Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967

IV. volební období

142

VLÁDNÍ NÁVRH

ZÁKON

ze dne .................... 1967,

O HLAVNÍM MĚSTĚ PRAZE

Majíc na zřeteli postavení a úlohu Prahy, dějinami vytvořeného střediska politického a kulturního života všeho československého lidu a hlavního města naší socialistické vlasti, i jeho rostoucí význam pro další rozvoj národního hospodářství a kultury celé země a pro prohlubování přátelských styků mezi národy

a vycházejíc z nutnosti zabezpečit účelnou správu hlavního města a jeho všestranný rozvoj

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Základní ustanovení

§ 1

Praha je hlavním městem Československé socialistické republiky.

§ 2

(1) Hlavní město Praha tvoří samostatnou územní jednotku, není součástí žádného kraje.

(2) Území hlavního města Prahy se dělí na městské obvody.

§ 3

(1) Orgánem socialistické státní moci a správy v hlavním městě Praze je Národní výbor hlavního města Prahy, který je řízen přímo vládou.

(2) Orgány socialistické státní moci a správy v městských obvodech jsou obvodní národní výbory, v některých částech městských obvodů mohou působit též místní národní výbory (§ 21, odst. 1).

Péče o rozvoj hlavního města

§ 4

Národní výbory působící v hlavním městě Praze při zabezpečování výstavby a rozvoje, hlavního města, dále vláda, ústřední orgány státní správy i ostatní státní orgány při plnění svých úkolů, pokud se dotýkají zájmů hlavního města, se řídí zásadou, že rozvoj hospodářské a kulturní výstavby Prahy jako hlavního města státu je důležitým celospolečenským zájmem.

§ 5

(1) Předním úkolem Národního výboru hlavního města Prahy je péče o všestranný rozvoj města, především o jeho plánovitou výstavbu, o zabezpečení dopravních a ostatních služeb na velkoměstské úrovni, o rozvíjení kulturního a společenského života, o vytváření a ochranu zdravého životního prostředí, o ochranu kulturních památek a zabezpečování veřejného pořádku. K předním úkolům Národního výboru hlavního města Prahy náleží též péče o vytváření příznivých podmínek pro činnost vrcholných orgánů státní moci a ostatních ústředních orgánů a institucí, které mají v Praze, jako hlavním městě státu, své sídlo.

(2) Státní orgány a organizace jsou povinny v rámci své působnosti Národnímu výboru hlavního města Prahy při plnění jeho úkolů účinně napomáhat.

§ 6

(1) Vláda vytváří předpoklady pro pomoc státních orgánů a organizací při řešení otázek výstavby a rozvoje hlavního města Prahy.

(2) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy úzce spolupracují s Národním výborem hlavního města Prahy při zabezpečování rozvoje hlavního města a řeší s ním všechny problémy náležející do jejich působnosti, které se týkají hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby Prahy. Jsou povinny projednávat s Národním výborem hlavního města Prahy ty části návrhů plánů rozvoje svého odvětví (oboru), které se dotýkají zájmů hlavního města. O rozporech spočívajících v tom, že návrhy těchto plánů nezabezpečují potřeby hlavního města vyjádřené v návrhu plánu rozvoje hlavního města Prahy, rozhoduje vláda. Národní výbor hlavního města Prahy může vládě navrhnout, aby ministerstvům a ostatním ústředním orgánům státní správy uložila úkol při zabezpečování potřeb hlavního města.

(3) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy dbají ve své řídící činnosti zvláštních podmínek hlavního města Prahy a z tohoto hlediska projednávají s Národním výborem hlavního města Prahy návrhy právních předpisů a jiných opatření, pokud se týkají hlavního města Prahy. Rozdílná stanoviska v zásadních otázkách projedná ministr (vedoucí ústředního orgánu státní správy) s primátorem hlavního města Prahy.

(4) Národní výbor hlavního města Prahy koordinuje postup organizací a státních orgánů při provádění úkolů týkajících se rozvoje hlavního města Prahy, přitom nezasahuje do pravomoci ústředních ani jiných orgánů.

