Pátek 9. září 1966

lepku, najmä pružnosť, ťažnosť a dynamika fyzikálnych vlastností cesta. Tieto rozhodujúce ukazovatele nemajú nič spoločného so sklovitosťou pšenice. A predsa sa na sklovitosti trvá a podľa nej hodnotíme výsledky práce poľnohospodárskych závodov pri zavádzaní nových odrôd pšenice.

V praxi to potom vyzerá tak, ak je pšenica sklovitá, alebo polosklovitá, platíme za 1 q 180. - Kčs aj keď je to napríklad Kaštická ostená, o ktorej je známe, že z jej múky podradnej kvality sa nič nedá upiecť, no na druhej strane platíme za odrodu Bezostá o  27. - Kčs menej, a to len preto, že vykazuje nižšiu sklovitosť, i keď pritom jej nutričné hodnoty sú vynikajúce. V niektorých štátoch, napríklad v Juhoslávii za Bezostú platia osobitný príplatok k normálnej cene.

My preto doporučujeme, aby Výskumný ústav mlynársko-pekárenského priemyslu v Prahe, ako aj Ústredný ústav rastlinnej výroby ešte do budúcoročnej úrody spracovali podrobnú analýzu tejto otázky, aby na základe toho boli vykonané cenové úpravy, aby terajší systém nákupu nebol brzdou rozvoja nových odrôd pšenice v našej republike. Takto sa vyhneme takým problémom, ktoré sme v tomto roku museli riešiť niekoľkokrát vo vláde a na medziministerských poradách. Úľavy z noriem sklovitosti, i keď pomohli, avšak len v malej miere zmierniť nepriaznivý dopad na poľnohospodárske závody, ktoré tieto odrody pšenice pestovali a predávali.

Podobným spôsobom budeme musieť pristúpiť aj k zhodnoteniu sladovníckeho jačmeňa. O tejto otázke jednali sme už na spoločnom zasadaní Komisie SNR pre potravinársky priemysel a Komisie SNR pre pôdohospodárstvo. Už dnes je dostatok vedeckých analýz podľa odrôd, z ktorých možno vypracovať nový systém nákupu s obmedzením subjektívnych znakov, ktoré v súčasnom období sú rozhodujúce. Tu pôjde o to, aby za nové kvalitné odrody sladovníckeho jačmeňa boli cenove preferované tie poľnohospodárske závody, ktoré budú pestovať najkvalitnejšie odrody. Týmito opatreniami v podstatnej miere pomôžeme pri urýchlenom skvalitnení surovinovej základne a v krátkej dobe dala by sa vyriešiť otázka kvality mlynárenských výrobkov a otázka kvality piva.

V  rozdanom materiáli poslancom o ďalšom rozvoji potravinárskeho priemyslu na Slovensku sa uvádza rekonštrukcia cukrovarov. Hovorí sa, že vzhľadom k zníženiu finančných prostriedkov rezortu na reprodukciu základných fondov odďaľuje sa ich rekonštrukcia o 2-3 roky. V priebehu tých 2-3 rokov prídu do prevádzky novovybudované cukrovary, a to v Rimavskej Sobote, ktorý začne prvýkrát pracovať v tomto roku, a cukrovar v Dunajskej Strede, ktorý je vo výstavbe.

Pravda, súdruhovia zodpovední za spracovanie cukrovej repy majú iný názor. Môže byť, že majú pravdu. Avšak my do určitej miery máme obavy, či oddialenie rekonštrukcie nebude mať za následok ďalšie veľmi neefektívne presuny cukrovej repy. S presunmi cukrovej repy máme doteraz veľmi zlé skúsenosti. Poľnohospodárske závody sa zásadne stavajú proti presunom, a to z niekoľkých príčin. Hlavnou príčinou však je vracanie rezkov, ktoré je oneskorené, a tým odďaľuje sa silážovanie na poľnohospodárskych závodoch, a za druhé, kvalita vrátených rezkov nie je dobrá, prepravou, sa hodne znehodnocuje.

Závody, ktoré repu presúvajú, sú vo veľkej nevýhode proti závodom, v ktorých sa cukrová repa spracúva v najbližšie položenom cukrovare. Preto doporučejeme preskúmať možností zrýchlenia rekonštrukcie starých cukrovarov, aby po uvedení nových kapacít do prevádzky nevypadli najstaršie cukrovary, čím problém cukrovej repy z hľadiska poľnohospodárov bol by opäť na terajšej úrovni.

