Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1967
IV. volební období
155
Vládní návrh
Zákon
ze dne .........................1967
o hospodaření s nebytovými prostory
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Organizace, které mají ve vlastnictví, ve správě nebo v trvalém užívání budovy, v nichž jsou nebytové prostory (dále jen "vlastník"), hospodaří s nebytovými prostory tak, aby je účelně a hospodárně využívaly k plnění svých úkolů. Pokud je nepotřebují, přenechávají je k užívání jiným organizacím nebo občanům.
§ 2
(1) Ke smlouvě o užívání [§ 348, popřípadě § 350 hospodářského zákoníku, § 198 občanského zákoníku a § 439 zákoníku mezinárodního obchodu] nebytových prostorů sloužících k nevýrobním účelům je třeba souhlasu místního národního výboru.
(2) Souhlasu místního národního výboru však není třeba, jestliže prostory uvedené v odstavci 1
- jsou umístěny v budovách, popřípadě ucelených souborech budov sloužících průmyslové nebo stavební výrobě,
- slouží zemědělským účelům nebo dopravě,
- jsou umístěny v budovách Správy státních hmotných rezerv,
- jsou umístěny v budovách sloužících výhradně nebo převážně k nevýrobnímu účelu stejného druhu, zejména k účelům zdravotnickým, školským, kulturním, tělovýchovným a administrativním nebo k účelům výzkumu a projekce, pokud nejsou přenechávány do užívání jednotlivé provozovny služeb v nich umístěné.
(3) Místní národní výbory dozírají na to, aby organizace užívaly nebytové prostory, k jejichž přenechání je třeba souhlasu místního národního výboru, účelně a hospodárně. K tomu účelu mohou osoby jimi zmocněné vstupovat do těchto prostorů a požadovat potřebná vysvětlení.
§ 3
(1) Místní národní výbor neudělí souhlas ke smlouvě o užívaní nebytového prostoru, kdyby se měl nebytový prostor užívat
a) v rozporu s potřebou rozmístění provozoven služeb, kulturních a jiných zařízení nebo
b) neúčelně nebo nehospodárně.
(2) Místní národní výbor rozhodne nejdéle do třiceti dnů ode dne, kdy mu žádost o souhlas došla. Nerozhodne-li v této lhůtě, platí, že se smlouvou souhlasí.
§ 4
(1) Vlastník je povinnu oznámit do osmi dnů místnímu národnímu výboru, že se nebytový prostor, k jehož přenechání je třeba souhlasu místního národního výboru, neužívá nebo že se užívá k jiným účelům, než k jakým sloužil ke dni počátku účinnosti tohoto zákona, popřípadě než k těm, k nimž dal souhlas místní národní výbor podle ustanovení odstavce 2 písm. b). V téže lhůtě je povinen oznámit, začal-li někdo užívat nebytový prostor bez souhlasu místního národního výboru.
(2) Místní národní výbor může
a) nebytový prostor, který není užíván vůbec, přidělit organizaci nebo občanu, jestliže o to požádají,
b) vyslovit souhlas se změnou způsobu užívání nebytového, prostoru nebo do třiceti dnů ode dne, kdy mu došlo oznámení, zrušit užívání nebytového prostoru toho, kdo užívá prostor přes upozornění bez tohoto souhlasu. Nevydá-li místní národní výbor v téže lhůtě rozhodnutí, platí, že se změnou souhlasí.
(3) Jde-li o umělecké ateliéry, může místní národní výbor učinit opatření uvedená v odstavci 2 jen po projednání se Svazem československých výtvarných umělců.
(4) Místní národní výbor může též přidělit organizaci nebo občanu na jejich žádost nebytový prostor, jestliže vykonatelným rozhodnutím místního národního výboru byl opětovně odepřen podle ustanovení § 3 odst. 1 souhlas ke smlouvě.
