Posláním organizací výrobního a spotřebního družstevnictví, místního hospodářství i dalších drobných organizací, je především úplatné poskytování služeb, oprav, údržby, zakázkové a drobné doplňkové výroby občanům i socialistickému sektoru našeho národního hospodářství. Toto podnikání, svým charakterem socialistické, nahradilo z velké části dřívější soukromokapitalistické a živnostenské podnikání.

Rozvoj v minulých letech však byl poznamenán neúčelnou organizační centralizací a administrativními formami řízení a z toho v mnoha případech, zejména při poskytování služeb, vyplývající podnikovou neefektivností. Ekonomická lukrativnost podnikání byla v současná době ve značné části těchto organizací velmi nízká a podniky zaměňovaly své poslání za jakoukoliv ekonomickou výhodnost výroby. Přitom zkušenosti ukázaly, že v tomto podnikání je nutno uvolnit prostor pro iniciativu pracovních kolektivů, v pružném systému zdaňování, odměňování, cenové politiky apod.

Proto se přistupuje k opatřením, která rozvoj tohoto drobného socialistického podnikání výrazně podpoří. Pojem a systém drobného socialistického podnikání budou vymezeny zákonem. Pro množství různorodých činností a překrývajících se programů organizací nelze však dosud přesně vymezit rozsah tohoto podnikání beze zbytku. Proto se považují do konce roku 1970 za toto podnikání všechny podniky místního průmyslu, komunálních služeb a Sběrných surovin s tím, že během tohoto období se rozhodne a konkrétním určení činností do drobného podnikání spadajících.

V současné době drobné socialistické podnikána reprezentované podniky komunálních služeb, místního průmyslu, Sběrnými surovinami, a dále výrobními a spotřebními družstvy produkuje výkony ve výši cca 113 mld. Kčs a realizuje maloobchodní obrat ve výši cca 32,5 mld. Kčs. V 1200 podnicích místního hospodářství a výrobních družstvech se 38 000 provozovnami je zaměstnána cca 370 000 pracovníků. Na jednu provozovnu připadá ročně cca za 450 000 Kčs výkonů a cca 10 pracovníků. Ve 115 spotřebních družstvech se 42 000 provozovnami je zaměstnáno 98 000 pracovníků. Na jednu provozovnu ročně připadá cca 775 000 Kčs maloobchodního obratu a 2,3 pracovníků. Kromě toho se drobným podnikáním zabývají četné ostatní socialistické organizace, např. organizace politických stran, Národní fronty, ROH a ostatních dobrovolných společenských organizací, hospodářská zařízení tělovýchovných jednot, Svazarm apod.

Z uvedeného pohledu velkého konglomerátu drobných provozoven vyplynula nutnost urychleně vytvořit takové ekonomické podmínky, které budou plně odpovídat specifickým rysům a potřebám tohoto drobného socialistického podnikání, umožní jeho efektivní rozvoj a zajistí všem drobným socialistickým podnikům relativně stejné ekonomické a konkurenční podmínky. Je nutné také proto, aby rozvinutím iniciativy pracovníků byly odstraněny chronické nedostatky v uspokojování potřeb, především pro obyvatelstva.

Jedním z důležitých opatření v tomto směru je úprava vztahů drobných podniků ke státnímu rozpočtu.

Navrhuje se zrušit dnešní komplikovaný systém několika odvodů (z hrubého důchodu, ze základních prostředků, ze zásob, stabilizační odvod) a zmírnit v průměru intenzitu zdanění, která vyžadovala na druhé straně poskytování státních dotací, popřípadě získávání prostředků z redistribucí mezi podniky resp. od nadřízených orgánů, nebo u družstev i vnitrodružstevní finanční redistribuci. K podpoře a maximálně možnému vykrytí investiční výstavby podniků drobného socialistického podnikání jsou dočasně (do konce roku 1970) podnikům ponechány i prostředky z odpisů.

