Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

230

Návrh

výboru ústavně právního

na vydání zákona

o Kontrolní komoře Československé socialistické republiky

Výbor ústavně právní navrhuje podle čl. 52 ústavy, aby se Národní shromáždění usneslo na tomto zákoně:

Zákon

ze dne ................................. 1968

o Kontrolní komoře Československé socialistické republiky

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

Zřizuje se Kontrolní komora Československé socialistické republiky (dále jen "Kontrolní komora" jako kontrolní orgán Federálního shromáždění.

Část první

Postavení Kontrolní komory

§ 2

(1) Kontrolní komora je federálním ústředním kontrolním orgánem, odpovědným Federálnímu shromáždění, které její činnost usměrňuje.

(2) Kontrolní komora je nezávislá na vládě a ostatních výkonných orgánech Československé socialistické republiky.

Část druhá

Působnost a zaměření činnosti Kontrolní komory

§ 3

(1) Kontrolní komora vykonává kontrolu v rámci kontrolní působnosti Federálního shromáždění.

(2) Kontrolní komoře přísluší:

a) prověřovat tvorbu a užití prostředků státního rozpočtu federace, včetně způsobu plnění jeho příjmové a výdajové části výkonnými orgány a organizacemi hospodařícími s jeho prostředky,

b) prověřovat výsledky rozpočtového hospodaření a státní závěrečný účet federace a předkládat své stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu federace Federálnímu shromáždění; zveřejňovat své stanovisko ke státnímu závěrečnému učtu federace,

c) kontrolovat hospodaření s hmotnými, finančními a ostatními prostředky federace a s jejich zdroji, včetně emisní činnosti, úvěru a dluhů Československé socialistické republiky, jakož i s prostředky federálních účelových fondů,

d) kontrolovat stav a úroveň vyřizování stížností podnětů občanů a závažné z nich prověřovat.

(3) Kontrolní komora podle požadavků Federálního shromáždění:

a) zjišťuje, jak jsou prováděny zákony a opatření Federálního shromáždění a ověřuje jejich soulad s potřebami společnosti,

b) prověřuje plnění zákonem schváleného státního plánu rozvoje hospodářství federace.

(4) Při výkonu kontrolní činnosti Kontrolní komora zkoumá zákonnost, účelnost a hospodárnost prověřovaných skutečností. Posuzuje je z hlediska naplňování politických, ekonomických, kulturních a sociálních cílů vytyčených Federálním shromážděním a z hlediska správné funkce státního mechanismu a účinnosti řídící práce kontrolovaných orgánů a organizací.

§ 4

(1) Kontrolní komora se vyjadřuje k návrhům právních předpisů, vydávaných federálními ústředními orgány státní správy a upravujících způsob rozpočtového hospodaření, vedení účetnictví nebo způsob výkonu kontrolní činnosti.

(2) Kontrolní komora:

a) zabezpečuje výzkum v oboru kontroly a odbornou výchovu v oblasti kontroly pro svou potřebu a podle dohody též pro potřebu jiných orgánů,

b) dává k dispozici jiným orgánům své poznatky získané z kontrolní a výzkumné činnosti, které slouží ke zdokonalování metod, postupu a techniky při výkonu kontroly,

c) rozvíjí vlastní publikační činnost související s její působností.

(3) Kontrolní komora rozvíjí mezinárodní styky v oboru kontroly. Při plnění povinností vyplývajících z jejího členství v mezinárodních organizacích kontrolních orgánů a při uskutečňování dalších mezinárodních styků spolupracuje s kontrolními orgány národních rad.

Část třetí

Organizace Kontrolní komory

§ 5

Kontrolní komoru tvoří její předseda, místopředseda, rada a pracovníci.

§ 6

(1) V čele Kontrolní komory je předseda, který řídí její činnost.

(2) Předseda předkládá Federálnímu shromáždění návrhy plánů a výsledky kontrolní činnosti Kontrolní komory.

(3) Předseda má právo účastnit se schůzí Federálního shromáždění, jeho sněmoven a všech jeho orgánů a schůzí vlády Československé socialistické republiky; požádá-li o slovo, musí mu být uděleno.

(4) Předsedu zastupuje místopředseda.

