Důvodová zpráva

I. K změnám zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

V sociálním zabezpečení družstevních rolníků docházelo postupně, zejména od roku 1962, k vyrovnávání nároků ze zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte s nároky pracovníků v pracovním poměru. Tento vývoj byl dovršen právní úpravou v roce 1967 (zákon č. 116/1967 Sb.), jíž byly nároky ze zabezpečení v nemoci družstevních rolníků upraveny zásadně stejně (až na nejvyšší sazby nemocenského) jako u pracovníků v pracovním poměru; pokud jde o nároky ze zabezpečení matky a dítěte (vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, podpora při narození dítěte a přídavky na děti), došlo ve všech směrech důsledně k vyrovnání těchto nároků s obdobnými nároky pracovníků v pracovním poměru.

Zásada stejné úpravy nároků ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte s obdobnými nároky pracovníků v pracovním poměru se provádí důsledně i v předloženém návrhu zákona v souladu se současně předloženými návrhy zákona o změnách v nemocenském pojištění a v nemocenské péči a zákona o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti a nemocenského pojištění.

K jednotlivým změnám:

1. Úprava výše nemocenského

Navrhované změny se týkají jednak nejvyšší částky průměrné denní pracovní odměny pro výpočet nemocenského, jednak výše nemocenského.

Dosavadní nejvyšší částka průměrné denní pracovní odměny pro výpočet nemocenského (100) Kčs byla převzata pro obor sociálního zabezpečení družstevních rolníků v té výši, jak byla stanovena k 1. lednu 1957 pro obor nemocenského pojištění pracovníků zákonem č. 54/1956 Sb. V důsledku nově navrhované úpravy maximální výše čisté denní mzdy pro výpočet nemocenského v nemocenském pojištění pracovníků se zvyšuje i v oboru sociálního zabezpečení družstevních rolníků dosavadní výše 100 Kčs na 150 Kčs průměrné denní pracovní odměny družstevníka.

Pokud jde o výši nemocenského, činí maximální výše nemocenského za pracovní den podle platné úpravy při pracovní činnosti v družstvu nad 5 roků 80 o (za prvé tři dny pracovní neschopnosti 65%) z průměrné denní pracovní odměny. V předloženém návrhu zákona se maximální výše nemocenského stanoví shodně s úpravou platnou pro pracovníky v pracovním poměru na 90% (za prvé tři dny pracovní neschopnosti 70%) z průměrné denní pracovní odměny při pracovní činnosti v družstvu nad 10 let. Tím i na úseku zabezpečení v nemoci družstevních rolníků dochází k důslednému vyrovnání nároků z tohoto zabezpečení s nároky z nemocenského pojištění pracovníků.

2. Prodloužení mateřské dovolené, úprava peněžité pomoci v mateřství a zvýšení podpory při narození dítěte

Populační vývoj v ČSSR, zejména v českých krajích, je nepříznivý a neustále se zhoršuje. Průměrný počet dětí v rodině v českých krajích činí 1,9. Zvýšení populačního přírůstku je obtížný a dlouhodobý problém, který souvisí s otázkami zajištění bytů, se zvyšováním počtu jeslí a mateřských školek, s rozšířením školního stravování, s rozšířením péče o děti v družinách a zejména s otázkou zachování určité úrovně podílu příjmu v rodině, připadajícího na jednoho člena rodiny. Důsledné řešení těchto otázek má svůj specifický význam pro získání a udržení mladých pracovníků v zemědělství.

V oblasti sociálního zabezpečení lze přispět k zlepšení podmínek péče o děti prodloužením mateřské dovolené a poskytování peněžité pomoci v mateřství, aby zaměstnaná matka mohla zůstat doma a věnovat se dítěti po delší dobu.

Proto se v souladu s programem vytyčeným XII. sjezdem KSČ a potvrzeným na XIII. sjezdu KSČ a na základě usnesení ÚV KSČ z prosince 1967 o úkolech rozvoje československého národního hospodářství a životní úrovně v roce 1968 a do roku 1970 navrhuje dále prodloužit mateřskou dovolenou na 26 týdnů a upravit sazby peněžité pomoci v mateřství v oblasti sociálního zabezpečení družstevních rolníků obdobně jako u pracovnic v pracovním poměru.

Navrhovaná úprava vychází z těchto zásad:

a) Mateřská dovolená se prodlužuje z 22 týdnů na 26 týdnů.

b) Doba poskytování peněžité pomoci v mateřství se prodlužuje z 22 na 26 týdnů. Jinak se podmínky nároku na peněžitou pomoc v mateřství proti dnešnímu stavu v podstatě nezmění.

c) Sazba peněžité pomoci v mateřství se nově upravuje jednotně na 90% průměrné denní pracovní odměny a opouští se dosavadní odstupňování sazeb podle získané doby pracovní činnosti a podle pořadí narození dítěte, které postihovalo zejména mladé matky.

d) Podpora při narození dítěte se zvyšuje ze 650 Kčs na 1000 Kčs pro každé narozené dítě; tím se sleduje kompenzovat zvýšení cen potřeb pro novorozené děti.

3. Zvýšení přídavků na děti

Jedním z prostředků, jak zabránit poklesu průměrného podílu příjmu připadajícího na jednoho člena rodiny s přibývajícím počtem dětí, je zvýšit přídavky na děti a soustředit v nich některé výhody, které byly na tyto děti poskytovány. Je třeba vytvořit z přídavků na děti základní formu peněžité pomoci rodinám s dětmi. Další formy společenské pomoci by měly přídavky na děti vhodně doplňovat. Populační hledisko vyžaduje, aby se zvýšil podíl společnosti na krytí nákladů spojených s výživou a výchovou dětí počínaje druhým a zejména pak u třetího a čtvrtého dítěte. Perspektivně je třeba v zájmu populačního vývoje zajistit, aby přídavek na 3. a 4. dítě co nejúplněji kryl náklady na jejich výživu a výchovu, aby rodina se 3 až 4 dětmi neměla podstatně horší životní úroveň než rodiny s jedním nebo 2 dětmi. Dosavadní průzkum ukázal, že při vzrůstajícím počtu dětí bude třeba zabezpečit i kvalitu populace. Podle tohoto průzkumu se ukazuje, že kvalita populace zpravidla klesá počínajíc 5. dítětem. Z těchto hledisek vychází i navrhovaná úprava: Výše přídavků na děti se stanoví na rozdíl od dosavadního stavu bez zřetele k příjmu živitele, poněvadž relace k přijmu jednoho z rodičů stejně nevystihovala poměry v rodině a degrese ve výši přídavků nebo jejich odnětí při překročení stanovené hranice by v nových podmínkách hospodaření byla v rozporu se zájmem společnosti na zvyšování pracovních výkonů a se zájmem pracovníků na zvyšování pracovních příjmů. Odpadne také rozdílná výše přídavků na děti podle toho, zda příjemce přídavků na dětí je nebo není uživatelem zemědělské půdy.

Hlavní zásady navrhované úpravy:

a) Pokud jde o podmínky nároku na přídavky na děti, rozšiřuje se okruh dětí pro nárok na přídavky jednak tím, že se věková hranice se zřetelem k prodloužení školní docházky a studia zvyšuje z dosavadní hranice 2 roků na 26 roků, jednak tím, že se výhodněji upravuje hranice vlastního příjmu dítěte (bránícího přiznání přídavků na děti) z dosavadních 200 Kčs na 500 Kčs měsíčně. Rozsah pracovní činnosti jako podmínky nároku na přídavky na děti se nemění.

b) Výše přídavků na děti bude stejná bez zřetele k výši příjmů družstevníka a bez zřetele k tomu, zda je uživatelem zemědělské půdy.

c) Jde-li o invalidní dítě, poskytne se k přídavku na toto dítě ještě zvláštní příplatek vzhledem k vyšším nákladům v rodině na takové dítě.

d) Přídavky na děti, je-li více oprávněných, náleží tomu, kdo má dítě v přímém zaopatření. Vznikne-li spor mezi rodiči, kteří oba mají dítě v přímém zaopatření, bude mít přednost matka.