Návrh zákona o důchodové dani

vychází z předpokladu umožnit podnikům, aby si vytvořily vlastní ekonomickou základnu. Návrh zdanění umožňuje, aby si podniky z vlastních zdrojů vyřešily zlepšení materiálně technické základny a vyrovnaly existenční podmínky pracovníkům zejména ve službách, kde mzdové a platová podmínky jsou pod úrovní srovnatelných oborů národního hospodářství. Aby byly pro všechny organizace drobného podnikání vytvořeny pokud možno rovné ekonomické podmínky, je žádoucí, aby i systém daní byl, pokud jde o metodu a intenzitu, jednotný.

a) Dnešní zdanění družstevních a jiných organizací se uskutečňuje podle zákona č. 113/1966 Sb. Poplatníky této daně jsou zejména výrobní a spotřební družstva, podniky svazů družstev a podniky Ústřední rady družstev, dále družstva meliorační, společné družstevní podniky zřízené podle zákona č. 49/1959 Sb., hospodářská zařízení tělovýchovných jednot zapsaná v podnikavém rejstříku, dobrovolné společenské organizace zahrádkářů, rybářů, včelařů, chovatelů drobného hospodářského zvířectva a dále akciové společnosti s výjimkou podniku zahraničního obchodu, příp. jiné než socialistické organizace, jsou-li právnickými osobami.

Základem této daně u rozhodujícího počtu poplatníků, tj. u výrobních a spotřebních družstev, je hrubý důchod, z něhož je daň odváděna jednotnou sazbou. Kromě toho tyto organizace provádějí stabilizační odvody, které sledují regulaci mezd a počtů pracovníků (upravena zákonem č. 83/1966 Sb. a vládním nařízením č. 118/1966 Sb.).

Dnešní systém, zejména pokud jde o jednotné sazby daně, které nerespektují odlišné výrobní podmínky, cenovou úroveň oborů, specifické podmínky některých oblastí našeho státu a tudíž nestejné možnosti docilování hospodářského výsledku, si vynucuje značné přerozdělování prostředků mezi jednotlivými organizacemi. Svazy družstev byly nuceny těm organizacím, které docilovaly vyšší než průměrné hospodářské výsledky, ukládat zvláštní vnitrodružstevní odvody, z nichž poskytovaly družstvům s podprůměrnými hospodářskými výsledky dotace. Tím zasahovaly do hospodářské samostatnosti jednotlivých družstev a vykonávaly funkce, které jim jako zájmovým organizacím nepříslušely. V podmínkách nového státoprávního uspořádání by tato redistribuce mezi oběma národními ekonomikami byla zvláště obtížná a nežádoucí.

b) Podniky místního průmyslu a komunálních služeb provádějí do státního rozpočtu odvody z hrubého důchodu, zůstatkové ceny základních prostředků, ze zásob včetně zůstatkové ceny předmětů postupné spotřeby v používání a z nákladů příštích období a z objemu vyplacených mezd (stabilizační odvod) podle zákona č. 83/1966 Sb. resp. vládního nařízení č. 100/1968 Sb. a odvody z odpisů jako splátky zůstatkové ceny základních prostředků. Obdobně jako systém zdanění družstev vyznačuje se základní odvod z hrubého důchodu jednotnou sazbou, která způsobuje nutnost dotace podnikům, u nichž intenzita jednotného zdanění způsobuje nedostatek finančních prostředků. Kromě toho úroveň zdanění těchto podniků s ohledem na nízkou rentabilitu služeb a oprav způsobuje tíživou finanční situaci u většiny podniků místního průmyslu a komunálních služeb. Tím je bržděn žádoucí rozvoj služeb.

V sazbách důchodové daně je zakalkulováno pojistné - nemocenského pojištění.

c) Pokud jde o ostatní organizace zabývající se trvalou hospodářskou činností, podléhají důchodové dani družstevních a jiných organizací pouze meliorační družstva, společné družstevní podniky, hospodářská zařízení tělovýchovných jednot zapsaná v podnikovém rejstříku, dobrovolné společenské organizace zahrádkářů, rybářů, včelař a chovatelů drobného hospodářského zvířectva a dále akciové společnosti s výjimkou podniků zahraničního obchodu, případně jiné než socialistické organizace, jsou-li právnickými osobami.

V souvislosti s uvolněním dodavatelskoodběratelských vztahů, zrušením většiny monopolizačních právních předpisů a umožněním volného podnikání se rozšiřuje podnikatelská hospodářská činnost různých organizací. Vzhledem k tomu, že podle stávajících právních předpisů nebylo možno řešit jejich povinný vztah ke státnímu rozpočtu, vytvářely se nestejné ekonomické a tudíž konkurenční podmínky vůči podnikům místního hospodářství a družstev a v některých případech i vůči státním podnikům. Je proto účelné stanovit všem organizacím zabývajícím se trvale hospodářskou činností daňovou povinnost.

1. V návrhu zákona o důchodové dani

se navrhuje jednotný systém zdanění družstev a ostatních organizací zabývajících se drobným socialistickým podnikáním. Sleduje se vytvoření stejných ekonomických a konkurenčních podmínek pro všechny podniky bez ohledu na organizační podřízenost a vlastnické vztahy. Navrhovaná úprava zajišťuje s hlediska možností státního rozpočtu optimální zvýhodnění těchto organizací, především komunálních služeb, zvyšuje zainteresovanost podniků na rozvoj služeb, oprav údržby, zakázkové a drobné výroby.

Jako základ pro zdanění se navrhuje zisk a mzdy. Zkušenosti se zdaňováním hrubého důchodu u těchto podniků dokazují některé nedostatky tohoto systému. Zdaněním hrubého důchodu se odčerpává část zisku do státního rozpočtu, a to bez ohledu na skutečnou výši zisku.

Jednotné procento odvodu způsobuje ostrou pozitivní i negativní zainteresovanost podniků a dále při zlepšených hospodářských výsledcích se tvoří v podnicích přebytečné (volné) prostředky, naopak při zhoršených výsledcích vzniká příliš ostrý tlak na podniky.

Zisk je kriteriem efektivnosti hospodaření podniků, a to jak z podnikového tak ze společenského hlediska. Intenzita dopadu daně ze zisku je při výkyvech v hospodaření mírnější než při dani z hrubého důchodu, nedochází tak často ke vzniku kritických situací ani k tak vysokému růstu podnikových zdrojů. Zdanění zisku zajišťuje lépe potřebný růst příjmů státního rozpočtu, zajišťuje, že podíl daně na národním důchodu se zvyšuje, nebo alespoň neklesá. Státní rozpočet se podílí jak na úsporách, tak i na převýšení všech nákladů, tedy i mzdových. Velmi důležitá přednost daně ze zisku spočívá také v tom, že je schopna působit jako účinný regulátor podnikových důchodů a plnit tak funkci stabilizátora hospodářského rozvoje. Zdanění hrubého důchodu má kriteriální charakter, proto regulační úlohu plnit nemůže.

Sazby daně ze zisku se navrhuje progresivně odstupňovat podle docílené rentability. V zájmu společenské regulace ekonomického vývoje navrhuje se stanovit rentabilitu u činností obchodních jako poměr čistého zisku k úhrnným vlastním nákladům, u ostatních činností jako poměr čistého zisku ke mzdám.

Progrese zdanění podnikových důchodů je účelná především z důvodu stabilizačního a regulačního působení daní. Správně konstruovaná progrese zajišťuje odčerpání nadměrných zisků podniků a potřebný růst příjmu státního rozpočtu. Pro podnik je progrese výhodná v tom, že zmírňuje daňový dopad (tlak) při horších hospodářských výsledcích. Progrese sazeb není ovšem tak strmá, aby se brzdil zájem podniků na lepším hospodaření.

V sazbách daně není obsaženo pojistné na nemocenské pojištění, které bude odváděno samostatně.

Navrhovaný systém zdanění zisku a odstupňování sazeb daně zvýhodňuje poplatníky s vyššími mzdovými náklady. Čím vyšší mzdy, tím bude nižší rentabilita, tudíž nižší sazba i základ daně. Sleduje se tím vědomé zvýhodnění zejména těch oborů, které v důsledku podhodnocení mzdové politiky neuspokojují potřeby.

Aby však mzdový vývoj byl regulován v mezích celkových možností národního hospodářství a byl v souladu s celostátním vývojem mezd, navrhuje se stanovit zvláštní složku daně, která tuto regulaci zajistí a která nahradí dosavadní stabilizační odvody. Dary bude odváděna jednak z celkových mzdových nákladů za podnik a dále u podniků s výrobní činností z individuálních mezd a platů jednotlivých pracovníků, pokud přesáhnou stanovenou hranici. U obchodních organizací bude touto složkou daně regulován vývoj průměrných výdělků (jdi o analogii opatření o zdanění přírůstků mezd podle zákona č. 131/1968 Sb.).

2. Okruh poplatníků se navrhuje rozšířit o všechny organizace zabývající se trvalou hospodářskou činností. Jde o hospodářskou činnost základních organizací Svazarmu, ČSM, dále Filmového klubu, Domu techniky, závodních výtvorů ROH, ale i hospodářských zařízení tělovýchovných jednot, která nejsou zapsána v podnikovém rejstříku.

Novými poplatníky budou i družstva, jejichž vznik se předpokládá: družstva umělecká (pracovní sdružení výtvarníků, autorů, výkonných umělců), družstva technických a racionalizačních služeb (pracovní sdružení architektů, projektantů, vynálezců, techniků, poradců a znalců) a jiná výrobní a pracovní družstva. V novém uspořádání zemědělských organizací mohou vzniknout nová družstva hospodářská, organizovaná z bývalých zemědělských nákupních a zásobovacích podniků, připravují se družstva mlékárenská, lihovarnická a další. Dani budou podléhat i svazy družstev, neboť příspěvky jednotlivých družstev těmto svazům budou odváděny z nezdaněných prostředků. Dani nebude podléhat příležitostná hospodářská činnost, jako provoz lyžařských vleků v zimním období, provoz kantin a bufetů při příležitosti sportovních a podobných podniků, pořádání příležitostných tanečních zábav a kulturních podniků, všechny sportovní a tělovýchovné podniky apod.

Stejně jako dosud se neuvažuje se zdaňováním stavebních bytových družstev, jednotných zemědělských družstev a výrobních družstev pro občany s těžším zdravotním poškozením (družstva Obzor, Úsvit, Žiar). Od placení důchodové daně se osvobozují i zařízení svazů zabezpečující výběrovou rekreaci členů družstev a lidová bytová družstva, jejichž hospodářská činnost představuje - stejně jako u stavebních bytových družstev - údržbu domovního majetku.

Rovněž organizace a podniky ekonomicky řízené ústředním výborem Národní fronty (Sazka, vydavatelství a tiskařské podniky politických stran, ČSM, ROH, cestovní kanceláře ČSM a ČSTV, Ústřední tělovýchovná zařízení apod.), dále organizace a podniky svazu skladatelů, spisovatelů a výtvarných umělců se neuvažuje zdaňovat.

Přestože by bylo v zájmu vytvoření stejných ekonomických podmínek logické, aby i tyto organizace byly zdaňovány, vychází se při návrhu za skutečnosti, že jsou vytvořeny rozpočtové vztahy mezi státním rozpočtem a rozpočtem ÚV Národní fronty, ROH, KSČ a ministerstvem kultury, v nichž je vyjádřen fakt, že tyto organizace daň neplatí. Předkládaný návrh na osvobození těchto organizací vychází i z toho, že současná složitá situace, kdy uvedené řídící orgány musí řešit řadu složitých úkolů, není vhodná pro řešení tohoto problému.

3. Rozvoj drobného socialistického podnikání vyžaduje mimo jiné dostatečnou základnu dorostu. Z toho důvodu navrhuje se těm organizacím, které zajistí přijímání a výchovu učňů, poskytovat slevy na dani úměrné počtu učňů a druhu jejich výchovy. Dosud tyto slevy poskytovány nebyly.

4. Vycházeje ze sociálně politických aspektů účelnosti zajistit přiměřené zaměstnání pro občany se změněnou pracovní schopností navrhuje se poskytovat družstvům a podnikům invalidů slevy z daně, které vyrovnají v průměru menší efektivnost práce těchto občanů. Slevy by byly řešeny jednak paušální slevou ve výši 30% z daně, kterou obdrží všechny uvedené podniky a kromě toho by mohly národní orgány v rámci navrhovaného zmocnění poskytovat další slevy až do úplného osvobození od daně podle individuálních podmínek jednotlivých podniků. Pokud ani úplné osvobození od daně nezajistí družstvům a podnikům invalidů potřebné prostředky pro rozvoj, budou těmto podnikům poskytovány příspěvky (dotace).

5. Dosavadní intenzita zdanění akciových společností a ostatních nesocialistických organizací měla potlačovací charakter (daňové zatížení u zisků přes 80 000 Kčs ročně činí 9.2%).

Vzhledem k tomu, že se předpokládá zakládání akciových společností v rámci socialistického podnikání, je vhodné upravit daňové zatížení relativně úměrně ke státnímu sektoru, tj. na 60% ze zisku.

6. Aby bylo možno řešit některé specifické místní nebo oborové problémy, navrhují se příslušná zmocnění. Tak např. bude účelné povolovat daňové slevy organizacím

a) které zajišťují zaměstnanost v pohraničních a hospodářsky méně vyvinutých oblastech;

1) které zajišťují rozvoj nedostatkových služeb především pro obyvatelstvo a pokud by nedostatek finančních prostředků brzdil rozvoj těchto služeb;

c) společným družstevním podnikům zabývajícím se zemědělskou výrobou, společenským organizacím, družstvům nebo podnikům invalidů, které zajišťují společensky účelnou výrobu nebo služby a s ohledem na objektivní podmínky hospodaření docilují nižší hospodářské výsledky, nebo na jejich činnosti se podílejí dobrovolní pracovníci (členové, funkcionáři apod.) a výsledek jejich činnosti je používán k financování účelové činnosti;

d) vybraným spotřebním družstvům např. na Slovensku k zajištění prostředků na rozvoj těchto organizací.

Navrhovaná úprava zdanění se projeví ve snížení příjmu státního rozpočtu a rozpočtů národních výborů oproti dosavadnímu stavu o cca 120 mil. Kčs; z toho činí snížení u komunálních služeb, místního průmyslu a podniku Sběrných surovin cca o 200 mil. Kčs, naproti tomu u výrobních družstev se uvažuje se zvýšením daně o cca 80 mil. Kčs.

Kromě toho slevy na výuku učňů a pro výrobní družstva invalidů činí dalších cca 65 mil. Kčs. Předpokládané zvýšení investičních i provozních dotací je odhadováno na cca 150 mil. Kčs a odklad odvodů z odpisů na cca 1.85 mil. Kčs; naproti tomu zrušení dotací k hrubému důchodu a tržbám činí cca 232 mil. Kčs.

Celkové snížení příjmů státního rozpočtu činí cca 280 mil. Kčs. S přihlédnutím k tomu, že příspěvky na nemocenské pojištění ve výši cca 660 mil. Kčs, které dosud tvořily příjem rozpočtů národních výboru a ministerstvo financí tuto částku hradilo Ústřední radě odborů ze státního rozpočtu, budou od 1. 1. 1969 poukazovány podniky přímo Ústřední radě odborů, bude celkový vliv tento:

Předpokládaný dopad je předběžný. Bude zpřesněn při projednání rozpočtů národních výborů v rámci sestavování státního rozpočtu na rok 193 a bude na něj vzat zřetel při stanovení souhrnného finančního vztahu.

U ostatních organizací a podniků nedojde vcelku ke změně daňového zatížení a dojde jen k mírnému zvýšení výnosu daně v důsledku zvýšeného počtu poplatníků.

V Praze dne 25. listopadu 1968.