Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1964

IV. volební období

15

Vládní návrh

Zákon

ze dne ................. 1964

o dani z příjmů z literární a umělecké činnosti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Daňová povinnost

§ 1

(1) Dani z příjmů z literární a umělecké činnosti (dále jen "daň") podléhají občané, kteří mají příjmy ze své tvůrčí činnosti literární nebo umělecké anebo ze své reprodukční umělecké činnosti (dále jen "poplatník"), pokud tyto příjmy nejsou podrobeny dani ze mzdy.

(2) Příjmy ze zděděných autorských práv jsou podrobeny této dani jen u pozůstalé manželky po dobu jejího vdovství a u zůstavitelových dětí po dobu jejich nezletilosti.

(3) Obdobně jako u pozůstalé manželky zdaňují se příjmy ze zděděných autorských práv u družky, žila-li se zůstavitelem nejméně rok před jeho úmrtím ve společné domácnosti.

§ 2

(1) Tvůrčí literární a uměleckou činností se rozumí činnost, jejímž výsledkem je dílo požívající autorskoprávní ochrany.

(2) Reprodukční činností se rozumí umělecká činnost v oboru dramatickém, hudebně dramatickém, hudebním, pantomimickém, jevištně tanečním a artistickém.

(3) Ve sporných případech rozhoduje o tom, zda lze určitou činnost pokládat za činnost podle tohoto zákona, ministerstvo financí po projednání s ministerstvem školství a kultury.

§ 3

Příjmy z tvůrčí nebo reprodukční činnosti literární anebo umělecké (dále jen "honoráře") se rozumějí veškeré autorské honoráře nebo jakkoliv zvané úplaty za převod autorského práva nebo svolení k užití díla, za zcizení a půjčení díla, úplaty za přednášky a umělecké výkony, jakož i zálohy na tyto úplaty.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny ceny a odměny z veřejných soutěží, odměny udělené za vynikající umělecká díla nebo výkony a podpory vyplacené kulturními fondy.

(2) Je-li v ceně nebo odměně vyplacené při veřejné soutěži zahrnut též honorář za dílo nebo umělecký výkon, není tato část ceny nebo odměny osvobozena od daně.

§ 5

Výplata honorářů

(1) Každý plátce honoráře za dílo nebo umělecký výkon, popřípadě za jejich užití, je povinen poukazovat veškerá tyto honoráře výplatnímu místu, které mu poplatník oznámí, s výjimkou uvedenou v odstavci 4.

(2) Výplatním místem jsou organizace, které určí ministerstvo školství a kultury v dohodě s ministerstvem financí.

(3) Poplatník je povinen oznámit každému plátci jedno výplatní místo, kterému má plátce honoráře poukazovat. Všechny honoráře plynoucí témuž poplatníkovi z jakýchkoliv oborů tvůrčí nebo reprodukční činnosti literární anebo umělecké musí být poukazovány jen jedinému výplatnímu místu.

(4) Ustanovení předchozích odstavců se nevztahují na honoráře za příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize, pokud jsou anebo mají být uveřejněny poprvé, nepřesahují-li 1000 Kčs za jednotlivý příspěvek, a dále na honoráře za výchovné koncerty, včetně úvodního slova.

§ 6

Základ daně

Základem, z něhož se daň vybírá, je rozdíl mezi příjmy podrobenými dani, které byly plátci poukázány v kalendářním roce výplatnímu místu, a odčitatelnými položkami.

§ 7

Odčitatelné položky

(1) Od příjmů podrobených dani, pokud se daň vyměřuje z jejich ročního úhrnu, se odečtou jako náhrada nákladů spojených s pořízením díla tyto paušální částky:

a) 60% z honorářů za díla v oboru sochařství,

b) 30% z honorářů za díla z ostatních oborů výtvarného umění,

c) 10% z ostatních honorářů podrobených dani.

(2) Poplatníkům se dále odečte od příjmů podrobených dani uvedených v předchozím odstavci částka 6000 Kčs za každou jimi vyživovanou osobu, na kterou jim nebyla poskytnuta sleva u daně ze mzdy.

(3) Odčitatelné položky uvedené v předchozích odstavcích nelze odečítat od příjmů podrobených dani plynoucích ze zděděných autorských práv a od honorářů uvedených v § 5 odst. 4.

§ 8

Sazba daně

(1) Sazba daně z honorářů poukazovaných prostřednictvím výplatního místa činí

při základu daně
přes Kčs	do Kčs
	3 000		3	%
3 000	6 000	90 Kčs a	5	% ze základu přesahujícího	3000 Kčs
6 000	10 000	240 Kčs a	8	% ze základu přesahujícího	6 000 Kčs
10 000	25 000	560 Kčs a	14	% ze základu přesahujícího	10 000 Kčs
25 000	50 000	2 660 Kčs a	20	% ze základu přesahujícího	25 000 Kčs
50 000		7 660 Kčs a	33	% ze základu přesahujícího	50 000 Kčs

 

(2) Sazba daně z honorářů, které plátce vyplácí přímo poplatníkovi (§ 5 odst. 4), činí 3%.

Způsob vybrání daně

§ 9

(1) Daň se vybírá u výplatního místa, které daň srazí a odvede okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má své sídlo.

(2) Daň se srazí při každé výplatě nebo připsání honoráře poplatníkovi k dobru s přihlédnutím k honorářům již vyplaceným nebo připsaným k dobru a ke sražené dani v uplynulém období kalendářního roku.

(3) Z honorářů uvedených v § 5 odst. 4 vypočte a srazí daň plátce při výplatě honoráře a odvede ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodě má své sídlo.

§ 10

Výplatní místo je povinno vést pro účely této daně a okresnímu národnímu výboru předkládat záznamy a výkazy, jež stanoví ministerstvo financí, a vydávat na žádost poplatníkům potvrzení o výši vyplacených honorářů a sražené dani.

§ 11

(1) Nebyla-li srážka daná provedena nebo nebyla-li provedena řádně, předepíše okresní národní výbor výplatnímu místu, popřípadě plátci příslušnou částku k povinnému placení.

(2) Výplatní místo nebo plátce smí daň, kterou poplatníkovi nesrazil, srazit dodatečně při vyplacení dalších honorářů nebo při jejich připsání k dobru poplatníkovi. Poplatník je povinen uhradit tuto daň výplatnímu místu, popřípadě plátci, nedojde-li v promlčecí lhůtě (§ 14) k výplatě dalších honorářů nebo k jejich připsání k dobru.

§ 12

(2) Částky, které bylo výplatní místo povinno srazit (§ 9 odst. 2) v kalendářním měsíci, odvede příslušnému okresnímu národnímu výboru vždy nejpozději do 15. dne následujícího měsíce. Částky, které byl povinen srazit plátce (§ 9 odst. 3) v kalendářním čtvrtletí, odvede příslušnému okresnímu národnímu výboru vždy nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynulém čtvrtletí.

(2) Nebyla-li sražená daň odvedena, bude vymáhána u výplatního místa nebo u plátce jako jejich dluh.

(3) Nebyla-li sražená daň odvedena včas, platí se za každý den prodlení penále ve výši 0,05% dlužné částky.

§ 13

O stížnostech vyplývajících ze sporů, které vzniknou mezi výplatním místem, popřípadě plátcem honoráře a poplatníky o provádění srážky daně, rozhoduje okresní národní výbor, v jehož obvodu je pokladna výplatního místa, popřípadě plátce honoráře.

§ 14

Promlčení

(1) Daň nelze vybrat a vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž došlo k výplatě honoráře nebo k jeho připsání ve prospěch poplatníka.

(2) Je-li proveden úkon k vybrání nebo vymáhaní daně, běží promlčecí lhůta znovu od konce kalendářního roku, v němž výplatní místo nebo plátce byli o tomto úkonu zpraveni.

§ 15

Pro řízení ve věcech této daně platí, pokud zákon nestanoví jinak, vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.

Závěrečná ustanovení

§ 16

Zmocnění

(1) Vláda může

a) osvobodit od daně zcela nebo zčásti určité skupiny poplatníků nebo poskytnout jim daňovou úlevu,

b) měnit výši paušálních částek uvedených v § 7 odst. 1.

(2) Ministerstvo financí

a) vydá předpisy potřebné k provedení tohoto zákona,

b) upraví vybírání daně z honorářů poukazovaných z ciziny,

c) stanoví, koho lze uznat za vyživovanou osobu,

d) může osvobodit určité druhy příjmů od daně a jednotlivým poplatníkům povolit úlevu, popřípadě osvobození od daně,

e) může učinit opatření k zamezení nesrovnalostí a tvrdostí, jež by mohly vzniknout z tohoto zákona.

