Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1966

IV. volební období

98

Vládní návrh

Zákon

ze dne ............................ 1966

o některých důsledcích zanedbávání péče o děti

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně.

§ 1

Občan, kterému z nemocenského pojištění náležejí přídavky na děti, jakož i každý příjemce přídavků, který má děti v přímém zaopatření, jsou povinni zabezpečit, aby se poskytnutých přídavků používalo výlučně ve prospěch a v zájmu dětí, pro které jsou určeny.

§ 2

(1) Jestliže se výplatou přídavků na děti do rukou dosavadního příjemce zřejmě nedosahuje účelu, pro který jsou přídavky určeny, zejména jestliže se zanedbávají základní potřeby péče o děti nebo se vyplacených částek zneužívá k jiným účelům, může místní národní výbor navrhnout orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti, aby výplata přídavků na děti do rukou dosavadního příjemce byla zastavena a aby se jich používala k péči o děti způsobem určeným v § 3.

(2) Stejný návrh může místní národní výbor podat také v těch výjimečných případech, kdy dítě povinné školní docházkou bez vážných důvodu nedochází vůbec do školy nebo soustavně zanedbává škodní docházku a předchozí jednání s občanem, který má dítě v přímém zaopatření, nevedla k nápravě.

§ 3

(1) Přídavky na děti, jejichž výplata do rukou dosavadního příjemce byla podle § 2 a 6 zastavena, se poukazují příslušnému národnímu výboru. Částek takto získaných používá národní výbor ve prospěch dětí, pro něž jsou určeny (např. k úhradě nákladů školního stravování, jiné výživy, ošacení, obutí).

(2) Příslušným podle odstavce 1 je místní národní výbor, v jehož obvodu je bydliště dítěte, pro které jsou přídavky určeny, pokud okresní národní výbor nestanoví jinak.

§ 4

(1) Skutečnosti rozhodné pro trvání nároku na přídavky na děti a pro jejich výši se i v době, kdy je zastavena výplata do rukou dosavadního příjemce, posuzují tak, jako kdyby k zastavení výplaty nedošlo.

(2) Náleží-li přídavky na více dětí téhož oprávněného a mají-li se vyplácet do rukou různých příjemců, rozdělí se celková částka připadající na všechny děti stejnou poměrnou částí na každé dítě.

§ 5

(1) Byla-li zjednána trvalá náprava, navrhne místní národní výbor orgánu příslušnému k rozhodování o přídavcích na děti, aby přídavky na děti byly vypláceny tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření.

(2) Bylo-li dítě, na něž se přídavky poukazují národnímu výboru, umístěno v ústavu pro péči o děti (dětském domově apod.), převede se výplata přídavků na ústav, v jehož přímém zaopatření dítě je (§ 38 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců).

§ 6

Pro rozhodování podle předchozích ustanovení platí předpisy upravující řízení ve věcech nemocenského pojištění. [§ 35 až 42 a § 53 opatření Ústřední rady odborů o organizaci a provádění nemocenského pojištění uveřejněného vyhláškou č. 91/1958 Sb., ve znění vyhlášky č. 191/1960 Sb., a

§ 14 vyhlášky č. 274/1956 Ú. l., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.]

§ 7

Předchozí ustanovení platí též

a) o přídavcích na děti ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků a o výchovném poskytovaném v důchodovém zabezpečení (v důchodovém pojištění) s tím, že o změně výplaty těchto dávek rozhoduje místní národní výbor podle předpisů o sociálním zabezpečení, [§ 55 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb., a sociálním zabezpečení,

§ 93 odst. 1 zákona č. 103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení družstevních rolníků a

§ 25 č. 9 vyhlášky č. 105/1964 Sb., o důchodovém pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících a o poskytování zaopatřovacího příspěvku členům jejich rodin.]

b) o výchovném podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, [§ 8 odst. 2 písm. d) a odst. 3 zákona č. 88/1952 Sb., o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.] o návrhu místního národního výboru rozhodují v oborech své působnosti orgány ministerstev národní obrany a vnitra.

