musí sa uplatniť predovšetkým otázka faktoru času a hospodárenia s ním a musíme si uvedomiť, že za každých okolností je nutné zvýšiť efektívnosť výuky po všetkých stránkach, doslova asi tak, že za jednotku času viac vedomostí. Nebude to lacné, bude to stáť peniaze. Avšak je to nutnosť, pretože naši konkurenti sa nezastavia, tí nebudú na nás čakať, a preto je žiadúce za každých okolností zvyšovať experimentálnu vybavenosť vysokých škôl, vytvárať dostatočné predpoklady vstupu všetkými cestami vedomostí na mozgovú kôru študenta a starať sa veľmi cieľavedome o správne proporcie plánovania kádrov. My nemáme dojem, že dnes máme nadbytok technickej inteligencie, ale máme dojem, že metodika plánovania kádrov vzhľadom na obory, vzhľadom na špecializácie nebola taká, ako by bolo žiadúce z polohy vedeckého predvídania, ktoré by malo vidieť na mnoho rokov dopredu, kade sa bude uberať priemysel, akým spôsobom sa bude rozvíjať, čo sa bude žiadať, aké originálne tvorby v oblasti vedy majú byť vytvorené, aby vôbec bolo možné za každých okolností do dôsledkov uplatniť socialistickú ekonomiku. Totiž nie je dobre možné postupovať v oblasti výroby a priemyslu kopírovaním z východu alebo zo západu. Artikly, ktoré sú originálne, tie sa predávajú. Avšak pre tieto artikly treba mať primeranú invenciu, primeranú informovanosť, ba dokonca primeranú fantáziu. Je nevyhnutné predvídať už u tých najmenších a myslieť na to, že oni budú za 10, za 20, za 30 rokov realizátormi nových myšlienok, a tak ako dnes, keby prišiel medzi nás Jules Werne a pozrel sa po svete a videl, ako sú realizované jeho romány, tak takým spôsobom by sme mali pripravovať našich malých, aby už dnes oni vo svojich mozgoch vytvárali obrazy, to, čo má byť objavované, čo má byť dosiahnuté. Adekvátne ciele jedine sú schopné mobilizovať človeka a tieto ciele v oblasti vedy sú mnohokrát v oblasti fantázie.

Ja si myslím, že práve preto je potrebné za každých okolností podporovať vysoké školstvo na všetkých krokoch, na všetkých miestach. Tam každá stena musí bombardovať mozgovú kôru toho jednotlivca, aby bol mobilizovaný k maximálnemu výkonu, aby bol schopný vytvárať nové veci, nové hodnoty, ktoré prospejú celej spoločnosti, ktoré nám dajú nové prostriedky, ktoré nám umožnia zaistenie spokojnosti a zaistenie blahobytu. Samozrejme bez výskumu, bez vedy tieto záležitosti nie sú možné.

Pravda, pri tejto príležitosti by som tiež chcel povedať o jednej ďalšej povinnosti vysokých škôl. Vysoké školy nemajú len povinnosť vychovávať inžinierov alebo vysokoškolsky vzdelaných odborníkov, ale musia predovšetkým byť arbitrami, garantami kvality, aby bolo žiadúce, aby celá sústava odborných pracovníkov, žijúcich v našom spoločenskom živote, bola vyviazaná na vysoké školy v takej relácii, že tieto garantujú sukcesívne ich kvalitu ako kvalifikačné filtre, schopné spoločnosti zaistiť kádre primerané k rozvoju hospodárstva a rozvoju celého spoločenského života. Samozrejme, takýto systém kvalifikačných filtrov treba vyviazať na katalóg práce, pretože koniec-koncov, ak hovoríme o materiálnej zainteresovanosti, nie je dobre možné, aby sa niekto usiloval o nové osobné kvality, ak nemá primerané materiálne ciele, ktoré mu spoločnosť za jeho prácu dáva. V tomto pojatí všetko treba vidieť vo funkcii času. Nikto z nás sa nestal tým, čím je, vládnou vyhláškou, ani nejakou deklaráciou. Všetko to trvá čas. My sme určitý čas stratili. Ten už ani Predsedníctvo vlády na svojom zasadnutí naspäť nedostane, ani nezachráni. Je preto treba si uvedomiť, čo treba náležité využívať. Za každých okolností treba si uvedomiť, že každá zbytočná akcia je prekážkou účelnosti a úspechu. Treba si uvedomiť, aby každý, kto zvolá akékoľvek rokovanie, súčasne vyčíslil, čo to stojí, koľko to znamená v strate na čase jednotlivých pracovníkov. Je nevyhnutné uvedomiť si, že práve v čase tí ostatní nás pobíjajú. A ak nebudeme primeraným spôsobom čas využívať, tak nedosiahneme tie ciele, o ktoré nám ide. My technici sme ľudia veľmi reálni a konkrétni. My radi vidíme, že práca sa koná, že sa dá merať, že sa dá vážiť, že sa dá nejakým fyzikálnym spôsobom ohodnotiť. A myslíme si, že by malo byť zásadou, aby v budúcnosti podľa možnosti sme šli tou cestou, aby sme vždy konali také práce, ktoré sú merateľné.

Prepáčte mi, že týmto spôsobom pristupujem k niektorým svojim poznámkam. Avšak myslím, že aj pre budúcnosť bude platiť, že treba využiť každý jeden prostriedok k napredovaniu, ktorý sa dá.

Asi pred rokom bol u nás na našej vysokej škole námestník francúzskeho ministra školstva a zaujímal sa o celý rad otázok výchovy u nás. Pritom spomenul, že majú veľké ťažkosti s Američanmi v tom, že im americké agencie preťahujú nadaných študentov do Spojených štátov. Myslím, že keď sa to vyplatí Američanom, že sa to vyplatí aj nám v Československu a že je potrebné skutočne všetko urobiť na to, aby sme nadaných ľudí v plnej šírke využívali. My na vysokých školách to budeme môcť len vtedy urobiť, keď budeme mať adekvátne vybavenie. Nechceme to zadarmo. My chceme skutočne poctivo robiť. Chceme priniesť nové hodnoty. Pravda, dosť dobre by to nešlo, ak by sme nedostali pomocnú ruku, i keď je potrebné konštatovať, že

najmä v posledných rokoch sa nám dostáva takých podmienok, aké sme nikdy predtým nemali, pretože len výstavba vysokých škôl v Bratislave v budúcich šiestich rokoch včítane internátov bude predstavovať viac ako 700 mil. Kčs, ak sa uskutočnia všetky plány, ktoré predvídame. My sme za toto vďační a uisťujeme Slovenskú národnú radu, že urobíme všetko v oblasti vedy a výchovy kádrov, ktoré sú koniec-koncov garanciou toho, že vedecký život bude napredovať, aby všetky ciele a ideály, ktoré náš pracujúci ľud pre nás postavil, sa zdarne a úspešne uskutočnili. Česť práci! (Potlesk. )

Podpredseda Krahulec:

Ďakujem súdruhovi Trokanovi.

Vyhlasujem teraz 30-minútovú prestávku.

(Prestávka. )

(Po prestávke: ) Podpredseda Krahulec:

Vážené súdružky a súdruhovia, pokračujeme v rokovaní.

Do rozpravy sa prihlásil predseda Československej akadémie vied súdruh akademik František Š o r m.

Dávam mu slovo. Akademik František Šorm, predseda ČSAV:

Vážené soudružky a soudruzi,

s velkým zájmem jsem se seznámil s obšírnými zprávami soudruha inž. Hruškoviče a akademika Blaškoviče. Je z nich patrný obrovský rozvoj vědy a techniky na Slovensku, a to zejména v posledních letech, je z nich patrno i to, že v rámci naší republiky nabývá slovenská ekonomie specifického charakteru v souladu se specifickými surovinovými zdroji i jinými předpoklady. Přitom jsou ve vaší zemi budovány moderní závody, vybavené současnou technikou, což zajišťuje vysokou efektivnost a rentabilitu výroby. Zvlášť potěšitelný je rozvoj chemického průmyslu na Slovensku, což v určité míře na některých důležitých úsecích, např. ve výrobě umělých hmot a vláken, sčásti odstraňuje naše dosavadní zaostávání v této důležité výrobní oblasti.

Toto je však úsek, který zde zastupuje soudruh náměstek inž. Neuman a on také jistě ve svém diskusním příspěvku k němu bude hovořit.

Ja sám bych rád několika slovy doplnil zprávu předsedy Slovenské akademie věd soudruha akademika Blaškoviče. Dovolte mi především, abych vás ujistil, že Prezídium Československé akademie věd, jehož členy jsou i 4 čelní funkcionáři Slovenské akademie věd, vždy věnovalo a věnuje zvláštní péči rozvoji vědy na Slovensku a Slovenské akademii věd. Jak jste se dozvěděli ze zpráv akademika Blaškoviče i soudruha inž. Hruškoviče, podíl slovenské vědy v oblasti základního výzkumu, bádatelského výzkumu, je oproti aplikovanému výzkumu velmi příznivý a v příštích letech vzhledem k předpokládanému rychlejšímu růstu pracovišť Slovenské akademie věd se ještě zvýší a přiblíží se poměrnému zastoupení obyvatelstva v naší zemi. Tato skutečnost sama svědčí nejen o kvantitativní, ale i obrovském kvalitativním růstu vědecké práce na Slovensku. V některých vědních odborech má dnes slovenská věda v rámci naší republiky nesporně vedoucí postavení. Slyšeli jste o některých těchto oborech ze zprávy vašeho předsedy soudruha ministra C h u d í k a. Já znova bych chtěl zdůraznit, že je to na úseku virologie, v některých oblastech lékařských věd, dále na některých úsecích technických, společenských i zemědělských věd. Také úroveň slovenské matematiky i chemie je dnes velmi dobrá, proti českým zemím však dosud silně zaostává celá velmi důležitá oblast fyzikálních věd a jejich rozvoji bude nutno jak ze strany vaší akademie, vašich orgánů, tak ze strany Československé akademie věd věnovat mimořádnou pozornost.

Velikých úspěchů, jak jste také slyšeli, jak bylo zdůrazněno, jste dosáhli při výchově vědeckého dorostu. Váš mladý vědecký dorost, s nímž jsme se měli možnost mnohokrát seznámit na pracovištích v českých zemích, může být skutečně vaší chloubou a vaší velikou nadějí.

Jak o tom hovořil soudruh akademik B l a š k o v i č, tvoří dnes slovenská i česká vědecká pracoviště v oblasti vědeckého základního výzkumu jednotnou síť s jediným vědecko-výzkumným plánem, v níž každé pracoviště má své specifické úkoly i své specifické funkce. Při sestavování plánu se snažíme odstranit jakékoliv duplicity i regionální tendence, které jsou vždy podbarveny osobními zájmy. Tyto tendence jsou nepochybně správné - myslím tendence vytvořit jednotný plán, jednotnou síť vědecko-výzkumné práce, odpovídají internacionálnímu charakteru vědy, odpovídají tomu, že vědecké poznatky jsou získávány vědci celého světa a v naprosté většině případů jsou výsledky vědecké činnosti nezištně sdělovány široké vědecké veřejnosti a stávají se majetkem celého lidstva. Chci tím říci a znovu zdůraznit, že jakékoliv snahy budovat v naší socialistické vlasti jakékoliv paralelní vědecké instituce jsou naprosto nesprávné a nutně by snižovaly efektivnost vědecké práce ke škodě nás všech.

Soudružky a soudruzi, nebudu dále hovořit k těmto problémům, s nimiž jsme se měli možnost seznámit, já myslím, že bude pro vás zajímavé i pro srovnání seznámit se s některými výsledky naší návštěvy, návštěvy, kterou uskutečnilo presidium Československé akademie věd v Sovětském svazu v říjnu t. r. a které se také zúčastnili i dva přední funkcionáři vaší vědy, soudruh akademik Šiška a soudruh akademik Schwarcz.

V Sovětském svazu jsme studovali zkušenosti z řídící a organizátorské práce Akademie věd Sovětského svazu, která uskutečnila, jak snad někteří z vás víte, reorganizaci v r. 1963, reorganizaci, která v mnohém vycházela ze schodných principů, jako má nová organizace Československé akademie věd i Slovenské akademie věd, které byly uskutečněny v r. 1961. Je to totiž opuštění té klasické struktury členění na ty mnohotematické třídy, jako bylo dříve, a vytvoření vědeckých kolegií, což je, dá se říci, v celé organizaci vědeckých institucí věc naprosto nová.