§ 7

(1) Ústředně řízené hospodářské, družstevní a ostatní organizace, které vykonávají činnost na území hlavního města, jsou povinny spolupracovat s Národním výborem hlavního města Prahy, popř. s obvodními národními výbory při zabezpečování plánovitého rozvoje hlavního města Prahy a jeho obvodů. Předkládají jim podklady o důležitých opatřeních, které národní výbory potřebují k zabezpečování celkového rozvoje hlavního města a jeho obvodů. Zejména jsou povinny předkládat Národnímu výboru hlavního města Prahy k vyjádření své koncepce rozvoje, studie, dlouhodobé výhledy a hospodářské plány, a to ty jejich části, které se dotýkají otázek rozvoje hlavního města; v případech stanovených zvláštními předpisy je stanovisko Národního výboru hlavního města Prahy pro ně závazné.

(2) K umístění organizace nebo její části (závodu, provozovny apod.) na území Prahy a k změnám její činnosti dotýkajícím se podstatnou měrou života města je třeba souhlasu Národního výboru hlavního města Prahy.

§ 8

(1) Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy i národní výbory a organizace spolupracují s Národním výborem hlavního města Prahy též při uspokojování důležitých zájmů, které má hlavní město mimo své území, a svými opatřeními k tomu napomáhají.

(2) Jde-li o území okresů Praha - východ a Praha - západ, Středočeský krajský národní výbor, popř. příslušný okresní národní výbor v dohodě s Národním výborem hlavního města Prahy

- schvaluje návrhy výhledových národohospodářských studií, plánů souhrnného rozvoje oblastí a územních plánů,

- projednává a zaujímá stanovisko k investičním záměrům a projektovým úkolům na výstavbu a přestavbu průmyslových objektů a zařízení, zvláště dopravního, vodohospodářského, energetického a rekreačního charakteru.

(3) Národní výbor hlavního města Prahy postupuje obdobně v dohodě se Středočeským krajským národním výborem při řešení otázek uvedených v odstavci 2, pokud se dotýkají zájmů okresů Praha - východ a Praha - západ.

Působnost Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů

§ 9

Obvodní národní výbory v souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Pečují o zvelebování a vzhled obvodů. Úzce spolupracují s Národním výborem hlavního města Prahy při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. Podílejí se na sestavování dlouhodobých koncepcí a plánů rozvoje města a sestavují a schvalují plány rozvoje vlastního hospodářství a své rozpočty.

§ 10

(1) Obvodní národní výbory vykonávají státní správu ve věcech náležejících jinak okresním a místním národním výborům na úseku

- vytváření a ochrany podmínek zdravého způsobu života a práce,

- stavebního řádu,

- pracovních sil,

- zemědělství,

- energetiky,

- hospodaření s byty,

- hospodaření s nebytovými prostory,

- financí a správy a ochrany národního majetku,

- zásobování a obchodu,

- služeb,

- školství péče o děti,

- kultury a informací,

- zdravotnických služeb,

- sociálního zabezpečení,

- obrany státu,

- ochrany veřejného pořádku,

- všeobecné vnitřní správy.

Národní výbor hlavního města Prahy může na svém plenárním zasedání v dohodě s obvodními národními výbory stanovit, že některé úkoly náležející do působnosti obvodních národních výborů bude z důvodů účelnosti nebo z jiných vážných důvodů plnit některý obvodní národní výbor také na území jiných obvodních národních výborů. Stejným způsobem může některé úkoly ze své působnosti svěřit obvodním národním výborům.

§ 11

Obvodní národní výbory volí podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců předsedu obvodního soudu a jeho náměstka a projednávají zprávy o činnosti obvodního soudu.

§ 12

Obvodní národní výbory zřizují a spravují

- mateřské a základní školy,

- mimoškolní výchovná zařízení obvodního významu,

- obvodní ústavy národního zdraví; jiné organizační uspořádání může provést Národní výbor hlavního města Prahy v dohodě s obvodními národními výbory.

Dále mohou zřizovat a spravovat

- kulturní a osvětová zařízení,

- zařízení sociálního zabezpečení obvodního významu.