Některé nároky ze zabezpečení matky a dítěte se rozšíří na další skupiny obyvatelstva, kterým dosud tyto nároky nenáležely. Jde o jednotlivě hospodařící rolníky a jiné osoby samostatně hospodařící, u nichž se nárok na podporu při narození dítěte a přídavky na děti ve stejné výši jako u družstevníků upraví v předpisech pro ně platných (vyhláška č. 105/1964 Sb.). V této souvislosti je však nutné novelizovat § 145 zákona č. 103/1964 Sb. a rozšířit v citovaném ustanovení zmocnění pro úpravu těchto nároků.

4. Úprava výchovného a sirotčího důchodu

Výchovné k důchodům, jestliže důchodce pečuje o nezaopatřené dítě, je dávkou, jež má obdobnou povahu jako přídavky na děti poskytované pracujícím občanům v době jejich pracovní aktivity. Výše výchovného se proto upravuje tak, aby odpovídala výši nově upravených přídavků na děti. Rovněž horní hranice věku dítěte pro nárok na výchovné se mění z dosavadních 25 roků na 26 roků. Stejně jako u přídavků na děti bude k výchovnému přiznán zvláštní příplatek, půjde-li a dítě invalidní. Výhodněji (jako dosud) se upravuje výchovné k invalidnímu důchodu na jedno dítě. Vzhledem k výši přídavku na děti počínajíc druhým dítětem odpadá potřeba této diferenciace ve výši výchovného k invalidnímu důchodu na dvě a více dětí.

Současně s navrhovanými úpravami přídavků na děti a výchovného je třeba zvýšit minimální výměru sirotčího důchodu o částku, o kterou se zvyšuje přídavek na jedno dítě, tj. o částku 20 Kčs, takže minimální výměra sirotčího důchodu se zvyšuje z dosavadních 180 Kčs na 200 Kčs. V souladu se změnou horní věkové hranice dítěte u přídavků na děti a výchovného mění se horní hranice z 25 roků na 26 roků také u sirotčího důchodu.

Obdobná úprava výchovného a sirotčího důchodu bude provedena i v oblasti pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících (změnou vyhlášky č. 10/1964 Sb.).

II. K změnám zákona o sociálním zabezpečení

V souvislosti s novou úpravou přídavků na děti je třeba nově upravit v zákoně o sociálním zabezpečení výši výchovného a sirotčího důchodu. O těchto změnách platí totéž, co je uvedeno v části I. bod č. 4 této důvodové zprávy o změnách v sociálním zabezpečení družstevních rolníků.

Rozšíření některých nároků ze zabezpečení matky a dítěte, resp. jejich nová úprava pro některé další skupiny pracujících (umělci a občané, kteří poskytují služby na základě povolení národního výboru), vyžaduje změnu § 143 zákona, pokud jde o rozšíření zmocnění k úpravě těchto nároků v předpisech platných pro tyto skupiny pracovníků (vyhláška č. 102/1964 Sb. a vyhláška č. 21/1965 Sb.).

III. K legislativní úpravě

Zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků upravuje všechny nároky ze sociálního zabezpečení v širším smyslu, tj. mimo důchodové zabezpečení též zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. Byla proto pro navrhované změny volena forma přímé novelizace tohoto zákona. Po jeho republikaci podle čl. IV. předloženého návrhu bude komplexní úprava v jediném zákonu lépe vyhovovat praktické aplikaci. Pokud jde o změny zákona o sociálním zabezpečení (pracovníků), jde a změny rozsahem malé, přitom však věcně souvisící se změnami zákona o sociálním zabezpečení družstevních rolníků. Proto se navrhuje provést nivelizaci obou zákonů jediným zákonem.

