Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1965

IV. volební období

31

Vládní návrh

Zákon

ze dne června 1965,

kterým se mění a doplňuje trestní zákon č. 140/1961 Sb.

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Článek I.

Obecná část trestního zákona se mění a doplňuje takto:

1. V § 36 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Postupně uložené dosud nevykonané tresty odnětí svobody se považují pro účel výkonu trestu a pro zahlazení odsouzení za trest jediný."

2. V § 39 se nadpis "Odnětí svobody" umísťuje před jeho číselné označení a slova "v nápravných zařízeních ministerstva vnitra" a "v nápravných zařízeních ministerstva národní obrany" se nahrazují slovy "v nápravně výchovných ústavech" a "ve vojenských nápravných útvarech".

3. Za § 39 se vkládá § 39 a, který zní:

"§ 39 a

(1) Trest odnětí svobody v nápravně výchovných ústavech se vykonává diferencovaně ve třech nápravně výchovných skupinách. Způsob výkonu trestu v jednotlivých nápravně výchovných skupinách upravuje zvláštní zákon.

(2) Soud zařadí pachatele zpravidla

a) do první nápravně výchovné skupiny, nebyl-li v posledních deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody,

b) do druhé nápravně výchovné skupiny, byl-li v posledních deseti letech před spácháním trestného činu ve výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen za úmyslný trestný čin; k předchozímu odsouzení se nepřihlédne, pokud se na pachatele hledí, jakoby nebyl odsouzen,

c) do třetí nápravně výchovné skupiny, je-li mu ukládán trest jako zvlášť nebezpečnému recidivistovi (§ 41) anebo trest za trestný čin vlastizrady (§ 91), rozvracení republiky (§ 92), teroru (§ 93 a 94), záškodnictví (§ 95 a 96), sabotáže (§ 97), vyzvědačství (§ 105) nebo některý obdobný trestný čin proti státu světové socialistické soustavy, dále za trestný čin válečné zrady (§ 1.14), spekulace podle § 117 odst. 2, 3, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 137. odst. 3, 4, obecného ohrožení podle § 179 odst. 2, 3, vraždy (§ 219), loupeže podle § 234 odst. 2, 3, znásilnění podle § 241 odst. 2, 3, pohlavního zneužívání podle § 242 odst. 3, 4, nebo genocidia (§ 259).

(3) Soud může zařadit pachatele do jiné nápravně výchovné skupiny, než do které má být podle odstavce 2 zařazen, má-li se zřetelem na závažnost trestného činu a na stupeň a povahu narušení pachatele zato, že bude jeho náprava a převýchova v jiné skupině lépe zaručena; do třetí nápravně výchovné skupiny zařadí však vždy pachatele, jemuž byl tret smrti milostí zmírněn na trest odnětí svobody.

(4) Zařazuje-li soud do třetí nápravně výchovné skupiny pachatele, který je zvlášť silně narušen nebo jemuž byl trest smrti milostí zmírněn na trest odnětí svobody, může rozhodnout, že má být zároveň umístěn do zostřené izolace, a to na dobu nejméně šesti měsíců, nejdéle však na dva roky.

(5) Odsuzuje-li vojenský soud vojáka v základní vojenské službě k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu dvě léta, může rozhodnout, že se trest vykoná ve vojenském nápravném útvaru, má-li za to, že tento způsob výkonu trestu k jeho nápravě postačí."

4. V § 45 odst. 2 na konci věty před středníkem se vkládají slova "a rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu".

5. V § 51 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit trest propadnutí majetku pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje; jako samostatný trest může být trest propadnutí majetku uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a k osobě pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba."

6. § 53 zní:

"(1) Peněžitý trest ve výměře od 500 Kčs do 50 000 Kčs může soud uložit, jestliže pachatel úmyslnou trestnou činností získal nebo se snažil získat majetkový prospěch.

(2) Bez podmínek odstavce 1 může soud uložit peněžitý trest pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje; jako samostatný trest může být peněžitý trest uložen, jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba."

