Česká národní rada 1969 – 1971

Jde také o stavební hmoty. Pro ČSR máme zapsáno, že rozsah nově zahajovaných investičních akcí v oblasti stavebních hmot má činit 2,2 mld. Kčs. S tím s. ministr Toman rozhodně nemůže souhlasit. Říká, že nemůže pro stavby stavební hmoty zabezpečovat. My ovšem namítáme, že mnohé akce z oblasti stavebních hmot nejsou využity, poněvadž nejsou tady pracovní síly, tam nebyly dovezeny stroje, tam byly přerušeny, tam se změnil projekt, tam zase koncepce apod. Přesto si uvědomujeme, že zřejmě 2,2 mld. jsou nedostatečné, že je to málo. Proto se má přijmout usnesení pravděpodobně ve federální a pak také v české vládě, že v oblasti stavebních hmot a podobně i v oblasti textilu, konfekce a kožedělného průmyslu, by neměl platit limit nově zahajovaných staveb. Pokud se ukáže, že určitá akce je kapacitně, lidsky, finančně, termínově, moderně zajištěna, má se pustit. Z hlediska ministerstva financí musím upřímně říci, že mám eminentní zájem na co nejpřísnější prověrce při zahajování těchto akcí, ať již se jedná o akce jakéhokoliv druhu. Nejsme v lehké situaci. Budeme-li stále takto postupovat, že dokončíme pět tisíc a zařadíme dvanáct tisíc a celá republika bude jenom rozkopána, nikdo z toho žádný užitek mít nemůže.

Zemědělství je samozřejmě oblastí, kde si nelze hrát s ohněm a kde nelze být dnes silákem a zítra brečet, že nemáme maso atd. Oblastí agrokomplexu se budeme při plánu velmi seriózně zabývat jednak proto, že tento agrokomplex je fakticky součástí hlavní strategické linie plánu na příští rok, to znamená zabezpečit klid na vnitřním trhu, dále také proto, že si uvědomujeme, co je to za problém a konečně proto, že tady nelze utéct a nelze to pak nahradit. Uspokojování potřeb v zemědělství se může zdát nízké a nevyhovující. Pro příští rok vzniká zadlužení 1 mld. 600 mil. Kčs, abychom zabezpečili minimální potřeby v materiálně technickém zásobování zemědělství. Pokud jde o investice, ve státním rozpočtu máme 850 mil. korun, kterými přispíváme na sušárny, bramborárny, mléčné farmy, velkovýkrmny skotu, velkokapacitní zařízení pro chov drůbeže atd. Je pravda, že by se v této oblasti mělo dělat více. Proto vznikla myšlenka, že bude třeba v zájmu tuzemské produktivity i exportu popíchnout kupředu určitá odvětví průmyslu, bylo jich asi deset vyjmenováno, a některé akce v zemědělství, které by byly dobrým zádělkem proto, abychom velmi brzo začali sklízet. Byla představa, že na to dáme 2 miliardy korun, aby tyto peníze tam soustředily hmotu, jednu miliardu 600 mil. do průmyslu a 400 mil. do zemědělství, z toho 100 na Slovensko a 300 do Čech. To je těch 300 mil. korun, o kterých hovořil poslanec Zíka. Je třeba říci, že tyto prostředky v rozpočtu nejsou ani na průmyslu, ani na zemědělství.

Informoval jsem vládu o tom, jak probíhala jednání v příslušném výboru České národní rady, kde otázka byla velmi ostře postavena. Máme i jiné písemné dokumenty z oblasti zemědělství, které hovoří o této situaci. Musím říci, že jsme tuto otázku seriózně posuzovali, než se předložily všechny tři rozpočty příslušným vládám. V komentáři k federálnímu rozpočtu je uvedeno, že tato otázka není dořešena, je na stole. Vychází se tam z toho, že pokud jde o investice, mělo by se použít části přebytků nebo úspory těch dotací, které mají být prověřeny v I. čtvrtletí. Tam se má najít určitá masa prostředků. Když jsme o tom jednali ve vládě, ministerstvo zemědělství to velmi ostře připomínalo. Předseda udělal závěr, že tato otázka ani pro českou vládu není ukončena, že má být plně dokumentována z hlediska technologického, výrobního, kapacitního atd. Touto otázkou se budeme nejen dále zabývat, ale půjde i do federální vlády, protože nejde pouze o otázku českého zemědělství, tato otázka je širší a má vztah k průmyslu. Tolik k oněm 300 mil. Kčs.

