ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
7
Společný návrh
ústavně právního výboru a výboru pro plán a rozpočet
na vydání zákona České národní rady
o Nejvyšším kontrolním úřadě České socialistické republiky
Leden 1969
Ústavně právní výbor a výbor pro plán a rozpočet navrhují, aby se Česká národní rada usnesla na tomto zákoně:
Zákon
České národní rady
ze dne ........................ 1969
o Nejvyšším kontrolním úřadě České socialistické republiky
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Část první
zřízení a působnost Nejvyššího kontrolního úřadu
§ 1
(1) Zřizuje se Nejvyšší kontrolní úřad České socialistické republiky (dále jen "Nejvyšší kontrolní úřad") jako kontrolní orgán České národní rady, které odpovídá za svou činnost.
(2) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý na vládě a na ostatních výkonných orgánech České socialistické republiky.
§ 2
(1) Nejvyšší kontrolní úřad vykonává kontrolu v rámci kontrolní působnosti České národní rady.
(2) Nejvyššímu kontrolnímu úřadu přísluší kontrolovat:
a) tvorbu a užití prostředků státního rozpočtu republiky,
b) výsledky rozpočtového hospodaření a státní závěrečný účet republiky a předkládat stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu republiky České národní radě,
c) hospodaření s hmotnými, finančními a ostatními prostředky republiky a s jejich zdroji, včetně dluhů České socialistické republiky a úvěrové činnosti státu, jakož i hospodaření s prostředky účelových fondů.
(3) Nejvyšší kontrolní úřad podle požadavků České národní rady kontroluje:
a) jak jsou prováděny zákony a opatření České národní rady, jakož i zákony Federálního shromáždění, pokud jejich výkon patří orgánům České socialistické republiky, a ověřuje jejich soulad s potřebami společnosti,
b) úroveň vyřizování stížností a podnětů občanů a závažné z nich prověřuje.
(4) Při výkonu kontrolní činnosti Nejvyšší kontrolní úřad zkoumá zákonnost, účelnost a hospodárnost prověřovaných skutečností.
§ 3
Kontrolní působnost Nejvyššího kontrolního úřadu se nevztahuje na rozhodnutí soudů, prokurátorů, státních notářů a orgánů hospodářské arbitráže a na řízení před nimi.
§ 4
(1) Nejvyšší kontrolní úřad se vyjadřuje k návrhům obecně závazných právních předpisů vydávaných ústředními orgány státní správy republiky a upravujících rozpočtové hospodaření, vedení účetnictví nebo výkon kontrolní činnosti.
(2) Nejvyšší kontrolní úřad:
a) zveřejňuje stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu republiky,
b) zabezpečuje výzkum v oboru kontroly,
c) dává k dispozici jiným orgánům své poznatky získané z kontrolní a výzkumné činnosti, které slouží ke zvyšování úrovně metod, postupu a techniky při výkonu kontroly a ke zdokonalování její organizace.
(3) Nejvyšší kontrolní úřad rozvíjí v součinnosti s kontrolním orgánem Federálního shromáždění mezinárodní styky v oboru kontroly.
Část druhá
Organizace Nejvyššího kontrolního úřadu
§ 5
(1) Nejvyšší kontrolní úřad řídí a za jeho činnost odpovídá generální kontrolor.
(2) Generální kontrolor předkládá předsednictvu České národní rady návrhy pracovních plánů Nejvyššího kontrolního úřadu.
(3) Generální kontrolor předkládá výsledky kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu České národní radě.
(4) Generální kontrolor má právo účastnit se schůzí České národní rady a všech jejích orgánů a schůzí vlády České socialistické republiky; požádá-li o slovo, bude mu uděleno.
(5) Generálního kontrolora zastupuje v jeho funkci náměstek generálního kontrolora (dále jen "náměstek") v rozsahu pověření a v době nepřítomnosti generálního kontrolora v plném rozsahu jeho funkce.
§ 6
(1) Generálního kontrolora volí na dobu svého volebního období Česká národní rada, která jej může též z funkce odvolat.
(2) Náměstka jmenuje na dobu volebního období České národní rady na návrh generálního kontrolora předsednictvo České národní rady, které jej může též z funkce odvolat.
