Třetím bodem denního pořadu je
Prosím zpravodaje posl. ing. Kempného, který
hovoří za oba výbory, aby se ujal slova.
Zpravodaj posl. ing. Kempný: Vážená
Česká národní rado, dovolte mi jako
jednomu z dvacetičlenné skupiny poslanců
ČNR, která předložila iniciativní
návrh zákona o městě Ostravě,
a jako společnému zpravodaji výboru pro národní
výbory a národnosti a výboru ústavně
právního, abych stručně zdůvodnil
předložený návrh zákona, zejména
pak potřebu jeho přijetí.
Nám všem je dostatečně známo,
že postavení a působnost místních
a zejména městských národních
výborů zdaleka neodpovídá současným
a tím méně perspektivním potřebám
rozvoje obcí a měst. Důsledné vyřešení
tohoto problému bylo předmětem dlouhodobého
usilování funkcionářů národních
výborů i samotných občanů.
Výrazně se projevil tento požadavek zejména
v průběhu loňského roku, a to zvlášť
citlivě, pokud jde o velká města.
V předcházejících zákonných
úpravách nebyla specifičnost městské
problematiky dostatečně uznávána ani
respektována. Postavení a působnost městských
národních výborů byla upravována
až do roku 1967 tak, že se nijak neodlišovala od
místních národních výborů.
U několika velkých měst, mezi nimi i u Ostravy,
byla jejich působnost upravena shodně s okresními
národními výbory. Postupně byla řada
pravomocí souvisejících zejména s
výstavbou měst a plánováním
jejich rozvoje, se vztahy k podnikatelské i rozpočtové
sféře přenášena na národní
výbory vyšších stupňů.
Snahy o vyřešení postavení a působnosti
městských národních výborů
v souvislosti s přípravou zákona o národních
výborech v roce 1967 přinesly sice určité
výsledky /odlišně od MNV, vzorový statut/,
avšak nebyly a nejsou zejména z dnešního
pohledu řešením zásadním.
Potřeba zvláštní zákonné
úpravy pro velká města je uznávána
a realizována téměř ve všech
státech jak socialistických, tak i buržoazních.
Podle zkušeností, které jsem získal
jako předseda městského národního
výboru při vzájemných stycích
s představiteli zahraničních měst,
to vyplynulo jednoznačně.
Zvláštní zákonná úprava
postavení velkých měst není novinkou
ani v našem právním řádu. Jak
za předmnichovské republiky, tak i po roce 1945
měla velká města, mezi nimi i Ostrava, svůj
vlastní statut.
To všechno jsou důvody, proč se zejména
v přípravě novelizace zákona o národních
výborech a po jeho přijetí tak silně
projevily požadavky na samostatnou zákonnou úpravu
postavení velkých měst. Zákonodárné
orgány začaly řešit tento problém.
Kromě Prahy bylo zvláštním zákonem
Slovenské národní rady upraveno postavení
hlavního města Slovenska Bratislavy a v závěru
minulého roku byl přijat zákon o městě
Brně. Z největších měst v České
socialistické republice zůstávala nedořešena
města Ostrava a Plzeň. V obou případech
jde o nejvýznamnější průmyslová
centra naší republiky a důležité
sídlištní aglomerace.
Tento jejich charakter, jejich velikost i složitost územně
technických podmínek, kladou zvláštní
nároky na správu těchto měst. Proto
tedy má být jejich postavení upraveno zvláštním
zákonem. Při projednávání návrhů
jsme se často setkávali s otázkami, proč
přijímat návrhy těchto zákonů
právě v této době.
Chtěl bych říci předem, že návrh
zákona o městě Ostravě byl předložen
ještě před závěrem loňského
roku Národnímu shromáždění.
Nebylo však možno při velkém množství
legislativních prací souvisejících
s federálním uspořádáním
státu zvládnout jeho projednání a
schválení. Byli jsme proto odkázáni
v souvislosti s přesunem působnosti v těchto
otázkách na Českou národní
radu.