(2) K plnění svých úkolů obvodní národní výbory mohou zřizovat a řídit

- obvodní organizace bytového hospodářství,

- podniky Restaurací a jídelen

a další hospodářské organizace a zařízení, které uspokojují převážně místní potřeby nebo které je účelnější organizovat podle obvodů.

§ 13

(1) Obvodní národní výbory v mezích své působnosti (§ 10) vykonávají státní správu vůči ústředně řízeným a družstevním organizacím, organizacím řízeným a spravovaným Národním výborem hlavního města Prahy a jinými orgány, zejména na úseku výstavby, vytváření a ochrany zdravých podmínek a zdravého způsobu života a práce, zdravotnických služeb, obchodu, veřejného pořádku a státních financí.

(2) Národní výbor hlavního města Prahy určí v dohodě s obvodními národními výbory rozsah a formy účasti obvodních národních výborů na stanovení úkolů organizacím řízeným Národním výborem hlavního města Prahy a na kontrole jejich činnosti.

§ 14

(1) Národní výbor hlavního města Prahy v úzké součinnosti s obvodními národními výbory plánuje, řídí a zabezpečuje výstavbu a přestavbu hlavního města a organizuje plánovitý rozvoj hospodářské, kulturní, zdravotní a sociální výstavby na území hlavního města. Vypracovává návrh plánu rozvoje hlavního města, v jehož rámci usměrňuje správné proporce v rozvoji hlavního města. Účastní se dalších prací na přípravě státního plánu rozvoje národního hospodářství, spolupracuje s ústředními orgány státní správy a předkládá jim návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje hlavního města.

(2) Národní výbor hlavního města Prahy řídí, usměrňuje a kontroluje činnost obvodních národních výborů. Dozírá na plnění zákonů a zachovávání státní disciplíny obvodními národními výbory a provádí revize jejich hospodaření. Poskytuje obvodním národním výborům všestrannou pomoc v jejich práci a při řešení celoměstských problémů a o plnění svých úkolů se s nimi radí, opírá se o jejich poznatky a projednává jejich iniciativní návrhy a připomínky. Návrhy závažných opatření připravuje a projednává s obvodními národními výbory.

(3) Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje a řídí, popř. spravuje organizace a zařízení, které slouží k uspokojování potřeb přesahujících rámec obvodu a jejichž řízení (správu) je účelnější a hospodárnější organizovat pro celé město.

(4) Národní výbor hlavního města Prahy vykonává dále působnost náležející podle jiných zákonů a ostatních předpisů národním výborům, pokud ji tento zákon nesvěřuje obvodním národním výborům (§ 9, 10, 11, 12). Na úsecích veřejného pořádku a kultury a informací vykonává též státní správu, jež by jinak náležela obvodním národním výborům, jde-li o věci, které mají celoměstský význam; podrobnější úpravu stanoví Národní výbor hlavního města Prahy na svém plenárním zasedání.

§ 15

(1) Národní výbory působící v hlavním městě Praze, jejich orgány a poslanci rozvíjejí širokou organizátorskou a kulturně výchovnou činnost a vytvářejí tak předpoklady pro aktivní účast občanů na správě hlavního města.

(2) Obvodní národní výbory a místní národní výbory (§ 21 odst. 1) zřizují občanské výbory, domovní komise a jiné své aktivy, seznamují je s prací národních výborů, využívají jejich podnětů při plnění svých úkolů a zaměřují jejich činnost na aktivní spolupráci občanů s národními výbory.

Organizační výstavba Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů

§ 16

Do obvodních národních výborů se volí nejméně 60 poslanců, do Národního výboru hlavního města Prahy nejméně 130 poslanců.

§ 17

(1) Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory zřizují výkonné a kontrolní orgány: radu, komise, komisi lidové kontroly, správní komise a odbory (jiné útvary). Vláda stanoví nařízením, které odbory nebo jiné útvary Národní výbor hlavního města Prahy a obvodní národní výbory zřizují.

(2) Radu obvodního národního výboru tvoří předseda, místopředseda (místopředsedové), tajemník obvodního národního výboru a další členové volení obvodním národním výborem z poslanců. Rada obvodního národního výboru má 12 - 15 členů.

