Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

214

Vládní návrh

Zákon

ze dne ....................... 1968,

kterým se mění předpisy o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl. I.

Zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., o vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, se mění takto.

1. Ustanovení § 1 zní:

"§ 1

Zákony Federálního shromáždění a zákonná opatření jeho předsednictva se vyhlašují ve Sbírce zákonů."

2. Ustanovení § 2 písm. d) se vypouští.

3. Ustanovení § 3 zní:

"§ 3.

Stonaví-li tak zákon České národní rady a Slovenské národní rady, vyhlašují se ve Sbírce zákonů též zákony národních rad a zákonná opatření jejich předsednictev, nařízení vlády České socialistické republiky a vlády Slovenské socialistické republiky, ostatní obecně závazné právní předpisy ministerstev a ostatních ústředních orgánů republik, jakož i jiná opatření těchto orgánů; za téže podmínky se vyhlašují ve Sbírce zákonů též vyhlášky krajských národních výborů."

4. Ustanovení § 8 odst. 2 zní:

"(2) Redakce českého vydání Sbírky zákonů náleží ministerstvu spravedlnosti České socialistická republiky, redakce slovenského vydání ministerstvu spravedlnosti Slovenská socialistické republiky."

5. Kde se v ostatcích ustanoveních tohoto zákonného opatření mluví o Národním shromáždění, vládě, ministerstvech a ústředních orgánech, rozumí se tím Federální shromáždění a vláda, ministerstva a ústřední orgány Československé socialistické republiky.

Čl. II.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Důvodová zpráva

I.

Dosud platná právní úprava vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů, stanovená zákonným opatřením předsednictva Národního shromáždění č. 4/1962 Sb., určila pro vyhlašování zákonu Národního shromáždění a jiných obecně závazných právních předpisů ústředních státních orgánů Sbírku zákonu Československé socialistické republiky: Současně umožnila, aby se ve Sbírce zákonů uveřejňovaly též zákony a jiné obecně závazné právní předpisy vydané slovenskými národními orgány, jestliže tak stonaví zákon Slovenské národní rady; to se také stalo zákonem SNR č. 1/1962 Sb. Ve Sbírce zákonů se tak vyhlašují nejen zákony Národního shromáždění, zákonná opatření jeho předsednictva, vládní nařízení, vyhlášky a jiné právní předpisy, popř. opatření státních orgánů, která byla k uveřejnění ve Sbírce zákonů určena, ale též zákony Slovenské národní rady, nařízení jejího předsednictva, popř. usnesení a jiná opatření těchto orgánů. Sbírka zákonů vychází v českém a slovenském vydání.

Ve federativním uspořádání státu, vyplývajícím z ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, patří zákonodárná činnost a vydávání jiných právních předpisů do působnosti federálních orgánů i orgánů obou republik. Přitom způsob vyhlašování zákonů Federálního shromáždění stanoví podle čl. 45 odst. 3 citovaného ústavního zákona zákon tohoto shromáždění, způsob vyhlašování zákonů České a Slovenské národní rady zákony těchto rad (čl. 111 odst. 3 ústavního zákona), Aby zákony i ostatní právní předpisy mohly být plynule vyhlašovány ihned po 1. lednu 1969, kdy ústavní zákon nabývá účinností, je nutno provést potřebné zákonné úpravy do konce roku 1968.

Pro novou právní úpravu vyhlašování zákonů a jiných právních předpisů v československé federaci se považuje za nejvhodnější, aby k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění a ostatních právních předpisů federálních orgánů sloužila i nadále Sbírka zákonů, vydávaná v českém a slovenském jazyce.