Jsem rád, že soudruzi z České národní rady se přihlašují k celkové koncepci státního rozpočtu, že chtějí i přes tyto nedořešené otázky hlasovat pro jeho přijetí. Nešlo o to dát či nedat, šlo o to mít či nemít. My skutečně na to všechno nemáme a řadu věcí budeme muset řešit.

Usnesení o dvou až tříprocentních úsporách nechápeme nijak platonicky. Nechceme tím vytvořit atmosféru, že nejsme s tím spokojeni. Jde nám o peníze, chceme ušetřit prostředky. Víme, na co bychom je potřebovali.

Přejdu k dotazu poslance Víška, jaké se udělají závěry ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. Závěr české vlády byl ten, a my jsme o tom se soudruhem Hromádkou jednali, že všechny kontrolní orgány půjdou velmi systematicky podle jednotného plánu na kontrolu jednotlivých rozpočtových položek.

Rozpočtové a příspěvkové organizace plní velmi významné úkoly, ale v mnoha případech, jak uvádí zpráva kontrolního úřadu, vládne v těchto organizacích skutečně státní duch a tyto organizace hospodaří se svými prostředky jako se státními prostředky. V minulých letech jsme dělali několikrát prověrku této oblasti, ale skončili jsme na písku. Všechno se zdůvodnilo, všechno bylo nezbytně nutné, bez toho by vůbec to a ono nefungovalo.

Nyní všechny tři vlády chtějí provést velmi důslednou kontrolu, vyžadují osobní odpovědnost přímo od ministrů, které tyto organizace spravují. Do konce března má být provedena velmi seriózní a hluboká kontrola.

Je pravda, že v příštím roce na vědu a techniku navíc prakticky nedáme. Měli jsme o tom velice konfliktní rozhovory. Díváme se na to takto: byli bychom jistě velmi krátkozrací, kdybychom chtěli vyřezávat tento zdroj produktivity. Nejsme úplně přesvědčeni, že v této oblasti otázka efektivnosti, koncentrace prostředků a zejména dovádění do výroby je na takové úrovni, že bychom tam měli zvyšovat index apod. To není, řekl bych, rozpor mezi lidmi, to je rozpor uvnitř lidu, jestliže bych to tak mohl říci. A přece jen i tímto finančním tlakem působit, ne aby to samozřejmě zkrachovalo, kdyby se ministerstvo výstavby a techniky za podpory vlády a výzkumných ústavů toho nechopilo co do merita věci. My nechceme nikoho a priori propouštět, nechceme nic škrtat, nechceme nic rušit, chceme být perfektně přesvědčeni, že to něco přináší obecně i velmi konkrétně. Chceme založit systém, že do budoucna budeme dávat prostředky, které budou spojeny s konkrétní efektivností. Čili nechceme žádné apriorní soudy přednášet, nýbrž chceme tuto věc seriózně a hluboce prozkoumat.

Konečně bych chtěl odpovědět na dotaz, pokud jde o důchodové připojištění. Tady bych chtěl říci vysvětlení trochu širší, musím je předložit soudruhu poslanci písemně, ale chtěl bych, aby soudruzi poslanci slyšeli, o co v podstatě jde.

Otázka důchodového připojištění byla považována - nechci mluvit o přítomnosti za velmi progresívní myšlenku. V podstatě šlo o to, aby mimo nároky na státní penzi za spoluúčasti občanů a podnikových prostředků bylo nadlepšeno sociální zabezpečení. Což a/ má už určitou tradici v naší zemi a za b/ bylo by to i velmi vítaným příspěvkem pro státní rozpočet, poněvadž jste viděli, jaký trend mají výdaje ze státního rozpočtu, když si vezmete, že z celkového příspěvku něco přes 8 mld. Kčs více než 1/4 jde do oblasti národního pojištění, tedy vidíte, co je to za velmi závažný problém.