(5) Souhlas místního národního výboru se změnou užívání nebytového prostoru nenahrazuje rozhodnutí podle stavebního řádu, popřípadě podle jiných právních předpisů:
§ 5
(1) Rozhodnutím místního národního výboru o přidělení nebytového prostoru vznikne žadateli právo, aby s ním vlastník uzavřel smlouvu a užívání. [§ 348, popřípadě § 350 hospodářského zákoníku, § 196 a 197 občanského zákoníku a § 439 zákoníku mezinárodního obchodu]
(2) Nesplní-li socialistická organizace povinnost uvedenou v odstavci 1, může oprávněná socialistická organizace požádat hospodářskou arbitráž, aby svým rozhodnutím uložila uzavřít smlouvu.
§ 6
Místní národní výbor vydá příkaz k vyklizení nebytového prostoru, jestliže je užíván bez souhlasu místního národního výboru, předepsaného tímto zákonem.
§ 7
(1) Místní národní výbor může též zrušit právo užívat nebytový prostor vzniklé na základě smlouvy s vlastníkem,
a) jestliže na podkladě rozhodnutí příslušného státního orgánu se má z důvodu obecného zájmu uskutečnit stavba nebo asanace a nelze-li z tohoto důvodu nebytový prostor dále užívat,
b) je-li nezbytně nutno nebytový prostor použít pro umístění státních orgánů a orgánů společenských organizací,
c) z důvod uvedených v § 197 odst. 2 občanského zákoníku.
(2) Místní národní výbor zruší právo užívat nebytový prostor z důvodů uvedených v § 197 odst. 3 občanského zákoníku.
(3) Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národní výbor právo užívat nebytový prostor též z důvodů uvedených v § 393 občanského zákoníku.
(4) Občanský zákoník stanoví, kdy o zrušení práva užívat nebytový prostor rozhoduje soud. [§ 184 písm. b) a písm. d) občanského zákoníku]
§ 8
(1) Ustanovení § 2 až § 5 odst. 1, § 6 a § 7 odst. 1 písm. a) a c), odst. 3 a 4 se vztahují i na nebytové prostory v rodinných domcích v osobním vlastnictví.
(2) Vlastník rodinného domku může použít uvolněný nebytový prostor ve svém domku k bytovým účelům pro sebe, pro své ženaté nebo vdané děti nebo pro své rodiče.
(3) Ustanovení § 2 až § 5 odst. 1, 6 a § 7 odst. 1 a 4 se vztahují na nebytové prostory v domech v soukromém vlastnictví.
§ 9
(1) V hlavním městě Praze vykonávají působnost podle tohoto zákona obvodní a místní národní výbory, nepřesahuje-li výměra nebytových prostorů v jednotlivém případě 500 m2 nebo nejde-li o nebytové prostory pro organizace celoměstského významu. V ostatních případech vykonává působnost Národní výbor hlavního města Prahy.
(2) V hlavním městě Praze zřizuje vláda komisi složenou ze zástupců Národního výboru hlavního města Prahy, Středočeského krajského národního výboru a ústředních orgánů. Tato komise vykonává působnost podle tohoto zákona příslušející národním výborům na území hlavního města Prahy, jde-li o umístění ústředních orgánů, popřípadě jiných orgánů nebo organizací určených vládou. Statut komise schvaluje vláda.
(3) V městě Bratislavě zřizuje předsednictvo Slovenské národní rady komisi složenou ze zástupců Národního výboru města Bratislavy, Západoslovenského krajského národního výboru a orgánů Slovenské národní rady. Tato komise vykonává působnost podle tohoto zákona příslušející národním výborům na území města Bratislavy, jde-li o umístění orgánů a organizací s celoslovenskou působností nebo orgánů a organizací, které určí předsednictvo Slovenské národní rady. Statut komise schvaluje předsednictvo Slovenské národní rady.
(4) Proti rozhodnutí komisí uvedených v odstavci 2 a 3 se nelze odvolat.