(5) Předseda a místopředseda jsou postaveni na roveň členům vlády Československé socialistické republiky.

§ 7

(1) Rada je poradním orgánem předsedy. Činnost rady organizuje a řídí předseda Kontrolní komory.

(2) Předseda předkládá radě k projednání návrhy plánů kontrolní činnosti Kontrolní komory, stanovisko Kontrolní komory ke státnímu závěrečnému účtu federace, výsledky nejzávažnějších kontrolních akcí a zprávy o kontrolní činností Kontrolní komory.

(3) Rada se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Nesouhlasí-li předseda s usnesením rady nebo nebude-li při jednání rady dosažena většiny hlasů, je předseda povinen při předkládání příslušného materiálu Federálnímu shromáždění uvědomit je a rozdílných stanoviscích.

Část čtvrtá

Volba a odvolání předsedy, místopředsedy a členů rady Kontrolní komory

§ 8

Předsedu a místopředsedu volí Federální shromáždění na dobu svého volebního období. Bude-li zvolen předsedou občan České socialistické republiky, bude zvolen místopředsedou občan Slovenské socialistické republiky nebo naopak.

§ 9

Členy rady volí federální shromáždění na dobu svého volebního období v paritním složení z občanů České socialistické republiky a z občanů Slovenské socialistické republiky. Počet členů rady stanoví Federální shromáždění.

§ 10

(1) Předsedu, místopředsedu a členy rady volí Federální shromáždění z řad předních odborníků teorie a praxe.

(2) Funkce předsedy, místopředsedy a členů rady je neslučitelná s funkcí člena předsednictva Federálního shromáždění, člena vlády a vedoucího ústředního orgánu státní správy Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky a s funkcí soudce.

(3) Předseda, místopředseda a členové rady skládají po svém zvolení do rukou předsedy Federálního shromáždění tento slib: "Slibuji na svou čest, že budu funkci vykonávat svědomitě, řídit se ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky a důsledně hájit zájmy republiky a lidu."

(4) Předseda, místopředseda a členové rady jsou z výkonu funkce odpovědni Federálnímu shromáždění, které je může odvolat.

§ 11

Předseda, místopředseda a členové rady zůstávají ve svých funkcích i po uplynutí volebního období, dokud nově zvolené Federální shromáždění nezvolí nového předsedu, místopředsedu a členy rady.

Část pátá

Povinnosti a oprávnění Kontrolní komory a povinnosti orgánů a organizací vůči ní

§ 12

Kontrolní pracovníci jsou povinni:

a) postupovat při kontrole tak, aby zajistili pravdivost, úplnost a průkaznost svých kontrolních zjištění,

b) projednat výsledky kontrolního zjištění s těmi pracovníky, kteří jsou odpovědni za vznik a trvání zjištěných závad, vyžádat si jejich vysvětlivky a prověřit jejich námitky proti pravdivosti, úplnosti a průkaznosti kontrolních zjištění,

cj projednat výsledky kontrolního zjištění s vedoucími kontrolovaných orgánů a organizací.

§ 13

(1) Kontrolní pracovníci jsou oprávněni ke všem úkonům potřebným k výkonu kontroly nebo ke splnění jiného úkolu Kontrolní komory; zejména mohou požadovat, aby jim byly ve stanovené lhůtě předloženy spisy, plány, účetní písemnosti a jiné písemné podklady bez rozdílu stupně utajení, předány pravdivé a úplné písemné i ústní zprávy o určitých skutečnostech nebo vysvětlivky o příčinách zjištěných závad.

(2) Obdobná oprávnění jako v odstavci 1 mají při výkonu své funkce členové rady.

§ 14

(2) Kontrolované i ostatní orgány a organizace, jejich funkcionáři a pracovníci jsou povinni vytvořit pro Kontrolní komoru potřebné podmínky pro její činnost a poskytovat jí potřebnou součinnost (§ 13).

(2) Funkcionáři a vedoucí pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni na požádání dostavit se do Kontrolní komory k projednání výsledků kontroly.