Iniciativním návrhem zákona o městě
Ostravě, spolu s návrhem zákona o městě
Plzni se předběžně zabývalo předsednictvo
ČNR, výbor pro národní výbory
a národnosti i ústavně právní
výbor. Vzhledem k tomu, že vláda v současné
době připravuje zásadní řešení
postavení a působnosti národních výborů
a návrhy na územně správní
uspořádání, požádalo ji
předsednictvo ČNR o stanovisko k našim návrhům.
Vláda ve svém usnesení z 18. března
1969 doporučila, aby navrhovaná zákonná
úprava postavení a působnosti národních
výborů v Ostravě a Plzni byla projednána
a schválena v časovém předstihu před
komplexním řešením problematiky národních
výborů a územního uspořádání
státu. Vláda přitom vycházela - a
to v souladu se současným stavem prací na
tomto řešení - z předpokladu, že
přijetím, zákonů o městě
Ostravě a Plzni nedojde k takovým opatřením,
která by nebyla s komplexním řešením
v zásadním souladu.
Jestliže doporučujeme, aby návrh zákona
o městě Ostravě i Plzni byl projednán
a přijat již nyní s účinností
od 1. července 1969, vycházíme z toho, že
i při nové územní organizaci, ať
bude dvou nebo třístupňová, musí
být úprava postavení a působnosti
městských národních výborů
v největších městech řešena
samostatně tak, aby odpovídala specifickým
potřebám a zvláštnostem těchto
měst a vytvořila optimální podmínky
pro jejich účelnou kvalitní a také
stabilní správu a pro zabezpečení
jejich dalšího hospodářského
a kulturního rozvoje.
Významným důvodem pro přijetí
obou zákonů je i nová situace, která
se vytváří v souvislosti s připravovaným
návrhem zákona o socialistických podnicích
a zákona o socialistickém podnikání.
Posílení samosprávného postavení
podniků v takových velikých průmyslových
centrech totiž nutně vyžaduje, aby odpovídajícím
způsobem bylo řešeno i postavení městských
národních výborů, aby hned v začátcích
mohlo účelně působit na formování
oboustranných vztahů.
Pro přijetí těchto zákonů právě
nyní svědčí i to, že mají
umožnit, aby oba městské národní
výbory mohly kvalitně a včas připravit
především návrhy plánu a rozpočtu
na příští rok a aby v novém uspořádání
mohly v souladu s celostátními záměry
připravovat dlouhodobější plán.
Považujeme za správné a nutné, zejména
pokud jde o Ostravu, aby městský národní
výbor se již v novém postavení mohl
podílet na přípravě optimálního
územního uspořádání
ostravské příměstské oblasti
s velmi složitými územně technickými
i správními problémy a aby si k tomu mohl
připravit své vlastní vnitřní
uspořádání.
Realizace zákona o městě Ostravě a
zákona o městě Plzni v předstihu před
celkovým řešením působnosti a
organizace národních výborů umožní
také získat zkušenosti, kterých bude
možno využít při komplexní právní
úpravě postavení a působnosti národních
výborů v dalších velkých městech.
Návrh zákona o městě Ostravě
projednal také Severomoravský krajský národní
výbor a doporučil České národní
radě jeho schválení.
Návrh zákona v podstatě shodně se
zákonem o městě Brně upravuje postavení
města Ostravy jako samostatné územně
správní jednotky, stanoví postavení,
působnost a organizační výstavbu národních
výborů ve městě a jejich hlavní
úkoly a určuje rámec vztahů mezi Národním
výborem města Ostravy, vládou, ministerstvy
a dalšími ústředními orgány
státní správy, národními výbory
a organizacemi. Zásadní shoda se zákonem
o městě Brně vyplývá z toho,
že se oba návrhy zákonů připravovaly
společně na základě zkušeností
a závěrů, ke kterým došly po
dlouhodobé spolupráci národní výbory
velkých měst.
Přijetím návrhu zákona o městě
Ostravě nedojde ke zvýšení požadavků
na státní rozpočet. Přenesení
působnosti KNV na Národní výbor města
Ostravy bude zabezpečeno delimitací pracovníků
a mzdových fondů z KNV. Další případná
zvýšení mzdových fondů pro rok
1969 uhradí Národní výbor města
Ostravy z vlastních prostředků.
