Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

168

Vládní návrh

Zákon

ze dne .............................. 1968

o změnách v organizaci a působnosti některých ústředních orgánů

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Část I.

Ministerstvo národohospodářského plánování

§ 1

Zřizuje se ministerstvo národohospodářského plánovaní jako ústřední orgán státní správy pro souhrnné plánování rozvoje národního hospodářství.

§ 2

Ministerstva národohospodářského plánování

a) zpracovává a předkládá vládě návrhy

dlouhodobého výhledu rozvoje národního hospodářství,

státních plánů rozvoje národního hospodářství;

b) vydává podle zásad stanovených vládou právní předpisy o úkolech orgánů státní správy a organizací při plánování rozvoje národního hospodářství a stanoví způsob vypracování návrhů státních plánů rozvoje národního hospodářství.

Část II.

Ministerstvo techniky

§ 3

Zřizuje se ministerstvo techniky jako ústřední orgán státní správy pro řízení státní technické politiky a pro oblast investiční činnosti a pro koordinaci tvorby a ochrany životního prostředí.

§ 4

Ministerstvo techniky zpracovává

a) technickoekonomické studie rozvoje vybraných úseků národního hospodářství, studie reprodukce základních prostředků a koncepce výstavby a přestavby měst a vesnic, jako podklady pro dlouhodobý výhled a dlouhodobé státní plány rozvoje národního hospodářství;

b) koncepce a prognózy výzkumu a vývoje.

§ 5

V oblasti výzkumu a vývoje (s výjimkou badatelského výzkumu) ministerstvo techniky

a) zpracovává a vládě odpovídá za

dlouhodobý výhled rozvoje výzkumných a vývojových prací,

státní plám výzkumných a vývojových prací a jeho finanční zabezpečení v rámci vyčleněných prostředků;

b) usměrňuje rozvoj výzkumné a vývojové základny;

c) stanoví v rozsahu vymezeném vládou zaměření vědeckotechnické spolupráce se socialistickými státy a vědeckotechnických styků s kapitalistickými státy a s rozvojovými zeměmi, jakož i zaměření licenční politiky;

d) řídí činnost v oboru vědeckotechnických informací;

e) stanoví způsob vypracování návrhu státního plánu výzkumných a vývojových prací a jeho zabezpečení;

f) vydává právní předpisy k zabezpečení činností uvedených pod písm. a) až d).

§ 6

V oblasti investiční činnosti ministerstvo techniky

a) zpracovává plán projektových prací;

b) stanoví technickoekonomické nástroje řízení investiční činnosti včetně projektování;

c) stanoví postup a kritéria pro posuzování efektivnosti investic;

d) vykonává působnost v oboru územního plánování a stavebního řádu a v souvislosti s tím stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány zásady pero: tvorbu a ochranu životního prostředí a pro řešení architektonické a výtvarné úrovně výstavby;

e) schvaluje dokumentaci staveb určených vládou a posuzuje dokumentaci vybraných staveb; podává odborné posudky (expertizy) k vybraným investičním studiím a územním plánům;

f) vyhodnocuje stavby určené vládou;

g) koordinuje rozvojové koncepce investiční činnosti v nevýrobní sféře k zajištění komplexního rozvoje území a sídel;

h) zpracovává koncepce komplexní bytové výstavby a usměrňuje jejich realizaci;

ch) řídí v rozsahu vymezeném pod písm. g) a h) investiční činnost národních výborů;

i) vydává právní předpisy

o způsobu projektové a jiné přípravy investiční výstavby,

o působnosti a postupu orgánů státní správy a organizací při přípravě investiční výstavby, při posuzování a schvalování přípravné a projektové dokumentace, při udělování oprávnění k projektové činnosti a při vyhodnocování staveb,

o postupu orgánů státní správy a organizací při vydávání územních rozhodnutí, provádění stavebního řízení, státního stavebního dohledu a při udělování povolení k uvedení staveb do trvalého provozu (užívání),

o hmotné zainteresovanosti a odpovědnosti organizací - účastníků investiční výstavby.

§ 7

Ministerstvu techniky jsou podřízeny Úřad pro normalizaci a měření, Úřad pro patenty a vynálezy a organizace, o nichž to stonaví vláda.

§ 8

Působnost, kterou podle zvláštních předpisů vykonávala Státní komise pro techniku, přechází na ministerstvo techniky.

Část III.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

§ 9

Zřizuje se ministerstvo práce a sociálních věcí jako ústřední orgán státní správy pro oblast práce a pracovních sil, mezd a sociální politiky.

§ 10

(1) Do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí náleží koncepce a řešení zásadních otázek

a) pracovních vztahu, zaměstnanosti, umísťování a náboru pracovních sil, kvalifikace pracovníků, pracovních podmínek a bezpečnosti práce;

b) mzdové politiky, mzdových soustav, racionalizace a normování práce, usměrňovaní a kontroly mzdového vývoje;

c) sociální politiky, péče o rozvoj populace, o rodinu, děti a mládež, sociálního zabezpečení pracujících, sociálních služeb a sociálních hledisek bytové politiky.

(2) Koncepce zaměstnanosti, mzdového vývoje a sociální politiky předkládá ministerstvo práce a sociálních věcí vládě.

(3) V oboru své působnosti rozvíjí ministerstvo práce a sociálních věcí mezistátní styky a spolupráci s mezinárodními organizacemi, zejména s Radou vzájemné hospodářské pomoci, Mezinárodní organizací práci a Mezinárodním sdružením sociálního zabezpečení.

§ 11

Na ministerstvo práce a sociálních věcí se přenáší působnost, která dosud příslušela

a) Státní plánovací komisi v oblasti péče o pracovní síly [Zákon č. 70/1958 Sb., vládní nařízení č. 92/1958 Sb., zákoník práce č. 65/1965 Sb. a vládní nařízení č. 66/1965 Sb.]

b) Ústřední radě odborů při přípravě návrhů pracovněprávních předpisů, vydávání prováděcích předpisů a směrnic a při udílení souhlasu k vydání resortních pracovněprávních předpisů; [Zákoník práce č. 65/1965 Sb.] tím není dotčena pravomoc Ústřední rady odborů vydávat podle zákonných zmocnění předpisy, jimiž se upravují práva a povinnosti odborových orgánů;

c) ministerstvu financí při stanovení odměn za práce konané mimo pracovní poměr; [§ 239 zákoníku práce č. 65/1965 Sb.]

d) Státnímu úřadu sociálního zabezpečení při provádění sociálního zabezpečení, [Zákony č. 101 a 103/1964 Sb.] s výjimkou pravomoci rozhodovat o dávkách důchodového zabezpečení (§ 13);

e) ministerstvu školství ve věcech finančního a hmotného zabezpečení učňů [Zákoník práce č. 65/1965 Sb.] a sociálně právní péče o děti; [Vládní nařízení č. 59/1964 Sb.] učební obory stanoví ministerstvo školství v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 12

(1) V oblasti mezd ministerstvo práce a sociálních věcí dále

a) schvaluje zásady mzdových soustav, koordinuje jejich provádění, organizuje a řídí kontrolu mzdového vývoje;

b) stanoví zásadní směry racionalizace a normování práce;

c) vydává právní předpisy, jimiž se stanoví

mzdové tarify, druhy a výše příplatků ke mzdám a podmínky pro jejich přiznávání, zásady pro používání mzdových forem,

náhrady poskytované pracovníkům k úhradě výdajů v souvislosti s výkonem práce, příspěvky při nástupu do pracovního poměru a při jeho rozvázání.

(2) Ostatní ústřední orgány státní správy, popřípadě jiné organizace mohou vydávat právní předpisy uvedené v odstavci 1 písm. c) v rozsahu stanoveném ministerstvem práce a sociálních věcí.