(3) Radu Národního výboru hlavního města Prahy tvoří primátor hlavního města Prahy, jeho náměstkové, tajemník Národního výboru hlavního města Prahy a další členové volení Národním výborem hlavního města Prahy z poslanců. Rada Národního výboru hlavního města Prahy má 15 - 20 členů.

(4) Primátor vykonává funkce příslušející podle zákona o národních výborech předsedovi národního výboru. Jako představitel hlavního města má právo užívat historických primátorských insignií.

Znak a barvy hlavního města Prahy, čestné občanství a jiné pocty

§ 18

(1) Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou národní výbory působící v hlavním městě Praze a jimi řízené a spravované organizace a zařízení užívat znaku hlavního města Prahy.

(2) Jiné organizace mohou používat znaku hlavního města Prahy jen se svolením Národního výboru hlavního města Prahy.

(3) Znak hlavního města Prahy a jeho užívání upravuje Národní výbor hlavního města Prahy.

(4) Barvy hlavního města Prahy jsou zlatá a červená, přičemž zlatá barva je nahoře.

§ 19

(1) Osobám, které se významným způsobem zasloužily o rozvoj hlavního města Prahy, o mír a přátelství mezi národy nebo o jiné obecné blaho, může Národní výbor hlavního města Prahy udělit čestné občanství hlavního města Prahy.

(2) Národní výbor hlavního města Prahy může zvláště významnou činnost zasloužilých osob ocenit udělením veřejného uznání za zásluhy.

(3) Vynikající tvůrčí výkony, které obohacují lidská poznání nebo přispěly významným způsobem k vyřešení úkolů socialistické výstavby nebo k dalšímu rozvoji kultury, může Národní výbor hlavního města Prahy ocenit také udělením Ceny Národního výboru hlavního města Prahy.

Rozšíření území hlavního města Prahy

§ 20

(1) K území hlavního města Prahy se připojují a do přilehlých městských obvodů se začleňují území těchto obcí:

a) z okresu Praha - západ

Háje, Chodov, Kunratice, Libuš, Modřany, Lahovice (část ležící na levém břehu Berounky), Velká Chuchle, Řepy, Nebušice, Lysolaje, Suchdol,

b) z okresu Praha - východ

Dolní Chabry, Ďáblice, Letňany, Čakovice, Kbely, Kyje, Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Petrovice, Štěrboholy.

(2) Území hlavního města Prahy je popsáno v příloze k tomuto zákonu.

§ 21

(1) V částech městských obvodů vzniklých začleněním obcí uvedených v § 20 odst. 1 působí místní národní výbory řízené obvodními národními výbory; přísluší jim působnost, kterou mají místní národní výbory podle zákona o národních výborech.

(2) Místní národní výbory se podílejí na úkolech Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů při zabezpečování výstavby a rozvoje hlavního města Prahy a svou činností přispívají k souladnému rozvoji celého města.

§ 22

Obvodní národní výbor může na návrh místního národního výboru po projednání s občany rozhodnout o zániku místního národního výboru a o převzetí jeho působnosti.

Závěrečná ustanovení.

§ 23

Pokud tento zákon neobsahuje odlišnou úpravu, platí o národních výborech působících v hlavním městu Praze ustanovení zákona o národních výborech.

§ 24

Ministr spravedlnosti stanoví vyhláškou ve Sbírce zákonů, od kterého dne se organizace soudů a státních notářství přizpůsobí územním změnám podle tohoto zákona.

§ 25

Zrušuje se vládní nařízení č. 79/1960 Sb., o pravomoci a odpovědnosti Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů v Praze.

§ 26

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.

