Nepřijímali jsme je bez rozvahy, ale u vědomí potřeb státu a společnosti. Myslím, že většinou a vcelku byly tyto mimořádné kroky přijaty ne-li s naprostým souhlasem, tedy alespoň s porozuměním.

Myslím, že patří k největším kladům činnosti tohoto sboru, a nejen jeho, nýbrž i všech vrcholných státních a stranických orgánů, i za těchto okolností byl udržen v naší zemi právní stav, že nebyl nikterak podstatně narušen. Naopak, v mnoha ohledech jsme i v tomto směru pokročili. Zejména mám na mysli obrovské dílo rehabilitace, jejíž uskutečňování není jen věcí spravedlnosti, ale je ohromnou a praktickou školou skutečné socialistické zákonnosti.

Zákonodárná činnost letošního roku při všech velkých změnách, které do našeho života vnesla, projevila zároveň i kontinuitu. Celou svou činností přispěla k udržení a rozvinutí základních kamenů politiky naší socialistické republiky. Jasným dokladem toho je např. oblast zahraniční politiky. Kontinuita její socialistické zahraničně politické orientace nebyla nikdy porušena. Parlament to mnohokrát dal najevo a splnil tak i zde se ctí své ústavní a politické poslání.

Největším dílem tohoto parlamentu je nové státoprávní uspořádání republiky - federalizace, upravující nově vztahy Čechů a Slováků, a rovněž tak i postavení národností. Parlament měl velký a aktivní podíl na tomto díle nejen formálně volbou České národní rady. Národní shromáždění nejen dodrželo slib co do termínu - nešlo přece zdaleka jen o symbolický akt uzákonit federalizaci k 50. výročí republiky, ale především splnit závazek a uspokojit naléhavý požadavek národů, které musí mít v této republice spokojený domov podle svých představ. Jejich oprávněné nároky bylo toto Národní shromáždění povinno splnit v době co nejkratší. Požadavky tak velké a naléhavé by bylo odsouzeníhodné a vůči blahu státu neodpovědné odkládat.

Jsem přesvědčen, že jsme splnili tento velký úkol s maximem věcnosti a serióznosti, přesto, že času nebylo nazbyt. A nadto parlament přitom všem zde nebyl pouhým formálním schvalovacím orgánem, ale vnesl do tohoto ústavního zákona při jeho projednávání nemalý vklad.

Federalizace, dovršovaná na této schůzi sérií prováděcích zákonů, je největším dílem tohoto parlamentu, ale také jedním z největších činů v dějinách našeho parlamentarismu vůbec. V tak mimořádných dobách, v takových lhůtách a v takovém rozsahu jde o výkon zcela mimořádný.

Čas a praxe obou republik i federálních orgánů vnese zajisté do tohoto díla své opravy, avšak jsem přesvědčen, že v této zkoušce času podstata tohoto díla obstojí. Bude to oceněním nejen práce poslanců a orgánů Národního shromáždění, ale i obou národních rad, jimž jsem povinen poděkovat z tohoto místa i při dnešní příležitosti za plodnou součinnost.

V této mimořádně náročné a intenzívní práci, v mnoha případech sahající namnoze až k samým hranicím lidských sil, proběhla v tomto parlamentě samém ohromná vnitřní přeměna, kterou si v chvatu všedních parlamentních dnů mnohdy ani neuvědomujeme. Nedotýká se jen parlamentu, je to součást změny politického stylu práce všech nejvyšších orgánů státu a jejich vzájemných vztahů.

Na prvním místě musíme jmenovat presidenta republiky, jehož jednomyslnou volbu si tento parlament považuje za čest a za jedno z nejvýznamnějších z našich rozhodnutí v tomto roce. (Potlesk.)

Závažné změny proběhly i ve vztahu k vládě, která získala v parlamentu vážného partnera, jenž vyžadoval plnění všech ústavních funkcí a potřeb. Dával vládě dostatečný prostor, aby mohla skutečně vládnout, a rovněž tak v každé chvíli, kdykoliv to stát potřeboval, jí dal také plnou důvěru a podporu.

Skutečnost, že se Národní shromáždění stálo ve sféře nejvyšší státní moci vskutku svébytným a samostatným partnerem, nebo učinilo-li v tomto směru alespoň podstatné kroky, odrazila se i ve vztahu veřejnosti k Národnímu shromáždění. Národní shromáždění oživilo svůj každodenní styk s pracovníky tisku, rozhlasu a televize, kteří učinili velký kus práce, aby seznámili voliče s prací jejich poslanců. Avšak největším projevem důvěry v práci Národního shromáždění je postoj pracujících, voličů, odrážející se v obrovském přílivu dopisů a rezoluci Národnímu shromáždění i v nebývalém počtu delegací pracujících navštěvujících jak orgány, tak i představitele Národního shromáždění.

