Důvodová zpráva

Obecná část

V zájmu prohloubení socialistické demokracie, zabezpečení účasti širokých mas pracujících na prosazování celospolečenských zájmů a upevňování státní disciplíny, jakož i za účelem posílení centrálního řízení, byla v r. 1963 na základě zákona č. 23/1963 Sb., o lidové kontrole a o národohospodářské evidenci, vytvořena ve smyslu usnesení XII. sjezdu KSČ soustava orgánů lidové kontroly. Tím došlo k zásadní kvalitativní změně v systému státní kontroly a státní statistiky. Orgány lidové kontroly byly vytvořeny jako jednotná, ucelená a ústředně řízená soustava, v jejíž výstavbě a řízení se uplatňovala zásada demokratického centralismu. V soustavě orgánů lidové kontroly pracovalo koncem roku 1966 více než 4 500 komisí s takřka 50 000 členy. Tvořily ji Ústřední komise lidové kontroly jako řídící článek soustavy, Komise lidové kontroly Slovenské národní rady jako orgán Slovenské národní rady a oblastní orgán Ústřední komise lidové kontroly, komise lidové kontroly v krajích a okresech a místní a závodní komise lidové kontroly.

XIII. sjezd KSČ v souladu s požadavky zdokonalené soustavy plánovitého řízení národního hospodářství uložil zvýšit účinnost kontroly postupnou racionalizací kontrolního systému a vyslavil nutnost přizpůsobit organizaci a metody práce soustavy orgánů lidové kontroly zdokonalené soustavě řízení. Usnesení ÚV KSČ z prosince 1966 dále konkretizovalo tento záměr a uložilo rozpracovat obsah činnosti a vytvořit organizaci jednotlivých stupňů soustavy komisí lidové kontroly tak, aby byla těsněji propojena se zastupitelskými a společenskými orgány a aby komise lidové kontroly vykonávaly státní a společenskou kontrolu podle potřeb Národního shromáždění, vlády, Slovenské národní rady, národních výborů a v podnicích v souladu s činností Revolučního odborového hnuti, především z hlediska zabezpečování komplexní informovanosti o plnění zákonů, usnesení a směrnic zastupitelských a společenských orgánů, aniž by zasahovaly do jejich řídící činnosti.

Splnění těchto usnesení si vyžádalo provést zásadní změny v postavení, vztazích, obsahu činnosti i v organizaci jednotlivých stupňů komisí lidové kontroly, a to nejen na úrovni Ústřední komise lidové kontroly, ale i v krajích, okresech a místech, s přihlédnutím k připravovanému zákonu o národních výborech, podle něhož úloha národních výborů jako orgánů státní moci a správy vzrůstá, zejména posílením jejich finančně-ekonomické samostatnosti a prohloubením jejích působení na dodržování celospolečenských zájmů.

V postavení, vztazích a organizační struktuře komisí lidové kontroly dochází zejména k těmto změnám:

- komise lidové kontroly (s výjimkou závodních komisí) jsou voleny příslušnými zastupitelskými sbory pracujícího lidu a jsou jejich kontrolními orgány, Ústřední komise lidové kontroly je též kontrolním orgánem vlády,

- závodní komise lidové kontroly jsou voleny na členských schůzích (konferencích) základních organizací Revolučního odborového hnutí jako jejich kontrolní orgány,

- orgán, který komisi zvolí, zásadně také řídí její činnost a komise je mu za plnění úkolů odpovědna, Ústřední komise lidové kontroly odpovídá též vládě za plnění úkolů uložených vládou,

- vztahy komisí lidové kontroly ve vertikálním směru vyplývají ze zásady demokratického centralismu, spočívají v účasti nižších komisí lidové kontroly na kontrolních akcích organizovaných vyšší komisí lidové kontroly, jakož i v metodickém řízení nižších komisí komisemi lidové kontroly národních výborů vyšších stupňů a Ústřední komisí lidové kontroly,