Samozřejmě do víru této myšlenky zapadly i různé věci, které bude třeba dnes hodnotit poněkud jinak. Třeba myšlenka, ano, ať to udělají podniky podle toho, zda na to mají nebo nemají. Když na to mají, jsou to podniky efektivní, a když na to nemají, jsou špatné. Soudruh Pacovský ať mne dobře kontroluje, zda to nějak nedeformuji. Byla tu myšlenka určité závaznosti důchodového připojištění tím, že by byly podniky zavázány, a to by souviselo s povinným použitím prostředků z kulturních a sociálních fondů. Tam se přišlo do určitého křížku, konfliktu, to je pravomoc hospodařit s těmito fondy dole na podnikových orgánech, a tady hospodářská rada řekla, chcete na to šetřit prostředky, a nakonec to skončilo na bázi podnik-občan-státní podíl.

Samozřejmě tyto věci se rozvíjely a byly poznamenány velmi nerovnoměrným vývojem, mnohdy velmi liberálním vývojem, někdy, řekl bych, těžko bych odpovídal, z jakých peněz to šlo. Posuďte sami, např. připojištění v energetice. To je velmi významná oblast, kde připojištění jde ze zdrojů různých. Ne ze státních zdrojů, ale hned slyšíme námitky, že energetika má financovány investice částečně od státu, a potom má úlevy. Tak jak to vlastně je? Nedělá to za pomoci státních peněz?

Nebo vezměte si příklad spojů, velmi vážná oblast, velmi početná oblast, velmi citlivá oblast. U spojů se skutečně přišlo s tím, že bychom měli do rozpočtu zapsat na letošní rok na tu věc 25 mil. Kčs. My jsme je tam nezapsali. Mám na stole dopis předsedy svazu zaměstnanců, který mne upozorňuje na velmi vážnou situaci, atd.

Krátce řečeno, kdybych chtěl odpovědět jen finančně technicky, mohl bych říci, že ze státních prostředků důchodové připojištění není financováno, ale ihned bych to musel vysvětlit, jak tomu rozumět. Najdu tam rozpočtové dotace, a tím i jinak tam státní prostředky vstupují.

Usnesením tří vlád o stabilizaci poměrů v našem hospodářství bylo usneseno fakticky důchodové připojištění nadále neuzavírat, ale bylo usneseno tuto otázku důkladně přezkoumat. V této otázce byl udělán rozbor, který soudruhovi Kašemu pošlu, kde jsou v podstatě navrženy dvě varianty, z nichž jedna říká prakticky to, co je, nechme už tak, a nově dělejme pouze bez účasti podniků, čímž vznikne u spojařů např. v energetice, že František to bude mít a Tonda to mít nebude. Nebo je tam určitá alternativa uvedení celé věci do pořádku. Tento materiál, tento rozbor nebyl meritorně ani vládními ani politickými místy projednáván, proto zde nemohu říci, jaký bude další postup, ale rozhodně budu soudruha poslance Kašeho i příslušný výbor, popř. i plénum informovat. Tato otázka musí přijít na program vlády. Je škoda, že tam ještě nepřišla, má to projednat hospodářská rada, kde je materiál už určitou dobu předložen, ale zřejmě v důsledku všech kolotočů okolo plánu a rozpočtu, daňové soustavy atd. nemohlo být k té otázce zaujato konečné stanovisko. Tento problém nás čeká hned po Novém roce.

Alespoň tolik jsem chtěl říci ex offo k předneseným příspěvkům. Myslím, že se mohu jménem přítomných členů vlády zavázat k tomu, že přednesené příspěvky pojmeme jako součást toho, jak bude vláda zabezpečovat plán a rozpočet v průběhu celého roku, a podám vám o tom také bližší zprávu a vysvětlení, než jsem mohl provést ve svém ústním výkladu.

Děkuji vám.

Předseda E. Erban: Děkuji soudruhu ministrovi Lérovi.

Hlásí se ještě někdo do rozpravy? /Nikdo se nehlásil./

Rozprava je skončena.

Dávám slovo k doslovu zpravodaji prof. dr. Veltruskému.

