výboru pro hlavní výrobní odvětví a dopravu, výboru pro spotřební průmysl, služby, obchod a spoje, výboru pro investiční výstavbu a stavebnictví, pro zemědělství a výživu a výboru zdravotního posl. Litvajové.

Posl. Litvajová: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Predložený návrh zákona o prechodnej úprave niektorých lehôt zdôvodnil podrobne minister spravodlivosti dr. Kučera. K jeho odôvodneniu sa ako spravodajkyňa výborov NZ plne pripojujem.

Návrh zákona, ktorý práve prerokúvame, posúdilo na spoločnej schôdzi 11. septembra tohto roku 8 výborov NZ: výbor ústavnoprávny, pre národné výbory, ďalej výbory pre plán a rozpočet, priemyslový pre hlavné výrobné odvetvia a dopravu, pre spotrebný priemysel, služby, obchod a spoje, pre investičnú výstavbu a stavebníctvo, pre poľnohospodárstvo a výživu a zdravotnícky výbor. Všetky výbory návrh zákona bez zmeny doporučili k schváleniu našej plenárnej schôdzi.

Chcela by som ešte len stručne zdôrazniť, že právna úprava obsiahnutá v prerokúvanom návrhu zákona je veľmi nutná, pretože má odstrániť dôsledky mimoriadnej situácie po 21. septembri, ktoré vznikli v právnej oblasti, pokiaľ stav, ktorý vznikol, znemožnil našim občanom a organizáciám uplatniť práva a plniť povinnosti viazané lehotami v predpisoch nášho občianskeho, rodinného, pracovného a hospodárskeho práva a ďalších právnych noriem, ako o tom hovoril minister spravodlivosti. Bez vydania tohto zákona by nebolo možné odstrániť dôsledky vzniklej situácie, pretože doterajšie prostriedky v našich procesných predpisoch to znemožňujú a mnohí občania, organizácie a inštitúcie by bez vlastnej viny boli tým poškodení.

Dovoľte mi poďakovať Ministerstvu spravodlivosti za pohotovosť, s ktorou pripravilo tento návrh zákona. Doporučujem nášmu plenárnemu zasadaniu NZ menom 8 výborov NZ predložený návrh zákona schváliť.

Předseda NS Smrkovský: Děkuji posl. Litvajové za společnou zprávu 8 výborů. Ptám se vás, soudružky a soudruzi, zda se někdo hlásí do rozpravy k tomuto zákonu. (Nikdo.) Není tomu tak. Bylo konstatováno, že zákon byl udělán dobře. Protože se již nikdo o slovo nehlásí, ptám se ještě ministra Kučery. (Min. Kučera se nehlásí o slovo.) Ani on nemá, co by dodal. Proto budeme hlasovat o návrhu zákona o přechodné úpravě některých lhůt ve znění společné zprávy výborů.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Konstatuji, že NS schválilo zákon o přechodné úpravě některých lhůt jednomyslně.

Prosím min. spravedlnosti dr. Bohuslava Kučeru, aby tento návrh, který předložil NS po souhlasném vyjádření ÚV NF a ministra národní obrany, odůvodnil.

Ministr spravedlnosti JUDr. Kučera: Soudružky a soudruzi poslanci! Národní shromáždění přijalo v červnu zákon o soudních rehabilitacích, který je dokladem našeho úsilí skoncovat s nedůsledností při odstraňování křivd spáchaných na poctivých občanech porušováním socialistické zákonnosti v minulých letech. Plníme tím jeden ze slibů, který vláda ve svém prohlášení dala našemu lidu. Navazujeme tím současně na proces, který proběhl v posledních letech i v ostatních socialistických státech a který dnes klade otázky socialistické zákonnosti na důležité, neváhám dokonce říci, na jedno z předních míst.

KSČ, Národní fronta a vláda republiky pokládají dnes zajištění zákonnosti a právní jistoty za naléhavý úkol. Právní jistotu všech občanů naší republiky pokládáme totiž za jeden z neporušitelných principů našeho socialistického vývoje z toho aspektu, aby každý občan, který se neprovinil a neproviní proti zákonům naší republiky, věděl, že stojí pod ochranou našeho právního řádu. Nikdy se již nesmí stát, aby naše soudy i jiné orgány státu deformovaly humanistické zásady, z nichž vychází všechny zákony socialistické společnosti.