Súdružky a súdruhovia,

druhým problémom, o ktorom chcem hovoriť, je takzvaná otázka nadvýroby. Sme už navykli u nás, že akonáhle je z niečoho u nás pomerne dobrá úroda, hovoríme o nadvýrobe, a to len preto, že buď z objektívnych alebo subjektívnych príčin nie sme pripravení na skladovanie, sušenie, prípadne konzervovanie. To však v žiadnom prípade nadvýroba nie je.

Zoberme úrodu tohoročného ovocia. Takéto úrody ovocia sme už mávali, iba s tým rozdielom, že z roka na rok rozširujú sa plochy intenzívnych sadov, poľnohospodárske závody venujú väčšiu pozornosť aj kvalitatívnej stránke ovocia. Mnohokrát na úkor investícií dajme tomu do živočíšnej výroby uskutočňujú rozsiahle investície do zeleniny a ovocia. Tento fakt mal by nútiť nákupné a spracovateľské podniky na také isté tempo investičnej výstavby skladovacích priestorov sušiarenských kapacít a rozširovanie konzervarenského priemyslu, lebo v opačnom prípade zaostávanie spracovateľských kapacít môže znamenať veľmi vážne zaostávanie výroby a konzumu zeleniny a ovocia.

Dnes odbyt je už jedným z vážnych ukazovateľov, akým smerom sa má rozvíjať poľnohospodársky závod, jeho výroba. Keď v Michalovskom okrese ostane asi 160 vagónov slivák, isteže sa nebudú rozvíjať ovocné sady na slivky. A tak je pri každom jednom druhu ovocia. Pre poľnohospodárske závody je zvlášť nepochopiteľné, ako je to v otázke zeleniny, že sa nevykupuje, nespracováva a nekonzervuje. Veď nie každý rok musí byť tak dobrá úroda, aby sme mali dostatok, a v skorých jarných mesiacoch obyčajne býva nedostatok ovocia a zeleniny. Nebudeme tajiť, že desiatky vagónov ovocia bude toho roku skŕmené zvieratmi a veľké množstvo zeleniny bude dané do kompostov.

Na druhej strane treba však povedať otvorene i do našich vlastných radov, že poľnohospodárske závody si budú musieť uvedomiť, že nákupné a spracovateľské organizácie, aby mohli usmerňovať svoju výrobu, budú musieť uzatvárať zmluvy a poľnohospodársky závod bude mať zákonitú opodstatnenosť na odpredaj toho, čo zakontrahuje. Nekontrahované množstvo nebudú musieť nákupné organizácie preberať.

O tejto otázke jednáme a jednali sme s mnohými vedúcimi predstaviteľmi poľnohospodárskych závodov i štátnych majetkov. Ich argument je taký, že síce kontrakt sa urobí, no ale čo potom, keď sa urodí, ako toho roku, viac. To, pravda, je otázka, o ktorej rokujeme so súdruhmi z Povereníctva SNR pre potravinársky priemysel, a kde by sme chceli tiež nájsť cestu riešenia aj tejto otázky.

To však núti nás k tomu, aby sme urýchlene budovali rnedzidružstevné spracovateľské kapacity pre nadzmluvné množstvo úrody, aby to mohli sami spracovať aj speňažiť. Už aj tohoročné skúsenosti vedú niektoré poľnohospodárske závody k tomu, že v niektorých okresoch spracovávajú koncepciu rozvoja medzidružstevných podnikov na spracovanie a predaj ovocia.

Pravda, tu bude treba mnohé, doteraz existujúce platné vyhlášky a smernice, hlavne v nákupe, upraviť a prispôsobiť novým podmienkam.

Súdružky a súdruhovia,

trh, odbytové možnosti, čím ďalej tým viac stáva sa významným faktorom pre výrobu. Sme niekedy svedkami, a to dosť často, že niekedy niečoho je mnoho a na druhý rok málo. Ukážem to z dvoch príkladov:

Pred 4-5 rokmi robili sme veľké opatrenia podporené materiálnou zainteresovanosťou a krmivami na rozvoj chovu prasníc. Je len samozrejmé, že výsledkom týchto opatrení bol pomerne veľký počet odstavčiat. Ale akonáhle boli odstavčatá, okamžite vznikol prebytok na trhu a len horko ťažko, a to len čiastočne,sme vedeli vyriešiť tento problém odpredajom odstavčiat do Nemeckej demokratickej republiky.