K iniciativnímu návrhu zákona doporučily
oba výbory, které ho projednávaly, některé
změny a doplňky. Tyto změny jsou uvedeny
ve společné zprávě výboru pro
národní výbory a národnosti a výboru
ústavně právního - tisk 21. K této
společné zprávě je připojeno
také upravené znění návrhu
zákona tak, jak bychom ho na dnešní schůzi
měli schválit.
Doporučuji jménem 20 členné skupiny
poslanců, jménem výboru pro národní
výbory a národnosti i výboru ústavně
právního České národní
radě, aby předložený návrh zákona
po projednání schválila.
Předseda dr. Císař: Slyšeli jste
projev zpravodaje. Do diskuse se přihlásili 3 poslanci.
Jako první bude hovořit posl. Turečková.
Posl. Turečková: Soudružky a soudruzi
poslanci, dovolte mi, abych se i já, ač nejsem z
Ostravy, připojila ke zpravodaji a podpořila přijetí
zákona o městě Ostravě. Vedou mne
k tomu tyto důvody:
Již více než dvacet let žiji v sousedním
okrese a mohu sledovat rozvoj Ostravy z bezprostřední
blízkosti. Z našeho okresu, tj. opavského,
vyjíždí denně za prací do Ostravy
tisíce občanů. I my vidíme značný
rozpor, který v sobě Ostrava má a to především
v tom, že sice poskytuje zaměstnání,
ale nemá dostatečné možnosti k zabezpečení
všestranné péče o člověka.
Z důvodové zprávy je patrno, že stálý
počet obyvatel v Ostravě činí téměř
300 000, denně se však v Ostravě pohybuje kolem
370 000 občanů. ZDŠ je v Ostravě pouze
pro počet dětí odpovídající
245 000, avšak obchodní prodejny umožňují
obsloužit 227 000, zdravotní střediska mohou
zajistit kvalitní péči o 143 000 a podniky
veřejného stravování odpovídají
počtu 122 000. Počet osob zaměstnaných
v terciální sféře je nižší
než v jiných městech. Např. ve zdravotnictví
pracuje o polovinu méně pracovníků
než v Hradci Králové, čímž
nechci říci, že v Hradci Králové
je počet dostačující.
Zamýšlíme-li se nad tím, jaké
nároky s sebou přinese vědeckotechnická
revoluce, pak docházíme k jednoznačnému
závěru, že na ni Ostravsko není po stránce
kádrové v některých oblastech naprosto
připravováno. Jestliže je k intenzívnímu
rozvoji národního hospodářství
nutný předstih vědy před technikou
a techniky před výrobou, pak musíme brát
některé skutečnosti jako alarmující.
V uplynulém roce byla zpracována Vědeckotechnickou
společností, městským výborem
Socialistické akademie a krajskou komisí Čs.
komitétu pro vědecké řízení
studie o vysokém školství na Ostravsku a v
celém Severomoravském kraji. Z této studie
je zřejmé, že podíl vysokoškolských
studentů v Ostravě na 1000 obyvatel činí
pouze 1,8 %, zatímco např. v Plzni 3,3 % a v Košicích
3,7 %.
I když vím, že se nelze ztotožnit se snahou
po soběstačnosti krajů v oblasti vysokých
škol, nicméně územní dislokace
vysokých škol, odpovídající soustředění
obyvatelstva ve městech a úměrné výrobní
základně je objektivně žádoucí.
Jednak absolventi vysokých škol mají přirozenou
touhu v místě vysoké školy zůstat
i po skončení studia, čímž příznivě
ovlivňují strukturu vzdělání
obyvatelstva, jednak zůstává mezi školou
a absolventy kontakt, který je ve svém výsledku
prospěšný jak v pracovním, tak i studijním
procesu.
Podíváme-li se na současný stav vzdělání,
zjistíme, že Ostrava má takřka 83 %
občanů pouze se základním vzděláním,
a to často nedokončeným, necelých
25 % se středním a pouze 2,8 % s vysokoškolským.
