Vláda Československé socialistické republiky předložila dne 22. června 1966 Národnímu shromáždění k vyslovení souhlasu podle čl. 42 Ústavy Dodatkovou úmluvu k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích z 25. února 1961 týkající se odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících, sjednanou v Bernu dne 26. února 1966.

Výbory zahraniční dne 14. 7. 1966, ústavně právní dne 19. 7. 1966 a průmyslový pro hlavní výrobní odvětví a dopravu dne 2. 9. 1966 projednaly Dodatkovou úmluvu a doporučily Národnímu shromáždění vyslovit s ní souhlas.

Předsednictvo Národního shromáždění Dodatkovou úmluvu projednalo podle čl. 60 odst. 2 ústavy ve schůzi dne 8. září 1966 a usneslo se podle návrhu vlády a ve smyslu doporučení výborů vyslovit s ní souhlas.

Podle čl. 60 odst. 2 ústavy je třeba, aby Národní shromáždění toto opatření předsednictva Národního shromáždění dodatečně schválilo. Navrhuji proto, aby Národní shromáždění přijalo toto usnesení:

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dodatkovou úmluvou k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích z 25. února 1961 týkající se odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících, sjednanou v Bernu dne 26. února 1966, s touto výhradou k jejímu článku 1 § 2:

"S poukazem na článek 1 § 2 Dodatkové úmluvy k Mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a cestovních zavazadel po železnicích týkající se odpovědnosti železnice za usmrcení a zranění cestujících si Československá socialistická republika vyhrazuje právo nepoužít Úmluvy na své občany nebo na osoby, která mají obvyklé bydliště v Československu, utrpěli-li by úraz na jejím území."

V Praze dne 9 září 1966

Předseda Národního shromáždění:

Bohuslav Laštovička v. r.