Náklady na novou úpravu

1. Zvýšení maximální průměrné denní pracovní odměny, z níž se vypočítává nemocenské, podpora při ošetřovaní člena rodiny, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství z částky 100 Kčs na 150 Kčs, se v sociálním zabezpečení družstevních rolníků v nejbližších letech výrazně neprojeví. Ve 2. polovině roku 1968 by došlo ke zvýšení výdajů z této úpravy cca o 1 mil. Kčs, v roce 1969 o 3 mil. Kčs a v roce 1970 téměř o 4 mil. Kčs; po roce 1970 se však počítá s poměrně výraznějším vzestupem, takže v roce 1975 by dosáhly výdaje částky cca 8,5 mil. Kčs. Počet družstevníků s denním pracovním příjmem od 100 Kčs do 150 Kčs dosáhl v roce 1967 asi 2,4% z celkového počtu družstevníků.

2. Zvýšení maximální sazby nemocenského na 90% průměrné denní pracovní odměny. Úprava nemocenského družstevních rolníků na 90% průměrné denní pracovní odměny by si vyžádala v roce 1968 (od 1. července) 26 mil. Kčs, v létech 1969 a 1970 ročně cca 52 mil. Kčs a v roce 1975 cca 58 mil. Kčs.

3. Zvýšení přídavků na děti družstevních rolníků na částky, na něž budou současně zvýšeny přídavky na děti pracovníků v pracovním poměru bez diferenciace podle výše příjmů a bez rozdílu, zda jejich příjemce je uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, znamená zvýšení výdajů státu za 2. pololetí 1968 o 80 mil. Kčs, za rok 1969 o 194 mil. Kčs a za rok 1970 o 197 mil. Kčs. I v dalších letech budou tyto výdaje mrně stoupat. V roce 1967 se poskytovaly přídavky na 218 000 dětí družstevních rolníků, což je asi o 3,0% více než v roce 1966; s tímto mírným vzestupem počtu dětí je třeba počítat i v dalších letech, neboť do JZD přicházejí ve větší míře mladší ročníky. Předpokládá se proto, že v roce 1970 dosáhne počet dětí 223 000 a v roce 1975 asi 233 000 dětí. K tomu je třeba ještě přičíst cca 4000 dětí, na něž byly dosud vypláceny nižší přídavky, protože děti žily s uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí vzorové stanovy. Přitom se již počítá i s příplatkem 150 Kčs pro děti, které jsou plně invalidní.

4. Zavedení přídavků na osiřelé děti družstevních rolníků, které podle dosavadních předpisů mají nárok pouze na sirotčí důchod, by se týkalo v roce 1968 asi 7000 dětí, v roce 1970 asi 7600 a v roce 1975 asi 8840 osiřelých dětí, na které by se vyplácely přídavky na děti vedle sirotčího důchodu. Toto opatření by si podle odhadů vyžadovalo zvýšení výdajů za 2. pololetí 1968 zhruba o 6 mil. Kčs, za rok 1970 asi o 15 mil. Kčs a za rok 1975 pravděpodobně o 17 mil. Kčs.

5. Zavedení přídavku na děti jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, jakož i na děti spolupracujících členů jejich rodin, ve stejné výši, v níž se budou poskytovat družstevním rolníkům, povede ke zvýšení výdajů státu ve 2. pololetí roku 1968 o 9 mil. Kčs, v roce 1969 o 106 mil. Kčs a v roce 1970 o 103 mil. Kčs.

Mírný pokles těchto výdajů se předpokládá i v dalších letech, neboť jde o soubor občanů s poměrně vyšším průměrným věkem, takže zde lze počítat se snižováním počtu nově narozených dětí. Podle statistického šetření z minulého roku mají tito občané celkem 47 000 nezaopatřených dětí.

