Podepsaní navrhují podle čl. 52 odst. 1 ústavy, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto ústavním zákoně:

ze dne ..................... 1968

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto ústavním zákoně:

§ 1

K článku 1 ústavy ve znění ústavního zákona č. 110/167 Sb. a ústavního zákona č. 28/1967 Sb. se připojuje odstavec 4 tohoto znění:

"(4) Zákonem může být stanovena zvláštní úprava postavení a působnosti národních výborů v dalších městech, tvořících významná společenská a územní centra."

§ 2

Tento ústavní zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

A. Všeobecná část:

Ústava Československé socialistické republiky stanovila v čl. 91 strukturu národních výborů tak, že jednoznačně určila, že národní výbory jsou krajské; okresní, v obcích městské nebo místní, v městských obvodech některých měst obvodní národní výbory.

Po vydání ústavy byl tento článek novelizován ústavním zákonem č. 110/167 Sb. o národních výborech, působících v hlavním městě Praze a ústavním zákonem čís. 28/1968 Sb., který upravil postavení národního výboru v hlavním městě Slovenska, Bratislavě.

Předložený návrh změny čl. 91 ústavy, na který navazuje návrh na změnu zákona o národních výborech je zaměřen na vytvoření předpokladů pro řešení hlavních nedostatků v postavení a působnosti NV ve velkých a výrazných aglomeračních městských centrech našeho státu. Mezi takové patří především Brno, Ostrava, Plzeň a Košice.

Dosavadní postavení a působnost NV těchto měst jako nositelů městské správy bylo značně v uplynulém dvacetiletém vývoji zdeformováno tak, že tyto NV s funkcí ONV ve smyslu zákona č. 69/1967 Sb. a řízené KNV, nejsou schopny řešit v potřebném rozsahu a návaznosti jak základní otázky rozvoje a výstavby měst, tak i okruhu každodenních životních potřeb svých obyvatel.

Četné negativní zkušenosti řízení a správy těchto měst z úrovně jejich NV jednoznačně svědčí o vážném společenském rozporu mezi jejich postavením a působností na straně jedné a významem, funkcí a složitostí problémů těchto měst na straně druhé. Z tohoto rozporu vyplynula řada faktických politických, sociálních a ekonomických negativních tendenci, narušujících nejen rovnoměrnost vývoje a proporcionalitu těchto měst, ale také podvazující jejich přínos materiálních a kulturních hodnot ve prospěch společnosti. To je nesporně obecný negativní rys správy měst a obcí v našem státě vůbec, jako produkt byrokratického centralismu minulých let. V jeho rámci nebyl tento problém úspěšně řešitelný, o čemž svědčí polovičaté a kompromisní řešení otázek správy měst a obcí, přijato v zákoně čís. 69/1967 Sb. o národních výborech a v usnesení NS o vzorovém statutu měst.

Polednové obrodné úsilí naší společnosti, vyvěrající z akčního programu KSČ a zakotvené v programovém prohlášení vlády ČSSR ze dne 24. dubna t. r., vytvořilo potřebný prostor pro řešení těchto významných otázek.

V souladu s obsahem uvažované ekonomické reformy a všestranného prohloubení socialistické demokracie byl za cílové řešení přijat princip samosprávy měst a obcí.

Realizace městské a obecné samosprávy v současných politických poměrech naší společnosti je nejen odvislá od tempa rozpracování a uzákonění celkové koncepce činnosti a výstavby NV, nýbrž i od řešení problémů, vzniklých srpnovými událostmi. Lze tedy reálně očekávat určité zpomalení tempa našeho obrodného úsilí i v této oblasti.

Za této situace je nezbytné řešit neprodleně hlavní problémy správy velkých měst, která jsou nosnými aglomeračními centry našeho státu a u nichž setrvání při dnešním stavu vyvolává denně evidentní společenské ztráty. Naléhavost okamžitého řešení je diktována skutečností, že aglomerace uvedených měst výrazně ovlivňují společenskou výrobu, jsou prvořadým faktorem vývoje soustavy osídlení a v celospolečenském průřezu mají rozhodující podíl na rozvíjení duchovního a kulturního bohatství.

Uvedený stupeň společenského významu velkých měst vede k tomu, aby formou ústavního zákona byly vytvořeny předpoklady k řešení otázky postavení a působnosti NV ve velkých městech vůbec, především v Brně, Ostravě, Plzni a Košicích, k čemuž je nezbytné novelizovat čl. 91 ústavy a zákona o národních výborech, zvláště v § 12.

B. Zvláštní část.

Navrhovaná novelizace čl. 91 ústavy ve svém 4. odstavci zásadně umožňuje, aby zákonem bylo možno určit další města, která budou mít odchylnou úpravu struktury národních výborů, než je generelně stanovena v odstavci 1. Na základě tohoto ustanovení nebude nutno přistupovat v každém jednotlivém případě k novelizaci ústavy.

V zásadě půjde o stanovení okruhu měst, řízených přímo vládou ČSSR, event. později vládami republik, které bude možno provést nadále novelizací zákona o národních výborech (zák. č. 69/1967 Sb.), případně vydáním zákonů blíže upravujících postavení, působnost a zásady organizační výstavby těchto národních výborů.

V Brně dne 1. října 1968.