§ 10
Předchozí ustanovení se nevztahují
a) na nebytové prostory v budovách, jež užívá cizí stát pro účely svého zastupitelského úřadu nebo pro jeho představitele a pracovníky, a na nebytové prostory užívané těmito osobami v jiných domech, pokud tyto osoby nejsou československými občany,
b) na nebytové prostory v budovách, jež užívají mezinárodní organizace a instituce, a na nebytové prostory v těchto budovách užívané jejich funkcionáři a pracovníky,
c) na nebytové prostory, jejichž přenechávání do přechodného užívání je předmětem podnikání organizace,
d) na nebytové prostory v budovách orgánů vojenské správy a na vojenská sídliště se zvláštním určením,
e) na nebytové prostory v budovách bezpečnostních sborů,
f) na garáže v rodinných domcích v osobním vlastnictví, samostatné garáže v osobním vlastnictví a na garáže podnikové bytové výstavby,
g) na nebytové prostory v budovách stavebních bytových družstev a na garáže družstevní výstavby.
§ 11
Vlastník může dát výpověď podle hospodářského zákoníku [§ 348 odst. 3 hospodářského zákoníku] u práva užívat nebytový prostor vzniklého přede dnem počátku účinnosti tohoto zákona teprve počínajíc 1. lednem 1969; jde-li však o užívání nebytových prostorů, k jejichž přenechání je třeba souhlasu místního národního výboru, může tak učinit jen se souhlasem místního národního výboru. Místní národní výbor může odepřít souhlas, jestliže dosavadní užívání pobytového prostoru je nutno zachovat pro zajištění plynulého zásobování obyvatelstva, pro poskytování služeb nebo z jiných důležitých společenských zájmů.
§ 12
(1) Ministerstvo vnitra upravuje vyhláškou úhradu za užívání nebytových prostorů.
(2) Rozhodování v otázkách úhrady za užívání nebytových prostora přísluší místním národním výborům.
(3) V hlavním městě Praze vykonává působnost podle odstavce 2 Národní výbor hlavního města Prahy. O úpravě úhrady za užívání nebytových prostorů v jednotlivých objektech rozhodují však obvodní národní výbory a místní národní výbory.
§ 13
(1) Občanský zákoník č. 40/1964 Sb. se mění a doplňuje takto:
1. Ustanovení § 197 odst. 2 zní: "Místní národní výbor může zrušit užívání také tehdy, má-li být místnost, které již není nezbytně třeba k nebytovým účelům, přeměněna na místnost sloužící k bydlení."
2. K ustanovení § 197 se připojuje další odstavec tohoto znění: "(3) Místní národní výbor zruší na návrh organizace práva občana užívat místnost nesloužící k bydlení vzniklé na základě smlouvy, potřebuje-li ji organizace pro plnění svých úkolů a tato potřeba vznikla po uzavření smlouvy."
3. V ustanovení § 392 odst. 2 a § 493 odst. 2 se citace § 197 nahrazuje citací § 197 odst. 1 a 2.
4. Ustanovení § 393 zní: "Na návrh vlastníka rodinného domku zruší místní národní výbor právo užívat místnost nesloužící k mydlení, jestliže ji vlastník potřebuje pro sebe nebo pro své ženaté nebo vdané děti anebo pro své rodiče a vznikla-li tato potřeba až po uzavření smlouvy o přenechání místnosti."
(2) Ustanovení § 351 odst. 2 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. se nevztahuje na smlouvy o užívání nebytových prostorů.
§ 14
Zrušují se
- zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi,
- vládní nařízení č. 172/1950 Sb., kterým se provádí zákon o hospodaření s některými místnostmi,
- vládní nařízení č. 52/1955 Sb., o přesunu působnosti ve věcech hospodaření s některými místnostmi,
- směrnice vlády pro činnost výkonných orgánů národních výborů při plánovitém hospodaření s nebytovými místnostmi, publikované v částce 42 Ú. l. z roku 1959.
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1968.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Významnou skupinu základních výrobních i nevýrobních fondů tvoří budovy a místnosti, které slouží k provozování výroby a služeb nebo k administrativním a jiným účelům. Nedostatek těchto nebytových prostorů a naléhavá nutnost jejich efektivního využívání byly podnětem k normativním opatřením o hospodaření s nebytovými prostory.