Příloha k § 20 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze

Území hlavního města Prahy tvoří tyto městské části (katastrální území):

Staré Město, Nové Město, Malá Strana, Hradčany, Josefov, Vyšehrad, Holešovice, Troja, Karlín, Libeň, Kobylisy, Bohnice, Čimice, Dolní Chabry, Ďáblice, Střížkov, Prosek, Vysočany. Hloubětín, Hrdlořezy, Letňany, Čakovice, Třeboradice, Miškovice, Kbely, Kyje, Hostavice, Strašnice, Malešice, Žižkov, Vinohrady, Vršovice, Záběhlice, Hostivař, Horní Měcholupy, Dolní Měcholupy, Štěrboholy, Petrovice, Háje, Chodov, Michle, Nusle, Krč, Lhotka, Hodkovičky, Braník, Podolí, Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany, Smíchov, Košíře, Radlice, Hlubočepy, Malá Chuchle, Motol, Jinonice, Velká Chuchle, Lahovice (část dřívější obce Lahovice ležící na levém břehu Berounky), Břevnov, Střešovice, Dejvice, Bubeneč, Vokovice, Veleslavín, Liboc, Sedlec, Ruzyně, Řepy, Nebušice, Lysolaje a Suchdol.

Důvodová zpráva

Obecná část

Zákon o národních výborech, který Národní shromáždění přijalo dne 29. června 1967, vyhradil v ustanovení § 10 samostatnému zákonu zvláštní úpravu působnosti a organizační výstavby národních výborů působících v hlavním městě.

Je proto účelem předkládaného návrhu zákona upravit zvláštnosti v působnosti a ve vzájemných vztazích národních výborů, působících v hlavním městě, v jejich vztazích k ústředním orgánům státní správy, ve vztazích k národním výborům, působícím v zájmovém území hlavního města, a provést zvláštní úpravu organizace a struktury Národního výboru hlavního města Prahy, obvodních národních výborů a jejich výkonných orgánů. V ostatních otázkách, které navržený zákon neupravuje, budou se národní výbory působící v Praze řídit zákonem o národních výborech.

Nutnost zvláštní úpravy vyplývá především z postavení a úlohy Prahy jako hlavního města naší socialistické republiky (čl. 109.ústavy).

Významné postavení Prahy je dáno její funkcí hlavního města státu, sídla jeho vrcholných orgánů státní moci, sídla diplomatických misí a sídla ostatních centrálních státních orgánů a institucí. Praha v bohatém dějinném vývoji se stala střediskem politického a kulturního života v naší vlasti a všechen náš lid její význam odedávna takto oceňuje a považuje ji přímo za ztělesnění svých dějin, kultury a státního života. Praha vyrostla zároveň ve veliké město, počet jejích obyvatel překročil jeden milión, má bohatě rozvinutý průmysl, obchod i široce rozvětvené městské hospodářství. V posledních letech, v důsledku rostoucího mezinárodního postavení naší republiky a díky zeměpisné poloze města a jeho bohatému kulturnímu a společenskému životu, hospodářskému významu a zejména pak díky jeho mimořádně vzácným kulturním památkám světového významu si Prahu volí ke svým kongresům a jiným setkáním přední evropské i světové vědecké a umělecké organizace a instituce. Prahu vyhledávají turisté z mnoha zemí světa a naše hlavní město se tak stává prostředím, které má nikoliv zanedbatelný význam pro upevnění a prohlubování přátelských vztahů mezi národy.

Všestranný rozvoj hlavního města je proto významný pro rozvoj ekonomiky i kulturního společenského života celé země i pro další upevňování mezinárodního postavení republiky. Pro město samo z toho vyplývají významné a složité úkoly, totiž zabezpečovat souladný rozvoj svého hospodářství, vysokou úroveň služeb, především pak v poměrně krátké době podstatně zvýšit úroveň městské hromadné dopravy, a řešit bytový problém. Napomáhat všestrannému rozvoji hlavního města je zároveň i úkolem, který musí - v rámci svých funkcí a působení - zabezpečovat i vláda a všechny státní orgány.

Navržený zákon má proto vytvořit právní předpoklady pro účelnou správu hlavního města, organizovanou na vysoké odborné úrovni, pružné spolupracující s ústředními státními orgány i s národními výbory působícími na území, na němž - jde-li o řešení otázek významných pro souladný rozvoj města - má hlavní město zájem. Navržený zákon má vytvořit předpoklady i pro to, aby národní výbory působící v hlavním městě mohly plnit své povinnosti vůči obyvatelům Prahy a řešit všechny své úkoly za aktivní, tvůrčí účasti občanů, kteří je zvolili, ve spolupráci se společenskými organizacemi i s kolektivy pracujících, což má právě v Praze, při složitosti úloh národních výborů, zvlášť důležitý význam.