6. Zavedení přídavků na osiřelé děti jednotlivě hospodařících rolníků a jiných osob samostatně hospodařících, jakož i spolupracujících členů jejich rodin, které podle dosavadních předpisů mají nárok pouze na sirotčí důchod, by se týkalo v roce 1968 asi 3100 dětí. V dalších letech lze počítat s trvalým klesáním tohoto počtu asi na 2600 dětí v roce 1970 a na 1600 osiřelých dětí v roce 1975. Výplata přídavků na tyto děti by vyžadovala za 2. pololetí roku 1968 přibližně 2 mil. Kčs a v letech 1969 a 1970 cca 5 mil. Kčs ročně; do roku 1975 lze počítat s poklesem na 3 mil Kčs.

7. Zavedení přídavků na děti umělců, spisovatelů a podobných profesí ve stejné výši, v níž se budou poskytovat pracovníkům v pracovním poměru, představuje zvýšení výdajů za 2. pololetí roku 1968 o 1 mil. Kčs a v dalších letech téměř o 3 mil. Kčs ročně.

8. Prodloužení mateřská dovolené o 4 týdny na 26 týdnů a stanovení peněžité pomoci v mateřství jednotně pro celou dobu 26 týdnů sazbou 90% z průměrné denní pracovní odměny si vyžádá zvýšení výdajů státu v roce 1968 o 5 mil. Kčs, v roce 1969 a 1970 cca 13 mil. Kčs ročně. Mírně stoupající trend výdajů v dalších letech je způsoben mírným vzestupem počtu narozených dětí, protože do JZD nastupují mladší ročníky.

9. Stejné okolnosti zdůvodňují vzestupný vývoj výdaji vyplývající ze zvýšení jednorázové peněžité pomoci při narození dítěte ze 650 Kčs na 1000 Kčs v sociálním zabezpečení družstevních rolníků; spolu se zavedením této dávky v pojištění občanů samostatně hospodařících a spolupracujících členů jejich rodin odhaduje se zvýšení výdajů z úpravy jednorázové peněžité pomoci při narození dítěte částkou cca 3 mil. Kčs v roce 1968 a téměř 6 mil. Kčs v roce 1970 i v roce 1975.

10. Zvýšení výchovného k důchodům ze všech druhů důchodového zabezpečení a poskytování výchovného k důchodu starobnímu, invalidnímu a sociálnímu na děti, kterým se vyplácí sirotčí důchod, by se vztahovalo v roce 1968 zhruba na 8 600 dětí, v roce 1970 na 91 300 dětí a v roce 1975 zhruba na 99 500 dětí. Zvýšení výdajů z této úpravy se odhaduje částkou cca 27 mil. Kčs za 2. pololetí 1968, 57 mil. Kčs za rok 1970 a v roce 1975 zhruba částkou 62 mil. Kčs. Přitom se již počítá i s příplatkem 150 Kčs pro děti, které jsou plně invalidní.

11. Zvýšení minimální výměry sirotčího důchodu ze 180 Kčs na 200 Kčs měsíčně v souvislosti se zvýšením přídavků na jedno dítě se bude vztahovat v roce 1968 asi na 61 200 dětí, v roce 1970 pravděpodobně na 63 800 a v roce 1975 na 58 900 jednostranně osiřelých dětí.

Z titulu této úpravy lze počítat se zvýšením výdajů na tyto důchody za 2. pololetí roku 1968 cca o 7 mil. Kčs, za rok 1970 o 14 mil. Kčs a za rok 1975 zhruba o 13 mil. Kčs.

12. Podle dosavadních předpisů o důchodovém zabezpečení nenáleží výchovné na děti, na něž přísluší přídavky na děti na základě pracovního poměru příjemce důchodu nebo jeho manželky. Podle navrhované úpravy se v těchto případech od 1. července 1968 již nebudou vyplácet přídavky na děti, nýbrž výchovné k důchodu v nové výši. Toto poskytnutí přednosti výplatě výchovného před přídavky na děti by se týkalo asi 61 300 příjemců invalidních a starobních důchodů (93 400 dětí) a znamenalo by zvýšení výdajů na důchodové zabezpečení ca o 15,5 mil. Kčs měsíčně, tj. o 93 mil. Kčs za 2. pololetí roku 1968. Způsob provedení a vyrovnání případných přeplatků a nedoplatků při změně výplatního místa těchto dětských dávek budou projednány s Ústřední radou odborů.