Uvážíme-li, že na území
Severomoravského kraje se nachází 22 % základních
prostředků celé ČSSR a že se
zde vytváří téměř 19,5
% hrubého důchodu ČSSR, je jistě z
hlediska příznivého vývoje celého
hospodářství důležité,
aby takové ekonomické hodnoty byly svěřeny
vzdělanému obyvatelstvu. Fakta, která jsou
k dispozici, ukazují, že současná kvalifikační
struktura technicko-hospodářských pracovníků
s vysokoškolských vzděláním zde
nedosahuje celostátní úrovně.
V poválečném období zaostalo Ostravsko
i celý Severomoravský kraj v rozvoji vědy
a výzkumu, protože veškerá pozornost,
pracovní síly, hmotné i finanční
prostředky byly orientovány na extenzívní
rozvoj těžkého průmyslu. V Ostravě
pracuje pouze 2000 zaměstnanců ve výzkumných
pracovištích, což představuje 2,2 % pracovníků
vědecko-výzkumné základny jako celku.
K jakým situacím dochází v některých
oborech je možno dokumentovat tím, že např.
na celostátním úkolu "Vliv znečištění
ovzduší na organismus" nespolupracuje ani jedna
organizace z Ostravy ani z celého kraje, i když ostravská
aglomerace má na řešení tohoto úkolu
zcela eminentní zájem.
Do Ostravy přišly desítky tisíc nových
pracovníků z nejrůznějších
míst. Opustili prostředí, ve kterém
žili, a dostali se do prostředí zcela nového.
Zde se teprve vzájemně poznávají,
sžívají a pokoušejí se vytvářet
prostředí nové, bez tradic a zavedeného
společenského organismu, vlastního místu
staršího osídlení. Zde jako významný
prostředník těchto vztahů musí
vystoupit jednotlivá zařízení kulturního
a společenského života. Ovšem právě
zde je veliký rozdíl mezi objemovým růstem
obyvatelstva a kulturně společenskou vybaveností.
Vezměme jenom část profesionálního
umění. Divadlo loutek v Ostravě zastavilo
ve svém objektu z bezpečnostních důvodů
provoz a musí hostovat na různých místech.
Státní divadlo v Ostravě zastavuje provoz
v budově divadla Z. Nejedlého v měsíci
červnu a řeší situaci rovněž
hostováním. A to se děje v padesátém
roce trvání českého profesionálního
divadla v Ostravě. Opravy budou provedeny vysokými
finančními náklady. Zatím co v Dokumentu
o rozvoji města Ostravy z roku 1965 se hovoří
o opravě budovy divadla ve výši 2,2 mil. Kčs,
dnes je náklad rozpočtován na 26 mil. Kčs,
tedy na čtvrtinu částky, potřebné
k vybudování moderní divadelní budovy.
Ani Státní filharmonie v Ostravě nemá
své trvalé a odpovídající sídlo.
Sbírky Galerie výtvarných umění
jsou uloženy ve sklepních prostorech a jsou zde ohrožovány
vlhkem.
Nejde mi zde pochopitelně o to, vypočítávat,
co vše zůstává dlužná, i
přes řadu pozitivních výsledků
v posledních letech, rozvoji a společenským
potřebám. Nemyslím také, že přijetím
zákona lze získat z chudého měšce
republiky finanční prostředky na úkor
jiných měst a obcí. Jsem však přesvědčena,
že zákon zajistí vhodné podmínky
pro přímé jednání představitelů
města s vládou i rovnoprávné podmínky
při jednání s velkými podniky, že
posílí sebedůvěru občanů
Ostravy a zdůrazní společenský význam
města, které si to plně zaslouží.
Předseda dr. Císař: Dávám
slovo posl. Benešovi.
Posl. Beneš: Vážená Česká
národní rado, nechci zde dlouze zdůvodňovat
význam Ostravy jako důležitého střediska
severní Moravy a Slezska, protože to už bylo
vyčerpávajícím způsobem uděláno
jak v materiálech, které jste dostali, tak i ve
zprávě zpravodaje, a zejména mé předřečnice.