Chovatelia prasníc zrazu zistili, že odstavčatá nie sú potrebné. Začali znižovať stavy prasníc a výsledok, opak toho, čo bolo. Tohto roku nemáme odstavčatá, a keď sa neurobia mimoriadne opatrenia, je ohrozené plnenie plánu bravčového mäsa pre budúci rok. Druhý príklad u vajíčok. V posledných 2 rokoch produkcia vajec bola pomerne slušná; zrazu sa na vajíčka začalo dívať ako na prebytočný produkt. Poľnohospodárske závody začali likvidovať menšie, nerentabilné chovy nosníc preto, lebo chov ošípaných bol rentabilnejší a obidva tieto druhy sú odkázané na zrniny. Výsledok je ten, že v tomto roku v celoštátnom meradle sa neplní plán nákupu vajec a robia sa opatrenia pre zabezpečenie produkcie vajec pre budúce roky.

Na týchto dvoch prípadoch chcel som poukázať akým významným faktorom je trh, možnosť speňaženia výrobnej produkcie. Na toto čím ďalej, tým viac musíme dbať, aby sme nebehali ako pri hokeji od mantinelu k mantinelu.

V  poslednom období sme v spolupráci s vedením Povereníctva SNR pre potravinársky priemysel a Oblastnej správy nákupu vyriešili celý rad problémov, ktoré do určitej miery robili ťažkosti poľnohospodárskej výrobe. Dobrá a úspešná spolupráca pomáhala nám vyriešiť taký problém, ako bolo zaostávanie ovčiarstva na Slovensku, i keď my na Povereníctve SNR pre pôdohospodárstvo, pravda, máme na bryndziarensky priemysel trochu odlišný názor, kvalita kŕmnych zmesí a celý rad problémov súvisiacich so službami poľnohospodárskym závodom.

V  spolupráci sme vyriešili tak závažné otázky v priebehu žatvy a nákupe obilia, ako cenové a diferenčné príplatky, úpravu noriem nákupu obilia, ktoré na naše návrhy, ktoré sme bedlivo a uvážene spoločne spracovali, našli podporu aj v najvyšších našich hospodársko-riadiacich orgánoch. I problémy nadhodené v mojom diskusnom príspevku dajú sa spoločným úsilím a pri hľadaní ďalších možností úspešne vyriešiť.

Ak sa nám toto podarí vyriešiť, budeme sa môcť vyhnúť veľmi nepríjemným otázkam zo strany našich družstiev a štátnych majetkov, ktoré od nás žiadajú vysvetlenie, prečo na jednej strane uznesenia straníckych a vládnych orgánov ukladajú zvyšovať výrobu na všetkých úsekoch národného hospodárstva, a prečo na strane druhej sa hospodárne nevyužívajú tieto vyrobené hodnoty.

Predložená koncepcia mnohé otázky rieši. No do toho času, kým bude splnená, musíme vychádzať z toho čo máme, a to bude vyžadovať operatívne a pružnejšie riešenie v priebehu roku vyskytnuvších sa problémov.

Podpredseda Ing. Barbírek:

Ďakujem súdruhovi Bohdanovskému,

Do rozpravy sa prihlásil súdruh minister K r u t i n a. Udeľujem mu slovo.

Minister Krutina:

Vážená Slovenská národní rado, soudružky a soudruzi poslanci,

především dovolte, abych uvítal skutečnost, že plenární zasedání Slovenské národní rady se zabývá rozvojem potravinářskeho průmyslu na Slovensku.

Význam rozvoje potravinářského průmyslu je dán tím, že výroba, technická úroveň tohoto průmyslu, politické a odborné schopnosti jeho pracovníků se podílejí podstatným způsobem na zvyšování životní úrovně v oblasti spotřeby potravin.

S vědomím tohoto významu našeho průmyslu XIII. sjezd naší strany přijal usnesení k urýchlení rekonstrukce a modernizace potravinářskeho průmyslu s nejširším uplatněním vědecko-technického pokroku, stanovil pokračovat v důsledné orientaci na zdokonalování kvality potravinářskych výrobků pro vnitřní a zahraniční trh a dále zlepšovat skladbu výroby z hlediska zásad správné výživy.

Tyto úkoly přijaté na XIII. sjezdu naší strany jsou velmi náročné a představují linii na řadu dalších let.

Připravovaný čtvrtý pětiletý plán představuje I. etapu její realizace i když již v minulých letech bylo mnoho vykonáno ke zvýšení úrovně zásobování potravinářskymi výrobky.