7. K § 54 se připojuje odstavec 3, který zní:

"(3) Ukládá-li soud peněžitý trest, může pro případ, že by výkon tohoto trestu mohl být zmařen, stanovit náhradní trest odnětí svobody až na jeden rok. Náhradní trest nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby."

8. V § 58 odst. 1 se slova "podmíněně odloží" nahrazují slovy "může podmíněně odložit" a za slova "v kterém žije a pracuje" se vkládají slova "a k okolnostem případu".

9. K § 60 se připojuje odstavec 5, který zní:

"(5) Rozhodne-li soud podle odstavce 1 nebo 2, že se trest vykoná, rozhodne zároveň o způsobu výkonu trestu."

10. § 61 včetně nadpisu zní:

"§ 61

Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti

(1) Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzený v době výkonu trestu vzorným plněním svých povinností v zaměstnání nebo v povolání a způsobem svého života prokázal, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, anebo jestliže soud přijme záruku nabídnutou společenskou organizací za dovršení nápravy odsouzeného.

(2) Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti soud stanoví zkušební doba až na dvě léta; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.

(3) Jestliže odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, vedl ve zkušební době řádný život pracujícího člověka a vyhověl uloženým podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil; jinak rozhodne, a to popřípadě již během zkušební doby, že se zbytek trestu vykoná.

(4) Vyslovil-li soud, že se odsouzený, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti osvědčil, má se za to, že trest byl vykonán dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnuti, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti.

(5) U odsouzeného, u něhož se podmíněně upustilo od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, se má za to, že trest byl vykonán dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, že se podmíněně upouští od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, také tehdy, neučinil-li soud bez jeho viny do roka od uplynutí zkušební doby rozhodnutí podle odstavce 3.

(6) Odvolala-li společenská organizace záruku za dovršení nápravy odsouzeného, přezkoumá soud jeho chování během zkušební doby, a shledá-li, že podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti neplní své poslání, rozhodne, že se zbytek trestu vykoná; jinak podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti ponechá v platnosti."

11. § 62 až 64 se zrušují.

12. § 81 zní:

"(1) Trest odnětí svobody se u osob, které nepřekročily osmnáctý rok svého věku, vykonává v nápravně výchovných ústavech pro mladistvé.

(2) Soud může rozhodnout, že v takových ústavech se vykoná trest i u mladistvého, který již překročil osmnáctý rok svého věku; přitom přihlédne zejména k délce trestu a ke stupni a povaze narušení mladistvého."

13. § 83 se zrušuje.

14. K § 85 se připojují odstavce 5 a 6, které zní:

"(5) Jestliže uplynulo alespoň 6 měsíců od započetí ochranné výchovy a převýchova mladistvého pokročila do té míry, že lze očekávat, že i bez omezení, jímž je podroben ve výchovném zařízení, se bude řádně chovat a pracovat, avšak dosud nepominuly všechny okolnosti, pro něž byla ochranná výchova uložena, může soud mladistvého podmíněně umístit mimo výchovné zařízení.

(6) Nesplní-li mladistvý očekávání, že i mimo výchovné zařízení se bude řádně chovat a pracovat, soud podmíněné umístění mimo výchovné zařízení zruší a rozhodne, že se ve výkonu ochranné výchovy pokračuje ve výchovném zařízení."

15. K § 87 se připojuje odst. 3, který zní:

"(3) Vysloví-li soud, že se podmíněně propuštěný mladistvý ve zkušební době osvědčil, jeho odsouzení zároveň zahladí."

Článek II.

Zvláštní část trestního zákona se mění a doplňuje takto:

1. Za § 107 se vkládá § 107 a, který zní:

"§ 107 a

Kdo bez povolení

a) zhotoví popis, plán, nákres nebo snímek některého zařízení na obranu vlasti,

b) takovou věc opíše, okreslí nebo ofotografuje anebo dá nebo nechá jinému tak učinit,

c) takovou věc sobě nebo někomu jinému opatří, nebo

d) takovou věc uveřejní,

bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem."

