IV.

Zákon o národních výborech stanoví v příslušných ustanoveních (§§ 1, 13, 17, 39 až 65) podrobné postavení a působnost poslanců, orgánů a aktivů národních výborů.

Městský národní výbor si rozpracuje ve vlastním statutu jejich úkoly, pravomoc a povinnosti, organizační strukturu orgánů a aktivů městského národního výboru z hlediska specifických podmínek a potřeb města a jeho obyvatel, přičemž vychází zejména z těchto zásad:

- práci poslance konkretizovat s ohledem na uplatnění všech nových demokratických prvků jeho styku s voliči, jeho práv i povinností, jeho vlivu na práci celého národního výboru (činnost poslance ve volebním obvodu, v národním výboru, na pracovišti a podobně);

- otázky pravomoci plenárního zasedání městského národního výboru rozpracovat s ohledem na základní záměr posílit rozhodující postavení plenárního zasedání a prohloubit jeho pracovní charakter; konkretizovat formy uplatňování vlivu občanů a společenských organizací na rozhodování městského národního výboru; zásady jednání plenárního zasedání rozpracovat z hlediska aktivního prosazování nových demokratických prvků, zejména při přípravě zasedání, způsobu jeho jednání a hlasování, a v úkolech předsedy a dalších funkcionářů městského národního výboru;

- v působnosti, složení a jednání rady městského národního výboru se zaměřit především na posílení její organizátorské a koordinační úlohy spolu se zdůrazněním jejich úkolů při rozvíjení činnosti zastupitelského orgánu, posílení aktivity komisí a upevnění vlastní odpovědnosti odborů;

- při zřizování komisí konkretizovat důsledky zákona o národních výborech číslo 69/1967 Sb. při zpřesnění jejich iniciativní, kontrolní a výkonné funkce s ohledem na posílení koncepčnosti v jejich práci; uvést zejména, které komise se zřizují, jaká je jejich konkrétní činnost, dělba práce, počty jejich členů atd.; komise mohou být zřizovány jako samostatné pro jednotlivé úseky nebo jako společné pro několik úseků činnosti městského národního výboru;

- v souladu se zvláštními předpisy uvést, které správní komise se zřizují, konkretizovat jejich úkoly a zásady činnosti, jejich složení apod.;

- vzhledem ke zvláštnímu postavení komise lidové kontroly rozpracovat její postavení, působnost, vztahy a způsob jednání s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly;

- stanovit působnost odborů městského národního výboru a při tom uplatnit změny v jejich postavení a v posílení jejich pravomoci a odpovědnosti při výkonu státní správy; stanovit jejich vnitřní strukturu, vzájemnou dělbu jejich práce, vztahy k orgánům městského národního výboru a k odborům národního výboru vyššího stupně; při zřizování odborů se řídí městský národní výbor zvláštními předpisy;

- při zřizování občanských výborů zdůraznit zejména ty jejich úkoly, které mají usnadnit občanům styk s městským národním výborem a umožnit jim uplatňovat návrhy související s činností městského národního výboru; konkretizovat úkoly, kterými je městský národní výbor pověří, jako např. projednávání různých otázek týkajících se občanů, vydávání potvrzení, spolupráce při řešení problémů výstavby, umisťování prodejen, bytových otázek apod.; občanským výborům nemůže však být svěřeno rozhodování ve věcech státní správy;

- účast občanů na činnosti městského národního výboru zajišťovat i jinými vhodnými formami, jako např. zřizováním různých aktivů, poradních sborů, pracovních komisí a podobně; vytýčit zásady pro jejich budování při orgánech o organizacích řízených městským národním výborem a způsob jejich práce;

- konkretizovat metody práce městského národního výboru při projednávání základních otázek života města přímo s občany.

V.

(Městský národní výbor I. skupiny)

Obvodní národní výbory působí v jednotlivých městských obvodech jako místní orgány státní moci a správy. Jsou nedílnou součástí soustavy národních výborů ve městě.