(3) Funkce generálního kontrolora a náměstka jsou neslučitelné s funkcí člena vlády nebo vedoucího ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky a Československé socialistické republiky, dále s funkcí soudce a prokurátora.
(4) Generální kontrolor a náměstek skládají do rukou předsedy České národní rady tento slib: "Slibuji na svou čest, že budu vykonávat svou funkci svědomitě, řídit se ústavou i ostatními zákony Československé socialistické republiky a České socialistické republiky a důsledně hájit zájmy republiky a jejích občanů."
(5) Generální kontrolor a náměstek zůstávají ve svých funkcích i po uplynutí volebního období České národní rady, dokud nebude zvolen nový generální kontrolor a jmenován nový náměstek.
§ 7
Výši odměny za výkon funkcí generálního kontrolora a náměstka stanoví předsednictvo České národní rady.
§ 8
(1) Poradním orgánem generálního kontrolora je rada generálního kontrolora (dále jen "rada"); její činnost řídí generální kontrolor.
(2) Rada posuzuje zejména návrhy pracovních plánů Nejvyššího kontrolního úřadu, stanovisko Nejvyššího kontrolního úřadu ke státnímu závěrečnému účtu republiky, výsledky nejzávažnějších kontrolních akcí a zprávy o kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu.
(3) Rada se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Jestliže ve věcech uvedených v odstavci 2 generální kontrolor nesouhlasí se stanoviskem rady nebo není-li při jednání rady dosaženo většiny hlasů, uvědomí o tom při předkládání návrhů, stanovisek nebo zpráv Nejvyššího kontrolního úřadu Českou národní radu.
§ 9
Členy rady jmenuje na návrh generálního kontrolora předsednictvo České národní rady z předních odborníků teorie a praxe, které je může též z funkce odvolat.
§ 10
(1) Člen rady nesmí být pro výkon své funkce zkrácen na právech ani na nárocích vyplývajících z pracovního nebo obdobného poměru.
(2) Organizace, u níž je člen rady v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna umožnit mu výkon funkce a poskytnout mu za tím účelem potřebné pracovní volno. Náhradu ušlého výdělku a cestovních a jiných výdajů poskytuje členům rady Nejvyšší kontrolní úřad; jejich výše se řídí obecnými právními předpisy.
Část třetí
Povinnosti a oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu a povinnosti orgánů a organizací vůči němu
§ 11
Kontrolní pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "kontrolní pracovníci") jsou povinni:
a) postupovat při kontrole v souladu se zákony tak, aby kontrolní zjištění byla pravdivá, úplná a průkazná,
b) projednat výsledky kontrolního zjištění s těmi pracovníky, kteří jsou odpovědni za zjištěné závady, vyžádat si jejich vysvětlivky a prověřit jejich námitky proti pravdivosti, úplnosti nebo průkaznosti kontrolních zjištění,
c) projednat výsledky kontrolního zjištění s vedoucími kontrolovaných orgánů a organizací.
§ 12
Generální kontrolor, náměstek a kontrolní pracovníci jsou oprávněni k úkonům potřebným k výkonu kontroly nebo ke splnění jiného úkolu Nejvyššího kontrolního úřadu, zejména mohou od kontrolovaných i ostatních orgánů a organizací požadovat, aby jim byly ve stanovené lhůtě předloženy spisy, plány, účetní písemnosti a jiné písemné podklady bez rozdílu stupně utajení, podány pravdivé a úplné písemné i ústní zprávy o určitých skutečnostech a vysvětlivky o příčinách zjištěných závad.
§ 13
(1) Kontrolované i ostatní orgány a organizace, jejich funkcionáři a pracovníci jsou povinni vytvořit pro Nejvyšší kontrolní úřad potřebné podmínky pro jeho činnost a poskytovat mu potřebnou součinnost (§ 12).
(2) Kontrolované orgány a organizace jsou povinny podat ve stanovené lhůtě Nejvyššímu kontrolnímu úřadu písemnou zprávu o opatřeních, která provedou k odstranění zjištěných závad i jejich příčin a zprávu o výsledcích provedených opatření.
(3) Zjištěné závady a jejich příčiny jsou kontrolované orgány a organizace povinny bez průtahů odstraňovat.
(4) Funkcionáři a vedoucí pracovníci kontrolovaných orgánů a organizací jsou povinni na požádání se dostavit k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu k projednání výsledků kontroly.
