ze dne .................... 1968

Národní Shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákonu:

§ 1

(1) Ke zvýšení úrovně středoškolského vzdělání se zřizují gymnasia.

(2) Gymnasium poskytuje úplné střední všeobecné vzdělání a připravuje pro studium na vysokých školách; absolventi gymnasia jsou též způsobilí pro zastávání funkcí v oblasti správy a hospodářství, odpovídajících jejich vzdělání.

(3) Studium na gymnasiu trvá čtyři roky a končí maturitní zkouškou.

§ 2

(1) Gymnasia zřizují krajské národní výbory. Počínajíc školním rokem 1968/69 přemění krajské národní výbory střední všeobecně vzdělávací školy postupně na gymnasia.

(2) Organizaci gymnasií a studium na nich, jakož i způsob, jakým budou přeměněny střední všeobecně vzdělávací školy na gymnasia,.upraví ústřední orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, kterým přísluší výkon státní správy ve věcech školských.

§ 3

Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na gymnasia právní předpisy platné pro střední všeobecné vzdělávací školy.

§ 4

Ustanovení § 1 a 3 tohoto zákona se vztahují přiměřeně i na vojenské školy poskytující úplné střední všeobecné vzdělání. Postupnou přeměnu těchto škol na gymnasia provede ministerstvo národní obrany.

§ 5

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Všestranný rozvoj naší společnosti je podmíněn širokým vzestupem vzdělanosti našeho lidu, zejména všeobecného středního vzdělání, které umožňuje uplatnění v nejrůznějších oblastech lidské činnosti a odstraňuje nevýhody úzce zaměřené odborné přípravy.

Tato naléhavá potřeba rozvoje středního všeobecného vzdělání vedla již k dílčí úpravě studia na středních všeobecně vzdělávacích školách, které je především poskytují. V současné době probíhají rovněž přípravy ke stanovení nového obsahu základního vzdělání, na které střední škola naváže. V další etapě rozvoje našeho školství se bude vycházet i z výsledků diferencované přípravy vybíraných žáků vyšších ročníků základní devítileté školy ke studiu na středních školách.

Po celou dobu existence středních všeobecně vzdělávacích škol jsou učiteli a ostatní veřejností vznášeny kritické připomínky k názvu těchto škol, který je popisný a nemá tradici v historii československého školství. Naše veřejnost a vědecká a výzkumná pracoviště proto doporučují zřizovat místo nich gymnasia. Gymnasia by navázala na dlouhodobé tradice tohoto typu školy u nás s cílem poskytovat mládeži, u níž se spolehlivě projeví vlohy, úplné střední všeobecné vzdělání a připravovat ji ke studiu na vysokých školách a k výkonu některých povolání, především v oblasti správy a kultury. V široké diskusi, zorganizované ministerstvem školství a pověřenectvem Slovenské národní rady pro školství v prvém pololetí 1948, se pro návrat ke gymnasiu vyslovily jednoznačně jak školy a vědecká pracoviště, tak i jednotlivci. Střední všeobecně vzdělávací školy by se přeměňovaly na gymnasia postupně v nejbližších několika letech.

Zkušenosti s vyučováním na střední všeobecné vzdělávací škole v uplynulých letech ukázaly dále, že nelze uvedených náročných cílů s úspěchem dosáhnout tříletým studiem. Toto studium, zejména v některých předmětech (matematika, fyzika, cizí jazyky aj.), vede ke spěchu, k přetěžování žáků a tím i k povrchním a nepevným znalostem. To se zejména projevuje v úrovni připravenosti absolventů ke studiu na vysokých školách a pro výkon povolání, pro něž je úplné střední všeobecné vzdělání na požadované úrovni základním předpokladem. Přechodem na pětidenní vyučovací týden se situace zhorší, neboť bylo nutno snížit celkový počet týdenních vyučovacích hodin.

Délku studia a koncepci střední všeobecně vzdělávací školy stanovil školský zákon v roce 1960; vycházelo se v něm z méně náročného vzdělávacího obsahu školy, než který má dnes. Zvýšené požadavky na úroveň vzdělání vedly k úpravám obsahu studia na tomto typu školy v roce 1965, nebyla však provedena opatření, aby zvýšené nároky na studující mohly být náležitě splněny. V tříletém studiu je obtížné zavádět aktivní vyučovací metody a rozvíjet samostatnou studijní práci, studující jsou nuceni omezovat rovněž zájmovou činnost a porušují se i hygienické požadavky na život a práci značné části mládeže v období dospívání.

Obtíže jsou i v rozvíjení politickovýchovné činnosti studujících ve škole i mimo vyučování a rovněž ve společenských organizacích, především pro nedostatek času.

S přihlédnutím k sledovaným cílům studia na gymnasiu navrhuje ministerstvo školství prodloužit studium na čtyři roky.

Návrh na prodloužení studia o jeden rok má kladný ohlas u rodičů žáků. Do 1. ročníku čtyřletého studia se přihlásilo více než 50% studujících přijatých v letošním školním roce do 1. ročníku středních všeobecně vzdělávacích škol.

Prodloužení studia na 4 roky by umožnilo další prohloubení obsahu studia a celkové zvýšení úrovně poskytovaného úplného středního všeobecného vzdělání. V podkladech ministerstva školství pro přeměnu středních všeobecně vzdělávacích škol na gymnasia se počítá se dvěma etapami obsahové přestavby. V 1. etapě by se v maximální míře využilo nynějších učebních osnov, učebnic a učebních pomůcek, ve 2. etapě, která by již navázala na nový obsah základní devítileté školy, by se obsahu vyučování již šíře uplatnily nové poznatky ve vědě, technice i kultuře a byly by vypracovány a postupně zaváděny nová osnovy, učebnice a pomůcky. Časový odstup obou etap a obsahová přestavba základního vzdělání by pro to vytvořily předpoklady.

V letech 1968 až 1970 se ve spojení se zřizováním čtyřletých gymnasií neprojeví potřeba zvýšení plánu a rozpočtu krajských národních výborů. Naopak, v těchto letech se projeví úspory ve mzdových fondech v důsledku snížení počtu vyučovacích hodin na školách poskytujících úplné střední všeobecné vzdělání (pětidenní vyučovací týden). V roce 1971 budou však již 4. ročníky gymnasia v počtu tříd odpovídajícím jedné polovině počtu tříd nově zřizovaných 1. ročníků, v dalším roce pak již plný počet tříd 4. ročníků, odpovídající počtu tříd v nižších ročnících. V uvedeném roce se tedy zvýší potřeba pracovníků, zvýší se náklady na provoz škol a mzdové fondy v rozpočtu krajských národních výborů a zvýší se i náklady na výstavbu škol a učeben a jejich vybavení.

Jak již uvedena v předcházejícím odstavci, zvýší se potřeba pracovníků v roce 1971 postupné a bude ji možno krýt absolventy vysokých škol. V přiložené tabulce č. 2 jsou uvedeny mzdové prostředky ve dvou variantách: Varianta a vychází z potřeby mzdových prostředků při výpočtu podle průměrné mzdy v roce 1968/69, tj. v organizaci platné pro rok 1869, a varianta b odpovídá výpočtům podle narůstající průměrné mzdy zhruba o 5,7% ročně. Varianta b je pro posuzování nákladů reálná.

Obdobně jako výdaje na mzdovém fondu, budou se od roku 1971 zvyšovat i ostatní neinvestiční výdaje. Tyto neinvestiční výdaje jsou v tabulce č. 2 vypočteny podle ukazatelů průměrných výdajů na třídu a žáka:

Tyto orientační ukazatele se v jednotlivých letech mění v důsledku upravovaných cen a jsou ovlivňovány úvahami o růstu příjmů obyvatelstva ovlivňujících výši sociálních stipendií.

Celkové neinvestiční výdaje se v plném rozsahu projeví až v roce 1973, a to ve výši cca 1.28 mil. Kčs (včetně mzdových fondů).

V roce 1971, kdy již vzniknou 4. ročníky gymnasia, se projeví i potřeba nových učeben. Tato potřeba představuje v roce 1971 575 nových učeben, v roce 1973 již 1107 nových učeben. Na výstavbu jedné učebny pro střední školu je třeba cca 700 000 KČS investičních prostředků, tj. 15 - 20 tis. Kčs na 1 žákovské místo. Některé krajské národní výbory (s výjimkou na Slovensku) předpokládají, že až jednu polovinu potřeby učeben bude možno krýt použitím nevyužitých učeben na základních devítiletých školách. Po roce 1975 se již bude zvyšovat počet tříd na základních devítiletých školách a projeví se tedy potřeba vybudovat potřebné kapacity pro gymnasia.

Zabezpečení celkové potřeby 1107 nových učeben představuje v současném hodnotovém vyjádření náklad na investice v částce cca 775 mil. Kčs. Za předpokladu, že asi polovina potřebných učeben bude získána novým rozmístěním škol v místech dosavadních středních všeobecně vzdělávacích škol, bylo by na investice zapotřebí částky 387,5 mil. Kčs. Rozložení této celkové částky je uvedeno v tabulce č. 2.

V Praze dne 25. listopadu 1988

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr školství:

prof. dr. Kadlec v. r.

Tabulka č. 1

Tabulka č. 2

*) pro rok 1968 pouze 0,6