2. V § 109 se odst. 1 a 3 na konci doplňují slovy "nebo propadnutím majetku".

3. § 121 zní:

"(1) Kdo sobě nebo jinému opatří prospěch většího rozsahu tím, že poškozuje spotřebitele na jakosti, množství nebo ceně zboží nebo služeb, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.

(2) Odnětím svobody na dvě Léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny, nebo

b) získá-li takovým činem značný prospěch."

4. Za § 156 se vkládá § 156 a, který včetně nadpisu zní:

"§ 156 a

Ztěžování výkonu pravomoci veřejného činitele

Kdo za okolností ohrožujících veřejný pořádek neuposlechne výzvy veřejného činitele k zachování veřejného pořádku a výkonu jeho opatření brání nebo jej maří, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem."

5. V § 171 se dosavadní znění označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením."

6. V § 175 odst. 1 se slova "nebo vyšetřovacím orgánem, pokud koná vyšetřování podle trestního řádu" nahrazují slovy "nebo před vyšetřovatelem nebo vyhledávacím orgánem, pokud konají vyšetřování nebo vyhledávání podle trestního řádu."

7. Za § 197 se vkládá § 197 a, který zní

"§ 197 a

Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem."

8. § 203 odst. 1 ve znění novely zák. č. 53/1963 Sb. se zrušuje a označení odstavce 2. se vypouští.

9. § 218 zní:

"Kdo soustavně nebo ve větší míře podává osobám mladším než osmnáct let alkoholické nápoje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok."

10. V 283 odst. 1 na konci se doplňují slova "nebo propadnutím majetku".

Článek III.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1965.

Důvodová zpráva

Novela trestního zákona vytváří zákonné předpoklady k zesílení boje s porušováním veřejného pořádku a socialistického soužití především tím, že upravuje trestní postih neuposlechnutí výzvy veřejného činitele k zachování veřejného pořádku; nebezpečného vyhrožování spoluobčanům a maření výkonu soudního rozhodnutí o výchově nezletilých dětí. Zajišťuje ochranu spotřebitelů proti poškozování i v těch případech, kdy se ho dopustily osoby, které v důsledku nových zásad řízení národního hospodářství jsou oprávněny provozovat služby na vlastní účet.

Novela trestního zákona zpřísňuje dále postih osob, které zneužívají turistického ruchu ke spekulaci s různým zbožím i osob, které v souvislosti s rozšířením turistických styků ilegálně opustí republiku a upravuje postih nedovoleného pořizování snímků nebo jiných zobrazení zařízení pro obranu vlasti.

V zájmu účinnější ochrany mládeže před alkoholismem a tím i omezení její trestné činnosti páchané pod vlivem alkoholu, umožňuje novela přísnější postih osob, které soustavně nebo ve větší míře podávají alkohol mládeži.

Novela zpřísňuje podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody tak, že soudy při rozhodování o jeho povolení jsou povinny přihlédnout nejen k osobě pachatele; ale i k okolnostem případu. Upravuje dále základní podmínky pro zařazení pachatelů do nápravně výchovných skupin; způsob výkonu trestu v těchto skupinách upravuje zvláštní zákon. Kromě toho upravuje některé dílčí otázky, které vyplynuly z požadavků praxe.

K § 36 odst. 2:

Zásada vyjádřená v tomto ustanovení byla již; v soudní praxi uplatňována např. při rozhodování o podmíněném propuštění nebo o použití amnestie. Potřeba vyjádřit tuto zásadu přímo v zákoně vyplynula ještě důrazněji z nové úpravy zařazování odsouzených do nápravně výchovných skupin; pokud jde o zahlazení odsouzení je důsledkem této úpravy, že je nelze provést dříve, dokud nebudou vykonány všechny postupně uložené tresty odnětí svobody.

