S. doc. Jičínský: Vážené shromáždění, mám tu uvést zásady pro zřizování ministerstev a jiných ústředních úřadů, které budou obsaženy v zákoně, který musíme schválit na 1. schůzi ČNR v lednu. I tato moje zpravodajská zpráva má informativní charakter. Nicméně bych chtěl požádat členy ČNR, mají-li vážné připomínky, aby je uvedli dnes, protože v lednu budou omezeny časové možnosti pro hrubší přepracování návrhů zákona. A zároveň, byť to je nedostatek, ale nedostatek daný objektivním chodem věcí, upozorňuji i nové členy ČNR, pokud mají a budou mít připomínky, aby je rovněž v nejkratší době odevzdali, a to proto, že nebude možné, aby do pléna projednaly tento návrh všechny výbory, ale zřejmě ho projedná už jen výbor ústavně-právní z hlediska předložení vlastního návrhu zákona.

Nyní dovolte, abych nejprve charakterizoval smysl tohoto zákona. Členové ČNR, kteří fungují do července, dostali svého času onen širší návrh zákona, který vypracovala skupina vedená s. Horálkem, který byl v řadě komisí i projednáván. Tento návrh, jak je zřejmé z prostého srovnání, se od onoho návrhu dosti podstatně liší stručností a v některých ohledech můžeme říci i menší obsažností. Ale je to záměr, který tu není náhodný. Jde o to, že vlastním smyslem tohoto zákona je vytvořit právní předpoklady pro konstituování české vlády. Předsednictvo ČNR nemůže jmenovat českou vládu, aniž bude Českou národní radou schválen tento zákon. Je to právní podmínka vůbec pro konstituování české vlády. Je tedy třeba mít na zřeteli časový moment a možnosti, které z tohoto hlediska jsou, pokud jde o řešení složitých věcných problémů, které tu budou na úseku státní správy v České socialistikcé republice.

Tedy důvody pro stručnější verzi, která byla volena státoprávní komisí, jsou vedle časového momentu, o kterém jsem se zmínil, ješte ty, že podrobnější propracování kompetence i kompetečních vztahů mezi jednotlivými výkonnými orgány ČSSR předpokládá federální zákon o vymezení kompetencí. Víte, že ustanovení ústavního zákona o Čs. federaci se mají dále konkretizovat kompetenčním zákonem, který má přijmout Federální shromáždění. Tento zákon je zatím ve stadiu příprav, bude jej nutno projednat i v orgánech ČNR, ovšem bez tohoto zákona nelze řešit některé věcné problémy, ani pokud se týče struktury, resp. vztahů mezi jednotlivými výkonnými orgány ČSSR. A tento federální zákon bude projednán a schválen během ledna, možná dokonce až v únoru, jestliže se ustavení Federálního shromáždění posune na konec ledna. Dále pak, a to je myslím vážný moment, podrobnější vymezení kompetencí i vztahů mezi jednotlivými výkonnými orgány předpokládá už existenci vlády a jednotlivých ministrů a ministertev, protože je třeba, aby už tyto orgány se mohli vyslovit k návrhům určitých koncepcí. V tomto smyslu by myslím neodpovídalo povaze věci, kdyby toto chtěla utvořit jen ČNR, i když přirozeně ČNR má vrcholné právo, pokud jde o přijetí zákona. Ale neodpovídalo by povaze věci, abychom všechny tyto věcné problémy chtěli řešit bez vlády a bez jejich účasti.

Další problém, který je tu třeba brát v úvahu, je ten, že pravomoc informovat v dosud existujících právních předpisech je velmi složitá, je tu mnoho desítek a možná i stovek právních předpisů, zákonů, vládních nařízení, vyhlášek apod., které se dnes v době několika týdnů nebo dnů musí přezkoumat a zrušit, eventuálně stanovit, co se přejímá. Čili je třeba, abychom měli na zřeteli tento fakt, že jaksi nově konstituované orgány musí navázat na existující právní stav, což vyplývá i z ústavního zákona o československé federaci, že nelze provést z formálně právního hlediska nějakou revoluci tím, že bychom všechny dosud platné předpisy zrušili, a zároveň myslím, že není třeba podrobně dokazovat, že přepracování nebo změna těchto materiálně právních předpisů je složitý proces, který si vyžádá i určité doby a že bychom v této věci neměli přijímat jaksi tempa zákonodárných úprav, do kterých svým způsobem jsme byli na podzim jaksi vtaženi, protože tady už jde o naši vlastní odpovědnost, a myslím, že tuto odpovědnost, musíme z tohoto hlediska také vážně brát.

Tedy návrh zákona tu navazuje na dosavadní právní stav a v zásadě tento právní stav nemění. Tím ovšem není řečeno, že bychom při navázání na dosavadní právní stav chtěli petrifikovat byrokraticko-direktivní metody řízení a že bychom snad z tohoto hlediska nechtěli respektovat dohody, ke kterým došlo v té odborné komisi, o níž hovořil soudruh Rusek, mám na mysli odbornou komisi vedenou s. Horálkem, jejíž širší návrh jsme také projednávali. Ovšem tyto dohody je třeba promítnout i ve statutech ministerstev a zároveň některé otázky bude třeba ještě dořešit a tam, kde to z povahy věci vyplývá, promítnout ve změně příslušných právních předpisů.

Není nožné, aby všechny tyto věci byly obsaženy v jednom kompetenčním zákoně, který by nějak všeobsáhle, encyklopedicky zahrnoval kompetence všech orgánů. Čili my jsme volili formulace relativně obecné, někdy svým způsobem málo říkající pro to, abychom se vyhnuli tomu, že by se někdo mohl dovolávat těchto formulací k tomu, aby se prodlužovaly staré direktivní metody řízení.

Čili v návrhu zákona není uvedena žádná formulace, z níž by se daly vyvozovat jaksi vztahy direktivní nadřízenosti ministerstev vůči podnikům, i když dnes zatím tyto vztahy tu existují podle hospodářského zákoníku. Ale formulace jsou voleny tak, aby nebránily novým zákonným úpravám při brzkém vydání zákona o podniku i zákona o socialistickém podnikání.

Obdobně je problém, na který jsme v ČNR už nejednou narazili, kde byla požadována změna právních předpisů, totiž vztahy národních výborů a výkonných orgánů v centru, a požadavek, aby se provedla reforma jejich řízení, aby tedy zastupitelské sbory byly řízeny, pokud ten termín tu vůbec je vhodný, on tu není vhodný, pokud jde o zastupitelské sbory, protože zastupitelské sbory fungují v rámci zákonné kompetence a řízeny nikým být nemají. Ale aby tady byly přímé vztahy mezi ČNR a plánem národních výborů, aby řízení národních výborů, po té administrativně právní stránce bylo přeneseno z ministerstva vnitra. Víte, že o této otázce se hovořilo. Už v rámci diskusí o ústavním zákoně o československé federaci. Obdobně si jistě vzpomínáte, že i v onom širším návrhu, který vypracovala skupina s. Horáka, byly uvedeny návrhy změn, pokud se týče úpravy drobného podnikání, místního hospodářství a komunálního hospodaření, a to v tom směru, aby určité otázky, respektive kompetence přešly z ministerstva vnitra do ministerstva obchodu, resp. ministerstva průmyslu.

Ovšem jde tu o nesporně složitou ooázku, kterou nelze řešit dílčím způsobem, která může být řešena komplexně jedině právě v souladu a reformou územně správního členění státu i s reformou celkového postavení koncepce národních výborů. I skupina s. Horáka upustila od svých původních návrhů, kde se doporučovalo převedení určitých kompetencí z ministerstva vnitra na ministerstvo obchodu, resp. průmyslu, a doporučuje, aby se dosavadní právní stav neměnil.

Čili, jestliže vycházíme z dosavadního právního stavu, pak ne proto, že jej považujeme za optimální, ne proto, že bychom chtěli ono zvláštní zařazení, které, jak víte, bylo spjato, s někdejším dosti význačným funkcionářem tohoto státu, jaksi konzervovat, ale protože za několik týdnů není možno takovouto reformu provést. Zároveň ovšem s ní počítáme. Víte, že je to jeden z hlavních úkolů, které ČNR a samozřejmě česká vláda musí řešit, a v rámci řešení tohoto věcného úkolu by přirozeně byl řešen i tento problém vztahu národních výborů k centrálním orgánům.

