Česká národní rada 1969 – 1971

Je potěšitelné, mohu-li zde konstatovat, že úsporná opatření vlády pro dosažení úspor v oblasti správy a řízení byla realizována. Vytvoření povinné úspory ve schválených výdajích na společenskou spotřebu rozpočtových a příspěvkových organizací a v neinvestičních výdajích hospodářských organizací financovaných ze státního rozpočtu ve výši 3 % přispěla k dosažení rozpočtového přebytku částkou 25 8 mil. Kčs. Také národní výbory úsporná opatření splnily a úspory z titulu 3 % snížení neproduktivních výdajů a ze snížení řídícího a správního aparátu o 10 % představují v jejich rozpočtovém hospodaření přínos 150 mil. Kčs. Rozpočtové hospodaření NV v roce 1970 skončilo výsledným přebytkem ve výši téměř 4 mld. Kčs. Se zůstatkem fondu rezerv a rozvoje ke konci roku 1970 ve výši 2,1 mld. Kčs představují disponibilní prostředky národních výborů, po finančním vypořádání částku 5,8 mld. Kčs. Je na NV samotných, aby svou organizátorskou prací dovedly těchto prostředků v rámci daného systému limitních ukazatelů a regulačních opatření co nejefektivněji využít. O rozsáhlých možnostech v tomto směru svědčí fakt, že mnoho NV dovedlo účinně podněcovat aktivitu občanů a vytvořit za poměrně málo peněz značné hodnoty celospolečenského významu. Z celkového rozboru finančních výsledků v roce 1970 vyplývá, že v tomto roce bylo dosaženo výrazné ekonomické a finanční a měnové konsolidace. Současně však přetrvávaly v národním hospodářství ještě některé nedostatky. Na tyto nedostatky, z nichž řada trvá mnoho let, bude třeba zaměřit pozornost při plnění plánu v letošním roce i v dalších letech pětiletky. Jde zde zejména o trvající tendence vysoké materiálové náročnosti výroby, o nedostatky sortimentní struktury spotřebního zboží, které vedou k neuspokojování poptávky obyvatelstva při současném růstu zásob ve vnitřním obchodě, nedostatky v přípravě a realizaci rozhodujících investic a uvádění nových kapacit ve stanovených termínech.

Příslušná opatření vyplývající z hospodářského vývoje v roce 1970 pro rok 1971 byla již vládou přijata, zejména v usneseních ke státnímu plánu a státnímu rozpočtu republiky na rok 1971 a dále v usneseních motivovaných hospodářským vývojem v tomto roce, jmenovitě v prvním čtvrtletí. Hlavní důraz klademe na řešení dlouhodobých strukturálních problémů národního hospodářství a na jeho proporcionální rozvoj v duchu směrnic k 5. pětiletému plánu rozvoje národního hospodářství přijatých na XIV. sjezdu KSČ.

Vláda republiky věnuje současnému vývoji národního hospodářství značnou pozornost a je odhodlána učinit vše pro překonání některých trvajících nedostatků a pro další upevnění ekonomiky. Vláda navrhuje ČNR, aby z dosaženého přebytku rozpočtového hospodaření republiky za rok 1970 ve výši 1,2 83 mil. Kčs bylo použito 200 mil. Kčs na posílení státních finančních rezerv ČSR a 1083 mil. Kčs na částečnou úhradu investičních úvěrů s delší dobou návratnosti, a to podle zásad schválených federální vládou v usnesení č. 164 ze dne 10. 6. 1971 o státním závěrečném účtu federace za rok 1970. Tímto opatřením je celostátně řešena obtížná finanční situace některých podniků, které se po letech 1966 a 1967 přijetím zásady, že veškerá investiční výstavba bude financována z vlastních finančních zdrojů, dostaly do nevyrovnané finanční situace a nejsou schopny poskytnuté investiční úvěry splatit. Řeší se i úvěry, kdy se návratnost úvěrů posunula daleko za hranice lhůty splatnosti dohodnutých s bankou.

Soudružky a soudruzi, stojíme před náročnými úkoly realizace záměrů 5LP rozvoje národního hospodářství. Výsledky plnění státního plánu a státního rozpočtu v období od počátku roku do konce května 1971 nás opravňují k závěru, že jdeme dobrou cestou k rozvoji socialistické společnosti, tak jakto vytyčil XIV. sjezd KSČ, tj. zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb a další upevňování životních jistot pracujících na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby.

Jménem vlády navrhuji, aby ČNR schválila předložený státní závěrečný účet ČSR za rok 1970.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruhu ministrovi za jeho projev. Nyní přistoupíme k rozpravě k tomuto bodu, do které je přihlášeno šest poslanců, kteří vystoupí v tomto pořadí: ing. Milan Ptáček, ing. Josef Kovařík, ing. Zdeňka Polochová ing. Vladimír Ptáček, posl. Rudolf Chlad a prof. ing. Antonín Červinka, CSc. Prosím ing. Ptáčka, aby se ujal slova.

Posl. ing. Milan Ptáček: Soudružky a soudruzi, v našem výboru pro národní výbory a národnosti jsme se při projednávání státního závěrečného účtu ČSR za rok 1970 zabývali i hospodařením a finančním vypořádáním národních výborů a konstatovali jsme, že národní výbory hospodařily celkem úspěšně.

Svědčí o tom i výsledky soutěžení národních výborů za rok 1970, které výrazně převyšují minulá léta.

Hodnota vytvořeného díla na výstavbě a zvelebení obcí a měst v rámci soutěže k 25. výročí osvobození ČSSR činí téměř 4 mld. Kčs, při skutečně vynaložených nákladech 1,823 mil. Kčs.

To znovu potvrzuje, že současná úprava finančního hospodaření NV se v podstatě osvědčuje, podněcuje u nich větší iniciativu v hledání a využívání místních a materiálových, finančních i pracovních zdrojů pro další rozvoj měst a obcí. Je možno říci, že se v souladu s naším jednáním na poslední schůzi výboru principy tohoto hospodaření nyní po několikaletém odstupu a po realizaci základních konsolidačních opatření ještě příznivěji projevují. Odstraněním nedostatků, které se pochopitelně nevyhýbají ani sféře NV, by bylo dosaženo ještě pronikavějšího efektu.

O příznivých výsledcích hospodaření a o porozumění NV pro celostátní zájmy a potřeby svědčí i výsledky úsporných opatření v jejich hospodaření v roce 1970. Jejich hodnota činí 1 mld. 161 mil. Kčs. Kromě toho národní výbory v souladu se zákonem ČNR o státním rozpočtu na rok 1970 zapojily do rozpočtového hospodaření 1 mld. 757 mil. Kčs ze svých fondů rezerv a rozvoje.

Pečlivě jsme také posuzovali přebytky hospodaření NV za rok 1970. NV skončily své hospodaření v roce 1970 přebytkem ve výši téměř 4 mld. Kčs a na účtech fondu rezerv a rozvoje k 31. 12. 1970 měly další 2 mld. Kčs. Při finančním vypořádání vztahů ke státnímu závěrečnému účtu ČSR za rok 1970 se tato částka snížila o část poskytnutých účelových prostředků, které při finančním vypořádání národní výbory vrátily.

Z prostředků takto vytvořeného fondu zapojily NV na výdaje zařazené do jejich schválených rozpočtů na rok 1971 2,695 mil. Kčs, což svědčí o jejich odpovědném přístupu a reálném hodnocení současné ekonomické situace.

Na fondech rezerv a rozvoje NV na rok 1971 tedy zbývá 3,155 mil. Kčs. Z toho u MNV a MěstNV necelých 650 mil. Kčs.

Hospodaření národních výborů vykazuje tedy i tak poměrně vysoké přebytky a zůstatky ve fondech rezerv a rozvoje. Dost často jsou v této souvislosti vyslovovány pochybnosti, zda je pro využití těchto zdrojů dostatečný prostor, zejména pokud jde o možnosti materiálového a kapacitního krytí. Je nutno říci, že fondy rezerv a rozvoje jsou využívány zejména ve svépomocných formách ke zvelebení našich měst a obcí a že tedy zde inflační tlaky nehrozí plně v té podobě jako např. při růstu požadavků na dodavatelsky prováděnou investiční výstavbu. Navíc je možno přizpůsobit použití těchto prostředků místním materiálovým podmínkám i struktuře materiálových fondů. Proto případné úvahy o úpravě zásad používání prostředků fondu rezerv a rozvoje národních výborů by měly být vedeny nikoliv snahou o jejich podstatné omezení, ale snahou o hledání optima jejich výše a rozložení mezi jednotlivé stupně národních výborů i rozložení územní, přirozeně s přihlédnutím k objektivním omezením v dané hospodářské situaci.