§ 8

Ustanovení tohoto zákona se použije zejména tehdy, jestliže není účelné převést výplatu přídavků na děti nebo výchovného do rukou jiného příjemce podle dosavadních předpisů [§ 45 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců,

§ 55 odst. 1 zákona č. 101/1964 Sb.,

§ 93 odst. 1.zákona č. 103/1964 Sb. a

§ 25 č. 9 vyhlášky č. 105/1964 Sb.] nebo jestliže to dosavadní předpisy neumožňují.

§ 9

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.

Důvodová zpráva

V přídavcích na děti poskytuje socialistická společnost rodičům značné podpory na děti z fondů společenské spotřeby. Proto má také oprávnění požadovat, aby rodiče používali přídavků k plnění svých základních povinností v péči o děti. Neplní-li rodiče tyto povinnosti, ztrácejí přídavky na děti svou společenskou funkci a je plně odůvodněné, aby jejich poskytování do rukou takových rodičů bylo zastaveno. V naprosté většině jsou si rodiče vědomi svých povinností a úkolů při péči o děti. Přesto se však vyskytují také případy, kdy rodiče, popřípadě jiní oprávnění, hrubě porušují a zanedbávají péči o základní potřeby dětí. Takové jednání se pak projevuje nepříznivě ve výchově nové generace.

Zvláštním případem, kdy rodiče dostatečně nedbají svých povinností a kdy z toho vyplývají nepříznivá důsledky pro děti samotné i pro celou společnost, je zanedbávání péče o pravidelnou školní docházku dětí.

Zameškávání školní docházky nejen připravuje děti o předpoklady jejich dalšího zdárného vývoje, ale ve svých důsledcích znamená i nemalé škody společenské a hospodářské. Zkušenosti ukazují, že nejčastěji se tento zjev vyskytuje mezi dětmi cikánského obyvatelstva, ačkoliv právě u těchto dětí je zapotřebí intenzivního a soustavného vzdělávacího a výchovného působení školy. Ve Východoslovenském kraji asi 5000 až 6000 dětí v dnešní době soustavně nedochází do školy a z toho asi 2500 dětí není pro trvalou neúčast vůbec klasifikováno. Zřejmým následkem špatné školní docházky je růst počtu negramotných občanů mezi 15. až 40. rokem.

Dosavadní sankce na zanedbávání povinné školní docházky vyplývající z § 11 písm. a) a z § 26 zákona č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku (napomenutí, veřejná důtka, pokuta až do 500 Kčs), se neukázaly dosti účinnými. Napomenutí nebo důtka na rodiče nepůsobí a pokuta je vůči nim zpravidla nedobytná. Proto je nutné hledat další prostředky, které pomohou při řešení uvedeného problému.

Předkládaný návrh zákona umožňuje zastavit výplatu přídavků na děti do rukou rodičů, jestliže dítě neodůvodněně zameškává školní docházku, zatímco dosavadní předpisy nedávají možnost takového postihu.

V jiných případech, kdy rodiče zanedbávají základní potřeby péče o děti, je již, ovšem ne zcela postačujícím způsobem, dána určitá možnost postihu v § 45 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb., který stanoví: "Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný odborový orgán určit, komu bude dávka vyplacena". Zde se však předpokládá jednak, že výplata přídavků do rukou oprávněného již sama o sobě poškozuje zájmy dětí (např. propíjí-li oprávněný přijaté částky přídavků), jednak, že dávka má být vyplácena jinému občanu, který se o dítě může starat a u něhož jsou dány záruky řádného použití této dávky.

Navrhovaná zákonná úprava má dát nepochybný právní podklad pro to, aby výplata přídavků v případech, kdy se zanedbávají základní potřeby páče o děti a v případech, kdy dítě soustavně a neomluveně zameškává povinnou školní docházku, mohla být dosavadnímu příjemci zastavena a aby přídavky byly pak poukazovány místnímu národnímu výboru, který jich bude používat ve prospěch dětí.

Iniciativa v tomto směru se vyhrazuje především místním národním výborům, které ve spolupráci se školou a na základě jejího upozornění mohou mít nejlepší přehled o případech soustavného zameškávání povinné školní docházky i o případech zanedbávání potřeb péče o děti nebo o zneužívání přídavků na děti. Toto řešení je v souladu s tím, že místním národním výborům jsou platnými předpisy uloženy závažné úkoly v péči o děti (vládní nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti). Navrhovaný zákon má jim dát další účinný prostředek při plnění těchto úkolů.

Vlastní rozhodovaní o přídavcích na děti, a tudíž i o návrhu na zastavení výplaty přídavků, náleží odborovým orgánům v závodech, které tak dostávají účinnou možnost působit k zjednání nápravy. Také pro rozhodnutí odborového orgánu o vrácení výplaty přídavků na děti do rukou oprávněného občana bude podnětem návrh místního národního výboru. Místní národní výbor navrhne vrátit výplatu přídavků, jestliže dospěl podle konkrétních šetření k závěru, že byla zjednána trvalá náprava. V návrhu zákona se blíže neurčuje, co se rozumí "trvalou nápravou"; posouzení bude náležet místnímu národnímu výboru. Objeví-li se však nedostatky opětně, je možno výplatu přídavků příjemci znovu zastavit.

Rozhodování v uvedených případech předpokládá proto úzkou spolupráci místních národních výborů s odborovými orgány v závodech.

U dětí, které zameškávají povinnou školní docházku, i u dětí, jejichž rodiče zanedbávají své základní povinnosti v péči o děti, jde často a sociální případy, které vyžadují zvláštního zřetele a péče. Proto budou částky přídavků na děti, jejichž výplata byla dosavadnímu příjemci zastavena, poukazovány místnímu národnímu výboru, který jich má používat ve prospěch dětí, pro něž jsou určeny, a to tak, aby těmto dětem byla zabezpečena strava, nutné ošacení a obutí. Bude přitom třeba zabezpečit, aby evidence o přijatých částkách a o jejich použití byla co nejjednodušší.

Zákon má působit v prvé řadě preventivně a výchovně. Je proto třeba jej chápat jako doplněk již platných jiných opatření a jako pomoc k plnění úkolů, jejichž těžiště spočívá v oblasti výchovy. Lze předpokládat, že tento postih může být účinný a že se větší část rodičů podaří již pouhou možností odnětí výplaty přimět, aby své děti pravidelně do školy posílali a kontrolovali jejich docházku. Již tím bude dosaženo splnění podstatné části účelu zákona. Obtížněji se ovšem bude zjednávat náprava tam, kde rodiče vůbec zanedbávají své povinnosti v péči o děti a o jejich základní potřeby.

Nová úprava má platit nejen pro přídavky na děti poskytované z nemocenského pojištění pracovníků, ale i pro přídavky a výchovné poskytované na děti v jiných systémech zabezpečení.

Úprava přitom neruší dosavadní možnosti převedení výplaty přídavků na děti (např. podle § 45 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb. nebo podle obdobných jiných ustanovení), takže orgán rozhodující o dávkách nemocenského pojištění bude mít možnost, a to i bez návrhu místního národního výboru, převést výplatu přídavků na jiného občana, pokud u něho bude dostatečná záruka, že přídavků bude používat výhradně ve prospěch dětí. Navíc bude zde nyní i možnost používat způsobu upraven€ho v tomto novém zákoně.

Úprava si nevyžádá nových nákladů ze státního rozpočtu.

V Praze dne 2. listopadu 1966

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Předseda Ústřední rady odborů:

v z. Hlavička v. r.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP