Národní shromáždění Československé socialistické republiky 1968

IV. volební období

234

Vládní návrh

Zákon

ze dne ..................... 1968

o věrnostním přídavku horníků

Národní shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

§ 1

V uznání a ocenění věrnosti hornické práci poskytuje se pracovníkům v hornictví a hornickým učňům věrnostní přídavek horníků (dále jen "věrnostní přídavek").

§ 2

(1) Věrnostní přídavek se poskytuje v podnicích, závodech a provozech, jejichž předmětem činnosti je těžba a úprava uhlí, radioaktivních surovin, rud a některých dalších vyhrazených nerostů těžených hornickým způsobem, výstavba provozních děl a zařízení pro těžbu těchto nerostných surovin, jakož i v podnicích, jejíchž předmětem činnosti je vyhledávání a průzkum ložisek (dále jen "hornické organizace"); výčet dalších vyhrazených nerostů těžených hornickým způsobem schvaluje vláda Československé socialistické republiky.

(2) V hornických organizacích se poskytuje věrnostní přídavek pracovníkům, pokud pracují přímo v hornickém provozu nebo zabezpečují jeho technickou nebo ekonomickou přípravu, řízení a organizaci. Okruh těchto pracovníků podle pracovních činností popřípadě povolání se blíže vymezí v kolektivní smlouvě. Ve výjimečných a odůvodněných případech lze okruh těchto pracovníků rozšířit. Rozšíření okruhu na pracovníky provádějící hornickou technologií výstavbu a údržbu podzemních děl nehornických provozů schvaluje vláda Československé socialistické republiky.

(3) Věrnostní přídavek se poskytuje také

a) báňským záchranářům z povolání;

b) pracovníkům strojírenských organizací, pokud trvale provádějí údržbu přímo v hornických provozech;

c) pracovníkům výzkumných ústavů, pokud trvale pracují na výzkumných pracovištích v podzemí (včetně pokusných štol);

d) dlouhodobě uvolněným funkcionářům a pracovníkům orgánů příslušných odborových svazů a báňským inspektorům vykonávajícím vrchní dozor podle horního zákona [Zákon č. 41/1957 Sb., o využiti nerostného bohatství (horní zákon).], pokud k výkonu těchto funkcí přešli přímo z pracovišť, kde by jim věrnostní přídavek příslušel podle jiných ustanovení tohoto zákona.

§ 3

Nárok na věrnostní přídavek vzniká po třech letech trvání nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci (dále jen "čekací doba"). U pracovníků, kteří jsou podle rozhodnutí státní zdravotní správy z důvodu preventivní zábrany vzniku chorob z povolání po uplynutí stanovené doby převádění na jiné pracoviště, se čekací doba zkracuje na polovinu. Hornickým učňům přísluší věrnostní přídavek po uplynutí prvního roku učební doby.

§ 4

(1) Věrnostní přídavek se poskytuje zásadně v těchto ročních částkách:

a) pracovníkům trvale pracujícím v podzemí (včetně báňských záchranářů z povolání), na lomech a skrývkách a na povrchových pracovištích, kde dochází k bezprostřednímu styku s koncentrátem uranové rudy, jakož i pracovníkům, kteří z uvedených pracovišť přešli podle § 2 odst. 3 písm. d), v rozpětí 800 až 3800 Kčs;

b) ostatním pracovníkům v rozpětí 600 až 2300 Kčs;

c) hornickým učňům po úspěšném ukončení každého učebního roku v rozpětí 100 až 300 Kčs.

(2) Výše věrnostního přídavku podle obtížnosti a rizikovosti vykonávané práce a podle délky trvání nepřetržitého pracovního poměru se stanoví v kolektivní smlouvě v rámci rozpisu sazeb uvedených v odstavci 1 a v hornických organizacích ve výjimečných a odůvodněných případech i nad toto rozpětí.

§ 5

(1) Věrnostní přídavek se vyplácí ke Dni horníků za období hornického roku (od 1. července do 30. června).

(2) Pro vznik nároku na věrnostní přídavek je rozhodující splnění čekací doby a dalších podmínek stanovených v kolektivní smlouvě k 1. červenci příslušného roku. Při skončení, popřípadě vzniku pracovního poměru v průběhu hornického roku náleží pracovníkovi za každý ukončený kalendářní měsíc trvání pracovního poměru ¹/₁₂ příslušná roční částky.

(3) Věrnostní přídavek se nekrátí za dobu trvání překážek v práci, jestliže má pracovník za tuto dobu podle příslušných předpisů nárok na náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění, popřípadě na stipendium poskytované hornickou organizací. Při překážkách v práci bez nároku na náhradu mzdy a při neomluvené zameškané pracovní době (směně) krátí se věrnostní přídavek za podmínek a způsobem stanoveným v kolektivní smlouvě.

§ 6

(1) Do doby trvání nepřetržitého pracovního poměru v téže organizaci se započítává pracovníkům konajícím v hornické organizaci povolání, pro které byli vyučeni, též doba učebního poměru. Do doby trvání nepřetržitého pracovního pomru se rovněž započítává doba, po kterou pracovník přerušil zaměstnání v hornické organizaci v důsledku

a) politické, národnostní nebo rasova persekuce, účasti v odboji a služby v ozbrojených silách spojeneckých armád v době nesvobody; [Zákon č. 41/1957 Sb., o využiti nerostného bohatství (horní zákon).]

b) nezákonných rozhodnutí, byl-li pracovník rehabilitován;

c) výkonu veřejné funkce.

(2) V kolektivní smlouvě mohou být uvedeny i další doby, které se započítávají do doby nepřetržitého pracovního poměru v hornictví, zejména doba, po kterou nebyl pracovník zaměstnán v hornické organizaci v souvislosti s výkonem základní (náhradní) vojenské služby, doba dříve odpracovaná v hornické organizaci, doba úspěšně ukončeného studia na odborných a vysokých školách nebo doba zaměstnání v hornictví v zahraničí.

§ 7

(1) Pracovníku převedenému v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku náleží věrnostní přídavek, který by mu příslušel na jeho původním pracovišti. Stejný nárok má pracovník, který byl převeden po 20 letech práce v hornictví na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku.

(2) Pro pracovníky uvolněné z hornické organizace v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) platí zvláštní předpisy. [Vynos ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva hornictví ze dna 1. října 1968 č. j. XI.-1134/1. 10. 1968 a 42.3/3488/2475 (reg. v částce 45/1988 Sb.).]

§ 8

Věrnostní přídavek se nezapočítává do základu pro výpočet peněžitých dávek nemocenského pojištění a do průměrného výdělku [Zápočet věrnostního přídavku do hrubého výdělku pracovníka pro účely důchodového zabezpečení upravují předpisy o sociálním zabezpečení.].

§ 9

(1) Náklady na věrnostní přídavek podle § 4 odst. 1, popřípadě podle § 2 odst. 2 poslední věty, jsou součástí nákladů nevýrobní povahy a v rozpočtových organizacích součástí nákladů na ostatní výplaty fyzickým osobám. Poskytuje-li se věrnostní přídavek podle kolektivní smlouvy dalším pracovníkům (§ 2 odst. 2 věta třetí) nebo nad rozpětí stanovené v § 4 odst. 1, hradí se náklady z rozdělení hrubého důchodu a v rozpočtových organizacích z prostředků pobídkového fondu. Z těchto zdrojů může poskytnout věrnostní přídavek podle tohoto zákona i jiná organizace, než je uvedena v § 2, stanoví-li to kolektivní smlouva.

(2) Náklady na věrnostní přídavek funkcionářům a pracovníkům odborových orgánů (§ 2 odst. 3 písm. d) se hradí z prostředků hornické organizace, ze které pracovníci přešli k výkonu této funkce.

§ 10

V zájmu jednotného postupu při podrobnějším vymezení podmínek pro poskytování věrnostního přídavku podle tohoto zákona mohou hornické organizace v dohodě s příslušnými odborovými orgány dohodnout jednotné zásady a zahrnout je do kolektivní smlouvy.

§ 11

(1) Pracovníkům, kteří měli podle dosavadních předpisů nárok na věrnostní přídavek a podle tohoto zákona nesplňují podmínku čekací doby, náleží věrnostní přídavek v nejnižších částkách sazeb podle druhu vykonávané práce do doby, kdy jim vznikne nárok na věrnostní přídavek podle tohoto zákona.

(2) Ke Dni horníků 1969 se vyplatí věrnostní přídavek ve výši poloviny ročních částek stanovených v kolektivní smlouvě.

§ 12

Zrušují se:

1. vládní nařízení č. 21/1952 Sb., o věrnostním přídavku horníků;

2. vyhláška č. 155/1952 Ú. l., kterou se vydávají podrobné předpisy k provedení vládního nařízení o věrnostním přídavku horníků ve znění vyhlášky č. 18/1965 Sb.;

3. výnos ministerstva hornictví ze dne 1. dubna 1967 č. 10, o některých úpravách v poskytování věrnostního přídavku horníků (reg. v částce 17/1967 Sb.).

§ 13

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. února 1969.

Důvodová zpráva

Všeobecná část

1. Věrnostní přídavek horníků byl u nás poprvé zaveden zákonem č. 248/1949 Sb. Později byl upraven vládním nařízením č. 21/1952 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 155/1952 Ú. l. ve znění vyhlášky č. 16/1965 Sb. Tyto dosavadní předpisy zpracované před více než 15 lety zastaraly a jsou překonány nejen řadou organizačních a jiných změn v řízení resortů a změnami v jejich označení, ale principiálně zejména realizací zásad nové soustavy řízení. Některá věcná hlediska těchto předpisů (jako např. vazba věrnostního přídavku horníků na splnění plánu) jsou dokonce v rozporu s novou soustavou řízení, a ani vláda není zmocněna je měnit, protože vládní nařízení č. 21/1952 Sb. bylo vydáno s platností zákona. Proto mohla vláda k řešení vztahu výplaty věrnostního přídavku k plánu přijmout jen některá přechodná opatření.

Potřeba novelizace dosavadních předpisů o věrnostním přídavku se tak pociťuje řadu let. Byla proto zakotvena do planu práce vlády a ministerstvu hornictví bylo uloženo vypracovat v dohodě se zúčastněnými ústředními úřady a Ústřední radou odborů návrh potřebného právního předpisu.

Návrh zásad nové úpravy, který výrazněji vyjadřoval věrnost hornickému povolání a rizikovost a obtížnost hornické práce, byl po konzultaci s odbornými orgány vlády společně s ústředním výborem Odborového svazu pracovníků v hornictví předložen k projednání výborům Národního shromáždění. Návrh zásad byl výbory schválen a současně bylo doporučeno, aby při dalších pracích na návrhu zákona byly vzaty v úvahu náměty poslanců Národního shromáždění (např. úprava sazeb na lomových a skrývkových provozech s ohledem na efektivní vývoj těchto hornických provozů, vytvoření jistoty pracovníků tím, že sazby věrnostního přídavku nebudou snižovány v závislosti na hospodářských výsledcích, jednorázová výplata věrnostního přídavku a posílení úlohy kolektivních smluv).

2. Zásady byly pak znovu zaslány oborovým ředitelstvím a revírním výborům (oborovým komisím) Revolučního odborového hnutí k zaujetí stanoviska, a to zejména z toho důvodu, aby návrh zákona vyjadřoval některé nové momenty vzešlé z demokratizačního procesu a aby také reagoval na současně zpracovávaný dlouhodobý výhledový program resortu hornictví. K zásadám byla předložena řada dalších námětů, které pak byly shrnuty v prohlášení předsednictva ústředního výboru Odborového svazu pracovníků v hornictví ze dne 5. dubna 1968, v němž byl vysloven požadavek, aby konkrétní vymezení okruhu oprávněných pracovníků a výše sazeb byly ponechány v pravomoci hornických organizací v dohodě s příslušným orgánem ROH a aby tak byla v rámci nových zásad řízení posilována úloha kolektivních smluv a pravomoc hornických podniků.

3. Věrnostní přídavek není koncipován jako mzda nebo odměna za práci, ale jako odměna za věrnost hornickému povolání, tedy jako odměna za určitou výsluhu let práce v hornictví. V důsledku toho nemá navrhovaný zákon povahu mzdového předpisu, ale má být právním předpisem zvláštního druhu, který svěřuje maximální míru pravomoci hornickým organizacím spolu s orgány ROH tak, aby mohly v kolektivní smlouvě respektovat konkrétní podmínky pracovníků hornických provozů a pracovišť. Ve svých ustanoveních vychází návrh zákona z podmínek nové soustavy řízení a jeho hlavním účelem je vytvářet účinné předpoklady pro posilování věrnosti k hornické práci. Návrh zákona přitom vychází z ustanovení zákona č. 113/1968 Sb., o československé federaci, podle něhož patří do kompetence Československé socialistické republiky stanovit jednotné zásady sociální politiky.

4. Návrh zákona vychází z těchto zásad:

a) čekací doba pro nárok na věrnostní přídavek je prodloužena na tři roky, s výjimkou pracovníků zejména uranového průmyslu, kteří podléhají podle zvláštních předpisů státní zdravotní správy tzv. obměně (metodické pokyny ministerstva zdravotnictví ze dne 27. ledna 1967) a hornických učňů;

b) posiluje se úloha kolektivních smluv, ve kterých bude konkretizováno rozpětí sazeb právě tak jako jejich závislost na délce doby odpracované v hornictví;

c) výše ročních částek věrnostního přídavku se stanoví v kolektivní smlouvě podle rizikovosti a obtížnosti hornické práce. Z těchto hledisek se pracovníci zařazují do dvou základních skupin podle toho, zda trvale pracují v podzemí, na lomech a skrývkách a na povrchových pracovištích, kde dochází k bezprostřednímu styku s koncentrátem uranové rudy, nebo v ostatních provozech v hornických organizacích;

d) věrnostní přídavek se poskytuje také uvolněným funkcionářům a pracovníkům příslušných odborových svazů, jakož i báňským inspektorům vykonávajícím vrchní dozor podle horního zákona, pokud k výkonu funkce přešli přímo z pracovišť, kde by jim věrnostní přídavek příslušel;

e) počítá se i nadále se současnou praxí, že věrnostní přídavek se hradí z nákladů nevýrobní povahy. Zvýšení sazeb nad úroveň uvedenou v zákoně, popřípadě rozšíření výplaty věrnostního přídavku nad okruh pracovníků uvedený v zákoně, se hradí z rozdělení hrubého důchodu;

f) pro novou úpravu předpisů o věrnostním přídavku se volí z důvodů politických i legislativních forma zákona, protože s ohledem na tradici věrnostního přídavku by jiná forma úpravy vzbuzovala v hornické veřejnosti nežádoucí pochybnost.

5. Podle předběžných propočtů, vycházejících z inventurního šetření za hornický rok 1965/1966, představují náklady na věrnostní přídavek vyplývající z návrhu zákona při rozpětí ročních částek uvedených v § 4 odst. 1 návrhu částku cca 250 mil. Kčs ročně. Proti nákladům vyplaceným za hornický rok 1965/1966 jde o zvýšení o 87 mil. Kčs. Tento propočet však vychází z horních hranic rozpětí navrhovaných sazeb, které v praxi nebude vždy uplatněno. Kromě toho v posledních dvou letech došlo ke snížení počtu pracovníků v resortu hornictví, jimž by podle návrhu příslušel věrnostní přídavek, a to o cca 26 tisíc pracovníků.

V rámci racionalizačního programu bude docházet v příštích letech k dalšímu snižování počtu pracovníků, přičemž jen v letech 1969 až 1970 se předpokládá snížení o 6300 pracovníků, jimž by příslušel nárok na věrnostní přídavek. Z toho vyplývá, že v důsledku realizace racionalizačního programu se v souhrnu nezvýší náklady na věrnostní přídavek horníků ve srovnání s náklady vynakládanými na tento přídavek v minulostí a ke zhoršení vztahu hornických organizací ke státnímu rozpočtu. Evidence nákladů na věrností přídavek bude zabezpečována v hornických organizacích. Pokud jde o rozpočtové organizace (Vědeckovýzkumný uhelný ústav Radvanice a Státní báňská správa), počítá se s ročními náklady cca 260 až 300 tisíc Kčs. Úhradu těchto nákladů projednalo a dohodlo ministerstvo hornictví s ministerstvem financí.

Zvláštní část

K § 1:

Věrnostní přídavek se poskytuje všem pracovníkům v dělnických činnostech v rámci hornických organizací, jakož i technickohospodářským pracovníkům těchto organizací, kteří zabezpečují technickou nebo ekonomickou přípravu, řízení a organizování hornického provozu a ovlivňují tedy svojí činností hospodářské výsledky hornické organizace. Podle ustanovení § 1 návrhu zákona se zachovává dosavadní okruh pracovníků hornických organizací, jimž se poskytuje věrnostní přídavek podle nyní platných předpisů. Obdobně jako dosud se navrhuje poskytovat věrnostní přídavek hornickým učňům. Do okruhu hornických učňů se zahrnují i učňové v dílnách, pokud se připravují pro profesi údržbář v lomových, skrývkových, třídírenských a úpravárenských provozech nebo pro profesi provozní zámečník - vrtař.

K § 2:

Pojem hornické organizace je vymezen v odstavci 1. Věrnostní přídavek se poskytuje pouze v podnicích, závodech a provozech hornického charakteru, nikoliv však v orgánech nadpodnikového řízení (oborová, generální ředitelství). Možnost přiznat věrnostní přídavek i v těchto orgánech je řešena v ustanovení § 9 odst. 1 poslední věta.

Stanovení okruhu hornických organizací, jejichž předmětem činnosti je těžba a úprava některých dalších vyhrazených nerostů těžených hornickým způsobem, je vyhrazeno vládě. Předpokládá se, že věrnostní přídavek bude na základě tohoto zmocnění poskytován v podnicích, závodech a provozech, pokud předmětem jejich činnosti je těžba a úprava magnezitu, barytu, mastku, tuhy, jílů, lupků, kamenné soli, osinku, kaolinu, halloysitu, anhydritu, křemeliny, formovacího a sklářského písku, sádrovce, slídy, živce, živcového pegmatitu, bentonitu, minerálních barviv, malířské hlinky, valchařské hlíny, křemene, křemence a živic.

Pokud se týče těžby a úpravy vápence, poskytoval by se věrnostní přídavek podle rozhodnutí vlády pracovníkům v případech, kdy se těžba provádí technologií jámových lomů a dobývací patra jsou až 75 m pod úrovni okolního terénu. Podle těchto zásad by se věrnostní přídavek prozatím poskytoval v závodě Mořina v resortu hornictví a v závodě Čertovy schody v resortu stavebnictví. V závodě Mořina se věrnostní přídavek s ohledem na technologii dobývání již podle dosavadních předpisů poskytuje.

Podle navrhovaného zákona se věrnostní přídavek bude poskytovat rovněž v provozech zabezpečujících inženýrsko-geologický a balneologický průzkum koncentrovaný v národním podniku Inženýrsko-geologický a hydrogeologický průzkum, Žilina. Dosavadní předpisy jeho poskytování neumožňovaly. Toto řešení vyplývá z charakteru činnosti této organizace, kde vrtné osádky mění pracoviště hornická i nehornická.

Pokud jde a pracovníky strojírenských organizací a výzkumných ústavů, bude jim nárok na věrnostní přídavek příslušet jen za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. b) a c).

Za podmínek uvedených v odstavci 3 písm. d) se bude věrnostní přídavek poskytovat taky dlouhodobě uvolněným funkcionářům základních organizací ROH a funkcionářům a pracovníkům odborových orgánů všech stupňů v hornictví a ve stavebnictví. Věrnostní přídavek bude těmto funkcionářům a pracovníkům poskytován v částkách, které by jim příslušely, kdyby pokračovali ve výkonu svého původního povolání.

Obdobně a za podmínky předcházející práce na pracovišti hornické organizace jsou do okruhu pracovníků s nárokem na věrnostní přídavek nově pojati též báňští inspektoři vykonávající vrchní dozor podle horního zákona. Jde o báňské inspektory zejména obvodních báňských úřadů, kteří provádějí trvalou a pravidelnou inspekci nad bezpečností práce v důlních provozech. Vesměs jsou to báňští technici, kteří přešli do těchto profesí z hornických organizací po dlouholeté praxi. Toto rozšíření okruhu pracovníků s ohledem na charakter práce těchto báňských inspektorů neznamená přiznání nároku na věrnostní přídavek ostatním báňským techniků m ve státní správě.

Ustanovení odstavce 2 zásadně vymezuje okruh pracovníků s nárokem na věrnostní přídavek s tím, že podrobněji bude tento okruh podle pracovních činností, popřípadě profesi stanoven v podnikové kolektivní smlouvě. Ve výjimečných a odůvodněných případech bude moci být v kolektivní smlouvě okruh pracovníků s nárokem na věrnostní přídavek i rozšířen nad tento rámec. Půjde zejména o některé pracovníky pracující mimo sféru předmětu činností hornických organizací. V těchto případech se však budou hradit náklady z prostředků rozdělení hrubého důchodu (§ odst. 1).

Ustanovení poslední věty odstavce 2 umožňuje, aby usnesením vlády byl okruh pracovníků rozšířen i na ty odborné pracovníky hornické organizace, kteří přímo provádějí hornickou technologií výstavbu nebo údržbu podzemních děl nehornických provozů (např. ražení vodních děl, stavbu metra, zpevňování podzemí historických měst a tunelářské a kanalizační práce v souvislosti s výstavbou sídlišť). Pro tyto práce se výhradně používá kvalifikovaných pracovníků z podzemních pracovišť hornických organizací, na nichž by jim věrnostní přídavek příslušel. Příslušný návrh bude vládě předložen po posouzení všech okolností, zejména pokud jde o shodná podmínky hmotného zabezpečení pracovníků resortů hornictví a stavebnictví; kteří na těchto pracích pracují.

K § 3:

Nárok na věrnostní přídavek bude příslušet pracovníkům po splnění podmínky čekací doby, která se proti dosavadnímu stavu prodlužuje z jednoho na tři roky. U pracovníků, kteří podle předpisů státní zdravotní správy podléhají tzv. obměně, se zkracuje tato doba na polovinu. Jde převážně o pracovníky uranového průmyslu, kteří jsou převádění na jiná pracoviště zpravidla po desetiletém zaměstnání, v podzemí uranových dolů v zájmu preventivní zábrany chorobám z povolání. Tato skutečnost bude také zhodnocena při posuzování délky trvání nepřetržitého pracovního poměru pro stanovení ročních částek věrnostního přídavku v kolektivních smlouvách. Obdobná opatření v obměně budou realizována na některých pracovištích v ostravsko-karvinských dolech.

Hornickým učňům přísluší věrnostní přídavek bez čekací doby k posílení náboru žáků pro výkon hornického povolání.

K § 4:

V tomto ustanovení je uvedeno rozpětí ročních částek věrnostního přídavku a pracovníci jsou pro uvedený účel a s přihlédnutím k rizikovosti a obtížnosti vykonávané práce rozděleni do dvou základních skupin. Se sazbou v rozpětí 800 až 3800 Kčs se v podstatě počítá pro pracovníky hlubinných dolů a geologicko-průzkumných děl v podzemí zpravidla až po funkci vedoucího úseku. Sazba v rozpětí 600 až 2300 Kčs bude přicházet v úvahu pro pracovníky povrchových provozů hlubinných a povrchových dolů, pro pracovníky třídíren, úpraven apod.

Do rozpětí sazeb v porovnání s dosavadním stavem je započítáno jednak zvýšení, které vyplývá z prodloužení čekací doby z jednoho na tři roky, jednak 20% zvýšení, s nímž se původně počítalo pro zvýšení dosavadních sazeb věrnostního přídavku v závislosti na dosahovaných hospodářských výsledcích. Pokud se vedení hornické organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem rozhodne přiznat v kolektivní smlouvě sazby nad uvedené rozpětí popřípadě rozšířit okruh profesí nebo pracovních činností nad rámec, uvedený v § 2 odst. 2 větě třetí, budou se tyto náklady hradit z rozdělení hrubého důchodu. Předpokládá se, že hornické organizace uplatní ve výjimečných a odůvodněných případech sazby nad rozpětí uvedené v odstavci 1 pouze u pracovníků, kteří se dlouholetou a příkladnou prací oceněnou např. propůjčením řádů a vyznamenání za významné pracovní zásluhy mimořádně podíleli na hospodářských výsledcích hornické organizace.

Konkrétní výše věrnostního přídavku v rámci stanoveného rozpětí se stanoví v kolektivní smlouvě, a to podle kritérií uvedených v odstavci 2.

K § 5:

Podle dosavadních předpisů je rozhodným obdobím hornický rok od 1. srpna do 31. července a věrnostní přídavek je vyplácen čtvrtletně. Návrh zákona stanoví rozhodné období od 1. července do 30. června zejména z toho důvodu, aby období hornického roku se krylo s hospodářskými obdobími hornického roku kalendářního.

Nárok na věrnostní přídavek vznikne v plné roční částce pracovníku, který splnil čekací dobu k 1. červenci příslušného roku. Jestliže však pracovník při splnění podmínek odpracuje v organizaci jen část hornického roku (např. při odchodu do důchodu nebo při přechodu z jedné hornické organizace do jiné hornické organizace), poskytuje se mu věrnostní přídavek pouze v poměrné části (odstavec 2).

V ustanovení odstavce 3 se rozlišují dvě skupiny překážek v práci. První skupina zahrnuje překážky, při nichž se poskytuje náhrada mzdy, nemoc a studium na stipendium poskytované hornickou organizací a věrnostní přídavek se nekrátí. Druhou skupinu tvoří překážky, při nichž se náhrada mzdy neposkytuje; v takových případech se bude věrnostní přídavek krátit za podmínek a způsobem stanoveným v kolektivní smlouvě. Obdobná zásada bude platit i pro případy neomluveně zameškané pracovní doby k posílení a prohloubení pracovní kázně.

K § 6:

Podle tohoto ustanovení se na rozdíl od dosavadních předpisů započítává do odpracované doby i základní (náhradní) vojenská služba, jestliže je nastoupena v průběhu výkonu práce v hornické organizaci. Pamatuje se též na možnost zápočtu doby přerušení zaměstnání v hornické organizaci u persekvovaných a rehabilitovaných pracovníků. Takové přerušení je posuzováno jako doba práce v hornické organizaci. Obdobně se postupuje i u pracovníků, kteří byli uvolněni pro výkon veřejné funkce a vrátili se zpět do hornické organizace.

Kromě těchto taxativně uvedených důvodů se umožňuje, aby v kolektivní smlouvě byly stanoveny i jiné doby, které se započtou do počtu odpracovaných let v hornictví, rozhodných pro výši věrnostního přídavku.

K § 7:

Tímto ustanovením se pamatuje na případy v hornictví specifické a časté - přechodu pracovníků na pracoviště s nižším nárokem na věrnostní přídavek v rámci téže hornické organizace v důsledku pracovního úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí. V těchto případech se pracovníkům zachová věrnostní přídavek ve výši vyplývající z jejich původní pracovní činnosti, popřípadě profese. Obdobná úprava bude platit i pro pracovníky, kteří po 20 letech hornické práce přecházejí na pracoviště s nižším rozpětím sazby věrnostního přídavku. Děje se tak zpravidla v důsledku poklesu fyzických sil. Záměrem je posílit sociální jistotu pracovníků.

Hmotné a sociální zabezpečení pracovníků uvolňovaných z hornických organizací v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (ohrožení touto nemocí) je řešeno zvláštními předpisy.

K § 8:

Vzhledem k tomu, že věrnostní přídavek se poskytuje po dobu nemoci i po dobu překážek v práci, za něž se vyplácí náhrada mzdy, nenapočítává se do základu pro výpočet těchto náhrad. Pro účely důchodového zabezpečení se věrnostní přídavek započítává do hrubého výdělku pracovníka podle ustanovení § 9 zákona č. 101/1964 Sb., o sociálním zabezpečení, a § 13 vyhlášky č. 102/1964 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení.

Pokud jde a zdanění věrnostního přídavku, platí vyhláška č. 24/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani ze mzdy. Věrnostní přídavek se pro uvedený účel posuzuje jako jednorázová mzda s přihlédnutím k daněprostému minimu a počtu osob vyživovaných poplatníkem.

K § 9:

Věrnostní přídavek bude jako dosud vyplácen v hornických organizacích na vrub nákladů nevýrobní povahy. V rozpočtových organizacích bude součástí nákladů na ostatní výplaty fyzickým osobám.

Pokud se vedení hornické organizace v dohodě s příslušným odborovým orgánem rozhodne přiznat v kolektivní smlouvě sazby nad rozpětí stanovené v § 4 odst. 1, popřípadě rozšířit okruh pracovníků nad rámec stanovený v § 2 odst. 2 větě třetí, hradí se tyto částky z rozdělení hrubého důchodu a u rozpočtových organizaci z prostředků pobídkového fondu. Tato forma úhrady platí i pro jiné organizace v hornictví, pokud budou v kolektivní smlouvě oceňovat dlouholetou a nepřetržitou práci svých pracovníků (např. oborová, generální ředitelství a projektové organizace).

Bude-li vysloven souhlas vlády s poskytováním věrnostního přídavku podle § 2 odst. 2 poslední věty pracovníkům hornických organizací provádějících přímo hornickou technologií výstavbu nebo údržbu podzemních děl nehornických provozů, budou náklady hrazeny z položky náklady nevýrobní povahy příslušné hornické organizace.

Podle odstavce 2 se náklady na věrnostní přídavek funkcionářům a pracovníkům odborových orgánů hradí z prostředků jejich hornické organizace, ze které přešli k výkonu odborové funkce. Tento režim byl zvolen z toho důvodu, že se tito odboroví funkcionáři a pracovníci po skončení výkonu funkce zpravidla vrací zpět do příslušné hornické organizace.

K § 10:

S ohledem na integrační seskupení hornických organizací a nezbytnost jednotného postupu při podrobnějším vymezení podmínek pro poskytování věrnostního přídavku v jednotlivých revírech se umožňuje stanovit jednotné zásady dohodou hornických organizací a příslušných odborových orgánů ve společné kolektivní smlouvě. Iniciátorem těchto dohod budou zpravidla oborová (generální) ředitelství a revírní výbory (komise) ústředního výboru odborového svazu.

K § 17. a 12:

Jde o závěrečná a derogační ustanovení zákona. Ustanovení § 11 umožňuje, aby pracovníkům, kteří jsou již na hornických organizacích zaměstnáni déle než jeden rok, ale méně než tři roky a jimž by podle navrhovaného zákona věrnostní přídavek nepříslušel, byl věrnostní přídavek zachován v nejnižší částce sazeb stanovených podle druhu vykonávané práce v kolektivní smlouvě, a to až do doby, kdy splní podmínku tříleté čekací doby podle navrhovaného zákona. Jde tedy prakticky a dva roky, po které bude platit na tyto pracovníky toto přechodné ustanovení. Tyto částky neznamenají snížení výše věrnostního přídavku, který je těmto pracovníkům dosud poskytován.

K § 13:

Navrhovaný počátek účinnosti zákona ke dni 1. února 1969 umožňuje, aby výplata věrnostního přídavku za prvá dvě čtvrtletí hornického roku 168/1969 byla provedena podle dosavadních předpisů.

V Praze dne 5. prosince 1968

Předseda vlády:

Ing. Černík v. r.

Ministr hornictví:

v z. Ing. Odvárka v. r.