Čili máme za to, že ony nové koncepce řízení ministerstev i určité nové koncepce vztahu mezi nimi měly být politicky deklarovány ve vládním prohlášení jako linie práce vlády, aby ČNR mohla posoudit tyto věci, a zároveň přitom fixovány ve statutech. Pro povahu věci i pro závažnost této otázky myslíme, že by bylo správné, aby statuty před schválení vládou byly projednány orgány ČNR. To znamená, aby příslušné výbory zejména projednaly statuty těch výkonných orgánů, kterým výkonné sféry korespondují.

Teď pokud jde o strukturu zákona. Návrh uvádí v první části výpočet zřizovaných ministerstev. Nepokládám za potřebné jej tu uvádět. Vycházíme z těch zásad, které už byly Českou národní radou schváleny, jenom bych chtěl říci jedno, že včera v komisi se objevily obavy, zda ono řazení je optimální. Tady je otázka, jestli mají ministerstva být klasifikována tak nebo onak. To je sporný problém, myslím, že to můžeme nechat učebnicím správního a ústavního práva, že není třeba z této otázky činit nějaký principiální problém, protože nějak je za sebou řadit musíme, to řazení určitou logiku má. Kdybychom chtěli meritorně tuto otázku řešit, pak bychom se dostali k nějakéku řešení, to je řadit je abecedně, což by nebylo nejlepší.

Dále se uvádějí ústřední úřady. Ty ústřední úřady jsou tam uváděny proto, že nejsou v postavení ústavních orgánů, ale zároveň jsou ústředními orgány státní správy, které nejsou podřízeny nějakému ministrovi, resp. ministerstvu, čili za jejich činnosti, jak je stanoveno potom v návrhu zákona v § 20, resp. 21, odpovídá vláda jako celek. To je důležité proto, že jde o orgány, které nemají nějakou úzce oborovou působnost, a kdybychom například Geologický úřad podřídili ministerstvu průmyslu, jak se někdy požaduje, mohli bychom ohrozit objektivitu práce tohoto úřadu.

Čili nedoporučejeme u těchto úřadů, které jsou uvedeny v § 2, podřízenost některým konkrétním ministerststvům, resp. ministrům, ale doporučujeme podřízenost vládě jako celku.

Ve druhé části jsou pak stručně charakterisovány kompetenční okruhy jednotlivých ministerstev. Tam po včerejším jednání dojde k určitým změnám z hlediska zpřesnění a máte-li tu nějaké námitky nebo připomínky, prosím o jejich dodání písemně, abychom je mohli vzít ještě v úvahu s tím, že se vracím k úvodu své zpravodajské zprávy a upozorňuji že nejde o to, aby tyto kompetenční okruhy byly rozšiřovány, protože by tím vznikla určitá asymetrie, jde o velmi stručné vymezení kompetencí, a to proto, aby nevznikly spory co do kompetence toho nebo onoho orgánu spadá, s tím, že doporučuji vzít v úvahu i důvodovou zprávu, která zpřesňuje některé kompetenční okruhy, i když v návrhu zákona nejsou přesně uvedeny. Ono zpřesnění odpovídá oněm jednáním v odborné ekonomické komisi, která považujeme za účelné vyjádřit i v právních předpisech.

Dále vedle stručné charakteristiky kompetenčních okruhů jednotlivých ministerstev jsou tam uvedeny určitě úřady, resp. správní orgány, které je tam nezbytné uvést proto, že kdyby nebyly tímto zákonem fixovány, přestaly by existovat. A proto z toho důvodu, že dříve existovaly jako federální, je nyní třeba tyto orgány konstituovat jako orgány národní. Čili jen proto u některých ministerstev jsou speciálně uvedeny určité orgány, které jsou podřízeny. Bez tohoto právního krytí by tyto orgány nemohly existovat, resp. bylo by nutno přijmout speciální úpravu, což nepokládáme za potřebné.

Dále v některých případech je vyjmenovéno, kam spadá určitý kompetenční okruh, který je někde sporný. Je to např. otázka, kam spadá problematika myslivosti a rybářství. V návrhu zákona je zařazena do resortu zemědělství a výživy, jsou tu však námitky, čili je třeba tuto otázku ještě posoudit a jednat o ní v plénu ČNR.

Ve třetí části zákona je charakteristika hlavních zásad činnosti ministerstev a činnosti úřadu a vztahu ústředních úřadů k ostatním státním orgánům. Přitom upozorňuji, že u některých orgánů se počítá se zvláštní zákonnou úpravou, takže kompetenci je třeba stanovit velmi obecně.

Nepokládáme za možné, přesně vymezovat kompetenci ministerstva pro mládež, tělovýchovu a sport, protože je třeba určitých zkušeností, aby právní úprava nebyla vymýšlena jen z hlavy.

A konečně, jak to v zákonech bývá, jsou na jeho konci přechodná a zrušovací ustanovení.

Tolik k informativní zprávě o návrhu zákona o ministerstvech a ústředních úřadech ČSSR.

S. Malíř: Vzhledem k tomu, že doc. Jičínský žádal o některé zásadnější připomínky, dovoluji si uvést 4.

1.) Myslím, že by měly být určité proporce mezi jednotlivými ministerstvy. Tak např. Ministerstvo plánování v § 3 má v bodu 2 své úkoly stanoveny, zatímco ostatní ministerstva to nemají. Myslím, že je potřeba sjednotit tuto věc - buď dát hlavní úkoly všude, nebo nikde.

Dále u ministerstva kultury mém dotaz, zda se nepočítá s nějakým poradním orgánem, jako tomu je u ministerstva školství v případě Státního výboru pro vysoké školy. Mám dotaz, zda u ministerstva kultury takový poradní orgán je a zda je třeba to u ministerstva školství uvádět.

Třetí připomínka - myslím, že by se v paragrafech 26 a 27 mělo uvést, že ministerstva jsou v pravidelném styku s příslušnými vědecko-výzkumnými institucemi, které oponují všechny zásadní otázky. Domnívám se, že úloha vědy by měla by výraznější než je okrajově řečeno v § 27.

V § 29 se domnívám, že by mělo být použito označení Česká akademie věd.

S. akademik Wichterle - Mám připomínku nikoli přímo k tomu, co bylo předneseno, nýbrž co je s tím v těsné souvislosti a říkám ji zde proto, že nemám ji možnost říci jinde.

Nevím, jakým mechanismem budeme volit. Ustavní zákon ukládá v § 31, že máme volit obdobně jako na dnešní schůzi 75 členů do Sněmovny národů. Nenašel jsem ani v jednacím řádu zmínky o tom, jakým způsobem se to bude dít. Myslím, že by to mělo být předmětem diskuse ČNR. Nedomnívám se, že by to mělo být tak, jak mě předběžně informoval dr. Vácha, to je stejně, jako při doplňovací volbě. Domnívám se, že jestliže NF nás všechny jednou kandidovala a schválila, že není třeba aby z nás dělala nový výběr. Domnívám se, že kandidáty mohou být všichni členové ČNR, z nichž bychom měli vybrat 75 členů volbou. Neznám žádný předpis, který by upravoval, ale domnívám se, že by to takto býti mělo.

S. dr. Kašpar: Vážená Česká národní rado, doporučoval bych, aby v důvodové zprávě k tomuto zákonu bylo zdůrazněno, že Úřad pro tisk a informace, jehož zřízení se navrhuje do § 2 a který má represivní činnost, má jen dočasný charakter. Ostatní z jmenovaných úřadů mají svoji kontinuitu a logiku, zrod Úřadu pro tisk a informace je spojen s nenormální situací o níž se domníváme, že - protože představuje omezení svobody slova jako jednoho ze základních občanských práv - je pouze dočasná.

Velmi bych se přimlouval pro to, aby zásadní politické stanovisko ČNR k této funkci bylo, byť v krátké formě, obsaženo v důvodové zprávě.

Chtěl bych využít této poznámky, abychom také uvažovali o dalších politických otázkách spojených se vznikem ministerstev i o otázkách jejich obsazení. Domnívám se, že předsednictvo ČNR je si plně vědomo toho, jakou odpovědnost bude mít před českým národem, bude-li ustavovat českou národní vládu, že to má být vláda, která bude opravdu politickou a odbornou representací ČSR, že v tomto smyslu také bylo vysloveno mínění už na minulém plénu a je třeba ho plně respektovat.

Domnívám se, že by také ČNR měla zaujmout stanovisko k některým vážným českým vnitropolitickým otázkám současné doby, kdy je výrazná vysoká aktivita zejména české dělnické třídy, mladé inteligence a intelektuálu. Domnívám se, že by toto plénum ČNR nemělo jenom projednávat návrhy zákonů, ale v dané vážné politické chvíli zaujmout i k ní své stanovisko.