Základem dnešní právní úpravy je zákon č. 111/1950 Sb., o hospodaření s některými místnostmi, vládní nařízení č. 172/1950 Sb., kterým se tento zákon provádí, vládní nařízení č. 52/1955 Sb., o přesunu působnosti ve věcech hospodaření s některými místnostmi, směrnice vlády pro činnost výkonných orgánů národních výborů při plánovitém hospodaření s nebytovými místnostmi, publikované v částce 42/1959 Ú. l.
Podle uvedených předpisů
- místní národní výbory rozhodují a přidělování nebytových prostorů pro organizace místního významu, jestliže jejich výměra v jednotlivých případech nepřesáhla maximální výměru, kterou stanovil okresní národní výbor, nejvýše však 200 m2;
- okresní národní výbory rozhodují o přidělování nebytových prostorů organizacím okresního významu, jestliže výměra těchto prostory v jednotlivých případech nepřesahuje maximální výměru, kterou stanovil krajský národní výbor, nejvýše však 500 m2;
- krajské národní výbory rozhodují o přidělování nebytových prostorů v ostatních případech.
V Praze a v Bratislavě působí zvláštní dislokační orgány zřízené usnesením vlády č. 483/1983 a č. 904/1963.
Podle dosavadní úpravy jsou organizace povinny oznámit uvolnění místností nebo objektů, kterých nemohou využít, příslušnému národnímu výboru a zdržet se jakékoli další dispozice s nimi. Jestliže jde o změny ve využití místností nebo budov v rámci jednoho resortu, musí být taková změny dohodnuty mezi nadřízenými orgány podniků nebo jiných organizací a příslušnými národními výbory.
Dislokační přesuny v rámci jednoho resortu, při nichž se sice mění uživatel, nikoli však způsob využití místností, se provádějí v kompetenci resortních orgánů.
Směny místností sjednané mezi dvěma nebo více organizacemi řízenými různými ústředními orgány, musí být předem schváleny příslušným národním výborem.
Dosavadní právní úprava je překonána vývojem, neboť vychází z dřívější převážně administrativní soustavy řízení národního hospodářství. Proto je nezbytná nová právní úprava, která by respektovala ekonomickou samostatnost, zejména hospodářských organizací.
V důsledku toho nová právní úprava vychází z těchto hlavních principů:
- vliv národních výborů jako orgánů státní správy se omezuje na ty případy, kdy je nutno chránit celospolečenský zájem na řádném využití nebytových prostorů nevýrobní sféry;
- v ostatních případech disponují s nebytovými prostory sami vlastníci, popřípadě organizace spravující budovy. Přitom budou postupovat podle ustanovení hospodářského zákoníku nebo občanského zákoníku.
Nová soustava řízení posiluje chozrasčotní samostatnost podniků, zavádí takové ekonomické nástroje, které vyvíjejí tlak i na řádné využívání nebytových prostorů. Podniky odvádějí ze zůstatkové hodnoty základních prostředků povinné odvody a je proto v jejich zájmu, aby základních prostředků využívaly ve vlastním podniku a získaly tím potřebné hodnoty pro krytí odvodů, nebo aby za úhradu přenechaly základní prostředky k využití jiným organizacím.
Zájem organizací na využívání nebytových prostorů se podstatně posiluje úpravou úhrad za užívání nebytových prostorů, provedenou vyhláškou ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb. Tato úprava povede ovšem také k určité regulaci požadavků na nebytové prostory, poněvadž úhrada bude ovlivňovat hospodářské výsledky organizací.
Zákonná úprava si nevyžádá nových rozpočtových výdajů.
Zvláštní část
K § 1:
Povinnost organizací využívat nebytové prostory účelně a hospodárně se vztahuje na veškeré nebytové prostory užívané organizacemi a je ve shodě s § 71 hospodářského zákoníku a s § 9 vyhlášky ministerstva financí č. 104/1936 Sb., o správě národního majetku.
Pojem "nebytové prostory" zákon výslovně nedefinuje; jde o pojem obecně známý a odpovídající pojmu místností nesloužících k bydlení, použitému v občanském zákoníku, a pojmu místností užívaných k jiným účelům než obytným, použitému v hospodářském zákoníku.