Za významný úspěch musíme v tomto směru především považovat skutečnost, že se nám v celém státě podařilo zabezpečit vyrovnaný trh potravinářskych výrobků, a to i výrobků z masa, kde jak známo jsme měli mnoho let značné nedostatky v uspokojování poptávky. Během posledních dvou let byly odstráněny v podstatě všechny výjimky z norem vynucené surovinovou situaci, zlepšila se jakost másla a na trh bylo dáno plnotučné mléko, zvýšil se obsah tuku v sýrech a obohatil se sortiment potravinářských výrobků. Za první pololetí letošního roku dodal potravinářsky průmysl vnitřnímu obchodu výrobků navíc v hodnotě 1, 3 miliardy Kčs v maloobchodních cenách, více než ve stejném období roku minulého. Přitom je zvláště významné, že podstatně se zvýšily dodávky masa z masných výrobků, a to o 5, 4 %, mléka o 0, 6 %, tvarohu o 11, 6 %, syrů o 3, 1 %, to je především výrobků živočišného původu z hlediska uplatnění zásad správné výživy.

Jestliže vývoj zásobování během letošního roku posuzujeme z hlediska této zásady, můžeme jako příznivý jev hodnotit určitý pokles dodávek tuků, zejména sádla, ale i rostlinných a jedlých tuků, při menším zvýšení spotřeby másla a dále pak pokles dodávek cukru a pšeničních mouk.

Přestože dodávky piva vzrostly za první pololetí o 9, 3 % a zvýšily se i dodávky sodovek a limonád víc než o 10 %, nebyla ještě uspokojena plně poptávka obyvatel, zejména po pivě, kde jak známo, dosahujeme již vysoké spotřeby a přes řadu opatření se nám plně nedaří zvláště v některých obdobích poptávku uspokojit.

Činíme však opatření k zlepšení situace na tomto úseku, především výstavbou kapacit na Slovensku, jak bylo uvedeno ve zprávě a jak se o tom někteří zmínili a zmíním se i já.

Díky naší domácí zemědělské výrobě a velké péči, se kterou jsou za pomoci strany a vlády zabezpečovány potřeby potravinářskeho průmyslu, můžeme dnes konstatovat, že máme scela vyrovnané zásobování potravinářskymi výrobky v širokém sortimentu a na uspokojivé kvalitativní úrovni. To pochopitelně neznamená, že bychom měli přehlížet nedostatky, které ještě máme v kvalitě, jak o tom bylo mluveno, i na Slovensku a v bohatosti výběru některých druhů potravinářských výrobků. Nejsme též spokojeni s balením a víme, že musíme zlepšovat skladbu potravin z hlediska zásad správné výživy. Jestliže však chceme vážnym spůsobem vyřešit tyto otázky, pak bylo nutné především vytvořit surovinové a kapacitní předpoklady k tomu, abychom vůbec byli schopni uspokojit spotřebitelskou poptávku. Teprve nyní v další etapě budeme vytvářet předpoklady k dalšímu kvalitativnímu zlepšení potravin. Jak ukazují výsledky práce na pětiletém plánu, je tento proces velmi náročný a obtížný.

Především musíme úspěšně splnit úkoly letošního roku.

Druhým předpokladem pro další rozvoj v příštích letech je jeho surovinové zabezpečení nejen v množství, ale v žádoucí skladbě tak, aby bylo možné vyrábět výrobky ve stále se zlepšujícím výživovém složení a také dobře a účelně zabalené. V tom směru musíme vytvořit i předpoklady ve výrobě obalového materiálu a také potřebnou techniku.

Třetí podmínkou je zabezpečení potřebných kapacit jak novou výstavbou, tak jejich rekonstrukcí a modernizací, abychom byli schopni vyrobit nejen dostatečné množství výrobků, ale současně aby v našich závodech bylo možné používat strojů a zařízení s vysokou produktivitou práce, efektivností umožňujíci výrobu jakostních výrobků s vysokou nutriční hodnotou.

Konečně čtvrtou podmínkou dalšího úspěšného rozvoje potravinářskeho průmyslu je správné a podmínkám potravinářskeho průmyslu odpovídající uplatnění nové soustavy řízení, neustále zdokonalování řídící práce na všech úsecích, zvyšování odborné kvalifikace pracovníků našeho průmyslu.

K jednotlivým problémům bych chtěl říci několik poznámek, neboť podrobně se nimi zabývá předložený materiál.