Soudružka Pokorná: Soudružky a soudruzi, protože předložený návrh zákona hovoří nejen o výčtu příslušných orgánů, ale také o jejich působnosti, musí se domnívat, že nepočítáme s tím, že by ČNR vydávala další zákon o působnosti jednotlivých orgánů. Obě dvě témata, jak výčet, tak působnost, jsou založeny v jedné právní normě. Pakliže tomu tak je, doporučuji, abychom tedy pamatovali takto na to, že řada oblastí, kterou budou obhospodařovat navrhované orgány, jsou oblastmi ve společné kompetenci mezi federálními a národními orgány. Zde v předloženém návrhu zákona není zmínka o působnosti, jak se tato společná kompetence bude projevovat.

Myslím, že by měla být zachována návaznost na připravovaný zákon NS o působnosti federálních orgánů, že by i v působnosti našich národních orgánů mela být zachována vazba ve společné činnosti.

Soudružka Hechtová: Mám připomínku k § 14 na str. 6. I po delimitaci určitých úkolů mezi ministerstvem školství a ministerstvem práce a sociální péče, zůstane v ministerstvu školství část mimoškolní péče - bude řídit družiny mládeže pro I.-V. ročník a kluby pro 6.-9. ročník. Kromě toho bude ministerstvo školství nadále ústředním orgánem státní správy pro jiné školské organizace celonárodního významu, jako např. Výzkumný ústav pedagogický, Státní nakladatelství pedagogické apod.

Doporučuji tuto formulaci § 14 na str. 6: "Ministerstvo školství je ústředním orgánem státní správy pro předškolní a mimoškolní zařízení, pro základní školy, gymnasia, odborné a učňovské a vysoké školy a jiné školské organizace celonárodního významu."

Není správné používat názvu "střední všeobecně vzdělávací školství", neboť vláda schválila název "gymnasia".

Předseda s. Dr. Císař: Připomínky podobného druhu je třeba dát s. Jičínskému písemně.

S. Ptáček: Moje první připomínka se netýká paragrafovaného znění ani přednesené zprávy s. doc. Jičínského, ale tohoto návrhu: je zřejmé, že tento zákon bude mostem mezi dosavadním stavem a budoucím cílovým řešením. Jak si to představujeme v oblastní národních výborů, pokud jde o jejich vztahy k centrálním orgánům? Domnívám se, že by výkonný národní orgán nebo výkonný orgán vyššího stupně v žádném případě neměl být nadřízen zastupitelskému sboru byť stupně nižšího. Mělo by to být obsaženo v důvodové zprávě, která říká, že se navazuje na dosavadní stav, ale neříkal, že se chce dospět k jinému cíli. Abychom potom po novém roce zbytečně nediskutovali, bude-li tato oblast, která byla pěkně zdůvodněna v úvodním vystoupení, obsažena písemně v důvodové zprávě.

Druhá připomínka se týká § 9. Domnívám se, že myslivost, rybníkářství patří do resortu lesního a vodního hospodářství. Jsou tam soustředěni odborníci, Výzkumný ústav pro lesní hospodářství a myslivost. Rozhodně bychom o tom vedli diskuse po novém roce. Doporučuji, aby bylo znovu zváženo, zda-li by to nemělo být přeřazeno do ministerstva lesního a vodního hospodářství.

Soudruh Václavík: Mám dvě kusé poznámky směřující k ministerstvu, která z velké části mají společný hlavní objekt péče nebo zájmu, tj. ministerstvo školství a ministerstvo pro mládež.

Stálo by za úvahu, aby v paragrafování ministerstev byla provedena změna tak, aby tato ministerstva byla uvedena bezprostředně za sebou. Aby ministerstvo školství mělo č. 14 a hned následovalo ministerstvo pro mládež a tělovýchovu, aby tak obrazně i formálně byla tato blízkost zdůrazněna.

V druhé poznámce navrhuji, zda by v důvodové zprávě, protože jde o mimořádně důležitý orgán - ministerstvo pro mládež, na straně 2 u odstavce, který mluví o tomto ministerstvu, byla formulace blízká myšlence, že se počítá s tím, že k zajištění potřebné koordinace si vytvářejí ministerstvo školství a ministerstvo pro mládež účelné společné orgány.