Základním posláním obvodních národních výborů je soustavná a cílevědomá péče o tvorbu a ochranu životního prostředí, péče o bytový a domovní majetek, zabezpečování oprávněných potřeb obyvatelstva a organizování výchovné práce a kulturního života mezi občany. Obvodní národní výbory pečují o dodržování socialistické zákonnosti a občanského soužití.

Cílevědomou politickou, výchovnou a organizátorskou prací rozvíjejí a prohlubují vztahy socialistického soužití mezi občany.

Ve své činnosti se opírají o názory, požadavky a návrhy pracujících a společenských a zájmových organizací obyvatelstva.

Úzce spolupracují s městským národním výborem při řešení celoměstských otázek a předkládají mu v tom směru iniciativní návrhy. V souladu s plánovitým rozvojem města zabezpečují rozvoj svých obvodů a organizují za tím účelem též svépomocné akce občanů a organizací. Podílejí se na sestavování plánů rozvoje města.

Vykonávají státní správu a řídí nebo spravuji hospodářské a rozpočtové organizace a zařízení v rozsahu svěřeném jim městským národním výborem.

Rozsah působnosti obvodních národních výborů stanoví městský národní výbor v úzké součinnosti s nimi ve vlastním statutu tak, že konkrétně uvede jednotlivé činnosti, které svěří do působnosti obvodních národních výborů podle § 26 zákona o národních výborech.

K prohloubení účasti občanů na správě města rozvíjejí obvodní národní výbory širokou organizátorskou činnost mezi obyvatelstvem. Svými poslanci a orgány a prostřednictvím občanských výborů a jiných aktivit získávají občany a organizují jejich účast na plnění úkolů národních výborů.

VI.

Vztahy městského národního výboru k státním a společenským orgánům a organizacím působícím v obvodu města vymezují § 4 a 6 zákona o národních výborech.

Městský národní výbor plní svoji hospodářsko-organizátorskou a politickovýchovnou funkci na území města v úzké spolupráci s těmito orgány a organizacemi. Informuje je o svých záměrech a plánech rozvoje města, využívá jejich iniciativních návrhů při výchově občanů, tvorbě životního prostředí a ochraně společenského a osobního vlastnictví a při plnění dalších úkolů. Vyžaduje si jejich pomoc při řešení vzniklých problémů.

SNB, soud a prokuratura v rámci spolupráce seznamují městský národní výbor se stavem socialistické zákonnosti ve městě a projednávají s ním opatření k odstranění závad.

Vztah městského národního výboru k orgánům vojenské správy je založen na vzájemné spolupráci a respektování společných zájmů na území města.

Městský národní výbor se opírá o úzkou spolupráci s dobrovolnými společenskými organizacemi (s Revolučním odborovým hnutím, Československým svazem mládeže, Československým svazem žen, Svazem československo-sovětského přátelství, Československým červeným křížem, Československým svazem požární ochrany, Československým svazem tělesné výchovy, Svazem pro spolupráci s armádou, Československým mysliveckým svazem, Československým ovocnářským a zahrádkářským svazem, Československým rybářským svazem, Československým svazem chovatelů drobného zvířectva atd.), zejména při zabezpečování účasti pracujících na přímém výkonu a uzení společenských záležitostí a kontroly a při výběru odborníků do komisi a aktivů městského národního výboru. Na základě vzájemné dohody sdružuje s nimi své prostředky a sily k budování a provozu obecně prospěšných zařízení a staveb.

Městský národní výbor ve svém statutu konkretizuje formy a způsob vzájemné spolupráce a pomoci jmenovitě s jednotlivými organizacemi.

VII.

Pokud není obecně stanoveno užívání státního znaku, mohou městské národní výbory, obvodní národní výbory a s jejich souhlasem i podniky a organizace na území města používat znak města.

Znak města schvaluje po vyjádření příslušného archivu plénum městského národního výboru, které také stanoví způsob jeho používání.

Za významné budovatelské výsledky a za úspěchy při rozvoji a zvelebování města uděluje městský národní výbor ceny města, uznání a jiné odměny.

Osobám, které se zasloužily významným způsobem o město a jeho obyvatele, může být uděleno čestné občanství města.

Čestné občanství uděluje a odnímá městský národní výbor. Může být uděleno i cizím státním příslušníkům.