Existenci tohoto institutu a využívání prostředků fondu rezerv a rozvoje na to, co jsou schopny národní výbory zabezpečit ve prospěch rozvoje našich měst a obcí, je nutno zároveň brát jako faktor dlouhodobější povahy, vedoucí k cílevědomému a plánovitému hospodaření, přesahujícímu rámec jednoho rozpočtového roku.

Navíc fondy rezerv a rozvoje národních výborů významně přispívají k rozvoji iniciativy a k zapojování občanů do veřejně prospěšné činnosti. Mají tedy i svůj politický efekt. Tento efekt je třeba mít na paměti zejména v současném období, ve kterém připravujeme provedení všeobecných voleb a ve kterém má být založena finanční politika v oblasti národních výborů na celé příští funkční období národních výborů.

V závěru bych chtěl říci, že hospodaření národních výborů za rok 1970 svědčí o tom, že vládní finanční politika je ve vztahu k národním výborům prováděna rozumně a citlivě. Dokladem toho jsou i současná stanoviska vlády a ministerstva financí ČSR k zásadám na použití přebytků hospodaření národních výborů v letošním roce i v celé pětiletce, v nichž se promítá snaha po maximální stabilitě nástrojů finanční politiky, umožňující uvážlivé zabezpečení chodu hospodářských procesů v oblasti národních výborů a úkolů, které před ně postavil XIV. sjezd strany.

Výbor pro národní výbory a národnosti České národní rady to plně oceňuje a z tohoto hlediska jednoznačně doporučuje proto státní závěrečný účet ke schválení.

Předseda ČNR E. Erban: Děkuji soudruh poslanci Ptáčkovi. Dávám slovo soudruhu poslanci ing. St. Kovaříkovi.

Posl. ing. Stanislav Kovařík: Vážené soudružky a soudruzi! Předložená zpráva ministerstva financí ČSR ke státnímu závěrečnému účtu ČSR potvrzuje, že opatření, učiněná k zabezpečení hospodářské a politické konsolidace, založená na obnově úlohy státního plánu a posílení centrálního řízení ekonomiky, přinesla celou řadu pozitivních výsledků.

Bezesporu mezi ně patří i postupující obnovování a upevňování disciplíny a pořádku ve všech oblastech hospodářství, obnovení funkce kontroly a revize a zvýšení jejich účinnosti jako nedílné součásti soustavy plánovitého řízení na všech stupních.

Jestliže nyní můžeme s uspokojením konstatovat, že přebytek státního rozpočtu za rok 1970 činí 1,283 mld. Kčs, pak na tom mají významnou zásluhu i revizní orgány ministerstva financí a Českého cenového úřadu.

Celkový finanční efekt 76 000 kontrol, provedených finančními správami v roce 1970, činí 225 mil. Kčs a u 1454 revizí dokonce 1,129 mld. Kčs. Výsledky cenových revizí pak činily dalších 211 mil. Kčs, a tak do státního rozpočtu bylo odvedeno zásluhou této revizní činnosti více než 1,5 mld. Kčs.

Zároveň je však třeba zdůraznit, že hlavní přínos činnosti finančních kontrolních orgánů spočívá v morálně politickém působení na podniky, na vytváření a posilování pocitu odpovědnosti u pracovníků podniků za dodržování principů finančního hospodaření a za správné a včasné plnění povinností podniků ke státnímu rozpočtu.

Před rokem schválila Česká národní rada návrh zákona o finančních správách, jehož účelem, jak tehdy uvedl zpravodaj soudruh Koutný, bylo umožnit v oblasti státních financí důsledné prosazování jednotné finanční politiky státu, prohloubit finanční správu, zajistit předpoklady pro jejich nestrannost a maximální specializaci a pro soustavnou a cílevědomou výchovu finančních pracovníků po odborné a politické stránce, posílit finanční kázeň v podnicích a přispět tak k dalšímu rozvoji našeho národního hospodářství.

Navíc měla nová organizace státní finanční správy oprostit národní výbory od agendy, která nesouvisela s jejich vlastní činností a národní výbory zatěžovala.

Přípravě zákona o zřízení finančních správ věnovaly orgány České národní rady značnou péči, především pak tomu, aby vytvoření nových orgánů finanční soustavy nebylo pouhou reorganizací, vyžadující navíc další pracovníky a prostředky, aniž by došlo k kvalitativní změně.

Dnes, po roce činnosti finančních správ, můžeme konstatovat, že se plně osvědčily, o čemž svědčí nejen výsledky jejich práce stručně dokumentované v předložené zprávě, ale také poznatky, které máme z okresů a krajů.

Především je třeba zdůraznit, že vytvoření finančních správ neznamenalo rozšíření aparátu, spíše naopak. Mezi krajskými a okresními finančními správami je organizována účelná dělba práce, což v podmínkách národních výborů nebylo vždy možné. Řízení se zjednodušilo, přičemž nebyla narušena spolupráce mezi národními výbory a ustavenými finančními správami.

Pracovníky finančních správ je velmi dobře hodnocena skutečnost, že ministerstvo financí věnuje mimořádnou péči jejich politickému a odbornému školení. Zůstávají však ještě některé nedořešené problémy jak v kádrovém, tak materiálovém zabezpečení činnosti finančních správ.

Kontrolní a revizní činnost v roce 1970, ať jde o kontrolu daní, poplatků a ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, tak o finanční a daňové revize, zaměřené na revizi výchozí základny či revize za léta 1967 - 1969, tématické revize a prověrky a periodické revize, ukázala na celou řadu vážných nedostatků ve finačním hospodaření rozpočtových a hospodářských organizací.

Domnívám se však, že části těchto nedostatků lze napříště předejít zkvalitněním řízení ze strany centrálních orgánů. Uvedu některé příklady, které i když mohou být vyjádřeny jednostranně bez postižení všech souvislostí, nicméně ukazují že je co zlepšovat.

Vysvětlivky problematiky, související s uplatněním zákona č. 173 o podnikových daních, byly vydány značně opožděně a přitom je dostaly pouze finanční správy a podniky zůstaly bez včasných informací. Některé otázky, jak tvrdí i pracovníci finančních správ, nejsou zcela jasné, zvláště pokud jde o připočitatelné a odpočitatelné položky pro výpočet daně ze zisku. V tom se podniky dopouštějí častých chyb.

Dále jde o problematickou záležitost dodržování ustanovení vyhlášky ministerstva financí č. 102 z roku 1966 o tom, že náklady, týkající se úprav a modernizace základních prostředků, přesahující 5 % z hodnoty základního prostředku, je třeba považovat za investici, tzn. vyloučit je z nákladů a zvýšit tak dodatečně základnu zisku pro zdanění.

Vzhledem k růstu cen v letech 1967 - 1969 je dodržení tohoto ustanovení velmi problematické. Při současné regulaci rozsahu investiční výstavby může být přísné dodržování tohoto ustanovení vážnou brzdou provádění racionalizačních opatření.

Zjištěné nedoplatky daně z obratu u mnoha podniků mají také příčinu ve značném množství dodatků sazebníku. Bylo by velmi vhodné, aby byl vydán nový sazebník daně z obratu a všechny další dodatky postupně očíslovány místo dosavadní praxe vydávání dodatků pod jednacími čísly. Je to snad malichernost, která však může být velmi prospěšná.

Dále bude třeba vyřešit následující situaci. Nejvyšší soud ČSR údajně před rokem rozhodl o tom, že splatnost daní, připadajících na volnou sobotu, se překládá na nejbližší další pracovní den. Informaci o tom obdržely finanční správy až nyní. Během roku však byly podnikům vyměřeny penále pro opožděné platby a nyní se zjišťuje, že snad neoprávněně. Pojem volné soboty, jak ukazuje i tento příklad, není pro některé vztahy v národním hospodářství dostatečně přesně vymezen.

Ještě poznámku k počtu pracovníků finančních správ. Je nesporné, že zvládání úkolů se současným stavem pracovníků je velmi obtížné. Jsou však i jiné možnosti řešení než zvýšení počtu pracovníků. Vedle mechanizace administrativních prací se nabízí možnost zjednodušení v oblasti odvodů a daní. Finanční správy jsou například poměrně značně zatěžovány kontrolou daně ze mzdy u přidružené výroby JZD, která má přímou souvislost s odváděnou tzv. vyrovnávací daní z obratu a přitom poměrně malý efekt. Odvody ze snížení řídícího a administrativního aparátu mají snad rovněž dočasný význam.

Vůbec je třeba zdůraznit, že dosavadní soustava odvodů je administrativně velmi náročná pro podniky i finanční orgány. Bylo by proto třeba při zdokonalování soustavy plánovitého řízení národního hospodářství usilovat o jednotný, ucelený systém odvodů, administrativně méně náročný.

Soudružky a soudruzi, domnívám se, že soudruh zpravodaj profesor Rozsypal a soudruh ministr inženýr Lér dostatečně odůvodnili návrh státního závěrečného účtu. Doporučuji proto, aby Česká národní rada schválila předložený návrh usnesení.