Již jsem uvedl některé výsledky plnění plánu našeho průmyslu v letošním roce, které naznačují, že náš průmysl splní plán letošního roku úspěšně a že tak při dopracováni pětiletého plánu máme v letošním roce dobrou základnu. Předpokládáme, že za celý letošní rok dodáme do tržních fondů o více než 4, 6 % více výrobků než loni. To představuje - počítáno v maloobchodních cenách překročení plánu o 640 mil. Kčs. Zabezpečení těchto vyšších dodávek potravinářskych výrobků pro trh se projeví v překročení plánu výroby o 1, 7 % a tím ve srovnání, s minulým rokem vzestup výroby o 5, 5 %. Výsledky plnění plánu závodů na Slovensku jsou rovněž příznivé. Předpokládáme, že plánovanou výrobu splní letos všechny výrobní hospodářské jednotky potravinářskeho průmyslu, s určitou pochybností u cukrovarníckeho průmyslu, kde očekáváme výpad výroby v hodnotě zhruba 100 mil. Kčs. Pochopitelně, že celkovou úrodu cukrovky teprve odhadujeme, že naše odhady ještě spřesníme, avšak bereme při tom v úvahu skutečnosti, že při velmi příznivém vývoji váhy kořene nepodaří se pravděpodobně vyrovnat výpad plochy cukrovky ve výši 18 300 ha a také nižší cukernatost cukrovky. Očekáváme dále, že o 2, 8 % překročíme produktivitu práce vyjádřenou v jednotkách práce, že bude překročen zisk podle našeho odhadu asi o 300 mil. Kčs a že 34 mil. Kčs v obchodní paritě, z toho z poloviny do kapitalistických států, překročíme plán exportu. Nebude však pravděpodobně splněn plán investiční výstavby, kde hrozí výpad ve výši 28 mil. Kčs investic, převažně na akcích centrálně sledovaných. Zde je příme nebezpečí, že by tento výpad mohl být ještě vyšší a ve svých důsledcích zpomalit tak naléhavě potřebnou reprodukci základních fondů potravinářského průmyslu.

Výhled plnění plánu potravinářskeho průmyslu v letošním roce je však ve svém celku velmi nadějný, je výsledkem snaživé práce našich pracujících a v neposlední rade promítá se v něm i zlepšující se situace v dodávkách surovin z naši zemědělské výroby, a to zejména u mléka, také u jatečného dobytka.

Jak jsem již uvedl, zabezpečení surovin pro potravinářský průmysl v příštích letech je velmi závažný úkol. Zvláštní pozornost v této souvislosti věnujeme zajištění vzestupu spotřeby živočišních výrobků vzhledem k tomu, že při celkovém růstu dodávek potravin do tržních fondů do roku 1970 o 18. 1 % mají se relativně rychleji zvyšovat dodávky potravin živočišného původu. Výroba těchto oborů vzroste za toto období o 19, 3 %, zatím co rostlinné obory zvýší výrobu o 15, 4 %.

Těžiště těchto prací se především soustředilo na růst spotřeby masa. Při vypracovávaní směrnice jsme sa snažili opatřit zdroje a najit cesty k tomu, abychom při nejmenším udrželi meziroční růst spotřeby z období posledních pěti let, který činil zhruba na hlavu 0, 7 kg.

Proti květnové směrnici stanovené vládou jsme nyní zahrnuli do rozpisu zvýšení dodávek masa a masových výrobků v příštích 4 letech o dalších 46 900 tun. Otevřeně řečeno, ještě jsme se se zemědělci zcela nedohodli o zajištění takového růstu spotřeby z našich domácích zdrojů, vedle zvýšení výtěžnosti vytváříme si pro krajní případ i určitou rezervu. Jsme však přesvědčeni, že nakonec se podaří toto zvýšení dodávek masa dosáhnout a zajistit nezbytnou potřebu trhu. Hovořím o tom na vašem plenárním zasedání proto, že je to jedno - dá se říct - z úzkých míst našeho plánu, kde musíme společně vynaložit veškeré úsilí, aby jsme úkoly v mase zajistili.

Přitom počítáme ve spolupráci se zemědělskou výrobou s postupným uplatňováním produkce libovějšího masa, se zvyšováním podílu hovězího masa na úkor vepřového, jakož i se stále se zvyšující produkci drůbežího masa, na kterém se bude podílet postupně i náš potravinářský průmysl ve vlastní výrobě.

Uplatnění tohoto vývoje se ovšem nedaří rázem z roku na rok. Je k tomu nutné vytvořit předpoklady především v zemědělské výrobě cestou vhodného ekonomického působení, skladbou stáda, výstavbou potřebných kapacit. Zásadně jsou však v plánech v zemědělské výrobě i potravinářskeho průmyslu zakládány předpoklady pro splnění úkolu jak nám byl XIII. sjezdem dán při zvýšení spotřeby na hlavu o 2, 1 kg. Počítáme s tím, že celé zvýšení bude realizováno v rostlinných jedlých tucích, olejích a másle při poklesu spotřeby sádla.

Soudružky a soudruzi,

náročnost řešení těchto problémů, kdy je nutné uvést do potřebného souladu řadu činitelů, ukazuje současný stav, kde máme poměrně značné zásoby sádla, protože ve spotřebitelské poptávce neplníme sádlo, tuky rostlinné, jenom částečně máslo.

