Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968
IV. volební období
228
Vládní návrh
Zákon
ze dne ........................ 1968
o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu
Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
Federální statistický úřad
§ 1
(1) Zřizuje se Federální statistický úřad jako ústřední orgán státní správy Československé socialistické republiky.
(2) Federální statistický úřad řídí a za jeho činnost odpovídá jeho předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky.
(3) Předsedu Federálního statistického úřadu zastupuje místopředseda, kterého jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky. Je-li předsedou Federálního statistického úřadu občan České socialistické republiky, je místopředsedou Federálního statistického úřadu občan Slovenské socialistické republiky a naopak.
§ 2
(1) Zřizuje se Federální statistická rada, která se skládá ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Jejím předsedou je předseda Federálního statistického úřadu, ostatní její členy jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky na návrh vlád obou republik.
(2) Statut Federální statistické rady schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
§ 3
Federální statistický úřad a Federální statistická rada plní úkoly, připadající podle dosavadních předpisů Státnímu statistickému úřadu a Státní statistické radě, a to v rozsahu působnosti Československé socialistické republiky (čl. 23 ústavního zákona o československé federaci).
§ 4
Správa federálních hmotných reserv
(1) Z dosavadní Správy státních hmotných reserv se vytváří Správa federálních hmotných reserv.
(2) Správu federálních hmotných reserv řídí a za její činnost odpovídá její předseda, kterého jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky.
(3) O úkolech a činnosti Správy federálních hmotných reserv platí dosavadní předpisy. [Zákonné opatření č. 89/1964 Sb., o Správě státních hmotných reserv.] Její statut schvaluje vláda Československé socialistické republiky.
§ 5
Úřad pro patenty a vynálezy
a Úřad pro normalizaci a měření
Do doby, než nabude účinnosti nová zákonná úprava, působí Úřad pro patenty a vynálezy a Úřad pro normalizaci a měření podle dosavadních předpisů. [Zákon č. 34/1957 Sb., a vynálezech, objevech, a zlepšovacích návrzích:
Zákon č. 8/1952 Sb., o ochranných známkách a chráněných vzorech.
Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci.
Zákon č. 35/1982 Sb., o měrové službě.
Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.] Předsedy těchto úřadů jmenuje a odvolává vláda Československé socialistické republiky. Oba úřady jsou podřízeny Federálnímu výboru pro technický rozvoj a výstavbu.
§ 6
Státní arbitráž SSSR
Do doby, než nabude účinnosti nová zákonná úprava, působí orgány státní arbitráže podle dosavadních předpisů [Zákon č. 121/1962 Sb., o hospodářské arbitráži.]
§ 7
Státní banka československá
Státní banka československá zabezpečuje emisní činnost a její kontrolu, jakož i další úkoly podle dosavadních předpisů, [Zákon č. 117/1985 Sb., o Státní bance československé.] a to do doby, než nabude účinnosti zákon podle čl. 14 odst. 5 ústavního zákona o československé federaci.
§ 8
Správa Nejvyššího soudu a vojenských soudů
Dokud nenabude účinnosti ústavní zákon uvedený v čl. 14 ústavního zákona o československé federaci, zajišťuje řádný chod Nejvyššího soudu a vojenských soudů po stránce hospodářské, finanční a personální správa těchto soudů zřízená u Nejvyššího soudu. Vedoucí správy odpovídá za její výkon předsedovi Nejvyššího soudu. Náčelník vojenské složky správy je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a vojenského kolegia Nejvyššího soudu.
§ 9
Přechod práv a povinností z pracovně právních vztahů
Práva a povinnosti z pracovně právních vztahů přecházejí z dosavadních ústředních orgánů na příslušné federální orgány nebo na ústřední orgány České socialistické republiky, popř. na ústřední orgány Slovenské socialistické republiky. Zásady pro tento přechod stanoví vláda Československé socialistické republiky.
§ 10
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.
Důvodová zpráva
Z ustanovena čl. 83 ústavního zákona o československé federaci vyplývá, že mimo federální ministerstva a výbory zřizuje federace další orgány státní správy, pokud je jich třeba k zabezpečování těch činností a úkolů, které jsou v působnosti ČSSR.
Z dosavadních orgánů státní správy s celostátní působností, v jejichž čele není ministr, některé vykonávají takové činnosti, které patří do působnosti federace. Jde především o Státní statistický úřad, Správu státních hmotných reserv, Úřad pro patenty a vynálezy a Úřad pro normalizaci a měření. Bude proto nutno je nadále organizovat jako federální orgány, ovšem s určitými modifikacemi danými federativním státoprávním uspořádáním. Jsou to orgány z oblastí výlučné působnosti federace nebo z oblastí společné působnosti federace a obou republik.
Zbývající dosavadní orgány (Ústřední geologický úřad, Ústřední správa geodézie a kartografie, Úřad pro tisk a informace, Ústav státního technického dozoru, státní odborné inspekce) vyvíjejí činnosti v oblastech výlučné působnosti republik; budou proto organizovány jako orgány republik, a to na základě zákonů, které přísluší vydat České a Slovenské národní radě.
K jednotlivým ustanovením se uvádí:
K § 1 až 3: V oblasti sociálních a ekonomických informací patří podle čl. 23 ústavního zákona o československé federaci některé činnosti do působnosti federace. K jejich zabezpečování se navrhuje zřídit Federální statistický úřad a Federální statistickou radu. Ostatní činnosti budou zabezpečovány statistickými orgány, které si zřídí republiky.
Připravovaný zákon Federálního shromáždění o sociálních a ekonomických informacích přinese v rámci celkové právní úpravy tohoto úseku podrobnější vymezení působnosti federálních orgánů. Dokud tento zákon nenabude účinnosti, je účelné zachovat dosavadní právní předpisy, které však Federální statistický úřad může aplikovat jen v rozsahu působnosti federace. Tuto zásadu vyjadřuje ustanovení § 3 návrhu zákona.
K § 4: Vytváření a správa státních hmotných reserv patří do výlučné působnosti federace (čl. 7 ústavního zákona o československé federaci). Proto se navrhuje přeměnit dosavadní Správu státních hmotných reserv na federální orgán a podřídit ji federální vládě.
K § 5: Oblast normalizace, měr a vah a průmyslových práv patří do společné působnosti federace a obou republik (čl. 8 ústavního zákona o československé federaci). Vzhledem k tomu, že také v této oblasti se připravuje nová celková úprava ochrany výroby a obchodu a průmyslových prav, je účelné ponechat Úřad pro patenty a vynálezy i Úřad pro normalizaci a měření s dosavadní působností. Oba tyto úřady se podřizují Federálnímu výboru pro technický rozvoj a výstavbu. Z tohoto hlediska jde o vymezení základního vztahu samostatných nositelů státní správy, při zachování plné samostatnosti obou úřadů při plnění jejich zákonných úkolů. Tato zásada samozřejmě vylučuje jakékoliv zasahování do chodu těchto úřadů ze strany aparátu Federálního výboru pro technický rozvoj a výstavbu.
K § 6: Při projednávání ústavního zákona o organizaci soudů a prokuratury předvídaného v čl. 145 a v návaznosti na přípravu zákonné úpravy postavení socialistického podniku bude řešena otázka možného začlenění dosavadních funkcí hospodářské arbitráže do našeho soudnictví. Jeví se proto účelné výslovně zachovat dosavadní předpisy o Státní arbitráži ČSSR.
K § 7: Ústavní zákon o československé federaci stanoví, že emisní činnost a její kontrola přísluší bankovnímu systému, který se skládá z federální banky a národních bank obou republik (čl. 14). Do doby, než nabude účinnosti zákon Federálního shromáždění podle odst. 5 uvedeného článku, je nutné zachovat dosavadní právní postavení Státní banky československé.
K § 8: Ministerstvo spravedlnosti je podle zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, orgánem státní správy soudů, včetně soudů vojenských.
Podle dosavadní úpravy státní správa soudů zahrnuje dvě skupiny úkolů. Do prvé skupiny náleží úkoly správy ve vlastním, užším smyslu, spočívající v zajišťování řádného chodu soudů po stránce hospodářské, finanční a kádrové. Součástí těchto úkolů je vydávání instrukcí a směrnic v otázkách organizace a práce soudů, organizování a řízení politické a odborné výchovy soudců a ostatních pracovníků soudů a řízení soudů na úseku propagace právního řádu. Do druhé skupiny úkolů státní správy soudů je zahrnován tzv. dohled, spočívající v kontrole činnosti soudů. Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno v rámci dohledu zejména provádět prověrky práce okresních, krajských a vojenských soudů, sledovat soudní činnost, zobecňovat ji a navrhovat plénu Nejvyššího soudu vydání směrnic pro správný výklad zákonů a jiných právních předpisů.
Z pověření ministra spravedlnosti vykonávají podle uvedeného zákona úkoly správy u okresních a krajských soudů a u Nejvyššího soudu předsedové těchto soudů. Správu vojenských soudit vykonává zvláštní správa ministerstva spravedlnosti.
Na dobu, než nabude účinnosti ústavní zákon o soudech a prokuratuře, je třeba upravit správu Nejvyššího soudu a vojenských soudů.
Základním hlediskem pro řešení této otázky je zásada, že rozhodovací činnost soudů musí být ve všech stupních oddělena od správy soudů. Důslednému uplatnění tohoto principu odpovídá požadavek, aby správa soudů byla vymezena jen úkoly zabezpečování řádného chodu soudů po stránce hospodářské, finanční a personální a aby orgány justiční správy nevykonávaly nad rozhodovací činností soudů dohled. Toto řešení je v souladu s ústavní zásadou, že na soudní činnost všech soudů dozírá Nejvyšší soud, který je nejvyšším soudním orgánem.
Pokud jde o správu Nejvyššího soudu a soudy vojenské, jejichž rozhodovací činnost se zatím vztahuje na činnost všech soudů v obou republikách, jeví se jako nejvhodnější svěřit výkon jejich správy orgánu Nejvyššího soudu. Tímto orgánem bude správa Nejvyššího soudu a vojenských soudů, jejíž vedoucí bude z výkonu funkce odpovědný předsedovi Nejvyššího soudu. Vzhledem k právním předpisům upravujícím služební poměry vojáků, je třeba stanovit, že náčelník vojenské složky této správy je nadřízeným všech vojáků činných u vojenských soudů a u vojenského kolegia Nejvyššího soudu.
Podle zákona o advokacii (zák. č. 57/1963 Sb.) vykonává ministr spravedlnosti dohled na činnost a hospodaření advokacie. Protože advokacie vytváří své ústřední orgány (Ústředí české advokacie a ústředí slovenské advokacie) jen v rámci republik, není třeba v navrhovaném zákoně tuto otázku upravovat.
K § 9: V souvislosti se zřízením federálních a republikových orgánů dojde k nutnému přesunu pracovníků z dosavadních orgánů na orgány nově vzniklé, a to jak federální, tak i republikové. Pokud jde o pracovně právní poměry, řeší tuto situaci zákoník práce (§ 249 a násl.), z něhož vyplývá, že dochází k přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů; zákoník práce přitom ukládá orgánu, který o rozdělení organizace rozhodl, určit, která z organizací přejímá od dosavadní organizace práva a povinnosti z pracovně právních vztahů. Tuto zásadu vyjadřuje navržené ustanovení s tím, že konkretizace tohoto úkolu se ukládá federální vládě.
* * *
Předkládaný návrh zákona spolu s některými dalšími návrhy zákonů předpokládá zrušení četných zákonných ustanovení, týkajících se zejména organizace státní správy a působnosti jejích orgánů. Značná část takových ustanovení bude dotčena dalším připravovaným zákonem, totiž zákonem o působnosti federálních ministerstev a federálních výborů. Z důvodů přehlednosti budou všechna zrušovací ustanovení zahrnuta do návrhu uvedeného zákona.
Provedení zákona si nevyžádá zvýšených nároků na financování státní správy ze státního rozpočtu; celkové náklady na státní správu v souvislosti s realizací federativního uspořádání se proti dosavadnímu stavu nezvýší.
V Praze dne 26. listopadu 1988
Předseda vlády:
Ing. Černík v. r.