Zpravodaj posl. prof. dr. Veltruský: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, myslím, že celý průběh rozpočtové debaty ukázal, nejenže to není nadnesené básnické slovo, jestliže se několikrát při hodnocení státního rozpočtu hovořilo o nesmírném množství problémů. Ukázal, že jednotlivé výbory národní rady i poslanci byli si vědomi těchto problémů a že každý z nich, jak výbor kolektivně, tak poslanec, spojují ten svůj boj s obavou o obor, který je mu blízký, a boj s tím, aby tuto obavu nepřehnal a nevytyčil vůči celému národnímu hospodářství, vůči celospolečenským zdrojům požadavky neúměrné a příliš veliké.

Přesto z této disciplinovanosti a vnitřního ladění podřídit se zájmům celku z něho vyplývá závažnost i citlivost situace.

Chtěl bych v této souvislosti vysoce ocenit zejména příspěvek soudruha Příhody, který hovořil o elektrárenství a kde byl problém nejen kvalitativně, ale i kvantitativně z hlediska zdrojů, které pohlcuje toto odvětví, natolik vážný, že mimořádně oceňuji komplexní pohled soudruha Příhody, který ukazoval, že ta věc má určitou kruhovitou podobu. Jestliže nedojde ke strukturálnímu pohybu v ostatních oblastech. národního hospodářství ve prospěch rozšiřování výroby energeticky málo náročné, tak se vracejí, možná i znásobené, požadavky na investice do energetických zdrojů. Proto myslím, že lze velmi doufat, že v dalším jednání a upřesňování plánu i v průběhu plnění státního rozpočtu bude se nejen ministerstvo financí, ale i česká vláda velmi úporně snažit o to, aby část z předpokládaných 2 mld. Kčs na modernizaci odvětví energeticky nenáročných se mohla realizovat, a to nejen finančně, to znamená určité napětí na trhu, nýbrž aby se mohla realizovat také materiálně.

Jak jsem již řekl, z toho základního postoje, který zaujali i poslanci České národní rady, zároveň vyplývá, že nikdo nevznesl tvrdý a neodvolatelný požadavek na změnu rozložení zdrojů a rozložení výdajů státního rozpočtu a že se všechny výbory ČNR připojily k tomu, abych mohl jménem vhodné zprávy doporučit znovu, aby Česká národní rada schválila předložený návrh rozpočtu s tím, že jednak bude k němu připojena zpráva v písemném znění, která navrhuje schválení a že také česká vláda, jak nás ujistil jejím jménem ministr financí soudruh ing. Lér, nebere na lehkou váhu připomínky, které zde byly předneseny, že jsou to začasté také její vlastní problémy, kde ví, že čím rychleji nalezne jejich řešení, tím lépe a rychleji bude pokračovat nejen konsolidační proces, ale další na něm závislé složky k dynamickému a rovnovážnému rozvoji naší ekonomiky.

Dovolte, abych závěrem opakoval svůj návrh z úvodní zprávy.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu dr. Veltruskému za jeho doslov.

Můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona České národní rady o státním rozpočtu ČSR na rok 1970 najednou, a to ve znění předložené společné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet a výboru ústavně právního.

Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./

Nejsou. Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona ČNR o státním rozpočtu České socialistické republiky na rok 1970, kterým se stanoví na straně příjmů a výdajů stejnou částkou 94 mld. 543 mil. 566 tisíc Kčs a s doporučením obou výborů, a to ve znění předložené společné zprávy výboru ČNR pro plán a rozpočet a ústavně právního výboru ČNR, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji, tím Česká národní rada schválila jednomyslně vládní návrh zákona ČNR o státním rozpočtu ČSR na rok 1970 a státní rozpočet ve výši jeho příjmů a výdajů, jakož i doporučení obou výborů. Tím je projednán 2. bod pořadu schůze.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, rád bych nyní zjistil názor České národní rady na možnost ukončit naši 6. schůzi ještě dnes. Předpokládali jsme, že budeme pokračovat ve schůzi zítra v 9 hodin ráno. Kdybychom měli ukončit jednání dnes, udělali bychom asi 20 minutovou přestávku a pak bychom přikročili k projednávání návrhu zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení.

Jaký je váš návrh? /Hlasy: Pokračovat!/

Zdá se, že i zvukově je většina pro pokračování.

Přerušuji proto schůzi na 20 minut.

/Jednání přerušeno v 19.20 hod. a znovu zahájeno v 19.58 hod./