Chtěl bych jen připomenout, že již v zákoně
o národních výborech a správním
řízení z roku 1967 bylo předpokládáno
zřízení zvláštních statutů
pro město Brno, Ostravu, Plzeň a Košice. Myslím,
že dnes splníme určitým způsobem
to, co tehdy zákonodárce předpokládal.
Jménem klubu Československé strany socialistické
vám proto doporučuji, abyste pro zákon ČNR
o městě Ostravě také hlasovali. Jsme
přesvědčeni, že schválením
statutu umožníme rozvoj jednoho z našich největších
měst v republice. K tomuto doporučení se
připojují také v plné míře
všichni poslanci Severomoravského kraje. Děkuji
vám.
Předseda dr. Císař: Dávám
slovo posl. Frankovi.
Posl. Vítězslav Frank: Soudružky a soudruzi
poslanci, na dnešní schůzi pléna projednáváme
návrh zákona o městě Ostravě.
Důvodová zpráva i výklad zpravodaje
posl. Kempného v dostatečné míře
ukázaly na nutnost zákon o městě Ostravě
přijmout.
Chtěl bych svým vystoupením podpořit
přijetí tohoto zákona, neboť jsem přesvědčen,
že pomůže představitelům města
rychleji řešit otázky životního
prostředí, což bylo v minulosti hrubě
zanedbáváno. Nebylo tomu tak proto, že by funkcionáři
národního výboru věci neřešili,
ale v prvé řadě proto, že centrální
orgány viděly v Ostravě hlavně významný
ekonomický potenciál, důležitý
pro rozvoj dalšího průmyslu v celé zemi.
Životní prostředí města Ostravy,
které se neustále s rozvojem průmyslu zhoršovalo,
bylo dlouho opomíjeno a zanedbáváno. K tomu
pak přistupuje ještě další fakt,
že péče o životní prostředí
byla zužována hlavně na problémy omezení
odpadních škodlivin z průmyslu. Dnes již
víme, že tento pojem je nutno značně
rozšířit a otázku tvorby životního
prostředí je třeba zahrnout alespoň
do tří základních oblastí:
1. obytné a společenské prostředí,
2. pracovní prostředí,
3. krajinné a rekreační prostředí.
Obytné, společenské, pracovní, krajinné
a rekreační prostředí je ovlivňováno
mnoha faktory, které zasahují prakticky do všech
oblastí života ve městě. Ovlivňují
bezprostředně životní styl, jsou spojeny
s otázkou životní úrovně, ale
i se zdravotním stavem obyvatelstva. Tak např. v
okolí průmyslových závodů,
kde se dosud bydlí, se dnes projevují příznaky
některých negativních prvků ve zdravotním
stavu obyvatelstva. Projevuje se zvýšené procento
očních onemocnění, hlavně úrazů
v oblastech zvětšené prašnosti. V některých
místech je množství těchto očních
úrazů až osminásobné větší
proti celoměstskému průměru. Stejně
tak je tomu v hlučnosti, v čistotě toků
a pod.
Z tohoto stručného a velmi zjednodušeného
i omezeného výčtu jsem chtěl ukázat,
jak je zanedbávána otázka životního
prostředí. A právě až dosud je
rozhodování o rozvoji životního prostředí
ve městech soustředěno převážně
na centrálních orgánech a není v rukou
těch, kteří nejlépe znají problémy
města a mohou na základě svých vlastních
znalostí a zkušeností tyto otázky s
úspěchem řešit.
Nikdo jiný není účinně schopen
řešit problematiku životního prostředí
města, než právě městské
orgány. Právě proto, aby mohly s úspěchem
řešit i postavení člověka, nejen
jako pracovní síly, ale i občana, potřebují
k tomu i pravomoc. A tato pravomoc bude podle mého soudu
dána poslancům Městského národního
výboru v Ostravě právě tím,
když přijmeme návrh zákona o městě
Ostravě tak, jak je předložen po připomínkovém
řízení v jeho společném znění.
Jménem skupiny poslanců Národní fronty
Severomoravského kraje i jménem svým doporučuji
proto tento zákon k přijetí a ke schválení.