Ukázalo se dále jako nutné rozšířit dosavadní obvod hlavního města o území 20 obcí a část území další obce, která přiléhají k dosavadnímu městskému obvodu. Bližší rozbor totiž ukazuje, že na těchto územích jsou závody, poskytující z převážné části pracovní příležitosti obyvatelům hlavního města, dále že tyto obce z valné části používají převážně různých veřejných služeb organizovaných hlavním městem, především městské hromadné dopravy. Po této stránce se tato území stala - bez ohledu na dosavadní administrativní hranice - již nyní součástí živého městského organismu. Rozšíření území hlavního města usnadní i řešení otázek výstavby a dalších rozvojových otázek, protože jde o území, s nimiž se uvažuje pro budoucí pražskou výstavbu pro umístění různých zařízení sloužících hlavnímu městu, v některých částech se již dnes tato výstavba provádí.

Aby nebylo oslabeno ani přechodně uspokojování oprávněných zájmů občanů žijících na tomto území a zejména aby nebylo oslabeno spojení občanů s národním výborem, umožňuje návrh zákona, aby tu působily dosavadní místní národní výbory. Působnost těchto národních výborů podřízených obvodním národním výborům se bude vztahovat na všechny úkoly, které připadají jiným národním výborům tohoto stupně, s přihlédnutím ke zvláštnostem v Praze. Tyto národní výbory, jako součást jednotné správy města, budou při plnění svých úkolů zajišťovat i souladný rozvoj města a městského hospodářství a pro tento úkol získávat své voliče.

Včlenění místních národních výborů do soustavy národních výborů působících v Praze vyžaduje pozměnění ústavy, a to se zřetelem k tomu, že ústava v čl. 91 stanoví, že v hlavním městě je dvoustupňová organizace národních výborů. Návrh na pozměnění ústavy obsahuje současně předkládaný vládní návrh ústavního zákona.

Zvláštní část

K základním ustanovením (§ 1 - 3):

V základních ustanoveních je vyjádřeno z důvodu přehlednosti postavení hlavního města Prahy a výstavba národních výborů v Praze, a to v souladu s ústavou (včetně jejího pozměnění po přijetí současně předkládaného návrhu ústavního zákona), v souladu se zákonem o národních výborech a se zákonem č. 36/1960 Sb., o územním členění státu. Podle ustanovení § 2 zákona č. 36/1960 Sb. se území Prahy dělí na deset obvodů.

K ustanovením o péči o rozvoj hlavního města (§ 4 - 8):

V těchto ustanoveních je vyjádřena zásada o tom, že rozvoj hlavního města je důležitým celospolečenským zájmem.

Péče o rozvoj města je hlavním úkolem Národního výboru hlavního města Prahy, k jehož plnění jsou však povinny národnímu výboru napomáhat v rámci své působnosti ústřední i ostatní státní orgány a organizace. Zákonné utvrzení zásady vyplývající z úvah uvedených v obecné části zavazuje právně nejen národní výbory působící v hlavním městě, ale též všechny státní orgány i organizace, aby při plnění všech svých úkolů řešily otázky, ovlivňující rozvoj hlavního města, v souladu s touto zásadou a dávaly jim přednost před uspokojováním zájmů menšího významu.

Zásady součinnosti Národního výboru hlavního města Prahy s ostatními státními orgány při zabezpečování rozvoje města vytyčuje ustanovení § 6, pro význam těchto otázek se řešení případných rozporů vyhrazuje vládě.

Pro praktickou řídící činnost ústředních orgánů státní správy se ukázalo nutné v návrhu zákona výslovně vyjádřit požadavek diferencovaného přístupu při vydávání řídících aktů, jako jsou usnesení vlády, obecné předpisy a směrnice vydávané ministerstvy a ostatní nástroje řízení. Zejména je důležité, aby ústřední úřady při přípravě a při vydávání předpisů dbaly zvláštních podmínek hlavního města. Bude též nutné, aby návrhy předpisů upravujících působnost národních výborů jasně vyjadřovaly i dělbu práce a pravomoci národních výborů působících v hlavním městě, a to v souladu s ustanoveními navrženého zákona, která upravují dělbu působnosti mezi Národním výborem hlavního města Prahy a obvodními národními výbory.

V praxi se ukázalo důležité, aby byla zajištěna náležitá koordinace činnosti organizací i státních orgánů při plnění jejich úkolů, týkajících se rozvojových otázek na území hlavního města Prahy. Zákon tuto důležitou úlohu svěřuje Národnímu výboru hlavního města Prahy (§ 6 odst. 4). V závažných případech může koordinaci zajišťovat i vláda, která si již podle dosavadní praxe vytváří k tomuto účelu koordinační komise.

Ustanovení o vztazích Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů k organizacím, vyvíjejícím svou činnost na území hlavního města, vycházejí z obdobného ustanovení zákona o národních výborech (§ 7 zákona č. 69/1967 Sb.), stanoví však jednak konkrétněji záležitosti, jichž se týká vzájemná jejich spolupráce. Důležitý nástroj, který národní výbor potřebuje k účinnému ovlivňování harmonického rozvoje města, je zakotven v ustanovení § 7 odst. 2, podle něhož se vyžaduje k umístění organizace (její části, závodu, provozovny) na území Prahy anebo ke změnám její činnosti, které se podstatnou měrou dotýkají života města, souhlas Národního výboru hlavního města Prahy. Za takové změny je třeba považovat zejména případy, kdy dochází k podstatné změně v počtu a složení pracovníků anebo vznikají-li zásadně jiné nároky na dopravu nebo na důležité komunální služby, na školství, zdravotnictví a bytovou výstavbu.

Národní výbor hlavního města Prahy při přípravě a realizaci svých záměrů sledujících harmonický rozvoj města a lepší zabezpečování potřeb jeho obyvatel je zainteresován i na řešení otázek mimo své území. Proto se v ustanovení § 8 odst 1 ukládá státním orgánům a organizacím při řešení takových otázek Národnímu výboru hlavního města Prahy napomáhat.

Na území okresů Praha - východ a Praha - západ se ovšem zájmy hlavního města projevují zvlášť intenzívně. Proto při řešení otázek v zákoně výslovně uvedených (§ 8 odst. 2) Středočeský krajský národní výbor a příslušné okresní národní výbory postupují v dohodě s Národním výborem hlavního města Prahy.

Nutná je též účinná spolupráce při řešení obdobných otázek na území Prahy, dotýkají-li se zájmů Středočeského kraje a okresů Praha - východ a Praha - západ, neboť v Praze mají jejich národní výbory své sídlo a jsou zde také umístěny různé podniky, rozpočtové organizace a zařízení, které slouží potřebám těchto územních celků.

K ustanovením o působnosti Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů (§ 9 - 15):

Účelem těchto ustanovení je provést vzájemnou dělbu práce, působnosti a odpovědnosti Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů. Návrh zákona především vyčerpávajícím způsobem uvádí úseky státní správy, kde působí obvodní národní výbory, a stanoví, které hospodářské a rozpočtové organizace obvodní národní výbory mohou řídit a spravovat. Vychází se z toho, že obvodní národní výbory řídí a spravují organizace bytového hospodářství, podniky restaurací a jídelen a další organizace, které uspokojují převážně místní potřeby, anebo je-li účelné takové služby organizovat podle obvodů. Na jednotlivých úsecích státní správy, uvedených v § 10 návrhu zákona, působí obvodní národní výbory, takže běžné záležitosti občanů a organizací se vyřizují na tomto stupni. V tomto směru plní obvodní národní výbor úkoly, které jinak zákony a jiné předpisy svěřují místním a okresním národním výborům, s výjimkou těchto úseků státní správy: územní plánování, ochrana kulturních památek a přírody, využití nerostného bohatství, cestovní ruch, doprava a městské komunikace a protipožární ochrana. Na těchto úsecích působí bezprostředně Národní výbor hlavního města Prahy, protože je zřejmě účelné na těchto úsecích správu obstarávat z jediného místa pro celé město.

Národní výbor hlavního města Prahy však může i na těchto úsecích některé záležitosti svěřit obvodním národním výborům (např. vydávat územní rozhodnutí, která nemají celoměstský význam).

K hospodárnému a účelnému uspořádání správy směřuje i možnost, aby některý obvodní národní výbor byl pověřen výkonem jednotlivých správních záležitostí za ostatní obvody (např. z úseku ochrany veřejného pořádku agendou ztrát a nálezů, z úseku zemědělství výkonem některých opatření veterinární a rostlinolékařské péče apod.).

V souladu s tím je též ustanovení, že Národní výbor hlavního města Prahy zřizuje, řídí a spravuje organizace, které slouží potřebám celého města, jako jsou zejména organizace pečující o městské komunikace a veřejné osvětlení, o vodovody a kanalizaci, o městskou hromadnou dopravu, dále organizace poskytující některé kulturní služby a podniky poskytující další služby obyvatelstvu.

Přitom ustanovení § 13 zvlášť ukládá Národnímu výboru hlavního města Prahy, aby v dohodě s obvodními národními výbory vytvářel takové organizační formy, které by zaručovaly obvodním národním výborům náležitý vliv na práci podniků a organizací řízených Národním výborem hlavního města Prahy.

K ustanovením o organizační výstavbě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů (§ 16 a 17):

Tato ustanovení upravují s ohledem na podmínky hlavního města počty členů rad obvodních národních výborů a Národního výboru hlavního města Prahy. Úprava struktury odborů (jiných útvarů) se svěřuje vládě obdobně jako u jiných národních výborů.

K ustanovením o znaku a barvách hlavního města, o čestném občanství a o jiných poctách (§ 18 a 19):

V těchto ustanoveních se zákonnou formou utvrzují dosavadní tradiční zvyklosti, dále instituce čestného občanství města a právo Národního výboru hlavního města Prahy udělovat za vynikající tvůrčí výkony Ceny hlavního města Prahy.

K ustanovením o rozšíření území hlavního města Prahy (§ 20 - 22):

Nutnost rozšířit dosavadní území hlavního města Prahy a s tím souvisící možnost zachovat místní národní výbory, působící na území dosavadních obcí, je zdůvodněna v obecné části. K postavení těchto národních výborů třeba ještě uvést, že budou řízeny obvodními národními výbory, a to těmi, k jejichž dosavadnímu obvodu území přičleněné obce přiléhá.

V zájmu přesného a přehledného vyjádření rozsahu území hlavního města Prahy se doporučuje v příloze k zákonu uvést popis území podle jednotlivých městských částí, které odpovídají historicky vzniklým katastrálním územím, na jejichž základě se i nyní vede evidence nemovitostí a číslování domů. Uvedením tohoto popisu v příloze zákona není dotčeno ustanovení § 15 odst. 3 zákona o územním členění státu, podle něhož může vláda i v budoucnu provádět nepodstatné územní změny. Případnou nepodstatnou úpravu správních hranic obvodů (uvnitř města) přísluší provést Národnímu výboru hlavního města Prahy rovněž podle zákona o územním členění státu.

K závěrečným ustanovením (§ 23 - 26):

Uzemní změny prováděné tímto zákonem mají za následek též odpovídající změny obvodů okresních a obvodních soudů, Krajského soudu v Praze a Městského soudu v Praze. Z toho vyplývá zejména zvýšené zatížení některých pražských obvodních soudů, pro něž bude nutno zvolit další soudce. Vzhledem k tomu se navrhuje v ustanovení § 24 určité přechodné období, aby bylo možno připravit volby těchto soudců a ve vhodné době je provést.

Provedení tohoto zákona si nevyžádá zvýšených nároků na státní rozpočet.

V Praze dne 11. října 1967

Předseda vlády:

Lenárt v. r.

Ministr vnitra:

Kudrna v. r.