- Ústřední komise lidové kontroly se stává kontrolním orgánem Národního shromáždění a vlády a vykonává kontrolu podle jejich potřeb. K procesu stále užšího sepětí činnosti Ústřední komise lidové kontroly s činnosti Národního shromáždění byl položen základ již zákonem č. 183/1964 Sb., o jednacím a pracovním řádu Národního shromáždění, podle něhož předsednictvo Národního shromáždění usměrňuje činnost Ústřední komise lidové kontroly tak, aby byla v souladu s kontrolní funkcí Národního shromáždění a za tím účelem schvaluje plán její činnosti. To se v praxi osvědčuje a zajišťování požadavků Národního shromáždění v celkové kontrolní činnosti ústřední komise lidové kontroly vzrůstá. Poněvadž Národní shromáždění se ve smyslu usnesení XIII. sjezdu Komunistické strany Československa zaměřuje na plnění kontrolních úkolu, vyplývajících z jeho ústavního postavení jako nejvyššího orgánu státní moci, týká se jeho kontrola především působení zákonů v praxi, zabezpečování základních klíčových úkolů hospodářské a kulturní výstavby i sledování činnosti všech ústředních státních orgánů. Pro plnění této kontrolní funkce je vhodné, aby Ústřední komise lidové kontroly se více zaměřila na pomoc Národnímu shromáždění a jeho orgánům a aby mu za svou činnost odpovídala.

Postavení a působnost Komise lidové kontroly Slovenské národní rady nedoznává navrhovanou úpravou změny. Komise lidové kontroly Slovenské národní rady je nadále kontrolním orgánem Slovenské národní rady a oblastním orgánem Ústřední komise lidové kontroly. V činnosti Slovenské národní rady se slučuje zákonodárná a výkonná funkce. Tím je vztah Komise lidové kontroly Slovenské národní rady k zastupitelskému a výkonnému orgánu jednoznačně dán a odpovídá závěrům ÚV KSČ.

* * *

Provedení nového zákona o komisích lidové kontroly si nevyžádá zvýšených finančních nákladů, nezvyšuje se totiž zákonem počet orgánů, neboť dosavadní komise lidové kontroly v krajích, okresech a místech se stávají komisemi příslušných národních výborů a dosavadní závodní komise lidové kontroly se stávají komisemi základních organizací Revolučního odborového hnutí.

Zvláštní část

K části první (§ 1 - 6)

V první části návrhu zákona jsou uvedena základní ustanovení o komisích lidové kontroly. V ustanovení § 1 jsou charakterizovány komise lidové kontroly jako volené kontrolní orgány, vykonávající kontrolu za nejširší účasti pracujících. Dále se v základních ustanoveních upravuje složení nové soustavy komisí lidové kontroly (§ 2), kterou budou tvořit:

a) jednak komise lidové kontroly, volené zastupitelskými sbory pracujícího lidu na jejích volební období, tj. Ústřední komise lidové kontroly, volená Národním shromážděním, Komise lidové kontroly Slovenské národní rady, volená Slovenskou národní radou, a komise lidové kontroly národních výborů, volené na plenárních zasedáních národních výborů,

b) jednak závodní komise lidové kontroly, které se stávají orgány základních organizací Revolučního odborového hnutí, budou je volit členské schůze (konference) základních organizací Revolučního odborového hnutí na dobu dvou let.

Soustava komisí lidové kontroly podle návrhu zákona bude se tedy skládat z jednotlivých článků majících různé postavení a budou ji tvořit:

1. Ústřední komise lidové kontroly, která jako kontrolní orgán Národního shromáždění a vlády - zůstává jediná z článků soustavy i nadále samostatným státním orgánem,

2. Komise lidové kontroly Slovenské národní rady, která zůstane nadále kontrolním orgánem Slovenské národní rady a současně i oblastním orgánem Ústřední komise lidové kontroly,

3. komise lidové kontroly národních výborů, které - jako kontrolní orgány národních výborů - nebudou nadále samostatnými státními orgány, jako jimi byly podle zákona č. 23/1963 Sb. a dalších předpisů krajské, okresní a místní komise lidové kontroly, nýbrž budou jedním z orgánu příslušných národních výborů, jejich zřizování, volby, působnost a vzájemné vztahy upraví proto zákon o národních výborech a jejich funkce jako článků soustavy komisí lidové kontroly se upravuje v návrhu tohoto zákona (viz odůvodnění k části čtvrté),

4. závodní komise lidové kontroly, které podle zákona č. 23/1963 Sb. byly samostatnými státními kontrolními orgány v příslušných podnicích nebo závodech, podřízenými vyšším komisím lidové kontroly, budou napříště podle návrhu zákona komisemi příslušných základních organizací Revolučního odborového hnutí, jejich složení, volby, úkoly a oprávnění neupravuje proto navrhovaný zákon o komisích lidové kontroly, ale tyto otázky upraví Ústřední rada odborů, stejně jako řízení těchto komisí odborovými orgány.