Nebytové prostory jsou jednak výrobní (dílny v průmyslových závodech, výrobní a montážní haly apod.), jednak nevýrobní (kanceláře, učebny, zdravotnická zařízení, tělovýchovná zařízení, provozovny obchodu a ostatních služeb, sklady, garáže a pod.).
Rozlišení na výrobní a nevýrobní nebytové prostory je důležité z hlediska vymezení působnosti státních orgánů při hospodaření s nebytovými prostory. U výrobních prostorů při řešení otázek užívání převažují zřetele hospodářské a na hospodaření budou účinně působit ekonomické nástroje. U nebytových prostorů sloužících nevýrobním účelům budou zpravidla rozhodující zřetele potřeb obyvatelstva, veřejnosti.
K § 2:
V tomto ustanovení návrh zákona vymezuje rozsah vlivu vykonávaného místními národními výbory nad hospodařením s nebytovými prostory a stanoví, které nebytové prostory lze přenechat smlouvou do užívání jiné organizaci nebo občanu jen se souhlasem místního národního výboru.
Tato působnost se zásadně vztahuje na nebytové prostory sloužící nevýrobním účelům. Souhlasu místního národního výboru není třeba, jde-li o jakékoli nebytové provozní prostory sloužící výrobě, tj. prvovýrobě a zpracovatelským odvětvím včetně stavební výroby, dopravě a zemědělství. Souhlasu místního národního výboru nebude také třeba u nebytových prostorů v budovách výrobní sféry, která souvisí s provozními prostory (jako jsou kanceláře, skladiště, prostory pro výzkumná a vývojová pracoviště apod.).
U nevýrobních prostorů není souhlasu místního národního výboru třeba, jde-li o nebytové prostory v budovách sloužících výhradně nebo převážně k nevýrobnímu účelu stejného druhu, jako jsou administrativní budovy (budovy soudů, národních výborů, peněžních ústavů, různých společenských organizací), školy, nemocnice, divadla, kulturní domy, budovy spojů, samostatné budovy skladů, budovy výzkumných a projektových ústavů apod. Jde-li o jednotlivé nebytová prostory sloužící k poskytování služeb, tj. zejména obchodu a ostatním službám, jako jsou různé druhy osobních služeb, opravářských a zakázkových prací pro obyvatelstvo apod., je souhlasu místního národního výboru třeba i když jsou umístěny v takové budově. Za budovy sloužící výhradně nebo převážně nevýrobním účelům stejného druhu nelze pochopitelně pokládat obytné domy.
Rozhodujícím pro posouzení charakteru nebytových prostorů je stav užívání ke dni účinnosti tohoto návrhu (§ 4 návrhu zákona).
Přenechání nebytového prostoru do užívání se provádí podle příslušných ustanovení hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., vyhlášky ministerstva financí č. 104/1966 Sb., o správě národního majetku, občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., zákoníku mezinárodního obchodu č. 101/1963 Sb. Ustanovení zákona č. 22/1918 Sb., o kulturních památkách, nejsou dotčena.
K § 3:
Národní výbor vydá rozhodnutí podle správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb.), jímž udělí nebo odmítne souhlas. Při svém rozhodnutí zkoumá otázku, zda nebytového prostoru bude užíváno účelně a hospodárně pro zajišťování služeb a k jiným účelům, na jejichž plnění má národní výbor zájem.
Stanovená třicetidenní lhůta je opatřením proti nečinnosti místního národního výboru.
K § 4:
Předpokladem pro uplatnění pravomoci národního výboru podle tohoto návrhu je stanovení povinnosti vlastníka sdělovat důležité skutečnosti národnímu výboru.
K § 5:
Tímto ustanovením se nově stanoví působnost hospodářské arbitráže uložit uzavření smlouvy, jestliže socialistická organizace neuzavře smlouvu o užívání s tím, komu byl nebytový prostor přidělen. Hospodářská arbitráž však nebude rozhodovat spory o výši úhrady za užívání nebytového prostoru. Tyto spory bude rozhodovat místní národní výbor. Tím se mění ustanovení § 351 odst. 2 hospodářského zákoníku, podle něhož rozpory o uzavření smlouvy rozhodují nadřízená orgány.