K § 39:

Označení zařízení, v nichž se vykonává trest odnětí svobody, se uvádí v soulad se zákonem o výkonu trestu odnětí svobody.

K § 39 a:

Ustanovení upravuje pouze základní podmínky pro zařazení do nápravně výchovných skupin a pro umístění pachatele v zostřené izolaci. Pokud jde o způsob výkonu trestu odnětí svobody včetně podmíněného propuštění, odkazuji na zvláštní zákon, jímž je zákon o výkonu trestu odnětí svobody.

V důsledku nové úpravy podmíněného propuštění, které bylo nyní pojato do zákona o výkonu trestu odnětí svobody, zrušuje se i ustanovení § 62. V praxi se však vycházelo z výpočtu trestných činů v tomto ustanovení obsažených při výkladu ustanovení § 41 písm. a). Proto je nutno uvést výpočet těch trestných činů, které byly dříve obsaženy v § 62 a které je nutno považovat pro účely interpretace za zvlášť závažné trestné činy.

K § 45 a 60:

V důsledku nové úpravy výkonu trestu odnětí svobody bylo nutno přiměřeně upravit i § 45 a 60, podle kterých soud v tam uvedených případech nařizuje výkon trestu odnětí svobody.

K § 51 a 53:

V praxi soudů se ukázalo, že u některých trestných činů, popřípadě u některých pachatelů nebyla nebezpečnost činu pro společnost dostatečně vyjádřena bez možnosti postihnout pachatele i trestem majetkové povahy. Naproti tomu u některých pachatelů by bylo postačilo k vyjádření nebezpečnosti jejich činu pro společnost postižení jen samostatným trestem majetkové povahy. Upravená znění umožňují takový postih.

K § 54 odst. 3:

Zavedení náhradního trestu odnětí svobody za trest peněžitý bude se týkat těch osob, u nichž je nebezpečí, že výkon tohoto trestu by byl zmařen (např. odjezdem z republiky), ačkoliv by byl jinak vzhledem k majetkovým poměrům pachatele dobytný. Hrozba, že bude náhradní trest odnětí svobody vykonán, bude působit na odsouzeného, aby peněžitý trest zaplatil.

K § 58 odst. 1:

Úvodní věta sjednocuje znění tohoto ustanovení s dalšími ustanoveními trestního zákona o ukládání trestů. Doplnění a upřesnění znění pod písm. a) zdůrazňuje nutnost přihlédnout při rozhodování o podmíněném odkladu výkonu trestu odnětí svobody nejen k osobě pachatele, ale i ke všem okolnostem, které ve smyslu § 3 odst. 4 spoluurčují stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.

K § 61 až 64:

Ustanovení upravující instituci podmíněného propuštění byla vypuštěna, protože jsou obsažena v zákonu o výkonu trestu odnětí svobody.

K § 81:

Zvláštní péče, kterou je nutno věnovat převýchově osob mladších osmnácti let, vyžaduje, aby se trest odnětí svobody u nich vykonával zásadně odděleně od starších osob. Výjimka je přípustná pouze v případě upraveném v odstavci 2.

K § 63 a 67:

Podmíněné propuštění je upraveno zákonem o výkonu trestu odnětí svobody. Proto se ruší odstavec 1 a 3 § 33 a odstavec 2 upravující povinnost soudu vyslovit zahlazení se zařazuje do § 37.

K § 35 odst. 5 a 6:

Instituce podmíněného umístění mladistvého mimo výchovné zařízení je obdobou podmíněného propuštění; je v praxi již zavedena a velmi se osvědčila. Na rozdíl od dosavadního stavu se upravuje přímo zákonem a rozhodování se vyhrazuje soudu.

K § 107 a:

S pořizováním snímků, náčrtků, plánků a jiných zobrazení zařízení pro obranu vlasti je spojeno nebezpečí, že jich bude zneužito k poškozovaní zájmů obrany vlasti. V zájmu zvýšení ochrany utajovaných skutečností se upravuje trestní postih osob, které pořizují takové snímky nebo jiná zobrazení.

K § 109 odst. 1 a 3:

Možnosti rozšířeného turistického ruchu jsou zneužívány některými občany též k ilegálnímu opuštění republiky. Taková hrubé zneužití důvěry k občanům zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost i v případech, kdy trestný čin opuštění republiky nebyl spáchán z nepřátelství k socialistickému společenskému a státnímu zřízení republiky. Bylo proto třeba upravit znění § 51 a 109 tak, aby umožnilo soudu uložení trestu propadnutí majetku i v takovémto případě.

K § 121:

Spotřebitelům je třeba poskytnout ochranu proti poškozování nejen ze strany pracovníků socialistických organizací, ale i pracovníků oprávněných provozovat a poskytovat služby na vlastní účet. Pachatele, který se dopustil tohoto trestného činu jako člen organizované skupiny, třeba postihnout přísněji trestní sazbou odpovídající stupni nebezpečnosti tohoto činu pro společnost.

K § 156 a:

Případy, kdy nejde jen o pouhé neuposlechnutí výzvy veřejného činitele (§ 17 odst. 1 písm. e) zák. č. 60/1961 Sb.), ale již o jednání, kterým pachatel úmyslně brání výkonu opatření veřejného činitele směřujícího k zachování veřejného pořádku nebo jej dokonce maří, jsou z hlediska nebezpečnosti pro společnost velmi závažné a proto jde již o trestný čin.

K § 171:

Soudy mají rozhodující úlohu při ochraně zájmů společnosti na řádné výchově dětí. Je proto odůvodněn trestní postih osob, u nichž soud v občanském soudním řízení vyčerpal opatření směřující k zajištění výkonu jeho rozhodnutí nebo jím schválené dohody o výchově nezletilých dětí.

K 175 odst. 1:

Upravené znění odpovídá změnám a úpravám, ke kterým dochází novelou trestního řádu v souvislosti se zavedením dvou forem přípravného řízení - vyšetřování a vyhledávání.

K § 197 a:

Občanské soužití nutno účinně chránit proti pachatelům nebezpečného vyhrožování, spočívajícího v hrozbě nebezpečným útokem na život nebo zdraví jiného, i pokud pohnutka hrozby je jiná než předpokládá § 196 a 197. Nebezpečnost pro společnost takových výhrůžek je s ohledem na to, čím se vyhrožuje, podstatně vyšší než výhrůžek postižitelných podle 19 písm. a) zák. č. 38/1961 Sb., 38 písm. a) zák. č. 60/1961 Sb.

K § 203 odst. 1:

Zrušení tohoto odstavce je odůvodněno úpravou postihu příživnictví tohoto druhu zákonem, kterým se upravuje postih provinění a přestupků osob opětovně se dopouštějících výtržnictví, násilností a příživnictví.

K § 228:

Jednání, jímž se umožňuje nezletilým osobám požívat alkoholické nápoje (§ 20 písm. b) zák. č. 38/1961 Sb.), aniž tu je znak soustavnosti nebo větší míry, ohrožuje již samo o sobě tělesný nebo mravní vývoj nezletilých osob. Soustavné podávání alkoholu nebo jeho podávání ve větší míře ohrožuje však mládež daleko intenzivněji, ježto ve svých důsledcích vede mládež k návyku požívání alkoholu, zejména pak k páchání trestné činnosti pod vlivem alkoholu. Jde tu tedy o jednání společensky tak nebezpečné, že je nutno postihovat je již jako trestný čin.

K § 283 odst. 1:

Jde o jeden z případů zmíněných v důvodové zprávě k § 51 a 53. Nebezpečnost jednání pro společnost některých pachatelů trestného činu zběhnutí do ciziny může být totiž správně vyjádřena pouze tehdy, jestliže je možno uložit jim též trest majetkové povahy.

V Praze dne 5. května 1965

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr spravedlnosti:

dr. Neuman v. r.