V nové soustavě komisí lidové kontroly se bude měnit charakter pojítek mezi nižšími a vyššími články soustavy. Podstata změn bude spočívat v tom, že rozsah direktivního zasahování do činnosti komisí na nižších stupních se bude zmenšovat a bude nahrazován zásahy vyjadřujícími společný zájem a vzájemnou pomoc při plnění úkolů. Proto novým pojítkem v soustavě komisí lidové kontroly podle návrhu bude (§ 4):

a) oprávnění komisí lidové kontroly vyššího stupně požadovat účast komisí lidové kontroly nižších stupňů na kontrolních akcích, které jsou povinny organizovat a dávat jim za tím účelem pokyny, ale s tou výjimkou, že závodní komise lidové kontroly zúčastňují se takových akcí jen po projednání součinnosti komisí lidové kontroly vyššího stupně s příslušným odborovým orgánem, komise lidové kontroly nižších stupňů jsou povinny zúčastnit se těchto kontrolních akcí organizovaných komisemi lidové kontroly vyšších stupňů a řídit se přitom jejich pokyny, komise lidové kontroly, jejíž součinnost byla vyžádána, provádí tuto kontrolní činnost podle daných pokynů v rámci kontrolní působnosti toho orgánu, který kontrolní úkol příslušné komisi lidové kontroly vyššího stupně uložil. Součinnost komisí lidové kontroly nižších stupňů na kontrolních akcích organizovaných komisemi lidové kontroly vyšších stupňů bude se v zásadě týkat úkolů plánovaných, přičemž jejich účast na těchto akcích bude s nimi předem projednávána a zakotvena ve schváleném plánu. Komise lidové kontroly budou též povinny poskytovat vyžádanou součinnost i při jiných kontrolních akcích uložených mimo lítán zastupitelskými sbory nebo vládou,

b) oprávnění komise lidové kontroly vyššího stupně metodicky řídit v obvodu své působnosti komise lidové kontroly nižšího stupně s tou výjimkou, že vůči závodním komisím lidová kontroly bude toto metodické řízení vykonávat vyšší odborový orgán v součinnosti s příslušnou komisí lidové kontroly, Ústřední komisi lidové kontroly bude příslušet oprávnění metodicky řídit ostatní komise lidové kontroly a vydávat za tím účelem i závazné směrnice, ale s tou výjimkou, že závodní komise lidové kontroly bude metodicky řídit Ústřední rada odborů v součinnosti s Ústřední komisí lidové kontroly. V základních ustanoveních (§ 3) jsou též upraveny volby komisí lidové kontroly, a to stejným způsobem, jak byla již upraveno prováděni těchto voleb v zákonném opatření předsednictva Národního shromáždění č. 21/1967 Sb., o volbách komisí lidové kontroly.

Budou voleny Ústřední komise lidové kontroly, Komise lidové kontroly Slovenské národní rady a komise lidové kontroly krajských a okresních národních výborů a národních výborů jim na roveň postavených. Komise lidové kontroly mohou být voleny též městskými a místními národními výbory v případech, kdy s ohledem na účelnost a podmínky pro jejich činnost bude vhodné je zřídit. Rovněž závodní komise lidové kontroly budou voleny v těch podnicích a závodech, kde to bude odůvodněno jejich hospodářským významem a kde pro to budou vytvořeny potřebné podmínky.

Tento způsob voleb komisí lidové kontroly odpovídá jejich postavení jako kontrolních orgánů zastupitelských sborů pracujícího lidu, popř. - pokud jde o závodní komise lidové kontroly -jako orgánů základních organizací Revolučního odborového hnutí.

V zákoně o národních výborech bude stanovena neslučitelnost členství v komisi lidové kontroly se členstvím v radě národního výboru, v jiné komisi národního výboru a s funkcí vedoucího odboru příslušného národního výboru, a to proto, aby byla zajištěna nezávislost těchto volených kontrolních orgánů na ostatních orgánech téhož národního výboru.

Koordinace kontrolní činnosti jako jeden z dosavadních úkolů soustavy komisí lidové kontroly (§ 5 odst. 1 písm. f) zák. č. 23/1963 Sb.) se v návrhu zákona o komisích Lidové kontroly výslovně neupravuje, na úrovni národních výborů lze ji provádět v rámci spolupráce s ostatními státními orgány (§ 6 návrhu zákona o národních výborech) a koordinaci činností Ústřední komise lidové kontroly s kontrolní činností odborných orgánů vlády a ministerstev provádí vláda při projednávání plánů činnosti.

V základních ustanoveních (§ 5) jsou dána též základní pravidla pro výkon kontroly, která mají zajišťovat objektivitu kontrolních zjištění a zvyšovat účinnost kontroly. Zjištěným skutečným stavem věci se rozumí co nejpřesnější a nejúplnější zjištění všech skutečností objektivního i subjektivního charakteru, které manou být podkladem jak pro zjednání nápravy, tak i k vyvození důsledků z osobní odpovědnosti.

Komise lidové kontroly vyššího stupně budou v závažných případech poskytovat pomoc komisím nižšího stupně odbornými konzultacemi, vysíláním odborníků apod.

Pokud jde o vztah komisí lidové kontroly k orgánům prokuratury, přejímá se z dosavadní úpravy nezměněně ustanovení, že kontrolní působnost komisí lidové kontroly se nevztahuje na činnost soudcovskou a prokurátorskou (§ 6). Navržená úprava se také nijak nedotýká ustanovení § 10 odst. 1 zák. č. 60/1965 Sb., o prokuratuře, pokud jde o vyžadování kontrol (§ 1 odst. 2 cit. zákona), bude vzhledem k novému postavení komisí lidové kontroly třeba, aby orgány prokuratury se obracely přímo na příslušné zastupitelské sbory, které jsou oprávněny komisím ukládat úkoly (u Ústřední komise lidové kontroly též na vládu).

K části druhé (§ 7 - 12)

Ústřední komise lidové kontroly jako kontrolní orgán Národního shromáždění a vlády bude plnit úkoly, které jí tyto orgány budou ukládat. Tyto kontrolní úkoly budou zásadně obsaženy v plánu činnosti Ústřední komise lidové kontroly, který bude schvalovat předsednictvo Národního shromáždění po jeho projednání ve vládě, čímž současně bude provedena koordinace těchto úkolů. Přitom se předpokládá, že vláda bude svou kontrolní funkci uplatňovat z velké části prostřednictvím odborných orgánů vlády a ministerstev. Současně však bude řada kontrolních úkolů, kde je nezbytné, aby vláda mála pro jejich zajištění k dispozici speciální kontrolní orgán. Půjde např. o problémy přesahující působnost jednotlivých orgánů vlády a ministerstev nebo o úkoly, jejichž plnění je účelné kontrolovat orgánem nezávislým na jiných ústředních orgánech státní správy. Ústřední komise lidové kontroly bude též provádět kontrolu na některých speciálních úsecích (obrana, bezpečnost apod.) podle zvláštních předpisů a v rámci schváleného plánu činnosti bude též prověřovat i některé závažné stížnosti.

Plněním uvedených úkolů bude Ústřední komise lidové kontroly aktivně napomáhat Národnímu shromáždění a vládě v prosazování celospolečenských zájmů, státní disciplíny a účinné práce státního a hospodářského aparátu při zavádění nové soustavy řízení, v zajišťování ochrany majetku v socialistickém vlastnictví a v úsilí, aby prostředky společnosti byly vynakládány s největší efektivností a hospodárnosti. K tomu bude sloužit i stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu, které pro Národní shromáždění bude zpracovávat Ústřední komise lidové kontroly.

Ústřední komise lidové kontroly bude ve své činnosti v zájmu komplexního řešení úkolů využívat poznatků, získaných nejen kontrolou na místě, ale též z činnosti komisí lidové kontroly nižších stupňů, z činnosti ostatních kontrolních orgánů a organizací i z výsledků činnosti ostatních státních orgánů, vědeckých a výzkumných institucí apod.

