Předkládaná upravená osnova návrhu ústavního zákona o československé federaci slouží jako podklad pro schválení iniciativního návrhu České národní rady na vydání ústavního zákona o československé federaci.

Upravená osnova vychází z návrhu vypracovaného odbornou vládní komisí. Tento návrh byl členům České národní rady již rozeslán, byl dne 27. září 1968 projednán státoprávní, ekonomickou a organizační komisí a jejich stanoviska byla členům České národní rady předložena jako tisk č. 6.

Předsednictvo České národní rady vycházelo ze všech těchto podkladů a ve dnech 2. a 3. října 1968 jednalo společně s předsednictvem Slovenské národní rady ve snaze, aby obě národní rady dospěly ve vzájemné dohodě ke shodným stanoviskům tak, aby mohly Národnímu shromáždění předložit společný iniciativní návrh na vydání ústavního zákona o československé federaci.

V řadě důležitých otázek dospěla předsednictva obou národních rad ke shodnému názoru.

Zůstává však při variantách zejména v těohto závažnějších otázkách:

a) v otázce struktury Federálního shromáždění doporučuje předsednictvo České národní rady přiklonit se k doporučení předsednictva Slovenské národní rady a přijmout princip dvoukomorového Federálního shromáždění. Přitom se předsednictvo České národní rady domnívá, že by rozhodovací kompetence obou komor neměla však být totožná, a to zejména v zájmu účelného postupu legislativních prací. Protože ovšem Sněmovna národů je reprezentantem suverenity obou národů, musí do její kompetence ve všech případech patřit schvalování ústavních záležitostí, dále všech záležitostí, kde je předepsán zákaz majorizace, jakož i všech dalších záležitostí patřících do kompetence Federálního shromáždění, prohlásí-li je kterákoliv národní reprezentace ve Sněmovně národů za věc národního zájmu.

Naproti tomu předsednictvo Slovenské národní rady trvá z principiálních důvodů na obligatorní stejné kompetenci obou sněmoven.

b) Předsedniotvo České národní rady doporučuje, aby Sněmovna národů vznikla na základě delegace obou národních rad, a to proto, že tento způsob lépe zabezpečuje reprezentaci národních zájmů ve federaci.

Naproti tomu předsednictvo Slovenské národní rady doporučuje, aby i Sněmovna národů vznikla z přímé volby.

c) Předsednictvo České národní rady doporučuje, aby ústavní zákon o československé federaci neobsahoval výpočet jednotlivých federálních ministerstev a federálních výborů, působících v oblasti společné kompetence federace. Je toho názoru, že tyto věci by měly být řešeny zvláštním zákonem, který by ovšem Národní shromáždění mělo projednat spolu s ústavním zákonem o československé federaci. Předsednictvo České národní rady k tomu vedou nejen úvahy ústavně právní, nýbrž i zřetel na to, že všechny otázky související se strukturou federálních výkonných orgánů nejsou v současné době ještě dořešeny a že členové České národní rady ještě neměli možnost o těchto otázkách věcně jednat.

Naproti tomu předsednictvo Slovenské národní rady požaduje, aby i výpočet těchto federálních výkonných orgánů byl pojat přímo do ústavního zákona o čs. federaci a tak ústavním způsobem zakotven.

Jinak ve věci samé se obě předsednictva shodují v tom, že struktura federálních výkonných orgánů má být co nejjednodušší a nejhospodárnější.

Pro orientaci se připojuje upravené znění návrhu ústavního zákona, v němž jsou vyznačeny jednak navrhované alternativy předsednictva České i Slovenské národní rady, jednak upravená místa textu jsou proti původnímu návrhu, který byl členům České národní rady rozeslán, vyznačena podtržením.