Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

115

Vládní návrh,

kterým se předkládá Národnímu shromáždění Československé socialistické republiky

k vyslovení souhlasu smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu o využívání kosmického prostoru včetně měsíce a ostatních kosmických těles, podepsaná v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 27. ledna 1967

Návrh schvalovacího usnesení

Národní shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí se Smlouvou o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, podepsanou v Moskvě, Washingtonu a Londýně dne 27. ledna 1967.

Důvodová zpráva

21. zasedání Valného shromáždění OSN jednomyslně přijatou rezolucí ze dne 19. prosince 1966 č. 2222 schválilo text Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, požádalo depozitářské vlády, aby co nejdříve otevřely Smlouvu k podpisu a ratifikaci a vyjádřilo naději, že přístup ke Smlouvě bude, co nejširší.

Jednání o textu Smlouvy byla zahájena v červenci 1966 na zasedání právního podvýboru Výboru OSN pro mírové využívání kosmického prostoru v Ženevě, za aktivní účasti ČSSR, která je již několik let členem tohoto orgánu. Jednání byla dokončena v průběhu 21. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Byla vedena na základě návrhů smluv, které v červnu 1966 předložily v rámci OSN vlády SSSR a USA.

Text přijatý Valným shromážděním převzal většinu námětů původního sovětského návrhu jak pokud jde o rozsah otázek upravených Smlouvou, tak i pokud jde o vlastní formulace. Jde o první smluvní dokument, kterým se upravují zásady činnosti států na kosmických tělesech a v celém kosmickém prostoru. Smlouva je důležitým politicko-právním dokumentem v oblasti nově vznikajícího kosmického práva a na Valném shromáždění byl tento její význam všeobecně vysoce oceňován.

V úvodní části Smlouvy se především připomíná zásada, že výzkum a využívání kosmického prostoru pro mírové účely je společným zájmem všeho lidstva a "Deklarace právních zásad činností států při výzkumu a využívaní kosmického prostoru", přijatá 18. Valným shromážděním OSN v roce 1963 z iniciativy SSSR.

Smlouva stanoví, že výzkum a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles musí být prováděn pro blaho a v zájmu všech států a celý prostor i tělesa musí být za účelem výzkumu a využívám volně přístupná pro všechny státy. Kosmický prostor i všechna kosmická tělesa nemohou být předmětem národního přivlastnění.

Nejdůležitější ustanovení Smlouvy je obsaženo v článku IV., podle něhož se smluvní strany zavazují, že nebudou umísťovat na oběžnou dráhu kolem Země, ani na žádných kosmických tělesech nebo vůbec v kosmickém prostoru jaderné zbraně nebo jiné zbraně hromadného ničení. Smlouva tak prakticky vylučuje možnost vojenských střetů kdekoliv v kosmu, při nichž by bylo použito těchto zbraní. Všechna kosmická tělesa mohou být využívána výhradně pro mírové účely, takže budování jakýchkoliv vojenských nařízení na tělesech nebo provádění vojenských cvičení na nich je zakázáno. Naproti tomu pro účely mírového vědeckého výzkumu je možno použít i vojenských osob.

Smlouva stanoví dále zásady o pomoci kosmonautům při nehodách a upravuje mezinárodní odpovědnost za národní činnost v kosmu, kterou nesou smluvní strany, i když je tato činnost provozována nevládní organizací. Smluvní strana nese i odpovědnost za škodu, která by mohla takovou činností vzniknout. Smluvní strany se při výzkumu a využívání kosmu a těles musí řídit zásadami spolupráce a vzájemné pomocí a dbát na to, aby činnost jedné strany neohrozila činnost jiných stran. Důležitou zásadou je zákaz škodlivého zamoření kosmických těles, jakož i zákaz přenesení mimozemských elementů do okolí Země.

Smlouva je otevřena k podpisu všem státům, což naráželo v počátečním stádiu jednání na nesouhlas západních státu. Vlády SSSR, USA a Velké Británie byly ustanoveny depozitáři Smlouvy, která vstoupí v platnost po odevzdání ratifikačních listin pěti vládami včetně depozitářů.

Začátkem ledna t. r. navrhly USA sovětské vládě, aby Smlouva byla otevřena k podpisu začátkem ledna současně v Moskvě, Washingtonu a Londýně a aby jménem depozitářských států byla podepsána v týž den v těchto městech. K podepsání smlouvy došlo dne 27. ledna 1967, přičemž velvyslanci ČSSR rovněž podepsali smlouvu současně ve všech třech uvedených hlavních městech.

Připojuje se text Smlouvy v češtině, který již byl porovnán s autentickým textem.

S ohledem na svou povahu zejména z hlediska článků V., VI. a VII. vyžaduje Smlouva ve smyslu čl. 42 Ústavy souhlasu Národního shromáždění.

V Praze dne 14. února 1967.

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr zahraničních věcí:

David v. r.

 

Smlouva

o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles

Účastníci této smlouvy

inspirováni velkými možnostmi, které se před lidstvem otevřely, když člověk vstoupil do kosmického prostoru,

uznávajíce společný zájem všeho lidstva na pokroku ve výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely,

přesvědčeni o tom, že výzkum a využívání kosmického prostoru mají být prováděny pro blaho všech národů bez ohledu na stupeň jejích hospodářského nebo vědeckého rozvoje,

přejíce si přispět k široko mezinárodní spolupráci, pokud jde o vědecké a právní aspekty výzkumu a využívání kosmického prostoru pro mírové účely,

přesvědčeni o tom, že tato spolupráce přispěje k rozvoji vzájemného porozumění a k upevnění přátelských vztahu mezi státy a národy,

připomínajíce rezoluci 1962 (XVIII.) nazvanou "Deklarace právních zásad činnosti stála při výzkumu a využívání kosmického prostoru", která byla jednomyslně přijata Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 17. října 1963,

s přihlédnutím k rezolucí Valného shromáždění Organizace spojených národů 110 (II) ze dne 3. listopadu 1947, která odsoudila propagandu, jež by mohla vyvolat nebo podpořit hrozbu míru, porušení míru nebo čin útočný, a majíce za to, že uvedená rezoluce platí i pro kosmický prostor,

přesvědčeni o tom, že smlouva o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles dále rozvine cíle a zásady Charty Organizace spojených národů,

dohodli se na této smlouvě:

Článek I.

Výzkum a výužívání komického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles se provádějí pro blaho a v zájmu všech států bez ohledu na stupeň jejich hospodářského a vědeckého rozvoje a patří všemu lidstvu.

Kosmický prostor včetně Měsíce a ostatních kosmických těles je volný pro výzkum a využívání pro všechny státy bez jakékoli diskriminace, na základě rovnosti a v souladu s mezinárodním právem a všechny oblasti kosmických těles jsou volně přístupné.

V kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles musí být zajištěna svoboda vědeckého bádání a státy usnadňují a napomáhají mezinárodní spolupráci při takovém bádání.

Článek II.

Kosmický prostor včetně Měsíce a ostatních kosmických těles si jednotlivé státy nemohou přivlastnit prohlášením suverenity, užíváním, okupací nebo jakýmkoli jiným způsobem.

Článek III.

Účastníci této smlouvy provádějí výzkum a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles v souladu s mezinárodním právem včetně Charty Organizace spojených národů, v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a rozvoje mezinárodní spolupráce a porozumění.

Článek IV.

Účastníci této smlouvy se zavazují neumísťovat na oběžné dráze kolem Země žádné předměty nesoucí jaderné zbraně nebo jakékoli jiné zbraně hromadného ničení, neumísťovat tyto zbraně na kosmických tělesech a jakýmkoli jiným způsobem v kosmickém prostoru.

Měsíc a ostatní kosmická tělesa se využívají všemi účastníky této smlouvy výhradně pro mírové účely. Na kosmických tělesech se zakazuje budování vojenských základen, zařízení a opevnění, zkoušky jakýchkoli zbraní a provádění vojenských manévrů. Využívání vojenských osob pro vědecký výzkum a jakékoli jiné mírové účely zakázáno není. Používání jakákoli jiné výstroje nebo zařízení nezbytného pro mírový výzkum Měsíce a ostatních kosmických těles není rovněž zakázána.

Článek V.