Velmi progresivně se bude v příštích letech vyvíjet produkce mléka a mlékárenských výrobků. Výroba v mlékárenském oboru se má zvýšit do roku 1970 o 28 %, přitom na Slovensku o 46 %.

Tento vzestup umožní mlékarenskému průmyslu nabídnout spotřebitelům široký sortiment výrobků, odstránit nedostatkovost některých výrobků, jako konzumních smetan, tvarohu, mléčných krémů, sušených mlék a pod. Tak se počítá se zvýšením výroby konzumních smetan na trojnásobek, tvarohu o 60 %, smetanových krémů o 80 %, jogurtů o 40, sušených a zahuštěných konzumních mlék o 25 %.

Tento vzestup bude klásť na pracující mlékarenského průmyslu značné nároky, vyžaduje značnou investiční výstavbu v neposlední řadě sušárenských kapacit k zpracování sezonního přebytku mléka.

Přitom zvlášť náročný úkol má v tomto směru mlékárenský průmysl na Slovensku, který bude opravdu potřebovat účinnou pomoc všech orgánů na Slovensku. Jsou známé značné mezirezortní výkyvy, mezisezonní výkyvy v jednotlivých mlékárnách u vás a nutnost značných přesunů suroviny zejména do Východoslovenského, ale někdy i Středoslovenského kraje v určitých, především zimních obdobích. Je dále nízký podíl tržní produkce mléka a tím i náročnější doprava. Je nutné řešit i problém spotřeby konzumního mléka, která je stále podle našeho názoru na Slovensku velmi nízká a V neposlední řade je třeba obohatit na Slovensku sortiment mlékárenských výrobků včetně lepšího využití ovčího mléka. V plánech jsou zakládány předpoklady pro vytvoření kapacitních a technických předpokladů k podstatnému zlepšení i na tomto úseku v podmínkách Slovenska. Myslím, že se podstatně zvýšila i odborná kvalifikace pracovníků ve slovenských mlékárenských závodech. Oborové ředitelství mlékárenského průmyslu s oblastní působností by mělo intenzivněji zajišťovat řešení těchto úkolů, při kterých se mu dostává plné podpory z ministerstva i pověřenectva, jakož i soudružské pomoci mlékařů z českých zemích.

Nechtěl bych však pokračovat ve výpočtu všech surovinových problémů. Starosti nám dělá též zabezpečení spotřeby vajec a budeme muset pozorně sledovat i vývoj dalších surovin.

Soudruh Bohdanovský to hodnotil. Já s nim nechci polemizovat, ale ty problémy jsou trochu hlubší z hlediska vajec, protože každý rok jsme zatím zajistili plný odbyt a situace, která se jevila na podzim například v krmivech pro drůbež vedla k vyvraždění neviňátek a dnes je v zemědělství vic než 1 milion slepic méně. A to je důsledek konečné situace, která ve vejcích je. Ne pro neodbyt, ale pro nedostatek krmiv, i když byly udělány patřičná opatření k tomu, aby zemědělství právě na této základně neutrpělo žádných ztrát.

Nechtěl bych vykládat další jiné věci, a nechtěl bych rozebírat některé věci, ovšem vývoj spotřeby trhu z hlediska zásad správné výživy nelze ovlivnit jen plánovanou výrobu, našim působením na spotřebitele. Je známo, že úroveň spotřeby, její správná výživová skladba je do značné míry výrazem bohatství společnosti, úrovně a příjmů obyvatelstva. Tedy úroveň výživy není jenom zbožné přání, ale je také výsledkem našeho snažení, jeho nejen kulturní, ale i hospodářské situace, výsledkem nějakého jednání mas. Proto také třeba chápat další vývoj spotřeby potravin a jejich skladby takto: je to proces, který nelze odtrhnout a samostatně řešit, aniž bychom přihlédli ke zdrojům, které máme, možnostem společnosti jako celku a každého občana, jehož účast na této spotřebě je vyjádřena jejich příjmy a jejich částí, která vynakládá a může vynaložit na nákup potravin.

Ja jsem byl v neděli v Žatci na slávnosti, kde bylo 20 000 lidí. Tam když jsem oznámil, že letos budeme mít 20 milionů hl piva k malé radosti našich zdravotníků, všichni lidé bouřlivě plácali. K malé radosti našich zdravotníků dosáhneme 20 milionů hl piva ve výrobě, no vidíte, 20 tisíc lidí tam plácalo jako ničemu jinému. A mají pravdu zdravotníci? Mají. Je to otázka jistě složitější, kdy budeme moct nahradit pivo jiným výrobkem. Přece bouřlivý vývoj takového výrobku se nedá jenom oddiskutovat nějakou dobrou radou.

Chtěl bych ještě připomenout, že i ve výrobě obalů a balení zboží potravinářských výrobků, i když jsme udělali kus práce výrobky, které tady vidíte, bylo nemyslitelné takhle vidět před dvěma, nebo třema léty.

Je pravda, že přes značné pokroky máme ještě nedostatky.

Tento stav v neposlední řadě bezprostředně souvisí se zaostáváním našeho chemického průmyslu, jako to řekl soudruh Píš i jiní, na úseku výroby umělých hmot i papíru, lepenky a též na úseku výroby a vývoje moderních, výkonných balících strojů, které v našem táboře nikto nedělá. Byli jsme nuceni letos uvolnit z naší devizové rezervy 15 mil. korun obchodní parity, aby Jsme mohli zajistit potravinářskému průmyslu obaly, místo aby jsme si za 15 milionů koupili stroje, které by jsme potřebovali.

Soudruzi, taková opaření nelze také z roka na rok opakovat. Nakupované obalové materiály jsou velmi drahé, a proto jsme nuceni rozhodnout dovážet nové balící stroje jen v takovém rozsahu, kde je můžeme zabezpečit obalovým materiálem z našeho domácího zdroje.

I když jsme vystavění kritice, musíme podle našeho názoru jednat jako hospodáři, neplytvať devizovými prostředky, kterých stát nemá dostatek a potřebujeme je pro jiné, společensky významnější úkoly.

Proto bychom v tomto směru prosili o pochopení takového postoje. Nebudeme soutěžit se západními státy v přehnaném, mnohdy reklamními účely diktovaném vybavení výrobků. Chceme však přesto, aby naše obaly byly pestré, vkusné, účelné, aby chránily výrobek před tvrdnutím, kažením a pod. První kroky byly učiněny nákupem balících strojů ze Západního Německa zn. Hesser, zaváděním balení saponátových přípravků do obalů systému Renopak. Máme první stroje na balení mléka do nevracivých obalů, syrů do svačinových sáčků, drůbeže do vákuových obalů a pod. Podíl tohoto balení je však zatím nízky. Jsou již dohodnuta opatření se státní plánovací komisi a s ministerstvem chemického průmyslu k progresivnějšímu rozvoji výroby chemických hmot a papírů pro balení do roku 1970, která nám mají přinést proti roku 1965 zvýšení dodávek obalového materiálu o 37, 1 %. My z našich devizových prostředků pár korun dáme chemii a ostatní rezorty také, aby se dovezl technický materiál k tomu, aby jsme jej vyráběli doma. Ovšem potom budeme žádat, aby skutečně toto zvýšení o 37, 1 %, které bude z hlediska dovozu strojů představovat novou výrobu u nás, nám také bylo skutečně dáno.

Soudruzi, chtěl bych vás informovat a docela upřímně, že do roku 1970 se nám nepodaří vyřešit tento problém na úrovni, která by byla žádoucí a že ještě zaostávání v této oblasti bude trvalé. I když to nerád říkám, říkám to tak pravdivě, jak se nám to při konstrukci našeho pětiletého plánu jeví.

Soudruzi, věnoval jsem téhle otázce trochu víc času, protože bych chtěl, aby jsme usměrnili správným způsobem cesty k řešení tohoto problému.

Poslední poznámky k problematice surovinového zajištění potravinářského průmyslu produkcí ovoce, zeleniny, tabaku a chmele.

Zatím jsme nic nevyhodili. Je třeba říct, že jsme všechno, co nám bylo nabídnuto, vykoupili. Jde o produkci surovin, kde kromě chmele má již dnes zemědělská výroba na Slovensku velmi významné postavení. Domnívám se, že v procesu kvalitativního zlepšování potravinářské výroby bude třeba i zde důsledněji zajišťovat sortiment, který potřebujeme, jako jsou meruňky, broskve, višně, jahody, též okurky nakládačky, rajčata, červenou kapii a jiné žádané výrobky, jako jsou lesné plody, rybíz, angrešt a pod. Těchto všech výrobků máme každý rok velký nedostatek, a i když se v tomto směru udělalo hodně práce, ještě nám stále schází.

Včera jsem prohlížel u Sv. Petra v obci a někde jinde jednotlivé kultury zelenin a bohužel budou horší výsledky u papriky, rajčat, než jsme očekávali (neříkám než loni) a kdyby pokračovaly deště, je nebezpečí zahnívání u rajčat; tohleto je zapotřebí pomáhat v zemědělství řešit, aby jsme dostali maximum. Hned jsem zařídil i odbyt některých výrobků, který se tam zatrhnul. Jinak jsme ovšem zatím vzali všechno a chci vás krátce informovat, že i u švestek jsme udělali opatření na dalších 5 tisíc tun na výrobu slivovice a i když budeme mít slivovici na 10 let, věřím, že bude o to lepší a půjde dobře na odbyt. Vycházíme tam vstříc i z hlediska rozšíření pálenic pro soukromé výrobce i z hlediska ceny za pálení v souvislosti s touto otázkou.

Já tedy myslím, že když budou obchodníci umět udělat opatření na trhu, aby jsme lépe prodali, tak těch 12 000 tun, které přebývají v celé republice, není zas takové množství, aby jsme ho nemohli spotřebiteli prodat. My vememe z teho 5 000 a 7 000 tun by jsme mohli ještě eventuelně snížením ceny na trhu prodat. Já jsem o tom přesvědčen, ovšem organizovat to musíme, pak to také prodáme.

Chtěl bych se ještě obrátit o pomoc a podporu v zajištění dostatku jakostního tabaku. Pro naší spotřebu dovážíme ročně kolem 12 000 tun tabaku za 120-130 miliónů korun obchodní parity a z toho je asi třetina z kapitalistických států. I když tento dovoz nebude možné nikdy odbourat, odstranit z hlediska druhové skladby tabaku, je možné ušetřit velké množství deviz pěstováním vlastního tabaku. Do roku 1970 má být zvýšena domácí produkce na 10 000 tun. Pro zajištění této produkce bude třeba zvýšit plochy o 2 000 ha a dosahovat v průměru 12-13 g.

Pěstování tabaku bylo podpořeno a bude ekonomickýma opatřeními, avšak pěstitelé budou potřebovat ještě pomoc při zejména rozšíření sušáren a vytváření předpokladů pro zajištění výroby. Jsme si vědomi, že aktivní pomoc musí v tomto směru poskytovat i sám tabákový průmysl.

Včera jsem se soudruhy projednal tuto otázku, navštívil jsem dva fermentační závody, navštívil jsem sušárnu jednoho - právě toho Sv. Petra - obce - jednotní zemědělské družstvo a věřím, že při takových sušárnách jsou podmínky k plánovanému rozšiření pětiletky.

Soudruzi, není to ovšem jenom otázka tabaku. My jsme si věc vážně prodiskutovala. Usnesení XIII. sjezdu strany má tady hlubší kořeny. To je otázka z dnešních 5 600 tun tabaku dostat do našich cigaret 10 000 tun tabaku. A to znamená prakticky také vymyslet druhy cigaret a vymyslet jejich aromatizaci, vymyslet celou řadu věcí, která s tím souvisí.

Soudruzi, toto rozpracovat do usnesení XIII. sjezdu, budou mít skutečně velkou práci.

Soudružky a soudruzi, podobná situace je ve chmelu. I tady máme ještě nákup celé řady chmelu pro naše pivo, i zde by jsme mohli na Slovensku udělat víc práce výrobou chmele.

Velmi důležitou otázkou je pro nás celá řada problémů z hlediska našeho řízení, z hlediska zajištění úkolů naších podniků, závodů i oborů, které na Slovensku jsou. Zejména v poslední době se nám projevuje zhoršená jakost některých potravinářských výrobků, a to proto, že pozornost byla více-méně soustředěna směrem řízení a méně již dodávce do trhu, a méně již jakostním otázkám. Jsou to některé uzenářské výrobky, jsou to některé jiné výrobky, a já si myslím, soudruzi, že nesmíme tuto otázku stratit ze zřetele. Dokonce v některých případech, a to potom je horší, musíme výrobky konfiskovat a dodávat kafilérii.

Soudruzi, úkoly, které jsou před námi, jsme projednávali a propracovávali a i když jsme s pětiletkou se dostali do situace, že řešíme všechny potřeby vnitřního a zahraničního trhu snad v současné době jako jeden z mála rezortů, který naplnil plánované úkoly, znamená rozpracování této pětiletky ještě velmi složitý proces. Protože ve všech těch otázkách, o kterých tady v diskusi byla řeč, ve všech těch otázkách budeme muset najít vhodné cesty, které potřebujeme ke komplexnímu řešení.

Soudruzi, nyní k té třetí části, k problematice, které se dává hodně pozornosti, to je vytváření podmínek pro rozvoj potravinářského průmyslu v oblasti reprodukce základních fondů a celkové modernizace našeho průmyslu.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP