ze dne ..................... 1968

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

(1) Federální výbory jsou ústředními orgány státní správy Československé socialistické republiky.

(2) Federální výbory se skládají ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

§ 2

(1) Federální výbor má 6 až 12 členů.

(2) Počet členů každého federálního výboru stanoví vláda Československé socialistické republiky.

§ 3

(1) Předsedou federálního výboru je ministr federální vlády.

(2) Místopředsedu a ostatní členy federálního výboru jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky na návrh vlád obou republik. Je-li ministrem - předsedou federálního výboru občan České socialistické republiky, je místopředsedou federálního výboru občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak.

§ 4

(1) Federální výbor jedná a rozhoduje o otázkách náležejících do oboru jeho působnosti.

(2) V době mezi schůzemi federálního výboru může neodkladná opatření činit ministr - předseda federálního výboru v dohodě s místopředsedou federálního výboru. Tato opatření podléhají dodatečnému schválení federálního výboru.

§ 5

(2) Federální výbor se schází ke svým schůzím podle potřeby, nejméně však jednou měsíčně. Schůze federálního výboru svolává ministr - předseda.

(3) Ministr - předseda je povinen svolat schůzi federálního výboru, požádá-li o to některá národní část.

§ 6

Federální výbor se může usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. Opatření přijímá nadpoloviční většinou hlasů. Opatření federálního výboru podepisuje ministr - předseda.

§ 7

Ministra - předsedu federálního výboru zastupuje místopředseda federálního výboru.

§ 8

Přípravu jednání federálního výboru, realizaci jeho opatření a vyřizování běžných záležitostí zabezpečuje aparát federálního výboru.

§ 9

Vycházeje z čl. 82 ústavního zákona a československé federaci a z tohoto zákona, vydá si každý federální výbor jednací řád.

§ 10

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Ústavní zákon o československé federaci upravuje v základních rysech činnost federálních výborů jako ústředních orgánů státní správy ČSSR založených na zásadě kolektivního rozhodování (čl. 82). Ve složení federálních výborů se uplatňuje zásada parity; při úpravě pravidel o rozhodování federálních výborů se respektuje postavení předsedy výboru jakožto ministra federální vlády ústavně odpovědného za daný úsek státní činnosti i stanovisko národních částí, z nichž se federální výbor skládá. Je to vyjádřeno jednak právem ministra pozastavit opatření výboru, s nímž nesouhlasí, a předložit věc k rozhodnutí vládě. Obdobně každá národní část má právo požádat vládu o přezkoumání opatření výboru, jestliže s ním nesouhlasí.

Ústavní zákon o československé federaci zároveň svěřil zákonu, aby upravil složení a způsob jednání federálních výborů.

Tento úkol se plní předloženým návrhem zákona.

Návrh především řeší otázku počtu členů federálních výborů. V zájmu zabezpečení dělnosti výborů se počet jejich členů určuje rozpětím od 6 do 12 členů. Počet členů jednotlivých výborů bude diferencován, a to podle povahy jejich práce. Konkrétní počet členů každého výboru stanoví vláda ČSSR.

Jak vyplývá již z ústavního zákona, je předsedou federálního výboru ministr. V souladu se zásadami ústavního zákona o československé federaci se navrhuje zřídit funkci místopředsedy výboru; bude-li ministrem - předsedou občan České socialistické republiky, bude místopředsedou občan Slovenské socialistické republiky a naopak. Vychází se z toho, že místopředseda bude svou funkci vykonávat jako své povolání.

Podle § 3 odst. 2 jmenuje a odvolává místopředsedu a ostatní členy federálního výboru vláda ČSSR na návrh vlád obou republik.

V ustanovení § 4 se zdůrazňuje, že rozhodovací pravomoc přísluší federálnímu výboru jako sboru. Vznikne-li nezbytná potřeba řešit některé otázky bezodkladně, bude podle navrženého zákona možné přijímat neodkladná opatření, o kterých rozhoduje ministr-předseda v dohodě s místopředsedou federálního výboru. Tato opatření podléhají dodatečnému schválení federálního výboru.

Aparát federálního výboru nebude mít rozhodovací funkce státní správy, nýbrž bude povolán připravovat jednání federálního výboru a organizovat provádění přijatých opatření. Aparát též bude vyřizovat běžné záležitosti spojené s chodem federálního výboru.

Ustanovení § 5 a 8 obsahují nezbytná pravidla o usnášení federálního výboru. Tato ustanovení spolu se zásadami vyjádřenými v ústavním zákoně zaručují, aby zájmy každé národní části mohly být účinně uplatněny i tehdy, když by pro nepřítomnost některého člena na schůzi výboru došlo k přehlasování některé národní části jako celku.

Provedení tohoto zákona si nevyžádá zvýšených nároků na financování státní správy ze státního rozpočtu; celkové náklady na státní správu v souvislosti s realizací federativního uspořádání se proti dosavadnímu stavu nezvýší.

V Praze dne 28. listopadu 1988

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.