Účastníci této smlouvy pokládají kosmonauty za vyslance lidstva v kosmickém prostoru a poskytují jim všemožnou pomoc v případě nehody, nouze nebo nouzového přistání na území jiného účastníka této smlouvy nebo na volném moři. Jestliže kosmonauti přistanou tímto způsobem, dopravují se bezpečně a rychle do státu, v jehož rejstříku je kosmické plavidlo zapsáno.

Při akcích v kosmickém prostoru a na kosmických tělesech poskytují kosmonauti jednoho účastníka této smlouvy všemožnou pomoc kosmonautům ostatních účastníků této smlouvy.

Účastnící této smlouvy okamžitě informují ostatní účastníky této smlouvy nebo generálního tajemníka Organizace spojených národů o jakémkoli jevu, který zjistí v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles a který by mohl byt nebezpečný pro život nebo zdraví kosmonautů.

Článek VI.

Účastníci této smlouvy nesou mezinárodní odpovědnost za národní činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles nezávisle na tom, zdali tuto činnost provádí vládní instituce nebo nevládní instituce, a za to, že národní činnost se provádí v souladu s ustanoveními zakotvenými v této smlouvě. Činnost nevládních instituci v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles povoluje a neustále kontroluje příslušný stát. Jestliže činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles provádí mezinárodní organizace, ponese odpovědnost za dodržování této smlouvy jak mezinárodní organizace, tak i účastnící této smlouvy, kteří jsou členy této organizace.

Článek VII.

Každý účastník této smlouvy, který vypouští nebo zajišťuje vypouštění předmětů do kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, nese mezinárodní odpovědnost za škody způsobené těmito předměty nebo jejich součástmi jinému účastníku této smlouvy nebo jeho fyzickým či právním osobám na Zemi, ve vzdušném prostoru nebo v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles.

Článek VIII.

Účastník této smlouvy, v jehož rejstříku je předmět vypuštěný do kosmického prostoru zapsán, si ponechává jurisdikci a kontrolu nad tímto předmětem a nad celou posádkou po dobu, kdy se nachází v kosmickém prostoru nebo na kosmickém tělese. Vlastnictví předmětu a jejich součásti vypuštěných do kosmického prostoru včetně předmětů, které přistály nebo byly zkonstruovány na kosmickém tělese, není dotčeno jejich pobytem v kosmickém prostoru nebo na kosmickém tělese nebo jejich návratem na Zemi. Tyto předměty nebo jejich součásti nalezené za hranicemi. Účastníka této smlouvy, v jehož rejstříku jsou zapsány, musí být tomuto státu vráceny, ten však předtím musí na požádání poskytnout identifikační údaje.

Článek IX.

Při výzkumu a využíván kosmického prostoru včetně měsíce a ostatních kosmických těles se účastníci této smlouvy řídí zásadou spolupráce a vzájemné pomoci a provádějí veškerou činnost v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles s náležitým ohledem na oprávněné zájmy všech ostatních účastníka této smlouvy. Účastníci této smlouvy provádějí bádání v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles a jejich výzkum tak, aby předešly jejich škodlivému zamořování a rovněž nežádoucím změnám v okolí Země, které by mohly nastat, kdyby sem byly přeneseny elementy mimozemského původu, a pokud je to nezbytné, činí proti tomu příslušná opatření. Jestliže má účastník této smlouvy důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuje nebo které připravují jeho státní příslušníci v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, by mohly ohrozit činnost ostatních účastníků této smlouvy při mírovém využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, provede před započetím jakékoli taková činnosti nebo pokusu příslušné mezinárodní konzultace. Účastník této smlouvy, který má důvodné obavy, že činnost nebo pokus, které připravuj jiný účastník této smlouvy v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles, by mohly ohrozit mírový výzkum a využívání kosmického prostoru včetně Městce a ostatních kosmických těles, může požádat o konzultaci o takové činností nebo pokusu.

Článek X.

Aby se rozvíjela mezinárodní spolupráce při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Městce a ostatních kosmických těles ve shodě s cíli této smlouvy, účastníci této smlouvy posoudí na základě rovnosti jakoukoli žádost jiných účastníků této smlouvy o poskytnutí možnosti pozorovat let kosmických plavidel vypuštěných těmito státy.

Povaha takové možnosti pozorování a podmínky, z nichž může být tato možnost poskytnuta, se určí dohodou mezi příslušnými státy.

Článek XI.

Aby se rozvíjela mezinárodní spolupráce při mírovém výzkumu a využívání kosmického prostoru, souhlasí účastníci této smlouvy, provádějící činnosti v kosmickém prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles s tím, že budou informovat generálního tajemníka Organizace spojených národů, veřejnost a světové vědecké kruhy v co nejširší uskutečnitelné a praktické míře o povaze, provádění, místě a výsledcích této činnosti. Generální tajemník Organizace spojených národů obdržené informace okamžitě a účinně rozšiřuje.

Článek XII.

Všechny stanice, zařízení, výstroj a kosmická plavidla na Měsíci a ostatních kosmických tělesech jsou, volně přístupné představitelům ostatních účastníků této smlouvy na základě vzájemnosti. Tito představitelé předem oznámí plánovanou návštěvu v rozumné lhůtě, aby mohly být provedeny příslušné konzultace a učiněna maximální opatření k zajištění bezpečnosti a k tomu, aby nebyla narušena normální činnost zařízení, jež má být navštíveno.

Článek XIII.

Ustanovení této smlouvy se vztahují na činnost účastníků této smlouvy při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles nezávisle na tom, zdali je tato činnost prováděna jednotlivým účastníkem této smlouvy nebo společně s jinými státy včetně případů, kdy je prováděna mezinárodními mezivládními organizacemi.

Všechny praktické otázky vznikající v souvislostí s činností prováděnou mezinárodními mezivládními organizacemi při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a ostatních kosmických těles řeší účastníci této smlouvy buď s příslušnou mezinárodní organizací nebo s jedním nebo více státy, které jsou členy této mezinárodní organizace a účastníky této smlouvy.

Článek XIV.

1. Tato smlouva je otevřena k podpisu všem státům. Každý stát, který nepodepíše tuto smlouvu předtím než podle odstavce 3 tohoto článku nabude mezinárodní účinností, může k ní kdykoli přistoupit.

2. Tato smlouva podléhá ratifikaci ze strany signatářských států. Ratifikační listiny a listiny o přístupu musí být uloženy u vlády Svazu sovětských socialistických republik, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a Spojených států amerických, které jsou tak ustanoveny jako depozitářské vlády.

3. Tato smlouva vstoupí v platnost po uložení ratifikačních listin pěti vládami včetně vlád ustanovených touto smlouvou jako depozitářské vlády.

4. Pro státy, jejichž ratifikační listiny nebo listiny o přístupu budou uloženy, až tato smlouva vstoupí v platnost, bude platit ode dne uložení ratifikačních listin nebo listiny o přístupu.

5. Depozitářské vlády musí ihned informovat všechny signatářské a přistoupivší státy o datu každého podpisu, o datu uložení každé ratifikační listiny a listiny o přístupu k této smlouvě, o datu vstupu v platnost této smlouvy a sdělovat jiná oznámení.

6. Tato smlouva bude registrována depozitářskými vládami podle článku 102 Charty Organizace spojených národů.

Článek XV.

Každý účastník této smlouvy může navrhovat změny k této smlouvě. Ty budou závazné pro každého účastníka této smlouvy, který je přijal, od okamžiku, kdy budou přijaty většinou účastníků této smlouvy, a potom pro každého dalšího účastníka této smlouvy ode dne, kdy je přijme.

Článek XVI.

Každý účastník této smlouvy může písemně oznámit depozitářské vládě výpověď smlouvy rok poté, kdy vstoupí v platnost. Tak výpověď nabude platnosti za rok po obdržení písemného oznámení.

Článek XVII.

Tato smlouva, jejíž ruský, čínský, anglický, francouzský a španělský text jsou autentické, bude uložena u depozitářských vlád. Náležitě ověřené kopie této smlouvy musí být depozitářskými vládami předány signatářským a přistoupivším vládám.

Na svědectví toho podepsali tuto smlouvu, patřičně oprávněni, níže podepsaní.

Podepsáno v Londýně, Moskvě a Washingtoně, dne 27. ledna 1967.