Nižší stupně komisí lidové kontroly bude Ústřední komise lidové kontroly řídit metodicky. V rámci metodického řízení komisí lidové kontroly bude Ústřední komise lidové kontroly zejména provádět rozbory a hodnocení významných kontrolních akcí a jednotlivých článků soustavy komisí lidové kontroly, poskytovat konkrétní pomoc komisím lidové kontroly při kontrolních akcích organizovaných Ústřední komisí lidové kontroly, organizovat semináře, školení a aktivy k otázkám kontrolní činnosti, zveřejňovat poznatky a zkušenosti o pokrokových metodách kontrolní činnosti a vydávat závazné směrnice. V rámci metodických směrnic Ústřední komise lidové kontroly postupuji komise lidové kontroly vyšších stupňů při metodickém řízení nižších stupňů komisí lidové kontroly.

Odpovědnost Ústřední komise lidové kontroly vyplývá z jejího nového postavení jako kontrolního orgánu Národního shromáždění a vlády.

Způsob jmenování předsedy Ústřední komise lidové kontroly se přejímá ze zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 21/1967 Sb., o volbách komisí lidové kontroly. S ohledem na nové postavení Ústřední komise lidové kontroly jako kontrolního orgánu Národního shromáždění a vlády přísluší jejímu předsedovi postavení vedoucího ústředního orgánu na úrovni člena vlády - ministra.

Vliv Ústřední komise lidové kontroly jako voleného kolektivního orgánu na řízení jejího aparátu se proti dosavadnímu stavu značně posiluje. Platové poměry pracovníků odborného aparátu Ústřední komise lidové kontroly se řídí předpisy o platech pracovníků odborných orgánů vlády.

K části třetí (§ 13 - 15)

Zákon, pokud jde o vymezení postavení a působnosti Komise lidové kontroly Slovenské národní rady, přejímá současný stav, který odpovídá požadavkům usnesení ÚV KSČ z prosince 1966. Tato skutečnost byla konstatována již v usnesení vlády č. 72 z 15. března 1967, přijatém ke zprávě o plnění směrnic k zvýšení účinnosti kontroly a k racionalizaci celého kontrolního systému.

Komise pracuje podle plánu své činnosti, který vychází z usnesení Slovenské národní rady a jejího předsednictva a z požadavku Ústřední komise lidové kontroly, v rámci úkolů, které jí uloží Národní shromáždění a vláda. Komise celou svojí činností pomáhá v rámci své působnosti a konkrétních podmínek plnit hlavní úkoly určené Slovenskou národní radou, jejím předsednictvem, jakož i ty, o které ji požádá Ústřední komise lidové kontroly. Působí na iniciativní a aktivní plnění hlavních politickoekonomických cílů a úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství a státního rozpočtu, prosazuje důsledné upevňování demokratického centralismu v řízení rozvoje národního hospodářství, bojuje proti uplatňování škodlivých resortních, skupinových a jiných zájmů a za důslednou ochranu celospolečenských zájmů.

Komise jako iniciativní, kontrolní a výkonný orgán Slovenské národní rady zabezpečuje úkoly, které pro ni vyplývají z usnesení Slovenské národní rady a jejího předsednictva, v úzké součinnosti s ostatními komisemi a s poslanci Slovenské národní rady. Úkoly, které vyplývají komisi z usnesení Slovenské národní rady a jejího předsednictva, zabezpečuje podle potřeby ve spolupráci s ostatními komisemi lidové kontroly na Slovensku.

Komise jako oblastní orgán Ústřední komise lidové kontroly pomáhá zabezpečovat úkoly komisí lidové kontroly na Slovensku, zejména se podílí na kontrolních akcích zabezpečovaných Ústřední komisí lidové kontroly na Slovensku, a poskytuje jim pomoc při odborné výchově pracovníků v oboru kontroly. Podílí se též na metodickém řízení komisí lidové kontroly na Slovensku.

Návrh zákona upravuje postavení a působnost Komise lidové kontroly Slovenské národní rady jen rámcově. Podrobněji budou upraveny postavení, volby, organizace a úkoly Komise lidové kontroly Slovenské národní rady zákonem Slovenské národní rady obdobně jako je tomu v zákoně Slovenské národní rady č. 125/1964 Sb., o Komisi lidové kontroly Slovenské národní rady, ve znění zákona Slovenské národní rady č. 15/1967 Sb.

K části čtvrté (§ 16)

Komise lidové kontroly národních výborů jsou orgány národních výborů. Proto úprava jejich zřizování, voleb, působnosti a vzájemných vztahů bude provedena v novém zákoně o národních výborech, podle něhož komise lidové kontroly provádějí kontrolu v rozsahu, v němž jim to plenární zasedání v rámci kontrolní působnosti národního výboru uloží (§ 23 a 59 návrhu zákona a národních výborech). Podle návrhu zákona o komisích lidové kontroly dále provádějí kontrolní činnost v rámci součinnosti s Ústřední komisí lidové kontroly, Komise lidové kontroly Slovenské národní rady pro s komisí lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, vyžádané některou z těchto komisí při plnění kontrolních úkolů, které byly uloženy, přičemž jsou povinny se řídí jejími pokyny, tuto kontrolní činnost provádějí podle daných pokynů v rámci kontrolní působnosti toho orgánu, který kontrolní úkol příslušné komisi lidové kontroly vyššího stopne uložil. Dále budou podle tohoto zákona pro komise lidové kontroly národních výborů platit ostatní ustanovení, která jsou společná pro celou soustavu komisí lidové kontroly, popřípadě společná pro všechny komise Lidové kontroly volené Zastupitelskými sbory, zejména ustanovení o metodickém řízení komisí lidové kontroly nižšího stupně komisemi lidové kontroly vyššího stupně, o výkonu a využití výsledků kontroly, o oprávněních komisí lidové kontroly a povinnostech orgánů a organizací vůči nim aj.

Prováděcí předpisy k zákonu o národních výborech stanoví - vzhledem k tomu, že komise lidové kontroly národních výborů nemají tajemníky - že předsedové a místopředsedové komisí lidové kontroly krajských a okresních národních výborů a národních výborů jim na roveĄm postavených jsou pro výkon funkce uvolněni ze zaměstnání a že okresní národní výbory mohou určit, kteří předsedové komisí lidové kontroly městských národních výborů jsou pro výkon funkce uvolněni také ze zaměstnání. Dále tyto prováděcí předpisy upraví postavení aparátu komisí lidové kontroly, otázky přijímání a propouštění jejich pracovníků a stanovení jejich platů apod. tak, aby byla zajištěna nezbytná nezávislost kontrolujících pracovníků na kontrolovaných orgánech. V těchto prováděcích předpisech bude též uloženo národním výborům vytvořit jednotný aparát komisí lidové kontroly pro plnění jejich kontrolních úkolů.

K části páté (§ 17 - 19)

Postavení závodních komisí lidové kontroly se mění tak, že z dosavadních závodních komisí lidové kontroly jako výlučných článků soustavy orgánů lidové kontroly se stávají orgány Revolučního odborového hnutí, přitom zůstávají článkem soustavy komisí lidové kontroly a zachovává se jejich nezbytná vazba na ostatní komise lidové kontroly, a to v tam směru, že je zřizují základní organizace Revolučního odborového hnutí v dohodě s komisí lidové kontroly okresního národního výboru, že je metodicky řídí vyšší odborový orgán v součinnosti s příslušnou komisí lidové kontroly a že se zúčastňují kontrolních akci organizovaných komisí lidové kontroly vyššího stupně na základě jejího projednání této součinnosti s příslušným odborovým orgánem za účelem koordinace pokynu daných k provedení vyžádané kontrolní akce. Případný souhlas ze strany vyšších odborových orgánů ke zřízení závodních komisí lidové kontroly upraví Ústřední rada odborů.

Nové postavení závodních komisí lidové kontroly vyplývá z toho, že závodní komise lidové kontroly jako kontrolní článek nejbližší výrobnímu procesu vykonávají společenskou kontrolu v souladu s požadavky stranických orgánů a orgánů Revolučního odborového hnutí. Tím, že činnost závodních komisí lidové kontroly bude řízena základní organizací Revolučního odborového hnutí, stanou se závodní komise pro ni významným nástrojem při organizován její kontrolní činnosti, při vypracovávání stanovisek k návrhům hospodářských orgánů i při sledování, jak hospodářské vedení plní usnesení, která byla přijata v součinnosti a ve spolurozhodování mezi závodním výborem Revolučního odborového hnutí a hospodářským vedením.

Volba závodních komisí lidové kontroly na členských schůzích, příp. konferencích základních organizací Revolučního odborového hnuti je již upravena zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 21/1967 Sb., o volbách komisí lidové kontroly.

Na rozdíl od úpravy podle zákona č. 23/1963 Sb. stanoví návrh zákona na základě dosavadních zkušeností, že závodní komise lidové kontroly jsou zřizovány jen v těch závodech a podnicích, kde jsou pro to vytvořeny potřebné podmínky.

Závodní komise lidové kontroly se nezřizují v družstevních organizacích, ve kterých působí volené kontrolní orgány (kontrolní komise).

Návrh zákona upravuje postavení závodních komisí lidové kontroly jen v základních směrech, v ostatním - protože jde o orgány Revolučního odborového hnutí - ponechává úpravu Ústřední radě odborů.

K části šesté (§ 20 - 28)

Komise lidové kontroly volené zastupitelskými sbory bude třeba i v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství vybavit oprávněními, která zajišťují hospodárný, nerušený a účinný výkon kontroly. Proto se pro ně přejímají v omezeném rozsahu dosavadní oprávnění komisí lidové kontroly, která se v praxi osvědčila. Obdobně jako v dosavadním zákoně č. 23/1963 Sb. jsou upraveny v návrhu zákona i povinnosti kontrolovaných orgánů a organizací, jejich funkcionářů a pracovníků vůči komisím lidové kontroly voleným zastupitelskými sbory, odpovídající v přiměřeném rozsahu kontrolním oprávněním, která návrh zákona těmto komisím poskytuje.

Komise lidové kontroly se budou především domáhat odstranění zjištěných závad u vedoucích kontrolovaných orgánů a organizací a budou jim (popř. příslušným státním orgánům) dávat též podněty k uplatnění odpovědnosti organizací i provinilých osob. Jestliže však kontrolované orgány a organizace neprovedou opatření potřebná podle výsledku kontroly neprodleně samy, poskytuje návrh zákona komisím lidové kontroly uvedeným v § 23 odst. 1 vlastní prostředky k účinnému zjednání nápravy i postihu provinilých odpovědných funkcionářů a vedoucích pracovníků (tj. jen subsidiárně).

Proti dosavadní úpravě se však podstatně mění jak rozsah, tak i povaha těchto opatření tak, aby byla co nejvíce respektována zejména hospodářská samostatnost kontrolovaných organizací (např. organizaci se neukládá konkrétní způsob odstranění zjištěných závad, upouští se od dosavadního oprávnění-umožňujícího pozastavit vydávání peněžních prostředků a věcných hodnot, jakož i od kárného opatření zbavení funkce), takže se navrhuje jen jediné kárné opatření, tj. důtka s pokutou až do trojnásobku průměrného měsíčního výdělku (přiměřeně odstupňovanou podle hledisek pro jeho ukládání uvedených v § 24 odst. 2), použití tohoto kárného opatření se výslovně omezuje jen na řídící pracovníky (tj. na odpovědné funkcionáře a jiné vedoucí pracovníky) a v rozsahu zúženém na zaviněné porušení povinností vyplývajících z obecně závazných právních předpisů, usnesení vlády a zastupitelských sborů a jejich orgánů, tedy vesměs na porušení povinností závažného rázu (takže neplnění příkazů nadřízených pracovníků apod. budou postihovat výlučně příslušní vedoucí pracovníci opatřeními podle zákoníku práce). Současně se v zájmu zvýšené ochrany majetku ve státním socialistickém vlastnictví přejímá z dosavadní úpravy i institut peněžitých náhrad, aby nebylo nutno řešením otázky náhrady škody, zejména v případech postihovaných současně kárným opatřením, zatěžovat ještě další orgány, i proto, aby odvodem celé částky této náhrady do státního rozpočtu byla zároveň postižena i sama organizace, která se nepostarala včas o zjištění a vymáhání škody, jak bylo její povinností. Rovněž peněžité náhrady mohou být podle navržené úpravy ukládány jen odpovědným funkcionářům a vedoucím pracovníkům.