Tento sbor nebyl však jen chválen, ale také kritizován. Avšak i to neoddělitelně patří k autoritě, neboť nejhorší doby našeho Národního shromáždění byly, kdy nebylo ani kritizováno a lid byl vůči Národnímu shromáždění pasivní. Myslím, že kritická slova nevyšla nazmar. Je velkou věcí, že v tomto roce byl styk parlamentu jako celku i poslanců s lidem tak živý, jako nikdy před tím. Myslím, že v tom lze spatřovat doklad, že v tomto volebním období a zejména v tomto historickém roce splnil parlament se ctí svou úlohu, učinil velký krok ve své vlastní "rehabilitaci", velký krok k naplnění svého poslání.

Nesporně k tomu přispěla i pomoc pracovníků Kanceláře Národního shromáždění a četných odborníků, bez jejichž, v této době mimořádně aktivní součinnosti, by kvalifikovaná parlamentní práce nebyla možná.

A svým postojem, prací a činy za toto volební období - před srpnem, v srpnu (kdy v nepřítomnosti čelných státních představitelů s rozhodností, jež mu podle ústavy náleží, vykonával svou funkci), po srpnu až po dnešní zasedání - si získal tento sbor vskutku novou nebývalou autoritu v naší zemi.

Národní shromáždění končí svou funkci a právě poslední období jeho činnosti tvoří, myslím, důstojné završení vlastní padesátileté jeho historie.

l když se nepodařilo splnit všechna předsevzetí, která jsme v prvních měsících tohoto roku učinili - také okolnosti se za tu dobu neočekávaně změnily - i když se některé závažné úkoly, jako např. volby a volební zákon nepodařilo splnit, i když naše činnost zanechává nástupnímu federálnímu sboru ukončit všechna ta dočasná provizória a ve všech ohledech nastolit naprostou ústavnost, není dědictví, které mu zanecháváme - vlastně zanecháváme sami sobě - špatné. Není snad neskromné, řeknu-li, že pro práci Federálního shromáždění je vytvořena spolehlivá základna, široké východisko.

Bylo-li přes všechny nedostatky, přes všechny spory vykonáno velké dílo, nemusíme svou bilanci přehlížet se studem a bez jistého uspokojení nad vykonanou prací. Nevykonali jsme sice vše, ale vykonali jsme snad vše, co bylo v našich, někdy nedostatečných lidských silách.

A rád bych vás ubezpečil, že pro mne osobně bylo skutečně ctí tomuto shromáždění předsedat. Také musím říci, že se mi vždycky všechno nepodařilo tak, jak bych chtěl, ale o jednom vás chci ujistit: pro mne osobně to byla nezapomenutelná doba, ohromná škola. Nikdy až do konce svého života na tuto dobu a na to, co mi dala, nezapomenu.

Než-li skončí tato poslední schůze, rád bych vám všem poděkoval za vaši součinnost. A hledím do nedaleké budoucnosti, kdy se tento sbor - doplněný o nové členy - opět sejde jakožto Federální shromáždění. Přeji Federálnímu shromáždění plný úspěch v jeho neméně významné činnosti a prosím, aby nebylo zapomenuto nic z toho pozitivního, co toto Národní shromáždění vykonalo.

Přeji vám všem, soudružky a soudruzi, kolegové, hezké prožití svátečních dnů, po namáhavé práci během těchto perných dnů, zasloužený odpočinek v kruhu vaší rodiny, mezi milými, kteří vás letos tak málo užili.

A nejen vám, poslancům, našim hostům, ale celé naší zemi přeji k Novému roku, aby to byl rok šťastný, spokojený, aby se v něm splnila všechna ta přání, která máme, aby se dobře vedlo oběma republikám. Aby to byl pro náš společný stát dobrý a klidný rok. (Dlouhotrvající potlesk.)

Místopředseda NS Dohnal: Děkuji předsedovi NS Josefu Smrkovskému za jeho závěrečná slova.

Vážené Národní shromáždění, vážení hosté! Vyčerpali jsme pořad našeho čtyřdenního jednání. Děkuji vám za aktivní účast na tomto zasedání a přeji vám všem, abyste příjemně prožili nadcházející dny vánočních svátků. Přeji hodně zdraví a osobní spokojenosti vám i vašim rodinám. Věřím, že v příštím Federálním shromáždění budeme všichni znovu pracovat stejně usilovně ve prospěch našeho lidu jako dosud.

29. schůzi NS a tím i poslední zasedání Národního shromáždění končím. (Potlesk.)