§ 17

(1) Zrušuje se zákon č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti, a předpisy vydané k jeho provedení:

a) vyhláška č. 340/1950 Ú. l. I., kterou se povolují u příjmů z umělecké činnosti výtvarné úlevy z ustanovení §§ 5 a 11 zákona č. 59/1950 Sb., o dani z literární a umělecké činnosti, ve znění vyhlášky č. 28/1956 Ú. l.,

b) vyhláška č. 341/1950 Ú. l. I., kterou se stanoví podrobnosti o povinnosti plátců vésti záznamy o vyplacených honorářích a o sražené a odvedené dani a o povinnosti vydávat příjemcům potvrzení,

c) vyhláška č. 342/1950 Ú. l. I., kterou se vydávají další předpisy o poplatku z prodlení u daně z literární a umělecké činnosti a u daně ze samostatné činnosti,

d) výnos č. 343/1950 Ú. l. I., kterým se vydávají pokyny k provedení zákona o dani z literární a umělecké činnosti,

e) vyhláška č. 229/1955 Ú. l., o vynětí náhrad cestovních výdajů ze základu daně z literární a umělecké činnosti,

f) výnos uveřejněný v částce 59 Úředního listu z roku 1953, o poměru daně ze mzdy k dani z literární a umělecké činnosti, k dani z příjmů obyvatelstva a k zemědělské dani,

g) směrnice uveřejněné v částce 5 Úředního listu z roku 1958, o zdaňování příjmů z činnosti v oboru užitého umění,

h) pokyny uveřejněné v částce 50 Úředního listu z roku 1959, o zdaňování příjmů z činnosti v oboru fotografie a průmyslové (americké) retuše.

(2) Daň podle tohoto zákona se vybere poprvé z honorářů vyplacených nebo poplatníkovi připsaných k dobru po 1. lednu 1965.

§ 18

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1965.

Důvodová zpráva

Naše socialistická společnost plně oceňuje činnost tvůrčích i reprodukčních uměleckých pracovníků na všech úsecích literatury, umění i vědy a vytvořila takové hospodářské a organizační předpoklady, které zajišťují jejich plné tvůrčí vyžití a uplatnění. Stejné jako na ostatních úsecích našeho života však usiluje, aby i v oblasti literatury, umění a vědy byly socialistické zásady uplatňovány také na úseku odměňování.

Na důsledné uplatnění a provedení těchto zásad působí negativně vliv dosavadní úpravy zdaňování příjmů z literární a umělecké činnosti zavedené zákonem č. 59/1950 Sb., a to v podstatě ve dvou směrech. Předně tím, že se zdaňuje sazbami odstupňovanými podle výše honoráře samostatně a oddělená honorář za každé jednotlivé dílo nebo umělecký výkon bez ohledu na množství a výši celkových honorářů vyplacených uměleckému pracovníku. Tím dochází k neodůvodněně nerovnoměrnému zatížení jednotlivých uměleckých pracovníků, které je odvislé od náhodné nebo uměle přizpůsobené skladby honorářů. Podle dosavadního způsobu zdaňování byl např. roční příjem 900 000 Kčs zdaněn jen 3%, tj. poplatník zaplatil celkem 12 000 Kčs, jestliže uvedený příjem se skládal z honorářů nepřevyšujících v jednotlivém případě 9000 Kčs. Naproti tomu roční příjem 120 000 Kčs, pozůstávající z jediného honoráře, byl zdaněn 10% a poplatník zaplatil na dani rovněž 12 000 Kčs stejně jako poplatník, který měl příjem 400 000 Kčs. Další nedostatek dosavadní úpravy pak spočívá v tom, že vzhledem k nízkým sazbám daně nemůže zdanění působit jako odůvodněný korektiv u ojedinělých mimořádně vysokých příjmů, které nemusí být vždy v souladu se zásadami socialistického odměňování.