Ochrana práv a oprávněných zájmů odpovědných funkcionářů a pracovníků v řízení o pořádkových pokutách, kárných opatřeních a peněžitých náhradách se zaručuje zejména i tím, že pro celé toto řízení pleti obecné předpisy o správním řízení. Kromě toho nová úprava umožňuje, aby odpovědný funkcionář nebo vedoucí pracovník mohl požádat soud o přezkoumání pravomocného rozhodnutí o uložení peněžité náhrady, pro toto soudní řízení platí ustanovení občanského soudního řádu o přezkoumávání rozhodnutí jiných orgánů (§ 244 a násl. zák. č. 99/1963 Sb.).

Naproti tomu návrh zákona umožňuje (§ 20 odst. 1 písm. c), aby komise lidové kontroly dávaly v odůvodněných případech těž podněty k odměnám nebo jiným formám uznání vzorné práce jednotlivců i kolektivů na podkladě svých kontrolních zjištění.

Oprávnění závodních komisí lidové kontroly při provádění kontroly upraví Ústřední rada odborů v souladu s usnesením VI. všeodborového sjezdu k pravomoci závodních a podnikových výborů Revolučního odborového hnutí ve vztahu k vedení organizací v nových podmínkách plánovitého řízení národního hospodářství.

Návrh zákona zajišťuje možnost řádného plnění funkce členů komisí lidové kontroly a poskytuje záruku, že ve svých právech a nárocích z pracovního nebo obdobného poměru nebudou pro tuto činnost zkráceni. V tomto směru se navazuje na úpravu obsaženou v návrhu zákona o národních výborech, podle níž náhradu ušlého výdělku členům komisí napříště již neposkytuje organizace, jejímž pracovníkem člen komise je, nýbrž příslušný národní výbor.

Ze zásady nejširší účasti pracujících na kontrole vyplývá i zapojování dobrovolných spolupracovníků do výkonu kontroly. Těmto dobrovolným spolupracovníkům je třeba poskytnout stejnou ochranu jako členům komisí lidové kontroly. Pokud jde o povinnost k náhradě ušlého výdělku a nutných výdajů, stanoví se i zde v souladu se zásadami nové soustavy řízení, že Ústřední komise lidové kontroly, popř. orgán, jehož součástí komise lidové kontroly je, hradí těmto spolupracovníkům nejen nutné výdaje, ale při poskytnutí pracovního volna i ušlý výdělek.

Komise lidové kontroly bude v nejširší míře využívat při své práci též odborných expertů. Výše odměn expertů se řídí příslušnými předpisy.

Uvolňování členů a dobrovolných spolupracovníků závodních komisí lidové kontroly a náhrada jejich mzdy se řídí předpisy, vydanými Ústřední radou odborů (vyhláška ÚRO č. 93/1966 Sb., kterou se vydávají směrnice o uvolňování pracovníků ze zaměstnání k výkonu funkce v Revolučním odborovém hnutí).

K části sedmé (§ 29 - 32)

Ustanovení obsahují obvyklé recepční zásady a přechodné ustanovení o vyřizování odvolání proti pořádkovým pokutám, kárným opatřením a peněžitým náhradám, které byly uloženy podle zákona č. 23/1963 Sb. před nabytím účinnosti zákona o komisích lidové kontroly.

Protože zákon č. 23/1963 Sb. platí nejen pro obor kontroly, ale i pro obor národohospodářské evidence a úprava působnosti Státního statistického úřadu, jeho krajských a okresních oddělení a Slovenského statistického úřadu, zřízených zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 1/1967 Sb., o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů, bude provedena později, je možno zrušit zákon č. 23/1963 Sb. zatím jen pro obor kontroly. Tím zůstává nedotčeno i ustanovení 43 zák. č. 23/1963 Sb., upravující podřízenost Státní dřevařské inspekce předsedovi Ústřední komise lidové kontroly.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 21/1967 Sb., o volbách komisí lidové kontroly, je možno zrušit v plném rozsahu, protože jeho ustanovení návrh zákona přejímá.

V Praze dne 24. května 1967

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Předseda Ústřední komise lidové kontroly:

Ing. Gašparík v. r.