§ 15

Pokud kontrolované orgány a organizace bez průtahů nepodají Kontrolní komoře písemnou zprávu o opatřeních, která uskuteční k odstranění zjištěných závad i jejich příčin nebo písemnou zprávu o výsledcích uskutečněných opatření, anebo pokud bez průtahů neodstraní zjištěné závady, vyrozumí Kontrolní komora věcně příslušný orgán nebo Federální shromáždění.

§ 16

(1) Tomu, kdo ztěžuje činnost kontrolních pracovníků tím, že ve stanovené lhůtě nevytvoří pro ně potřebné podmínky pro výkon kontroly nebo neposkytne na požádání potřebnou součinnost (§ 14 odst. 1), může kontrolní pracovník uložit pořádkovou pokutu do 1000,- Kčs. Pořádková pokuta může být uložena i opětovně, nebyla-li taková povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě. Pro řízení platí obecné předpisy o správním řízení.

(2) Pořádkové pokuty se odvádějí do státního rozpočtu federace.

Část šestá

Členové rady Kontrolní komory

§ 17

(1) Člen rady nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru.

(2) Organizace, u níž je člen rady v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu umožnit výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno. Náhradu ušlého výdělku a cestovních a jiných výdajů poskytuje členům rady Kontrolní komora; jejich výše se řídí obecnými právními předpisy.

Část sedmá

Pracovnici Kontrolní komory

§ 18

(1) Pracovní poměry pracovníků se řídí ustanoveními zákoníku práce.

(2) Platové poměry pracovníků se řídí přiměřeně předpisy platnými pro pracovníky federálních ústředních orgánů státní správy. Mzdovou soustavu a kvalifikační předpoklady pro pracovníky stanoví předseda.

Část osmá

Společná a závěrečná ustanovení

§ 19

Členové rady a pracovníci jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, o němž se dovědí při své činnosti. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení funkce (pracovního poměru). O zproštění této povinnosti rozhoduje předseda.

§ 20

Kontrolní komora může používat při výkonu kontroly externích odborníků, jakož i vyžadovat si znalecké posudky. Externí odborníci mají v rozsahu daného pověření tatáž oprávnění (§ 13 odst. 1) a tytéž povinnosti (§ 12 a 19) jako kontrolní pracovníci.

§ 21

Výši odměny za výkon funkcí předsedy a místopředsedy stanoví předsednictvo Federálního shromáždění.

§ 22

(1) Ústřední komise lidové kontroly se zrušuje; do té doby, než předseda a místopředseda Kontrolní komory budou zvoleni, plní jejich funkci předseda a místopředsedové Ústřední komise lidové kontroly.

(2) Pracovníci Ústřední komise lidové kontroly stávají se pracovníky Kontrolní komory.

(3) Prostředky stanovené státním plánem a státním rozpočtem pro Ústřední komisi lidové kontroly připadají Kontrolní komoře, která převezme také správu majetku svěřeného Ústřední komisi lidové kontroly a vykonává i ostatní majetková práva a povinnosti, které jí příslušely.

(4) Po zřízení kontrolního orgánu České národní rady (čl. 107 odst. 1 písm. ch) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci) dohodnou se předseda Kontrolní komory a vedoucí kontrolního orgánu České národní rady o uvolnění pracovníků a o převedení prostředků, správy majetku a ostatních majetkových práv a povinností převzatých Kontrolní komorou podle odstavců 2 a 3 pro kontrolní orgán České národní rady.

(5) Institut kontroly [zřízení Institutu kontroly a vydání jeho statutu byly oznámeny v částce č. 6/1968 Ústředního věstníku.] je rozpočtovou organizací podřízenou Kontrolní komoře. O způsobu zabezpečení výzkumné a výchovné činnosti ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) pro potřebu národních orgánů bude rozhodnuto v dohodě s příslušnými orgány České národní rady a Slovenské národní rady.

§ 23

Zrušují se tato ustanovení zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly, ve znění zákona č. 85/1968 Sb.:

a) ustanovení části druhé,

b) ustanovení částí první a šesté a § 32 v rozsahu, v němž se vztahují na Ústřední komisi lidové kontroly.

§ 24

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1969.

Důvodová zpráva

Obecná část

Do pravomoci Federálního shromáždění podle čl. 36, písm. ch) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci přísluší zřídit zákonem svůj kontrolní orgán.

To má umožnit, aby si Federální shromáždění nezávisle na výkonných orgánech mohlo získávat objektivní kontrolní informace pro své jednání a rozhodování. Činnost kontrolního orgánu Federálního shromáždění musí navazovat na jeho působnost vymezenou ústavním zákonem o československé federaci.

Podle ústavního zákona a československé federaci patří do výlučné pravomoci Československé socialistické republiky kontrola činnosti všech federálních orgánů (č. 7). Ve výčtu oprávnění Federálního shromáždění zdůrazňuje ústavní zákon jeho právo kontrolovat činnost vlády a jejích členů, dále prověřovat plnění střednědobého národohospodářského plánu a rozpočtu federace a schvalovat státní závěrečný účet federace a konečně zjišťovat, jak jsou prováděny ústavní a jiné zákony Federálního shromáždění, a to bez rozdílu, zda je provádějí federální nebo republikové orgány (čl. 36, 84 a 85).

Zákon vychází z objektivních potřeb zabezpečování parlamentní kontroly a socialistické demokracie, jakož i ze zkušeností při uskutečňování vrcholné kontroly v jiných státech.

Kontrola moci výkonné, zejména jejího finančního hospodaření a hospodaření s veřejnými prostředky, je rozvinuta v různém rozsahu ve všech demokratických a průmyslově vyvinutých státech. Jejich parlamenty používají k získání potřebných objektivních odborných informací pro plnění své kontrolní funkce služeb speciálních kontrolních institucí.

Navržená úprava spočívá na těchto hlavních zásadách:

- Kontrolní komora bude samostatným orgánem, odpovědným ze své činnosti Federálnímu shromáždění, které bude jeho činnost usměrňovat;

- Kontrolní komora je orgánem monokraticky organizovaným; v jejím čele bude předseda, který bude základní otázky, jež bude předkládat Federálnímu shromáždění, projednávat v radě Kontrolní komory; bude povinen o rozdílných stanoviscích uvědomit Federální shromáždění;

- rada je poradním orgánem předsedy Kontrolní komory; sestává z předních odborníků vědy a praxe; zásadně se tedy liší svou funkcí a skladbou od dosavadního kolektivního řídícího orgánu Ústřední komise lidové kontroly;

- předseda, místopředseda a členové rady budou voleni Federálním shromážděním na dobu jeho volebního období;

- působnost Kontrolní komory vychází z působnosti Federálního shromáždění a dává mu možnost získat kontrolní poznatky prakticky v celé šíři jeho potřeb. Vzhledem k určujícímu vlivu stavu a vývoje ekonomiky na životní úroveň obyvatelstva, prosperitu státu, politický i kulturní vývoj společnosti je třeba rozvinout kontrolní působnost zastupitelských sborů především v této významné oblasti dosud fakticky kontrolně nepokryté; kontrolní činnost Kontrolní komory bude tedy oproti dosavadní praxi podstatně výrazněji zaměřena na ekonomické otázky, zejména na oblast státního rozpočtu;

- z dosavadních oprávnění Ústřední komise lidové kontroly zachovávají se jen ta, která mají zajistit nerušené plnění úkolů Kontrolní komory; ostatní oprávnění představující zásahy do řídící pravomoci kontrolovaných orgánů a organizací se nepřejímají;

- Ústřední komise lidové kontroly se zrušuje a její pracovníky i rozpočtované prostředky na její činnost přejímá Kontrolní komora; po zřízení kontrolního orgánu České národní rady dojde k uvolnění pracovníků a převedení prostředků pro kontrolní orgán České národní rady.

Podrobnosti obsahuje zvláštní část.

Zvláštní část

K § 1:

Název kontrolního orgánu vyjadřuje povahu jeho působnosti ("kontrolní"), odráží způsob jeho specifické organizace ("komora") a posléze vyjadřuje jeho postavení jako federálního ústředního kontrolního orgánu ("Československé socialistické republiky").

K části první (§ 2):

Ve vztahu k Federálnímu shromáždění bude postavení Kontrolní komory jako orgánu jemu odpovědného spočívat v tom, že Kontrolní komora bude kontrolu vykonávat pro potřebu Federálního shromáždění, které bude její činnost usměrňovat. Přitom bude Kontrolní komora organizačně samostatná.

Z postavení Kontrolní komory jako orgánu čistě parlamentní kontroly a z její působnosti vyplývá potřeba její neodvislosti ve výkonu kontrolní funkce na vládl a ostatních výkonných orgánech Československé socialistické republiky.

K části druhé (§ 3 a 4):

Působnost a zaměření činnosti Kontrolní komory vychází z principů politického systému uplatňovaného v naší společnosti, plně respektuje nové státoprávní uspořádaní ČSSR a odpovídá změněnému způsobu řízení v našem národním hospodářství.

Za účelem posílení kontrolní funkce nejvyššího zastupitelského sboru Kontrolní komora vykonává kontrolu výhradně pro jeho potřeby. Svoji kontrolní činnost zaměřuje tak, aby napomáhala parlamentu k uskutečňování jeho kontrolní funkce ve vztahu k vládě a ostatním ústředním orgánům státní správy.

Kontrolní komora odvozuje svoji působnost od působnosti Federálního shromáždění. To znamená, že vykonává kontrolu v rámci kontrolní působnosti Federálního shromáždění, kterou nemůže překročit, je proto věcná působnost Kontrolní komory vymezena v souladu s příslušnými ustanoveními ústavního zákona o československé federaci.

Vzhledem k určujícímu vlivu stavu a vývoje ekonomiky na životní úroveň obyvatelstva, politický, kulturní a sociální vývoj společnosti, bude Kontrolní komora rozvíjet svoji činnost pro potřeby Federálního shromáždění především v této významné oblasti. Tímto směrem zaměřená působnost umožní Kontrolní komoře poskytovat pro Federální shromáždění takové informace, které Federálnímu shromáždění mohou sloužit jako jeden z důležitých podkladů pro jeho rozhodování a pro reálné usměrňování výkonné sféry.

Z těchto důvodů se kontrola nejdůležitějších nástrojů, jejichž prostřednictvím prosazuje parlament svoji kontrolní funkci vůči výkonné sféře, stává trvalým úkolem Kontrolní komory, který Kontrolní komora plní na základě své vlastní kompetence odvozená z tohoto zákona - § 3 odst. 2 písm. a) a b).

V odstavci 2 písm. a) jde o kontrolu státního rozpočtu, která naváže na dosavadní praxi a zkušenosti. Jeho kontrole bude však nutno v činnosti Kontrolní komory věnovat soustavnější a hlubší pozornost. To přispěje k tomu, aby Federální shromáždění a jeho poslanci byli podrobněji informováni o skutečných výsledcích rozpočtového hospodaření a aby se mohli opřít o dostatek objektivních podkladů pro posouzení postupu vlády a jejích orgánů při zabezpečování plnění státního rozpočtu federace.

Kontrole budou podrobeny jak výdaje, tak i příjmy státního rozpočtu, které budou posuzovány z hlediska zákonnosti, hospodárnosti a účelnosti. V podstatě půjde o posuzování státního rozpočtu federace z pozice jeho aktivní úlohy v řízení rozvoje národního hospodářství a celé naší společnosti.

Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat plnění státního rozpočtu v průběhu roku; bude proto třeba uskutečňovat běžnou kontrolu jeho plnění se zvláštním zaměřením na provádění změn rozpočtu nebo nedodržení rozpočtových částek.

Je žádoucí, aby k návrhu státního rozpočtu federace byly dávány Federálnímu shromáždění k dispozici kontrolní poznatky, event. ověřovány vybrané otázky.

Aby plnění státního rozpočtu mohlo být podrobeno takovéto důsledné kontrole, je třeba provést úpravu celého dosavadního rozpočtového systému a závazně upravit v příslušných předpisech týkajících se rozpočtového a finančního hospodaření konkrétní podmínky umožňující výkon kontroly.

Podle odstavce 1 písm. b) bude Kontrolní komora prověřovat výsledky rozpočtového hospodaření a státní závěrečný účet federace a na základě této kontroly předkládat Federálnímu shromáždění stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu federace. Za účelem rozvíjení veřejná kontroly nad hospodařením státními prostředky bude Kontrolní komora zveřejňovat stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu, případně další zprávy o své kontrolní činnosti.

Obdobně jako plnění kontrolních úkolů v oblasti státního rozpočtu a státního závěrečného účtu stává se součástí trvalé působnosti kontrolní komory i kontrola jmění federace, a to jak jeho hmotná součást, tak i finanční a ostatní prostředky, jakož i zdroje těchto prostředků včetně vnějšího i vnitřního dluhu. Tím se vytvářejí předpoklady, aby pod kontrolu parlamentu se dostala oblast, která spolu s běžnými příjmy a výdaji státního rozpočtu přímo působí na životní úroveň obyvatelstva a dlouhodobě ji ovlivňuje.

Při této kontrole se bude Kontrolní komora zabývat tím, jak se pečuje o majetek federace a účelové fondy federace, a bude posuzovat nakládání a hospodaření s tímto majetkem a s prostředky účelových fondů z hlediska zákonnosti, hospodárnosti a účelnosti, a to ve všech orgánech a organizacích, které spravují státní majetek federace a účelové fondy federace.

Kontrolní komora bude dále poskytovat Federálnímu shromáždění podklady zejména pro jeho rozhodování a pro dohled v oblasti měnové, devizové a úvěrové ve smyslu ústavního zákona o československé federaci. Respektuje se přitom úloha federální emisní banky v emisní činnosti a její kontrole. Kontrolní komora nebude emisní banku dublovat, ale bude uskutečňovat kontrolu nad její činností, zejména nad zajištěním a plněním opatření Federálního shromáždění směřujících k upevnění pozice čs. měny. Půjde také o to, získávat kontrolní poznatky pro jednání Federálního shromáždění o záměrech a situaci v této oblasti.

V té souvislosti je v činnosti Kontrolní komory předpokládána i kontrola z hlediska likvidity čs. státu v oblasti devizového styku a úvěrových vztahů k zahraničí, včetně otázky efektivního zapojení československé ekonomiky do mezinárodní dělby práce. Pro komplexnost finanční kontroly počítá se i s kontrolou tvorby a užití finančních rezerv federace, mezistátních půjček, vnějších dluhů federace, hospodaření s účelovými fondy v rámci federace apod. Perspektivně bude třeba počítat i s kontrolou v oblasti vnitřního státního dluhu, a to jak z hlediska jeho odůvodněnosti, krytí a užití, tak i plnění závazků vůči věřitelům.

Plněním úkolů uvedených v odstavci 2 pod písm. c) bude Kontrolní komora napomáhat k řádnému provádění čl. 29 ústavy, podle něhož mají občané právo obracet se k zastupitelským sborům a ostatním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi a státní orgány jsou povinny odpovědně a včas je vyřizovat.

Na rozdíl od kontrolních úkolů uvedených v odstavci 2, které mají trvalý charakter a které plní Kontrolní komora v rámci své vlastní zákonné kompetence, jsou v odstavci 3 uvedeny kontrolní úkoly, které bude plnit Kontrolní komora na základě požadavků Federálního shromáždění. Konkrétní věcné vymezení této značně široce pojaté působnosti bude určovat Federální shromáždění, a to s přihlédnutím ke kapacitním možnostem a specializaci pracovníků Kontrolní komory.

Podle odstavce 3 písm. a) bude Kontrolní komise zjišťovat, jak jsou prováděny zákony a opatření Federálního shromáždění a bude ověřovat jejich soulad s potřebami společnosti.

Konkrétní kontrolní úkoly v této oblasti a rozsah jejich zkoumání bude vymezovat Federální shromáždění. To umožní

- zabezpečit, aby Kontrolní komoře nebyly ukládány úkoly, které lze zajistit vhodněji jiným způsobem (např. orgány prokuratury);

- klást požadavky na Kontrolní komoru výběrovým způsobem podle stupně důležitosti v daném období;

- omezit univerzalitu v zaměření činnosti Kontrolní komory v zájmu nutné specializace umožňující požadovanou vysokou odbornost jejích pracovníků.

Při prověřování plnění národohospodářských plánů federace (odstavec 2 písm. b) půjde o plány, které bude Federální shromáždění schvalovat zákonem (tj. podle ústavního zákona o československé federaci plán střednědobý). Vzhledem k šíři problematiky, která je předmětem národohospodářského plánu, bude Kontrolní komora plnit svoje kontrolní úkoly v této oblasti opět podle požadavků Federálního shromáždění, a to z obdobných důvodů jako u písm. a). Přitom bude tato kontrola uskutečňována především z hlediska účinnosti řídící práce v dané oblasti. V té souvislosti bude tedy zkoumáno i působení ekonomických nástrojů řízení.

Návrhy plánů nebudou podléhat kontrole, ale Federálnímu shromáždění budou k jejich projednávání dávány k dispozici kontrolní poznatky.

Při výkonu kontrolní činnosti Kontrolní komora zkoumá podle odstavce 4 zákonnost, účelnost a hospodárnost prověřovaných skutečností. Ta znamená, že každý zkoumaný proces posuzuje z toho hlediska, jak je v souladu se zákony upravujícími tento proces, případně s těmi zákony, které tento proces ovlivňují. U všech kontrolních operací zkoumá, zda byly prováděny hospodárně a zda byly účelné. Účelnost je zde pojímána v nejširším slova smyslu, tedy nikoli pouze ve smyslu ekonomickém. Toto širší pojetí účelnosti je fakticky rozvedeno ve druhé větě tohoto odstavce.

Působnost Kontrolní komory uvedená v § představuje oblast činnosti, jejímž uskutečňováním vytváří Kontrolní komora předpoklady pro vlastni kontrolní činnost a působí na zvyšování úrovně kontrolní činnosti.

K části třetí (§ 5 - 7):

Kontrolní komora bude organizována monokraticky. V jejím čele bude předseda, který ji bude zastupovat navenek a rozhodovat všechny otázky náležející do její působnosti; ve vztahu k vnitřním organizačním článkům budu organizovat a řídit práci rady a pracovníků Kontrolní komory; bude tedy jediným řídícím a odpovědným vedoucím Kontrolní komory.

Rada Kontrolní komory bude odborným poradním orgánem předsedy Kontrolní komory.

Právo předsedy účastnit se schůzí Federálního shromáždění, jeho sněmoven a všech jeho orgánů a schůzí vlády Československé socialistické republiky vyplývá z postavení Kontrolní komory a má usnadnit plnění její funkce.

Plány kontrolní činnosti Kontrolní komory, jejichž návrhy bude předseda projednávat v radě a předkládat Federálnímu shromáždění, budou obsahovat trvalé kontrolní úkoly, které bude Kontrolní komora plnit z vlastní působnosti, i kontrolní úkoly, které bude plnit jen podle požadavků Federálního shromáždění. V tomto směru budou plány prostředkem k ukládání kontrolních úkolů Federálním shromážděním a k účelné časové a věcné koordinací obou částí plánu.

K části čtvrté (§ 8 - 11):

Protože Kontrolní komora bude kontrolním orgánem Federálního shromáždění, bude Federální shromáždění volit předsedu, místopředsedu i členy rady na dobu svého volebního období; je však třeba zajistit, aby do doby, než nově zvolené federální shromáždění zvolí nového předsedu, místopředsedu a členy rady, zůstali ve svých funkcích dosavadní předseda, místopředseda a členové rady.

Vzhledem k tomu, že Kontrolní komora bude ústředním federálním kontrolním orgánem, zajišťuje návrh paritu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky jak při obsazení funkcí předsedy a místopředsedy, tak ve složení rady.

Z postavení Kontrolní komory a funkce její rady vyplývá, že složení rady bude mít výrazně odborný charakter; rada bude složena především z odborníků rozhodujících úseků kontrolované sféry.

K části páté (§ 12 - 18):

Výsledky kontrolní činnosti Kontrolní komory musí sloužit orgánům nejvyššího zastupitelského sboru jako jeden ze spolehlivých podkladů pro jejich jednání a opatření. Zákon proto stanoví určité základní povinnosti, které je nutno v kontrolní práci tohoto orgánu důsledně dodržovat, aby byla zajištěna objektivita kontrolních zjištění a zaručena odpovědným pracovníkům i možnost včasné a účinné ochrany jejich právních zájmů.

Aby orgány Kontrolní komory mohly řádně splnit tyto základní povinnosti, poskytuje jim zákon nezbytná kontrolní oprávnění k zajištění rychlého, nerušeného a hospodárného výkonu kontroly nebo ke splnění jiného úkolu Kontrolní komory. Těmto oprávněním odpovídají v přiměřeném rozsahu povinnosti uložené v tomto směru kontrolovaným i jiným orgánům a organizacím, jejich funkcionářům a pracovníkům.

Právním prostředkem umožňujícím případně k nezbytnému vynucení zákonných povinností je institut pořádkové pokuty, který se (obdobně jako podle zák. č. 70/1967 Sb.) vztahuje zejména na neposkytnutí potřebné součinnosti (např. předložení vyžádaných písemných podkladů, podání zpráv nebo vysvětlivek aj.) při výkonu kontroly.

Navrhovaná úprava naproti tomu nepřejímá dosavadní opatření k zabezpečení výsledků kontroly (§ 23 až 25 zák. č. 70/1387 Sb.), tj. závazné pokyny k odstranění zjištěných závad, právo pozastavovat provádění nezákonného rozhodnutí nebo činnosti, právo ukládat za závažná porušení státní disciplíny důtky s pokutou až do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku a oprávnění podávat u soudu návrh na zahájení řízení na náhradu škody. Tato oprávnění totiž přes svou v podstatě subsidiární povahu neodpovídají postavení kontrolního orgánu nejvyššího zastupitelského sboru a byla by neúčelným zasahováním zvenčí do pravomoci řídících a dalších orgánů, kterým přísluší odstraňovat závady a vyvozovat důsledky z porušování povinností. Nebude-li touto cestou dosaženo nápravy, bude věc oznámena Federálnímu shromáždění.

K části šesté (§ 17):

Zákon zajišťuje možnost nerušeného plnění funkce členů rady Kontrolní komory a poskytuje jim záruku, že nebudou zkráceni na svých právech a nárocích z pracovního nebo obdobného poměru (zejména poměru člena družstva), dále řeší zákon otázku náhrady ušlého výdělku a výdajů s výkonem funkce spojených odkazem na příslušné obecné předpisy (tj. zejména příslušná ustanovení zákoníku práce a vyhlášky o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů).

K částí sedmé (§ 18).

Pracovně právní poměry pracovníků Kontrolní komory se řídí zákoníkem práce.

Vzhledem k postavení Kontrolní komory, která není článkem systému státní správy, je účelné stanovit, že platové poměry pracovníků Kontrolní komory se řídí přiměřeně předpisy platnými pro pracovníky federálních ústředních orgánů státní správy. Mzdovou soustavu, zejména nomenklaturu funkcí a základních platů i kvalifikační předpoklady pro pracovníky Kontrolní komory stanoví předseda Kontrolní komory.

K části osmé (§ 19 - 24):

Do doby, než budou zvoleni předseda a místopředseda Kontrolní komory, je třeba zajistit výkon jejich funkcí, a to dosavadním předsedou a místopředsedy Ústřední komise lidové kontroly.

Stejně je třeba zajistit personální a materiální vybavení Kontrolní komory z podstaty dosavadní Ústřední komise lidové kontroly; protože kontrolní orgán České národní rady vznikne později než Kontrolní komora, je třeba zajistit současně i vybavení kontrolního orgánu České národní rady.

V souladu s ustanovením čl. 144 ústavního zákona o československé federaci ruší navrhovaný zákon ze zákona č. 70/1967 Sb., ve znění zákona č. 85/1988 Sb. jen tu jeho část, která tvoří součást právního řádu federace; vztah ke zbývajícím jeho částem budou řešit zákony o kontrolním orgánu České národní rady a o kontrolním orgánu Slovenské národní rady.

* * *

Realizace zákona a Kontrolní komoře Československé socialistické republiky nebude znamenat zvýšené nároky na státní rozpočet. Ke snížení rozpočtovaných nákladů Kontrolní komory dojde po vyčlenění prostředků a uvolnění pracovníků pro kontrolní orgán České národní rady.

V Praze dne 28. listopadu 1968

Litvajová v. r.	akad. Knapp v. r.
ověřovatelka výboru ústavně právního	předseda výboru ústavně právního