První zkušenosti sovětských soudruhů shodně s našimi s touto novou organizací ukazují, že nová organizace se osvědčuje a přináší již dnes značné positivní výsledky, i když, protože je to organizace naprosto nová, má jako u nás i své potíže a své nejasnosti. Jako nejcennější se hodnotí zvýšení vlivu ústředních orgánů na práci akademií svazových republik, zdokonalení přehledu o jejich činnosti a prohloubení plánovitosti jejich práce a zejména spolupráce mezi Akademií věd Sovětského svazu a svazovými republikami. Ve větší míře jsou některá vynikající pracoviště akademií svazových republik budována jako vědecká střediska celosvazového charakteru, jsou právě odstraňovány veškeré ty regionální místní tendence, ty paralelizmy, které se tam v mnoha případech vyskytovaly - obdobně jako vlastně my už dnes jsme uskutečnili ve spolupráci Československé akademie

věd a Slovenské akademie věd. Zdůraznil bych, že právě současná tendence po nové organizaci sovětské akademie směruje vlastně k tomu, co my jsme uskutečnili v r. 1960. Dochází také k účinnější pomoci Akademie věd Sovětského svazu republikovým akademiím a k lepší koordinaci jejich rozvoje a zaměření jejich práce.

Pokud jde o vztah Akademie věd Sovětského svazu k vysokým školám, vůči nimž je vybavena - a rád bych to zdůraznil, poněvadž někde tato skutečnost není známa - obdobnými právy usměrňování a ovlivňování vědecké práce jako u nás, lze říci, že i zde vytváření úzkých vzájemných vztahů a spolupráce je teprve v počátcích. Dobré kontakty se, podobně jako u nás, rozvíjejí na menších vysokých školách mimo hlavní centra, kdežto na velkých, tradičních vysokých školách se jejich rozvoji staví do cesty mnoho překážek, bohužel stejně jako je tomu u nás.

Vztahy mezi Akademií věd Sovětského svazu a Státním výborem pro koordinaci vědeckovýzkumných prací - který odpovídá naší instituci - se příznivě utvářejí zejména od vymezení jejich vzájemné kompetence v r. 1963. Státní výbor pro koordinaci vědeckovýzkumných prací nikterak nezasahuje do řízení vlastního badatelského výzkumu, jež přísluší výhradně Akademii a soustřeďuje se na zabezpečování realizace rozhodujících výsledků v praxi. Státní výbor poskytuje všemožnou podporu k zajištování hmotných potřeb Akademie; Akademie pomáhá prostřednictvím početného aktivu svých odborníků řešení vědeckých problémů práce Státního výboru.

Ve vnitřní řídící činnosti Akademie je nejtypičtějším rysem úsilí o zvyšování efektivnosti vědecké práce - jako to zde již řekl soudruh ministr C h u d í k, jež je v podmínkách Sovětského svazu rozhodující pro další posilování posic sovětské vědy ve světovém měřítku. Snaha o správný výběr problematiky a maximální koncentraci výzkumného úsilí se zvláště jasně zračí v koncepci nově budovaných ústavů - např. v tom známém vědeckém středisku v Novosibirsku, kde Sovětský svaz skutečně vybudoval velkorysou vědeckovýzkumnou základnu, kde se zejména rozvíjejí vysoce specializovaná pracoviště, soustřeďujúcí velké sily a pro naše představy naprosto nepředstavitelné síly a prostředky na řešení poměrně úzké, avšak moderní, aktuální problematiky.

Velkou pozornost věnují sovětští soudruzi zkvalitňování a omlazování kádrů vědeckých pracovníků, což je v Sovětském svazu poměrně značným problémem, ale nejen v Sovětském svazu, i u nás. V uplynulém roce bylo 7 % všech vědeckých pracovníků

Akademie jednorázovým opatřením přeřazeno na jiná pracoviště a místo nich byli podle potřeby získáni pracovníci noví. Dále se hledají cesty k organisování stálé, cílevědomé obměny vědeckých pracovníků mezi Akademií, vysokými školami a praxí, tak, aby v ústavech Akademie nastálo zůstávalo jen poměrné úzké jádro vybraných vědců.

Pokud jde o materielní zabezpečení činnosti Akademie a vůbec základního výzkumu, projevuje se velkorysé pochopení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu a vlády Sovětského svazu pro význam a potřeby badatelského výzkumu v tom, že pracovní síly a prostředky, vynakládané na jeho rozvoj, dosahují plných 18 % sumy vynakládané na výzkum a vývoj vcelku (oproti necelých 10 % v ČSSR), jak nám sdělil soudruh R u d n ě v, předseda Státní komise pro koordinaci vědeckovýzkumných prací, a dále soustavně vzrůstají bez ohledu na některé obtíže, jimž, jak víte, Sovětský svaz musel a musí i v současnosti čelit. Za poslední léta byla dokončena výstavba řady nových ústavů, a to je zejména naprosto základní rozdíl, že skutečně Sovětský svaz investuje do budov a zařízení základního výzkumu, na rozdíl, bohužel, od nás, kde právě investiční výstavba, zejména akademie, zůstává velmi zanedbána a kde např. Československé akademii věd dnes chybí asi 40 000 m plochy, aby byla vůbec zajištěna normální práce. Zejména nově vybudované sibiřské ústavy jsou přístroji - a samozřejmé nemluvím o budovách, které jsou překrásné - vybaveny jak co do množství, tak i co do kvality na vynikající úrovni. Přitom se počítá s dalším rychlým růstem přístrojového vybavení tak, aby do roku 1970 se dosáhlo v přepočtu na jedného vědeckého pracovníka 200-300 % dnešního stavu. To jsou fantastické růsty technické vybavěnosti sovětských vědeckých pracovišť. Všechny přírodovědné a technické ústavy i jejich jednotlivá oddělení disponují rozsáhlými, dobře vybavenými dílnami, které pružně uspokojují jejich potřeby a požadavky. Navíc novosibirské výzkumné středisko, které má asi 14 000 pracovníků ve vědecko-výzkumných ústavech, disponuje vlastním účelovým závodem pro výrobu výzkumných přístrojů, kde je 2500 zaměstnanců.

Dalším předmětem jednání naší delegace v Sovětském svazu byly hlavní směry dalšího rozvoje vědy v příštím období. Vzájemná výměna informací k této otázce potvrdila plnou shodu názorů obou akademií na zaměření dalšího rozvoje vědy i na nejvýznamnější a nejperspektivnější směry, na něž bude třeba se orientovat, z čehož samozřejmě jsme měli velikou radost,

poněvadž, pochopitelně, to znamená, že jsme uvažovali správně, ale i sovětští soudruzi oceňovali tuto skutečnosť. Lze dokonce říci, jak sami sovětští soudruzi nám prohlásili, že naše úvaha o koncepci rozvoje československého badatelského výzkumu do r. 1970 je zatím hlouběji a precizněji rozpracována, než odpovídající materiál sovětský. To je prohlášení představitelů Presidia sovětské akademie věd.

Podstatný rozdíl je ovšem v tom, že Akademie věd Sovětského svazu počítá s prací na mnohem širší frontě vědecké problematiky a že studium nových, aktuálních směrů a problému se vzhledem k jejim mnohem lepším podmínkám a nesrovnatelně širším možnostem namnoze zabezpečuje nikoliv změnou pracovní náplně stávajících pracovišť - jak uvažujeme my -, ale zřízením a vybudováním pracovišť nových.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych na závěr vyslovil některé závěry, které vyplývají pro naši vědu z návštěvy delegace Presidia Akademie věd v Sovětském svazu.

Nejdůležitějším závěrem je konstatování prohlubujících se rozporů mezi trendem materielního zajištění, a zejména investiční výstavby, rozvoje badatelského výzkumu u nás a v Sovětském svazu. Oproti stále dynamičtějšímu růstu vynakládaných sil a prostředků na badatelský výzkum v Sovětském svazu dochází u nás již po řadu posledních let a také v předpokládaném plánu do roku 1970 k snižování tempa rozvoje, takže v současné době již vážně zaostáváme v těchto tempech rozvoje za Sovětským svazem, ale i za jinými zeměmi, například za Spojenými státy, jak v relativním objemu badatelského výzkumu, tak i v tempu jeho dalšího rozvoje a hmotného i personálního vybavování. Pokračování tohoto vývoje, podle našeho názoru, by nezbytně vedlo ke zpomalování a zaostávání celkového vědeckotechnického rozvoje v naší zemi a ke ztrátě priority i v těch oborech, ve kterých československá věda v minulých letech zaujala nebo dosud zaujímá jedno z předních míst ve světě.

Dalším základním závěrem, který se týká především naší vlastní řídící a plánovací činnosti, je kategorický požadavek výběru výzkumné problematiky a soustředění podstatně větších sil i prostředků na rychlé a účinné vyřešení vybraných nejdůležitějších problémů. Roztříštěnost našeho badatelského úsilí, na kterou poukazovali sovětští soudruzi - myslím tím delegaci Presidia Akademie věd Sovětského svazu - již při své loňské návštěvě, vystupuje do popředí zvláště drasticky při srovnání s prací početných a výrobně vybavených teamů, které jsou v ústavech Akademie věd Sovětského svazu nasazovány na řešení poměrně úzkých problémů. I zde by nedostatečná rozhodnost a důslednost při řešení dosavadního stavu ohrožovala úroveň našeho výzkumu a nutně by spůsobila další zaostávání.

Třetím závěrem z návštěvy je plné potvrzení rozhodujícího významu výpočetní techniky pro další pokrok poznání, pro další pokrok rozvoje vědy a techniky, v naprosté většině soudobých vědních oborů. Budeme proto nadále vynakládat všemožné úsilí jak pro vybavení pracovišť Československé akademie věd a Slovenské akademie věd větším počtem samočinných počítačů, tak i pro jejich maximálně efektivní využití pro potřeby výzkumu a techniky.

Návštěva dále potvrdila a zdůraznila nutnost zabývat se nadále v dosavadních intencích otázkami výchovy vědeckých pracovníků, která i u nás se stává aktuálním problémem.

Pokud jde posléze o organisační otázky akademie, potvrzují sovětské skušenosti - i přes rozdíly, vyplývající z různých objektivních podmínek - jak správnost podstaty a zaměření dosud uskutečněných opatření, tak i dalších uvažovaných námětů, například k otázce nestálého členství pokud se týká členůkorespondentů v naši akademii.

Dovolte mi. soudružky a soudruzi, abych tím skončil svůj referát a abych vás znovu ujistil, že Presidium Československé akademie věd věnuje i nadále největší pozornost a péči rozvoji vědy na Slovensku. Děkuji. (Potlesk. )

Podpredseda Krahulec:

Ďakujem súdruhovi akademikovi Š o r m o v i.

Slovo má ďalej povereník SNR pre zdravotníctvo MUDr. Vladimír Zvára.

Povereník MUDr. Zvara:

Vážení súdruhovia poslanci a poslankyne, vážení hostia!

Úvodom môjho vystúpenia zodpoviem najprv na dva dotazy, ktoré včera postavila v diskusii súdružka poslankyňa Pastorková.

V prvom dotaze šlo o rozsiahlu epidémiu, ktorá sa vyskytla v apríli a v máji tohto roku v Kysuckom Novom Meste v oblasti Radola a ešte v ďalších okolitých obciach, z ktorých obyvatelia dochádzali do zamestnania. K prenosu tejto nákazy a k vzniku takejto veľkej epidémie infekčnej hepatitídy došlo kontaminovanou vodou. Bezprostrednou príčinou kontaminácie vody boli neodborné zásahy na systéme, umožňujúce prenikanie splaškov do vodovodnej siete, pričom chlorátory neboli v prevádzke. Účinným a rýchlym zásahom protiepidemickým došlo k ohraničeniu epidémie a zabránilo sa ďalšiemu šíreniu epidémie z kontaktu. Hlavné nedostatky vo vodovodnom zdroji boli tiež odstránené. Na adresu tohto závažného a veľmi nebezpečného ochorenia iba toľko, že kým na Slovensku nebude vybudovaná v dostatočnom rozsahu sieť vodovodov, nebezpečie epidémií neustále bude hroziť, a preto do toho času kým bude možné zabezpečiť naše obyvateľstvo zdravotne nezávadnou pitnou vodou, stojí tu veľmi v popredí požiadavka brániť sa akýmkoľvek neodborným zásahom na existujúcich vodovodných zdrojoch na jednej strane a na druhej strane intenzívna výchova obyvateľstva, a to detí i dospelých, k dodržiavaniu zásad osobnej hygieny, pretože jedine týmito dvoma opatreniami môžeme výskyt epidémií zabrániť.

Druhá otázka bola, kedy zdravotnícky rezort bude súhlasiť s odovzdaním detskej ozdravovne v Serafínove pre turistický ruch a zruší tým toto zariadenie ako detské ozdravenské zariadenie. Tu treba povedať toľko, že na Slovensku máme dnes 537 miest v detských ozdravovniach, čo je enormný nedostatok. Táto otázka bola predmetom diskusie spoločného zasadnutia Zdravotného výboru Národného zhromaždenia a Komisie SNR pre zdravotníctvo, kde sa konštatoval enormný nedostatok. V českých krajoch napríklad je 3131 miest, kým my máme 537 miest, pritom pomer detí v českých zemiach a na Slovensku je 1: 2. Čiže v dohľadnom čase nemožno rušiť tieto zariadenia a až po plánovanej výstavbe detských zariadení v Stredoslovenskom kraji, ktoré majú mať 600 príležitostí, bude možné toto zariadenie zmeniť v účele. Do toho času, pravda po odstránení niektorých závad, ktoré tam sú (je potrebná oprava tohto zariadenia), musí slúžiť prechodne ešte na tento svoj cieľ.              

Teraz dovoľte k prerokúvanej problematike, ktorá je zaradená na dnešné rokovanie pléna Slovenskej národnej rady. Obidve predložené zprávy zaslúžene stoja dnes v popredí našej pozornosti. Vyplýva to z funkcie vedy v období budovania vyspelej socialistickej spoločnosti a vytvárania predpokladov pre postupný prechod ku komunizmu, v ktorom má socialistická veda prenikať celý spoločenský a hospodársky život, stať sa priamou výrobnou silou a jednou z hlavných tvorivých zložiek ďalšieho vývinu našej spoločnosti. Primerane tomu musí sústreďovať svoje sily na hlavné úlohy, ktoré vyvierajú z potreby nášho hospodárskeho a kultúrneho rozvoja, musí sa usilovať o dosiahnutie najvyššej teoretickej i metodickej úrovne, komplexnosti a maximálnej efektívnosti.

Poukážem najprv na niektoré najdôležitejšie časti a konštatovania zprávy súdruha inž. Hruškoviča. Zpráva poskytuje, hlavne v prvej časti, naozaj cenné informácie a údaje o významnom postavení vedecko-výskumnej a vývojovej základne na Slovensku, o jej doterajšom rozvoji, pri vhodnom porovnaní najvýznamnejších ukazovateľov základne s ukazovateľmi, ktoré charakterizujú stav vedecko-výskumnej a vývojovej základne v Československu, ako aj s porovnaním súčasného stavu vo svete. Máme možnosť presvedčiť sa, čo všetko sme už dokázali - a nebolo toho málo - ale súčasne čo všetko nám ešte prichodí v krátkej budúcnosti, ale aj v perspektíve vykonať.

Svoje miesto pri ďalšom rozvoji vedy a výskumu má nepochybne aj vedecko-výskumná a vývojová základňa zdravotníctva na Slovensku, ktorá v sebe zahrňuje náročnú a stále viacej aktuálnu problematiku lekárskych vied a starostlivosti o zdravie. Okrem toho vystupuje do popredia záujmu našej spoločnosti ako celku problematika pracovného a životného prostredia našej populácie, kde vedecko-výskumná a vývojová základňa zdravotníctva musí v úzkej súčinnosti s ostatnými činiteľmi zohrávať stále významnejšiu úlohu, ako to vyplýva z uznesení XII. sjazdu našej strany a ako to konkrétne vymedzuje uznesenie ÚV KSČ a vlády ČSSR z marca a apríla tohto roku o rozvoji starostlivosti o zdravie v socialistickej spoločnosti.

Rovnaký význam majú lekárske vedy a zdravotníctvo v tej časti, kde aktívne pôsobia ako činiteľ reprodukcie pracovnej sily. Tu sa dostáva tak vedecký výskum, ako aj zdravotnícka prax do bezprostrednej sféry aktívneho ovplyvňovania dôležitých zložiek výrobných síl našej socialistickej spoločnosti. Mám tu na mysli predovšetkým veľmi široké spektrum problematiky hygieny, hygieny práce, diferencovanie výživy, populácie, ale aj celý rad problémov a aspektov úloh klinického výskumu.

Predložená zpráva kriticky hodnotí i napriek niektorým pozitívnym výsledkom najmä v posledných rokoch stále ešte existujúcu roztrieštenosť vedeckého výskumu determinovanú značným množstvom úloh, ako aj dĺžku času, potrebnú na splnenie úloh výskumu a na tempo odovzdania výsledkov pre potreby praxe. Ide o veľmi dôležité konštatovania zásadného významu a som toho názoru, že cesty na prekonanie týchto nedostatkov, naznačené v predloženej zpráve, sú výstižné. Veľa úloh nás očakáva aj na zabezpečenie komplexnosti výskumu medzirezortného charakteru. V tomto smere neexistuje ešte dostatočná koordinácia, napriek všetkým snahám Štátnej komisie pre koordináciu vedy a techniky. Myslím si, že do značnej miery, i keď samozrejme nie výlučne, je táto skutočnosť zapríčinená systémom plánovania vedecko-výskumnej činnosti, ktorá stále ešte je poznamenaná rezortizmom, hoci existuje celý rad dôvodov pre spoločné riešenie spoločensky významných problémov v úzkej súčinnosti a nadväznosti všetkých zainteresovaných činiteľov. I na úseku zdravotníckeho výskumu, i na úseku výskumu, ktorý je súčasťou plánu Ministerstva zdravotníctva a Ministerstva školstva, ktoré riešia spoločne zdravotnícke zariadenia i lekárske fakulty, je iste treba mnoho v tomto smere zlepšiť.

Veľmi významné miesto je v zpráve venované problematike výchovy vedeckých pracovníkov. Aj v tomto smere sa urobilo veľa, ale stále ešte zaostávame za svetovým priemerom. Má to celý rad príčin, medzi ktorými nemalú úlohu zohráva stále väčšia a väčšia špecializácia jednotlivých vedných odborov a disciplín. S touto skutočnosťou potom úzko súvisí nedostatok školiacich pracovísk a samozrejme i nedostatok školiteľov. Ukazuje sa, že tento nedostatok nie je absolútny, aspoň nie vo všetkých vedných odboroch a že treba smelšie hľadať školiace miesta a smelšie poverovať schopných ľudí funkciou školiteľov.

V súvislosti s investičnou výstavbou na Slovensku prihováram sa pri tejto príležitosti za to, aby medzi zariadenia, o ktorých by sa malo ešte rokovať čo do ich zaradenia do plánu výstavby, bola pojatá aj Povereníctvom SNR pre zdravotníctvo navrhovaná výstavba výskumných ústavov liečebno-preventívneho zamerania. Všeobecne je známe, ako málo sa na tomto úseku doteraz vykonalo. Investičné prostriedky štátnej zdravotnej správy museli byť doteraz venované predovšetkým na zabezpečenie základnej zdravotníckej starostlivosti a bolo preto potrebné budovať hlavne nemocnice a iné zdravotnícke zariadenia liečebno-preventívnej starostlivosti. V súčasnosti je však potrebné umožniť aj výstavbu výskumných ústavov a podobných inštitúcií, ktoré pracujú t. č vo väčšine v naprosto nevyhovujúcich podmienkach, pričom ďalšie odsúvanie riešenia týchto problémov by nám mohlo ďalej prehĺbiť existujúce disproporcie v niektorých úsekoch zdravotníctva, najmä získanie potrebného predstihu vedy pre potrebu zdravotníckej praxe.

Otázku, ktorú pri dnešnej príležitosti mne nemožno obísť, predstavujú najvyššie zdravotnícke zariadenia - fakultné nemocnice, ktoré súčasne, vzhľadom na svojich pracovníkov, sú