Otázku uveřejňování právních předpisů České a Slovenské socialistické republiky lze řešit v souladu s ústavním zákonem č. 143/1968 Sb. buď tak, že pro vyhlašování zákonů a ostatních právních předpisů každé z obou republik bude zřízen samostatný publikační prostředek, anebo tak, že i tyto předpisy budou uveřejňovány ve společné Sbírce zákonů. Pro druhou možnost řešení - jedinou Sbírku zákonů - svědčí zejména skutečnost, že v oblastech společné působnosti Československé socialistické republiky a obou národních republik bude řada republikových zákonů navazovat na zákony federální a podrobně rozvádět jejich zásady. Stejně tak bude možno, aby k zákonům Federálního shromáždění byly vydávány prováděcí předpisy vládami a ústředními orgány státní správy obru republik (čl. 138 a 139 ústavního zákona). Bylo by tedy vhodné, aby federální zákony i předpisy na ně navazující byly uveřejňovány ve společné sbírce. Jediný publikační prostředek by také zajistil obecnou informovanost všech organizací i občanů na celém území Československé socialistické republiky o právních předpisech platných v tomto státě, a to přímo v jazyce obou národu. Je proto účelná vytvořit pro tuto možnost právní předpoklad, stejně jako to činila dosavadní právní úprava. Rozhodnutí v tomto směru však náleží zákonům národních rad.

II.

Předložený návrh zákona provádí ustanovení čl. 45 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1938 Sb., o československé federaci, tím způsobem, že mění v potřebném rozsahu zákonné opatření předsednictva Národního shromáždění č. 9/1962 Sb.

Tato změna se dotýká především § 1, jehož nové znění umožňuje, aby se Sbírka zákonů stala duem 1. ledna 1969 (čl. II. návrhu) prostředkem k vyhlašování zákonů Federálního shromáždění a zákonných opatření jeho předsednictva (čl. I. č.1 návrhu), nařízení vlády Československé socialistické republiky a ostatních obecně závazných právních předpisů, popř. jiných opatření ústředních federálních orgánů (čl. I. č. 5). Přitom se z jejího dosavadního názvu ("Sbírka zákonů Československé socialistické republiky") vypouštějí slova "Československé socialistické republiky", neboť toto označení je podle ústavního zákona technický termín pro celou Československou federaci. Současně je nutno zrušit (čl. I. č. 2 návrhu) ustanovení dosavadního § 2 písm. d) zákonného opatření č. 4/1982 Sb., neboť vyhlášky krajských národních výborů nemají povahu předpisů federálních, ale republikových, a jejich případná vyhlašování ve Sbírce zákonů je kryto novým zněním § 3 (čl. I. č. 3 návrhu).

Ustanovení čl. I. č. 3 návrhu umožňuje uveřejňovat ve Sbírce zákonů též zákony a ostatní právní předpisy republik, popř. jiná opatření ústředních orgánů republiky a národních výborů, jestliže tak stanoví podle čl. 111 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb. i Česká a Slovenská národní rada svými zákony.

Nové znění ustanovení § 8 odst. 2 zákonného opatření č. 4/1962 Sb. (čl. I. č. 4 návrhu) pověřuje redakcemi Sbírky zákonů ministerstva spravedlnosti obou republik. Vychází se přitom z úvahy, že není třeba měnit v tomto směru nic na dosavadní působnosti orgánů, kterým již dnes redakce Sbírky zákonů přísluší a které s jejím vedením mají již dlouholeté zkušenosti, tj. dnešního ministerstva spravedlnosti a pověřenectva SNR pro spravedlnost.

Zbývající ustanovení zákonného opatření č. 4/1962 Sb. ponechává předložený návrh beze změny. Toto ustanovení jednak podrobněji stanoví okruh právních předpisů a jiných opatření, která se vyhlašují, popř. oznamují ve Sbírce zákonů, jednak upravují způsob vydávání Sbírky zákonů po technické stránce, který se osvědčil a na němž není účelné nic měnit.

Provedení navrhovaného zákona si přímo nevyžádá zvýšení nároku na státní rozpočet. Jestliže však zákony národních rad stanoví, že i republikové právní předpisy budou vyhlašovány v jediné Sbírce zákonů, mohlo by přicházet v úvahu zvýšení počtu pracovníků redakcí Sbírky zákonů, a to jednak v důsledku většího počtu předpisů určených k publikaci ve Sbírce, jednak v důsledku rozsáhlejší překladatelské činnosti; bylo by totiž nutno republikové předpisy překládat vždy do jazyka druhé republiky. Toto zvýšení by však bylo zcela nepatrné.

V Praze dne 25. listopadu 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr spravedlnosti:

Dr. Kučera v. r.

 


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP