Česká národní rada 1969 – 1971

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji posl. dr. Češkovi za jeho projev a prosím posl. ing. Součka, aby se ujal slova.

Posl. ing. Souček: Vážená Česká národní rado, vážení hosté. V minulých dvou dnech projednalo a schválilo Federální shromáždění návrh ústavního zákona, kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o čs. federaci a dalších 13 zákonů.

Přijaté zákony i obsáhlá jednání zákonodárných orgánů k těmto otázkám potvrdily, že uskutečněné federativní uspořádání našeho státu postavilo na pevný a trvalý základ soužití slovenského a českého národa, v souladu s principy proletářského internacionalismu, které jsou jediným řešením rovnoprávného vztahu mezi národy.

Od uzákonění federace neuplynula ještě dlouhá doba. Získané zkušenosti však umožnily zhodnotit dosavadní výsledky a provést příslušné závěry s ohledem na další potřeby rozvoje našeho socialistického státu.

Vycházelo se z poznání, že federativní uspořádání se osvědčilo, byly provedeny některé úpravy a doplňky k zdokonalení některých funkcí federace. Již delší dobu se nepříznivě projevovala skutečnost, že k dořešení vzájemných vztahů federálních i národních orgánů neexistovala řada zákonných norem, které ustavní zákon o čs. federaci jako podmínku své účinné realizace předpokládal a nutně vyžadoval. Okruh přijatých zákonů dopracoval tyto otázky ve smyslu direktiv obsažených v usneseních ÚV KSČ.

V návaznosti na tato jednání Federálního shromáždění projednáváme nyní vládní návrh zákona o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR. Dovolte mi, soudruzi a soudružky poslanci, několik poznámek k předloženému vládnímu návrhu, které též vyplývají z řady jednání průmyslového výboru České národní rady.

Projednávaný návrh ústavního zákona aplikuje ustanovení novely zákona o čs. federaci a zákona o působnosti federálních ministerstev na české orgány výkonné moci. V souladu s příslušnými politickými závěry, které vyplývají zvláště z lednového a prosincového zasedání ÚV KSČ v letošním roce, dosahuje se posílení integrační úlohy federace celkově, zvláště významně pak v oblasti ekonomiky. Cílem uvedených federálních zákonů i projednávaného vládního návrhu je dosažení racionální dělby funkcí a kvalitního zabezpečování vymezených okruhů působnosti.

Vládní návrh zákona ČNR, týkající se změn soustavy ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, vychází z ústavního principu, že orgány republiky vykonávají jen působnost, která není vyhrazena orgánům federálním. Proto základní klíčová odvětví průmyslu - jako strojírenství, hutnictví, paliva a energetika - budou řízena federálními ministerstvy. Republikové orgány budou z oblasti dnešní působnosti ministerstva průmyslu nadále řídit odvětví chemického a spotřebního průmyslu. Tím se pozitivně posiluje integrační funkce federace a vytvářejí se předpoklady pro účinnější a efektivnější působnost orgánů ČSSR i obou národních republik v rámci jednotné čs. ekonomiky.

Mechanismus nové soustavy ústředních orgánů státní správy musí pracovat zvláště koordinovaně, se znalostí stanovisek federálních i národních, aby kvalitněji a hospodárněji byly řešeny otázky rozvoje naší socialistické společnosti, aby stanovené úkoly byly náročné, ale reálné, aby se včas předcházelo možným konfliktním situacím při tvorbě a realizaci jednotlivých rozhodnutí.

Nové zákony Federálního shromáždění i projednávaná novela českého kompetenčního zákona nabývají účinnosti 1. lednem 1971 a bezprostředně zasáhnou i do činnosti České národní rady a jejích orgánů. Bude proto nutné příslušné změny zpracovat a na nejbližších schůzích České národní rady předložit návrhy, zvláště změnu zákona ČNR č. 1 o jednacím řádu, a vytvořit tak podmínky k tomu, abychom se mohli my poslanci aktivně a účelně podílet na zabezpečení vyplývajících úkolů.

Soudružky a soudruzi poslanci, po prostudování předloženého vládního návrhu zákona ČNR o změně v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR doporučuji jménem průmyslového výboru ČNR i jménem svým schválit předložený návrh zákona s připomínkami ústavně právního výboru, jak je uvedl zpravodaj dr. Procházka.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji. Pořadí přihlášených řečníků je vyčerpáno. Kdo se ještě hlásí do rozpravy? /Nikdo./ Rozprava je tedy skončena. Prosím zpravodaje posl. dr. Procházku o závěrečné slovo.

Posl. dr. Procházka: Soudružky a soudruzi, myslím, že z rozpravy nevyplynuly žádné připomínky nebo podněty, které by k projednávanému návrhu, jak vám jej předložil ústavně právní výbor, přinesly něco nového. Proto doporučuji, aby Česká národní rada tento návrh zákona ve znění zprávy ústavně právního výboru schválila.

Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi, můžeme přistoupit k hlasování. Doporučuji, abychom hlasovali o celém vládním návrhu zákona ČNR o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR najednou, a to ve znění předložené zprávy ústavně právního výboru. Jsou nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? /Nebyly./ Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s celým vládním návrhem zákona ČNR o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR, a to ve znění předložené zprávy ústavně právního výboru, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./.

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Tím Česká národní rada schválila vládní návrh zákona ČNR o změnách v soustavě ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČSR a projednala tak pátý bod svého jednání.

Přerušuji nyní schůzi na 15 minut.

/Schůze byla přerušena v 16.23 hod. a opět zahájena v 16.50 hod./

Předseda ČNR E. Erban: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušenou schůzi České národní rady.

Přistoupíme k projednávání šestého bodu denního pořadu, kterým je

Zpravodajem je posl. ing. Vladimír Ptáček. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. ing. Ptáček: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, na pořadu jednání České národní rady je významný dokument - vládní návrh zákona ČNR o cílech a hlavních úkolech státního prováděcího plánu rozvoje národního hospodářství ČSR a o státním rozpočtu na rok 1971. Význam tohoto dokumentu je dán tím, že určuje hlavní směry a cíle hospodářské politiky v roce 1971 a současně vymezuje hmotné a finanční prostředky včetně pracovních sil, stejně jako cesty k jejich zabezpečení. Předložený vládní návrh respektuje zásadu jednotnosti hospodářství ČSSR především tím, že je v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství a se státním rozpočtem federace na rok 1971, s nimiž spolu se státním prováděcím plánem rozvoje národního hospodářství a se státním rozpočtem SSR tvoří jeden celek.

Cílem státního plánu a státního rozpočtu na rok 1971 je především efektivnost národního hospodářství tak, aby bylo možno přejít od hospodářské konsolidace k realizaci rozvojových úkolů v souladu se záměry směrnice pro vypracování 5. pětiletého plánu, jak se také v úvodních ustanoveních návrhu zákona konstatuje. Návrh sám současně představuje posílení a prohloubení funkce a autority plánu a rozpočtu a plánovitosti řízení hospodářství a společenského rozvoje vůbec, což je jedním z hlavních postulátů lednového i prosincového pléna ÚV KSČ z letošního roku.

Porovnáme-li pak politickou a hospodářskou situaci a podmínky v letošním roce, ve kterém byl návrh plánu a rozpočtu připravován, s podmínkami a situací, jaké byly před rokem, je na první pohled zřejmý zásadní rozdíl. Důslednou realizací opatření přijatých vládními orgány na základě usnesení vrcholných stranických orgánů se podařilo překonat hlubokou nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, zejména na vnitřním trhu, nesoulad mezi růstem mezd a produktivity práce, zpomalení tempa výroby a celkový pokles efektivnosti, jakož i další negativní tendence, které představovaly vážnou inflační hrozbu. Potvrzuje to vcelku příznivé plnění úkolů státního plánu a státního rozpočtu v letošním roce a dodržení, resp. v některých směrech i určité překročení základních záměrů hospodářské politiky na rok 1970.

K těmto relativně příznivým výsledkům nesporně pozitivně přispělo obnovení řídící úlohy plánu, na jehož základě se podařilo regulovat vývoj jak ve výrobním procesu, tak v investiční výstavbě, zaměstnanosti, ve mzdách, ve vztahu k produktivitě práce a ostatních příjmech obyvatelstva, jakož i ve výdajích státního rozpočtu.

Domnívám se proto, že dnes můžeme s plnou odpovědností konstatovat, že na základě realizace přijatých opatřeních z centra podařilo se v podstatě dosáhnout globální rovnováhu na nejdůležitějších úsecích ekonomiky včetně upevňování důvěry obyvatelstva v naší měnu, jak ukazuje velmi příznivý vývoj růstu úsporných vkladů.

Relativně příznivá výchozí základna pro přípravu státního plánu a rozpočtu na rok 1971 však zdaleka neznamená, že sestavení plánu a rozpočtu bylo snadné. Zůstávají některé problémy v národním hospodářství, zejména limitující faktor zásobování obyvatelstva palivy a elektrickou energií, nedostatky v investiční výstavbě, především neplnění úkolů ve snižování rozestavěnosti, pokračující růst rozpočtových nákladů staveb, pomalé dokončování a nekomplexnost bytové výstavby a opožděné uvádění nových kapacit do provozu, stejně jako strukturální nedostatky výroby nepříznivě se projevující ve vývoji finálního užití produkce a v umrtvování velké části vyšší tvorby hmotných zdrojů v nadměrném růstu objemu zásob.

Tyto problémy způsobily, že k zabezpečení úkolů směrnice v plánu stejně jako k vypracování vyrovnaného státního rozpočtu bylo třeba vynaložit nemalé úsilí. Chtěl bych proto velmi ocenit práci všech, kteří se na zabezpečení tohoto náročného úkolu podíleli a vyslovit jim za to náš upřímný dík.

Vyrovnanost vládou předloženého návrhu státního rozpočtu také neznamená, že je bez problémů nebo že jeho zabezpečení v důsledku příznivých výsledků letošního roku bude méně náročné. Náročnost, a možno říci napjatost rozpočtu je jak v jeho příjmové, tak i výdajové části.

Při plánovaném růstu hrubé průmyslové výroby o 5 %, objemu stavebních prací o 5,5 % a hrubé zemědělské produkce o 3,4 %, zvyšují se příjmy plynoucí do rozpočtové soustavy o 8,1 %. To znamená, že prakticky celý přírůstek národního důchodu je znovu rozdělován státním rozpočtem, což odpovídá záměru dále upevňovat centrální řízení naší ekonomiky.

V porovnání s rozpočtovým projektem byl rozpočet zpevněn o 2 mld. Kčs. Jejich zabezpečení si vyžádá zvýšený tlak na efektivnost, na snižování nákladů a na společenské úspory na všech úsecích. Přitom nelze nevidět, že zabezpečení vyšší efektivnosti výroby, s níž návrh plánu a rozpočtu počítá, bude mnohem náročnější než např. v letošním roce, poněvadž poměrně snadno realizovatelné rezervy se postupně vyčerpávají. Při výrazně omezených možnostech extenzívního rozvoje jak cestou nových investic, tak zvyšováním zaměstnanosti, která zůstává v podstatě na úrovni letošního roku, musí být prakticky celý plánovaný přírůstek výroby zabezpečen zvýšením produktivity práce. Roste tudíž význam komplexní socialistické racionalizace a využívání iniciativy pracujících jako hlavního zdroje růstu efektivnosti výroby.

Na přírůstku rozpočtových zdrojů se z více než 90 % podílí růst příjmů od socialistického sektoru, zejména daň ze zisku. Z celkového přírůstku zisku ve výši 8 mld. 300 mil. Kčs připadá na snížení materiálových nákladů 3 mld. 500 mil. a na snížení mzdových nákladů 2 mld. 100 mil. Kčs. Náročnost snížení materiálových nákladů je zřejmá z porovnání s letošním rokem. Při očekávaném růstu výkonů v letošním roce o 7 % se materiálové náklady zvýší asi o 6 %, což představuje snížení jejich podílu na výkonech asi o 1 %. Naproti tomu plán na rok 1971 při nižší dynamice růstu výroby vzhledem k vyšší výchozí základně počítá se snížením podílu materiálových nákladů o 1,2 %. Pokud se týká mzdových nákladů, počítá plán se snížením jejich podílu z 15,66 Kčs na 15,18 Kčs na 100 Kčs výkonů, tj. o 3,1 %. To je jistě značně mobilizační úkol.