Specifičnost tvůrčí i reprodukční umělecké práce i odlišný charakter odměn poskytovaných za výsledky této práce brání tomu, aby jejich zdanění bylo upraveno stejným způsobem jako zdanění odměn za činnost vykonávanou v pracovním poměru. Mimoto zdaňování odměn z pracovního poměru spolu s příjmy z literární a umělecké činnosti vykonávané samostatně by přineslo další disproporce do zdaňování těchto druhů příjmů. U uměleckých pracovníků vykonávajících literární nebo uměleckou činnost v pracovním poměru by znamenalo zdanění příjmů z literární a umělecké činnosti samostatně vykonávané spolu se mzdou daní ze mzdy podstatné zvýšení daňového zatížení těchto příjmů v důsledku progresivně odstupňované sazby daně ze mzdy. To by mohlo nepříznivě ovlivnit stabilitu pracovních poměrů uzavřených uměleckými pracovníky v řadě oborů a vytvořit překážky pro získávání dalších těchto pracovníků do pracovního poměru.

Se zřetelem k uvedeným skutečnostem jeví se nejvhodnější za daných podmínek nově upravit zdanění příjmů z literární a umělecké činnosti podle těchto hlavních zásad:

1. Dani podléhá celoroční příjem uměleckého pracovníka (tvůrčího i reprodukčního umělce) za literární a uměleckou činnost. Dani podléhají honoráře plynoucí z vlastní tvůrčí nebo reprodukční umělecké činnosti. Do celoročního příjmu se započítávají honoráře a odměny za díla, jakož i zálohy na ně. Takováto úprava umožňuje rozložit celkový honorář za dílo, jehož vytvoření trvá déle než jeden rok, do několika roků. Tato úprava je odůvodněná zejména u velkých výtvarných děl - především sochařských - a obsažných děl literárních, kde honorář je odměnou za několikaletou práci a bude proto právem zdaněn postupně v jednotlivých letech, v nichž byly vypláceny postupně zálohy na honorář. V tomto směru bude výši zdanění ovlivňovat smlouva uzavřená mezi umělcem a objednatelem díla. Na druhé straně taková úprava umožní, aby umělečtí pracovníci, kteří dosáhnou v roce stejných příjmů, platili také stejně vysokou daň bez ohledu na náhodnou či uměle vytvořenou skladbu celkového příjmu.

2. Z honorářů ze zděděných autorských práv podléhají dani pouze honoráře plynoucí neprovdaným vdovám a nezletilým dětem.

U uměleckých pracovníků, kteří ve své většině vykonávají literární nebo uměleckou činnost samostatně a nejsou proto účastni výhod sociálního zabezpečení jako osoby v pracovním poměru, jsou nezletilé děti a manželka v případě jejich úmrtí v převážné většině odkázány svou výživou na příjem ze zděděných autorských práv. Proto se pro tyto případy ponechává stejný způsob zdanění, jakému podléhal umělecký pracovník za svého života. V ostatních případech jde však o bezpracný příjem, který není třeba zvlášť zvýhodňovat při zdaňování. Proto v těchto případech budou takovéto příjmy zdaňovány pravidelnou daní z příjmů obyvatelstva.

3. Dani nepodléhá příjem z literární a umělecké činnosti vykonávané v pracovním poměru.

Příjmy z takto vykonávané činnosti podléhají dani ze mzdy. Při souběhu příjmů z literární a umělecké činnosti vykonávané jak v pracovním poměru, tak též samostatně, bude rozhodující obsah pracovní smlouvy. Honoráře a odměny, které obdrží poplatník od svého zaměstnavatele za literární nebo uměleckou činnost v oboru, který je předmětem jeho pracovní smlouvy, podléhají dani ze mzdy. Dani ze mzdy rovněž podléhají odměny vyplacená poplatníkovi jeho zaměstnavatelem vedle smluvené mzdy proto, že co do množství výkonů překročil v oboru činnosti, který je předmětem jeho pracovní smlouvy, úvazek stanovený ve smlouvě. Pouze odměny vyplacené poplatníkovi jeho zaměstnavatelem za literární nebo uměleckou činnost v oboru, který není předmětem jeho pracovní smlouvy, podléhají dani z příjmů z literární a umělecké činnosti: Honoráře za literární a uměleckou činnost vyplacené poplatníkovi osobami, k nimž není v pracovním poměru nebo v poměru obdobném poměru pracovnímu, podléhají dani z příjmů z literární a umělecká činnosti.

4. Od daně jsou osvobozeny ceny z literárních a uměleckých soutěží, prémie udělené za vynikající umělecká díla nebo výkony a podpory z kulturních fondů.