Celkový finanční dopad úprav, navrhovaných v sociálním zabezpečení s účinností od 1. července 1968, představuje zvýšení výdajů ze státního rozpočtu:

	od 1. 7.
v roce	1968	1969	1970	1975
o mil. Kčs	295,2	654,9	663,5	698,4

 

Podrobnější členění je uvedeno v připojené tabulce.

Rozpočtové prostředky býv. Státního úřadu sociálního zabezpečení na rok 1968 bude nutno doplnit o částku 126,7 mil. Kčs a prostředky kapitoly 28 Sociální zabezpečení v rozpočtech národních výborů o částku 168,5 mil. Kčs v průběhu 2. pololetí 1968.

V Praze dne 15. května 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr práce a sociálních věcí:

Štanceľ v. r.

 

Zvýšení výdajů na sociální zabezpečení, jež by si vyžádala realizace navrhovaných úprav od. 1. července 1968

v mil. Kčs

Druh úpravy		od 1. 7. 1968	1969	1970	1975
1.	Zvýšení maximální průměrné denní pracovní odměny pro výpočet dávek ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte na částku 150 Kčs	1,1	3,1	3,8	8,5
2.	Zvýšení maximální sazby nemocenského na 90% průměrné denní pracovní odměny	26,0	52,0	52,0	58,0
3.	Zvýšení přídavků na děti družstevních rolníků	79,8	194,3	196,6	204,6
4.	Zavedení přídavků na děti družstevních rolníků, které mají nárok na sirotčí důchod	5,7	14,2	14,6	16,9
5.	Zavedení přídavků na děti občanů samostatně hospodařících	45,0	105,7	102,7	94,8
6.	Zavedení přídavků na děti občanů samostatně hospodařících, které mají nárok na sirotčí důchod	2,3	5,3	4,8	2,9
7.	Zavedení přídavků na děti umělců a spisovatelů apod.	1,1	2,6	2,6	2,6
8.	Prodloužení mateřské dovolené na 26 týdnů a úprava peněžité pomoci v mateřství ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků a umělců	4,7	12,0	12,7	16,5
9.	Zvýšení jednorázové peněžité pomoci při narození dítěte ze 650 Kčs na 1440 Kčs v sociálním zabezpečení družstevních rolníků a zavedení této dávky v pojištění občanů samostatně hospodařících	2,8	5,4	5,5	5,2
10.	Zvýšení výchovného k důchodům a poskytování výchovného k důchodu starobnímu, invalidnímu a sociálnímu na děti, kterým se vyplácí sirotčí důchod	26,8	55,1	56,8	81,8
11.	Zvýšení minimální výměry sirotčího důchodu ze 180 Kčs na 200 Kčs měsíčně	6,9	14,2	14,4	12,6
12.	Přednost výplaty výchovného k důchodu před přídavky na děti	93,0	191,0	197,0	214,0
Celkové zvýšení výdajů vyplývající pro sociální zabezpečení z návrhů úprav k 1. 7. 1968 (úhrn 1 až 12)		295,2	654,9	663,5	898,4

 

Výše výchovného k důchodům podle počtu dětí v rodině činí Kčs měsíčně:

Pro počet dětí v rodině	K plnému invalidnímu důchodu			K ostatním důchodům
	podle dosavadních předpisů	podle návrhu od 1. 7. 68	zvýšení o Kčs měsíčně	podle dosavadních předpisů	podle návrhu od 1. 7. 68	zvýšení o Kčs měsíčně
1	120	140	20	70	90	20
2	260	330	70	170	330	160
3	430	680	200	430	680	250
4	700	1 030	330	690	1 030	340
5	950	1 270	320	950	1 270	320
6	1 210	1 510	300	1 210	1 610	300
7	1 470	1 760	280	1 470	1 710	280
8	1 730	1 990	260	1 730	1 990	260
9	1 990	2 230	240	1 990	2 230	240
10	2 260	2 470	220	2 250	2 470	220