V rozpočtu jsou zabezpečeny základní potřeby v návaznosti na státní plán rozvoje národního hospodářství. Byla také vytvořena nezbytná rezerva na pokrytí některých mimořádně naléhavých potřeb, zejména řešení problematiky pohraničí a hlavního města Prahy. Vzhledem k tomu, že hlavním problémem na těchto úsecích je zabezpečení potřebných kapacit a hmotných zdrojů, platí zásada, podle které bude zvýšena finanční potřeba při zabezpečení větších kapacit a hmotných zdrojů na rozvoj Prahy pokryta koncem roku z federálního rozpočtu.

Naproti tomu omezené zdroje státního rozpočtu neumožňují ani v roce 1971 uspokojit některé oprávněné a mnohdy již delší dobu neřešené potřeby. Týká se to zejména problematiky zastaralosti výrobního zařízení zvláště v odvětvích spotřebního a potravinářského průmyslu a řešení finanční situace některých podniků, které se bez vlastního zavinění dostaly do finančních potíží. Jde o zvlášť tíživý problém, neboť platební neschopnost se v takových případech řetězově přenáší do dalších podniků. Jeho řešení je proto velmi naléhavé a je tedy třeba hledat cesty, jak se s ním vypořádat. Zejména je třeba přezkoumat možnost použít k ozdravění finanční základny podnikové sféry části očekávaného rozpočtového přebytku z letošního roku. Přitom pochopitelně musí platit zásada, že řešení tohoto problému bude předcházet komplexní prověrka příčin vzniku nevyrovnané finanční situace, aby státní pomoc byla poskytnuta jen tam, kde se podnik dostal do obtíží bez vlastního zavinění.

Stejně jako v letošním roce počítá státní rozpočet i v roce 1971 s odvodem části odpisů do státního rozpočtu. Podíl odpisů odváděných do státního rozpočtu na celkové tvorbě odpisů klesá ze 42,6 % v letošním roce na 40,5 %, což je v souladu se záměrem finanční politiky ponechávat podnikům stále větší podíl odpisů na krytí vlastních investičních potřeb. Situace v rozpočtu však zatím neumožnila, aby pokles tohoto podílu byl podstatně větší. Absolutně zůstává odvod odpisů v roce 1971 zhruba na stejné úrovni jako v roce 1970.

Významnou položku v rozpočtových výdajích představují neinvestiční dotace. Jejich rozsah je předmětem častých diskusí a kritik, a to i na půdě České národní rady, zejména ve výboru pro plán a rozpočet. To také vedlo k tomu, že vláda svým usnesením ke státnímu rozpočtu na rok 1970 uložila příslušným resortům prověřit rozsah jim poskytovaných neinvestičních dotací a navrhnout jejich snížení nebo zrušení vůbec. Prověrka však nepřinesla žádoucí výsledek, naopak v některých případech bylo dokonce požadováno zvýšení dotací. Přitom však Nejvyšší kontrolní úřad ČSR při své prověrkové činnosti zjistil řadu případů, kdy byly dotace ze státního rozpočtu poskytovány v rozporu s platnými předpisy. Proto ministerstvo financí samo navrhlo a se souhlasem vlády zapracovalo do návrhu rozpočtu na rok 1971 snížení neinvestičních dotací. Výsledkem tohoto opatření, které je třeba plně podporovat, je alespoň to, že rozsah neinvestičních dotací v roce 1971 na srovnatelné základně zůstává zhruba na úrovni rozpočtu roku 1970, a to i přes zdůvodněný růst cenových dotací a intervencí v závislosti na růstu nákupu a výkonů v hospodářských organizacích.