K § 7:
Podle tohoto ustanovení lze zrušit užívací právo, pokud bylo získá na základě smlouvy uzavřené s vlastníkem budovy, v níž je nebytový prostor. Nevztahuje se tudíž na užívací právo vlastníků (správců, trvalých uživatelů) budov.
Při zrušení užívacího práva se nestanoví národním výborům povinnost přidělit náhradní nebytové prostory, protože je nebudou mít k dispozici.
Ustanovení tohoto paragrafu jsou v souladu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku včetně navrhovaného doplnění § 197 o odstavec 3 (viz § 13 odst. 1 č. 2 návrhu).
K § 8:
Ustanovení o nebytových prostorech v rodinných domcích v osobním vlastnictví a v domech v soukromém vlastnictví je motivováno tím, že v tomto bytovém fondu je značná množství nebytových prostorů, které slouží k uspokojování různých druhá služeb, obchodu apod., a je nezbytně třeba je pro tyto účely zachovat.
Vlastníci rodinných domků mohou použít uvolněné nebytové prostory pro sebe, pro své ženaté nebo vdané děti anebo pro svá rodiče. Užívací právo ve prospěch vlastníka rodinného domku podle § 393 občanského zákoníku zruší národní výbor tehdy, jestliže vlastník potřebuje užívat nebytový prostor k účelu, ke kterému dosud sloužil (viz § 4 návrhu).
K § 9:
Speciálním řešením pro hlavní město Prahu je zřízení vládní komise, která má především činit opatření podle tohoto zákona při umísťování ústředních orgánů, popřípadě jiných orgánů a organizací určených vládou. Statut schválený vládou blíže stanoví i složení komise, přičemž se nevylučuje i zastoupení vojenské správy a bezpečnostních sborů.
Navrhovaným ustanovením § 9 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o umísťování závodů a provozoven v hlavním městě Praze.
Na Slovensku zřídí předsednictvo Slovenské národní rady komisi pro město Bratislavu.
K § 11:
Poněvadž po 1. lednu 1968 by mohlo dojít u užívacích práv vzniklých před 1. lednem 1968 k výpovědím podle § 348 odst. 3 hospodářského zákoníku, stanoví se všeobecně, že takové výpovědi je možno uplatnit až počínaje 1. lednem 1968, pokud nedojde ke vzájemné dohodě vlastníka a uživatele o dřívějším skončení užívacího poměru. Jestliže však jde o nebytové prostory, k jejichž přenechání je nutný souhlas místního národního výboru, může být i po 1. lednu 1969 dána platná výpověď jen se souhlasem místního národního výboru. Je tomu tak proto, že užívací právo vzniklé před 1. lednem 1968 je nutno chránit z důležitých společenských zájmů, jako je zásobování obyvatelstva, poskytování služeb spod.
K § 12:
Návrh zákona určuje zásadně Národnímu výboru hlavního města Prahy působnost ve věcech úhrad, protože je nutno na území hlavního města Prahy dodržovat v otázkách úhrady za užívání nebytových prostorů jednotná hlediska; obvodní, popřípadě místní národní výbory, budou rozhodovat v konkrétních případech.
K § 13:
V tomto paragrafu jsou uvedeny nezbytné změny a doplňky občanského zákoníku a hospodářského zákoníku, jež vyplynuly z ustanovení navrhovaného zákona.
Z dosavadního § 197 odst. 2 občanského zákoníku se vypouští ustanovení o plánovitém hospodaření s nebytovými místnostmi a o povinnosti místního národního výboru poskytovat náhradní místnosti, poněvadž s takovými místnostmi nebude místní národní výbor disponovat.
Důležitá změna je v § 351 hospodářského zákoníku, podle níž napříště spory ze smluv o užívání nebytových prostorů nebudou řešit nadřízené orgány.
V Praze dne 17. listopadu 1967.
|
Ministr vnitra: |
Předseda vlády: |
|
Kudrna v. r. |
Lenárt v. r. |