I když v uvedených případech jde u poplatníků o příjmy, které jsou v souvislosti s jejich literární nebo uměleckou činností, nejde přímo o honorář za zcizení nebo užití díla nebo honorář za objednaný výkon. Proto se uvedené příjmy od daně osvobozují. Důsledně však naopak, pokud podle podmínek konkrétní soutěže v udělené ceně je zahrnut též honorář za zcizení nebo užití oceněného soutěžního díla, podléhá část ceny odpovídající honoráři za zcizení nebo užití díla dani z příjmů z literární a umělecké činnosti.

5. Honoráře a odměny budou propláceny autorům nebo reprodukčním umělcům výhradně prostřednictvím výplatních míst.

Toto opatření má zajistit, aby u každého poplatníka daně z příjmů z literární a umělecké činnosti byl zdaněn vždy celý příjem dosažený v kalendářním roce. K provedení této zásady se proto ukládá:

a) plátcům honorářů a odměn povinnost poukazovat honoráře autorům i reprodukčním umělcům výhradně prostřednictvím udaného výplatního místa,

b) poplatníkům povinnost oznámit každému plátci honoráře pouze jediné výplatní místo, jehož prostřednictvím má mu být honorář poukázán. U téhož poplatníka pak musí být prostřednictvím zvoleného výplatního místa propláceny po celý rok honoráře a odměny ze všech oborů literární a umělecké činnosti, pokud podléhají této dani.

Z tohoto způsobu proplácení jsou vyňaty pouze honoráře nebo odměny za dosud nepublikované příspěvky do periodického tisku, rozhlasu a televize nepřesahující 1000 Kčs a honoráře za výchovné koncerty, včetně úvodního slova. Z pravidelného režimu proplácení honorářů prostřednictvím výplatního místa se vylučují tyto honoráře, jejichž výše je nepatrná, ale které jsou velmi četné, proto, aby se bez vážnějších důvodů nerozšiřovala administrativa u vydavatelstev, rozhlasu a televize.

6. Od příjmů podrobených dani se odečítá náhrada nákladů spojených s pořízením díla a náklady spojené s výživou osob odkázaných na poplatníka.

Poněvadž by bylo velmi obtížné a pro poplatníky ve většině případů prakticky neproveditelné, aby prokázali skutečně vynaložené náklady na pořízení díla nebo spojené s provedením výkonu stanoví se výše těchto odčitatelných výdajů paušálně částkou odstupňovanou s přihlédnutím k pravděpodobné režii v jednotlivých oborech literární a umělecké činnosti. Takovýto způsob omezuje též v největším možném rozsahu administrativní práce jak u výplatních míst při výpočtu a vybrání daně, tak i u poplatníků.

Uměleckým pracovníkům, kteří mají příjmy z pracovního poměru a vyživují manželku, nezletilé děti, popř. jiné osoby, se poskytuje u daně ze mzdy sleva. Aby byli stejně daňově posuzováni i umělečtí pracovníci, kteří nemají příjmy podrobené dani ze mzdy, poskytuje se jim u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti obdobná sleva, přizpůsobená ovšem konstrukci této daně. Zásadou při poskytování takovýchto slev zůstává, že táž osoba může být uznána za vyživovanou pouze u jednoho poplatníka a u téhož poplatníka pouze u jedné daně, a dále, že sleva na vyživované osoby se přednostně poskytuje u daně ze mzdy nebo u daně z příjmů obyvatelstva a teprve tehdy, nepodléhá-li poplatník uvedeným daním, bude sleva přiznána u daně z příjmů z literární a umělecké činnosti.

7. Sazby daně jsou prostupňovány podle výše celoročního příjmu poplatníka a jsou odstupňovány tak, že u nejnižších stupňů zhruba odpovídají dosavadním sazbám daně z literární a umělecké činnosti, u celoročního příjmu 50 000 Kčs zhruba odpovídají základní sazbě daně ze mzdy (jako u ženatého poplatníka s jedním dítětem) a při celoročních příjmech převyšujících 300 000 Kčs se blíží sazbě daně ze mzdy se 60% přirážkou (jako platí svobodný nebo ženatý bezdětný poplatník). V tomto rozsahu bude nově upravená daň z příjmů z literární a umělecké činnosti působit jako korektiv mimořádně vysokých příjmů.

Finanční dosah návrhu

Předpokládaný výnos nově upravené daně z příjmů z literární a umělecké činnosti bude přibližně a 13 až 15 mil. Kčs vyšší než výnos dosavadní daně.

V Praze dne 25. listopadu 1964.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr financí:

Dvořák v. r.