§ 13

(1) Dosavadní pravomoc Státního úřadu sociálního zabezpečení rozhodovat o dávkách důchodového zabezpečení přechází na Správu důchodů v Praze. Správa důchodů v Praze je rozpočtovou organizací podřízenou ministerstvu práce a sociálních věcí.

(2) Správě důchodů v Bratislavě přísluší i nadále pravomoc rozhodovat o dávkách důchodového zabezpečení na Slovensku.

(3) Správy důchodů v Praze a v Bratislavě jsou způsobilé vystupovat svým jménem v řízení před soudy a mají majetkovou odpovědnost.

§ 14

Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje se společenskými organizacemi a projednává s nimi návrhy závažných opatření dotýkajících se jejich zájmové oblasti; mzdová a pracovněprávní opatření činí v dohodě s příslušnými odborovými orgány.

Část IV.

Státní cenový úřad

§ 15

(1) Zřizuje se Státní cenový úřad jako ústřední orgán státní správy pro oblast cenové politiky a kontroly cen.

(2) V čele Státního cenového úřadu je ministr.

§ 16

Státní cenový úřad

a) vypracovává a předkládá vládě koncepci cenového vývoje a státní cenové politiky;

b) připravuje příslušnou část návrhů státního plánu a hospodářských směrnic týkajících se cenového vývoje;

c) stanoví zásadní opatření ke zdokonalování soustavy cen a program konkrétních cenových opatření;

d) koordinuje činnost orgánů státní správy, popřípadě jiných organizací v oblasti cen.

§ 17

(1) Státní cenový úřad

a) určuje zásady pro stanovení a změny základních složek cen;

b) zařazuje výrobky, práce a služby do cenových kategorií a provádí změny v tomto zařazení;

c) stonaví úroveň cen, základní cenové relace a ceny nejdůležitějších výrobků, prací a služeb, pokud si jejich stanovení nevyhradí vláda;

d) zúčastní se řízení a stanovení sazeb základních složek cen a jejich změn, pokud tyto úpravy určují nebo mění úroveň cen, cenu důležitých výrobků nebo poměr kupních cen zahraničního obchodu k velkoobchodním cenám;

e) provádí rozbory cenového vývoje a předkládá vládě, popřípadě příslušným ústředním orgánům návrhy na nezbytná opatření k zabezpečení stanovených směrů cenového vývoje v jednotlivých oblastech hospodářské politiky;

f) sleduje a projednává zásadní cenové otázky souvisící s výsledky spolupráce s jinými zeměmi;

g) vydává právní předpisy o působnosti orgánů státní správy a organizací v oblasti cen a o regulaci, tvorbě a kontrole cen;

h) účastní se tvorby právních předpisů a zásad v oblasti plánování a statistiky cen a kalkulací.

(2) Ostatní ústřední orgány státní správy, popřípadě jiné organizace vykonávají cenovou působnost v rozsahu stanoveném Státním cenovým úřadem.

§ 18

(1) Státní cenový úřad organizuje a provádí kontrolu cen, rozhoduje o důsledcích porušování cenových předpisů a zásad cenové politiky a ve vymezeném rozsahu řeší cenové spory.

(2) Pracovníci Státního cenového úřadu jsou oprávněni

a) požadovat od pracovníků kontrolovaných státních orgánů a organizací a od kontrolovaných osob vytvoření nezbytných podmínek pro výkon cenové kontroly, zejména předložení podkladů a podání ústních nebo písemných zpráv o určitých skutečnostech nebo vysvětlivek o příčinách zjištěných nedostatků;

b) požadovat od vedoucích pracovníků kontrolovaných orgánů a organizací odstranění zjištěných nedostatků a navrhovat provedení potřebných opatření podle výsledků cenové kontroly;

c) vyžadovat součinnost jiných kontrolních orgánů, popřípadě dalších odborných pracovníků, s výjimkou orgánů a pracovníků lidové kontroly.

(3) Pracovníci orgánů státní správy a organizací jsou povinni pomáhat kontrolním pracovníkům Státního cenového úřadu, zejména předkládat požadované doklady, podávat včas přesné a úplné zprávy a vysvětlivky, bez průtahů odstraňovat zjištěné nedostatky a ve stanovených lhůtách podávat zprávy o plnění přijatých opatření.

§ 19

K provádění cenové kontroly si zřizuje Státní cenový úřad odloučená pracoviště.

§ 20

Působnost, kterou podle zvláštních předpisů dosud vykonávala Státní komise pro finance, ceny a mzdy v oblasti cen, přechází na Státní cenový úřad.

Část V.

Ministerstvo hutnictví a strojírenství

§ 21

Ministerstva těžkého průmyslu se mění na ministerstvo hutnictví a strojírenství.

Část VI.

Společná a závěrečná ustanovení

§ 22

Pro organizaci výkonných orgánů Slovenské národní rady na úseku práce a sociálních věcí a v oblasti cenové politiky a kontroly cen učiní potřebná opatření předsednictvo Slovenské národní rady.

§ 23

(1) Ústřední orgány státní správy plní své úkoly v součinnosti s ostatními ústředními orgány, s Československou akademií věd, s orgány Slovenské národní rady a s národními výbory.

(2) Ústřední orgány státní správy si navzájem vyměňují potřebné informace a podklady. Ostatní orgány státní správy a organizace sdělují ústředním orgánům státní správy údaje a podávají jim správy, které si tyto ústřední orgány vyžádají pro plnění svých úkolů.

§ 24

Pracovníci ministerstva národohospodářského plánování, ministerstva techniky, ministerstva práce a sociálních věcí a Státního cenového úřadu mají při výkonu svých služebních povinností přístup do prostorů organizací. Musí jim být předloženy k nahlédnutí písemnosti a jiné pomůcky a podány zprávy a vysvětlivky, týkající se zjišťovaných skutečností.

§ 25

Zrušují se Státní plánovací komise, Státní komise pro finance, ceny a mzdy, Státní komise pro techniku, Státní komise pro řízení a organizaci a Státní úřad sociálního zabezpečení; práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí na nově zřízené ústřední orgány státní správy podle převzaté působnosti, a pokud jde o Státní komisi pro řízení a organizaci, na předsednictvo vlády.

§ 26

Zrušují se:

1. zákon č. 52/1963 Sb., o Státní plánovací komisi, ve znění zákona č. 114/1985 Sb.;

2. zákon č. 55/1983 Sb., o jednotné soustavě vědeckovýzkumných a vývojových pracovišť (vědeckovýzkumné a vývojové základně);

3. § 83 odst. 1 zákona č. 101/1984 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 1 odst. 2 vládního nařízení č. 102/1960 Sb., o zrušení oblastních orgánů státní správy na Slovensku a plavební správy v Praze;

4. dosud nezrušená ustanovení zákona č. 113/1985 Sb., o Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci a Státní komisi pro řízení a organizaci.

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Důvodová zpráva

Současný vnitropolitický vývoj staví před vládu požadavek, učinit ve své prácí zásadní obrat, ujmout se v celém rozsahu a s plnou odpovědností vůči Národnímu shromáždění svých ústavních funkcí a zabezpečit jejich plnění novými metodami.

Z těchto hledisek zpracovala vláda souhrn opatření, která vyúsťují v podstatě do tří sfér vládních činností:

1. rozvoj práv a svobod občanů, jejich ochrana a materiální předpoklady jejich uplatnění,

2. mírová zahraniční politika a obranná schopnost republiky,

3. důsledné uplatnění nové soustavy řízení a zabezpečení efektivní národohospodářské politiky.

Obsah i postup realizace těchto opatření vyjádřila vláda v zásadách své práce, které projednala a schválila ve své plenární schůzi dne 23. března 1968.

V souladu s těmito zásadami a úkoly vlády je nezbytné provést úpravy i v organizačním uspořádání ústředních orgánů státní správy. Přitom vláda vychází z toho, že v současně době, kdy je třeba řešit otázky uspořádání státoprávních vztahů a realizovat zásadu rovnoprávnosti práv obou národů, nelze uzavřít a předložit návrhy k uspořádání struktury ústředních orgánů v konečné podobě, že však je nezbytné provést bezodkladně opatření, která jsou jasná a potřebná, a zároveň založit perspektivu dalšího vývoje centrálního řízení.

Naznačený postup považuje vláda dále za nezbytný z těch důvodů, že některé základní cíle připravovaného programu rozvoje naší společnosti nejsou ještě plně vyjasněny, není zatím rozhodnuto o novém postavení a úloze socialistického podniku, nefunguje ještě plně nová soustava řízení hospodářství ani nejsou zcela ujasněny a přijaty směry jejího dalšího rozvoje.

Nově se také formují vztahy vlády a ústředních stranických orgánů v tom smyslu, že se vytvářejí podmínky pro samostatné plnění funkce vlády jako nejvyššího výkonného orgánu státní moci.

Tento souběh hledání, osvojování a ověřování nových, náročnějších metod řízení s řešením složitějších věcných problémů určuje charakter dalších prací na výstavbě centrálních orgánů a postup zdokonalování práce vlády a jejích orgánů, započatý v roce 1965 a 1966 přijetím základních dokumentů o uspořádání centrálního řízení. Vláda navazuje na tato opatření; analýzou současného stavu se snaží prokázat, co je účelně a správně uspořádáno, co je ve výstavbě centrálního řízení již překonáno, a posléze které nedostatky naproti tomu vyplývají z nedokonalého provádění přijatých opatření, metod a forem práce centrálních orgánů.

V oblasti řízení národního hospodářství obsahují zásady jen úkoly pro nejbližší období. Navrhované změny mají vytvořit lepší předpoklady pro koordinaci činnosti jednotlivých orgánů vlády a pro důsledné uplatnění principu existence dvou sfér řízení, tj. státního a podnikového s vzájemnou relativní nezávislostí, již v mzdách i v organizaci prací na přípravě státního plánu a státního rozpočtu na rok 1969.

Současně se však v zásadách vychází z předpokladu kontinuity odpovědnosti vlády a jejích jednotlivých orgánů za současný stav národního hospodářství a zakládá se povinnost vlády vypracovat program postupných změn, zejména v ekonomických nástrojích, právních předpisech a také v institucionálním uspořádání ústředních státních orgánů. Tím budou pro další etapu vytvořeny podmínky pro plný rozvoj nové soustavy řízení jak v oblasti státního, tak i podnikového řízení.

Změny, vyjádřené v předloženém návrhu zákona, vycházejí z působnosti vlády v oblasti hospodářské a mají spolu s dalšími opatřeními vytvořit podmínky k tomu, aby vláda mohla plně dostát své odpovědnosti za efektivní a proporcionální rozvoj národního hospodářství.

Vláda se v oblasti hospodářské politiky bude soustřeďovat na řešení základních politickoekonomických otázek, tj. zejména na

- optimální rozvoj ekonomiky jako celku a celkovou koncepci hospodářské politiky,

- otázky životní úrovně včetně sociální politiky a vytváření životního prostředí,

- nejzávažnější rozhodnutí v oblasti investic, státní vědecké a technické politiky,

- celkovou politiku v oblasti platební bilance, nejzávažnější rozhodnutí v zahraničním obchodu a v kooperaci se zahraničím,

- základní celostátní principy důchodové politiky vhodně slučující finanční, úvěrovou, cenovou a mzdovou politiku,

- zásady pro tvorbu a používání rezerv,

- základní otázky rozmisťování výrobních sil a rozvoje jednotlivých oblastí.

Navrhované úpravy směřují k posílení koordinační funkce vlády a dosud slabých míst při řízení národního hospodářství. Důsledně se jimi provádí koncepce ústředních orgánů státní správy jako orgánů stejné úrovně se samostatnou působností a ústavní odpovědností příslušného člena vlády. To umožní, aby vláda představovala orgán koordinace výkonu státní správy, centrum realizace státní politiky.

K jednotlivým částem návrhu se uvádí:

Ministerstvo národohospodářského plánování

Zřízením ministerstva národohospodářského plánování se formuje důsledně orgán, odpovědný vládě za komplexní přípravu dlouhodobého výhledu a státních plánů rozvoje národního hospodářství. Působnost a zaměření činností tohoto ministerstva vychází z nového pojetí plánu v naší společnosti, které lze charakterizovat takto:

Národohospodářský plán je závazným programem realizace cílů hospodářské politiky vlády, určujícím směry a společenské preference, předpoklady ekonomického rozvoje a ekonomické rovnováhy a nástroje k zajištění úkolů plánu.

Národohospodářský plán může tuto svoji úlohu splnit jen tehdy, bude-li komplexním programem hospodářské politiky, zahrnujícím hmotnou, pracovní a hodnotovou stránku rozšířené reprodukce.

Vztah plánu a ekonomických nástrojů v oblasti makroekonomiky a strukturálních změn vyplývá z rámcových záměrů plánu v novém pojetí (tj. z plánu, který nevyřazuje trh, ale je modelem příštího trhu). Naproti tomu běžná důchodová politika směřuje ke splnění politickohospodářských cílů plánu při respektování konkrétního vývoje ekonomické situace a vývoje trhu; proto je také třeba, aby každý ústřední orgán státní správy, zejména v oblasti důchodové politiky, měl na svém úseku vlastní program a koncepci.

V období tvorby pětiletých plánu vypracovává

ministerstvo financí	-	rozpočtový pětiletý výhled a návrh finanční politiky,
Státní banka československá	-	pětiletý úvěrový a devizový výhled a návrh úvěrové, devizové a měnové politiky,
Státní cenový úřad	-	výhled vývoje cen a návrh plánu vývoje cen a cenové politiky,
ministerstvo práce a sociálních věcí	-	výhled vývoje mezd a návrh mzdové politiky,
ministerstvo techniky	-	výhled státní technické politiky,
Československá akademie věd	-	výhled badatelského výzkumu.

 

V ročních obdobích vypracovává

ministerstva financí	-	návrh státního rozpočtu a opatření finanční politiky;
Státní banka československá	-	návrh jednotného plánu měnových opatření a opatření úvěrové, devizové a měnové politiky,
Státní cenový úřad	-	návrh ročního programu změn cen a opatření cenové politiky,
ministerstvo práce a sociálních věcí	-	návrh ročního programu opatření ve mzdové a sociální oblasti.

 

Souběžně s plánem musí být potvrzeny nebo nově stanoveny hlavní dlouhodobé ekonomické podmínky a nástroje, které vytvářejí předpoklady plánovitého rozvoje podniků a organizací a jejich právní jistoty, vedou k optimalizaci hospodářského rozhodování a k neustálému obnovování proporcionality národního hospodářství.

Přípravu návrhů plánů bude ministerstvo národohospodářského plánování organizovat v těsné součinnosti s ostatními ústředními orgány, Československou akademií věd, orgány Slovenské národní rady a národními výbory.

Ministerstvo techniky

Na ministerstvo techniky přechází v podstatě působnost, kterou dosud vykonávala Státní komise pro techniku podle zákona č. 113/1965 Sb.

Význačnou změnou je rozšíření dosavadní působnosti v oblasti společenských investic. Vzhledem k tomu, že v této oblasti je uplatňování ekonomických principů omezeno a že celkový stav již po delší dobu nelze považovat za uspokojivý, je nutno posílit úlohu ústředního řízení. Půjde hlavně o koordinaci činností zajišťujících harmonický a komplexní rozvoj území, měst a sídel.

Investiční činnost v této oblasti náleží převážně do působnosti národních výborů. Ukazuje se naléhavá potřeba vytvořit pro tuto činnost ústředí, které bude vytvářet podmínky pro syntézu odvětvových a resortních zájmů v konkrétních specifických podmínkách jednotlivých území a měst.

Zvláštní pozornosti ze strany ústředních orgánů vyžaduje komplexní bytová výstavba, jejíž řízení bylo dosud roztříštěno mezi několik ústředních orgánů (Státní plánovací komisi, Státní komisi pro techniku, ministerstvo vnitra, ministerstvo financí). Navrhuje se soustředit funkce ústředního řízení komplexní bytové výstavby v ministerstvu techniky.

K další změně dojde ve způsobu řízení rozvoje výzkumné a vývojové základny. Dosavadní zákon č. 55/1963 Sb. (o vědeckovýzkumné a vývojové základně) je již překonán novou soustavou řízení a zejména nově upravovaným postavením podniků a ostatních socialistických organizací (výzkumných ústavů atd.).

Ke zřizování a změnám samostatných pracovišť výzkumné a vývojové základny v centrální sféře nebo ve sféře výrobních hospodářských jednotek nebude napříště třeba souhlasu příslušného ústředního orgánu (dosud Státní komise pro techniku); zakládání výzkumných a vývojových organizací se ponechá v pravomoci zřizovatelů; výzkumná a vývojová základna se bude řídit ekonomickými nástroji, jako např. povolováním určitých výjimek z obecných předpisů o hospodaření, poskytování dotací apod. Prováděcí předpis zejména umožní kromě ostatních forem vzájemné integrace - nové formy organizací zabývajících se výzkumem a vývojem, a to podle zásady dobrovolného sdružovaní prostředků na vytváření společných výzkumných a vývojových organizaci pro několik podniků.

Tento nový způsob řízení vědeckovýzkumné a vývojové základny není nutno upravovat ve formě zákona a je tedy možno zákon č. 55/1963 Sb. zrušit.

K zajištění působnosti Československé komise pro atomovou energii v oblasti mírového využití atomové energie a kontinuity prací na úseku mezinárodních vztahů zůstane až do dalšího opatření v plném rozsahu v platnosti usnesení vlády ze dne 20. března 1967 č. 82, kterým byl schválen její Statut a složení jako odborného orgánu dosavadní Státní komise pro techniku pro řízení oblasti jaderné techniky.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

V současném období se ukazuje vhodné spojit řízení v oblastech práce a pracovních sil, mzdové politiky a sociální politiky v jednom ústředním orgánu státní správy - ministerstvu práce a sociálních věcí.

Všechny tyto oblasti vyžadují v nových ekonomických podmínkách účelně organizované ústřední řízení státem. To platí zvláště o problematice práce a pracovních sil; je nezbytné ústředně řídit podle dlouhodobé koncepce a promyšleného programu politiku zaměstnanosti a přípravu kvalifikace pracovních sil v souvislosti s uplatňováním výsledků vědeckotechnického rozvoje a řešením dalších otázek souvisících se strukturálními změnami ve výrobě. Nosným programem zůstane řízení mzdové politiky, aby byly v optimální míře zajištěny ekonomické funkce nové soustavy řízení. Stálá pozornost musí být věnována sociálním funkcím státu, neboť oblast sociální politiky státu je nutno posuzovat jako integrální součást řízení socialistické společnosti, bez níž by národní hospodářství nemohlo dosáhnout žádoucích efektů. Soustředěním řízení hlavních a přímých oblastí sociální politiky a ovlivňováním sociálních aspektů různých činností a funkcí státu a společnosti, jejichž základní charakter není sociálně politický, se zároveň pozmění i úloha odborů a státu v poměru k pracujícím.

Uvedené oblasti spojují hlediska životní úrovně. Na otázky práce a mezd bezprostředně navazují sociální opatření. Jde vesměs o opatření podporující reprodukci pracovní síly a vytvářející nezbytné klima pro zajištění spokojenosti pracujících.

Státní cenový úřad

Postup ekonomické reformy je do značné míry závislý na postupu přestavby cen, které se stávají významným a poměrně samostatným kritériem rozhodování o ekonomické efektivnosti výroby, spotřeby, investiční výstavby, zahraničního obchodu atd. a představují tak specifickou oblast řízení.

Přechod k ekonomickému systému řízení přináší řada problémů, kterým bude třeba věnovat prvořadou pozornost; jde o individualizaci cen, propojování cenových okruhů a přibližování relací vnitřních a zahraničních cen. Výchozím předpokladem přitom je sepětí plánu a trhu. Opatření hospodářské politiky a konkrétní utváření mikroekonomických vztahů v oblasti ekonomických nástrojů, a tedy i cen, bude na plánu nezávislé. Konkrétní ceny budou vycházet především z impulsů trhu a budou tak tvořit jeho objektivní parametry; současně budou tvořit předpoklady pro plánování. Obě hlediska musí být vzájemně konfrontována, aby celá hodnotová oblast nebyla jen podřízena hmotným proporcím, popřípadě od nich odvozována.

K prohloubení analytické, koncepční a řídící činnosti v oblasti cenové politiky, jak je vyžaduje úspěšné zabezpečení centrální cenové regulace s cílen postupného vytvoření ekonomické soustavy cen, přibyla nezbytnost vybudování silné centrální cenové kontroly, o němž rozhodla vláda v druhé polovině loňského roku. K zabezpečení těchto úkolů se navrhuje zřídil Státní cenový úřad jako ústřední orgán státu i správy, v jehož čele bude ministr.

* * *

V souvislosti s uvedenými úpravami struktury ústředního státního řízení se navrhuje změnit název ministerstva těžkého průmyslu na ministerstvo hutnictví a strojírenství; tímto novým názvem bude přesněji vyjádřen okruh působnosti tohoto ministerstva.

Mezi základní úkoly vlády patří dbát o plné uplatňování a rozvíjení nové soustavy řízení národního hospodářství a o budování moderní a efektivní státní správy. V souladu s novým pojetím práce vlády a strukturálními změnami ústředního státního řízení se navrhuje zrušit i Státní komisi pro řízení a organizaci, která zákonem č. 113/1965 Sb. byla dosud pověřena, aby plnila pro vládu uvedené úkoly. Napříště bude tyto úkoly přímo zabezpečovat vláda a její předsednictvo.

* * *

Pokud jde o další výstavbu ústředního řízení, předpokládá se, že činnost vlády a ústředních orgánů státní správy bude v rozhodující míře ovlivněna zabezpečením skutečně rovnoprávného postavení českého a slovenského národa ve správě státních záležitostí; řídící funkce vlády se soustředí na činnosti, které v celospolečenském zájmu musí být obstarávány ústředně.

K realizaci zásad akčního programu ÚV KSČ je třeba vypracovat a přijmout ústavní zákon, kterým se zabezpečí, aby řízení státní politiky na Slovensku se stalo věcí slovenských národních orgánů. Za tím účelem bude nově vymezena úloha Slovenské národní rady, oddělena zákonodárná a výkonná moc a vybudovány výkonné orgány.

Z toho důvodu návrh zákona předpokládá, že předsednictvo Slovenské národní rady učiní již nyní potřebná organizační opatření k zabezpečení úloh na úseku práce a sociálních věcí a v oblasti cenové politiky a kontroly cen. Na úseku národohospodářského plánování a techniky budou až do nové úpravy působit existující výkonné orgány Slovenské národní rady.

* * *

Navrhované zřízení nových ústředních orgánů si nevyžádá vyšších výdajů ze státního rozpočtu na státní správu. Náklady na činnost ministerstva národohospodářského plánování, ministerstva techniky, ministerstva práce a sociálních věcí a Státního cenového úřadu budou kryty z prostředků, které státní rozpočet na rok 1968 stanoví pro Státní plánovací komisi, Státní komisi pro techniku, Státní komisi pro finance, ceny a mzdy a Státní úřad sociálního zabezpečení. Potřebná delimitační opatření provede vláda.

V Praze dne 18. dubna 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.