§ 14
Nebudou-li zjištěné závady a jejich příčiny bez průtahů odstraněny, vyrozumí Nejvyšší kontrolní úřad věcně příslušný orgán a Českou národní radu.
§ 15
(1) Osobám, které ztěžují činnost Nejvyššího kontrolního úřadu tím, že ve stanovené lhůtě nevytvoří potřebné podmínky pro výkon kontroly, neposkytnou na požádání potřebnou součinnost nebo nepodají vyžádané zprávy (§ 13 odst. 1 a 2), může Nejvyšší kontrolní úřad uložit pořádkovou pokutu do 1 000 Kčs. Pořádková pokuta může být uložena i opětovně, nebyla-li taková povinnost splněna ani v nově stanovené lhůtě. Pro řízení platí přiměřeně obecné předpisy o správním řízení.
(2) Pořádkové pokuty se odvádějí do státního rozpočtu republiky.
Část čtvrtá
Společná ustanovení
§ 16
Generální kontrolor, náměstek, členové rady a pracovníci Nejvyššího kontrolního úřadu jsou povinni zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství, o němž se dovědí při své činnosti. Tato povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení funkce (pracovního poměru). O zproštění této povinnosti rozhoduje generální kontrolor; jestliže má být této povinnosti zproštěn generální kontrolor, rozhoduje o tom předsednictvo České národní rady.
§ 17
Nejvyšší kontrolní úřad může používat při výkonu kontroly externích odborníků, jakož i vyžadovat si znalecké posudky. Extremní odborníci mají v rozsahu daného pověření oprávnění (§ 12 a § 13 odst. 1) a povinnosti (§ 11 a § 16) jako kontrolní pracovníci.
§ 18
Platové poměry pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu se řídí předpisy platnými pro pracovníky ústředních orgánů státní správy republiky; mzdovou soustavu a kvalifikační předpoklady pro pracovníky stanoví generální kontrolor.
Část pátá
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 19
(1) Pro přechod práv a povinností Ústřední komise lidové kontroly z pracovně právních vztahů na Nejvyšší kontrolní úřad platí zásady vydané vládou Československé socialistické republiky podle § 10 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu [Zásady pro přechod práv a povinností z pracovně právních vztahů a pro postup při uvolňování a umísťování pracovníků ústředních orgánů v souvislosti s federativním uspořádáním státu a s připravovaným novým způsobem řízení hospodářské sféry, schválené usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 3 ze dne 9. ledna 1969.].
(2) Generální kontrolor se dohodne s předsedou Ústřední komise lidové kontroly o převedení správy přiměřené části národního majetku a příslušných ostatních práv a povinností Ústřední komise lidové kontroly na Nejvyšší kontrolní úřad.
§ 20
Vláda České socialistické republiky stanoví, který orgán státní správy bude přezkoumávat rozhodnutí [§ 32 odst. 1 zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly a část čtvrtá zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.] komise lidové kontroly Národního výboru hlavního města Prahy, komise lidové kontroly Národního výboru města Brna a komisí lidové kontroly krajských národních výborů o uložení pořádkových pokut a důtek s pokutou, vydaná podle § 22 a 24 zákona č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly.
§ 21
Pokud zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady používá označení "předseda kontrolního orgánu České národní rady", rozumí se tím generální kontrolor podle tohoto zákona.
§ 22
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
Obecná část
Jednou z nezbytných podmínek socialistické demokracie je i kontrola uskutečňovaná přímo lidem a orgány, které lid jejím výkonem pověří. Hlavním institucionálním nástrojem demokratické kontroly je v České socialistické republice lidem přímo volený nejvyšší zastupitelský sbor - Česká národní rada, neboť ve státě není prakticky otázky, kterou by nemohla projednávat a dávat k ní obecné nebo konkrétní direktivy, zejména formou zákona. Z tohoto důvodu do její působnosti podle čl. 107 odst. 1 písm. ch) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci přísluší zřídit zákonem kontrolní orgán České národní rady.
To má umožňovat, aby si Česká národní rada mohla nezávisle na výkonných orgánech získávat objektivní kontrolní informace pro své jednání a rozhodování. Činnost kontrolního orgánu České národní rady musí proto navazovat na její působnost vymezenou ústavním zákonem o čs. federaci, který zdůrazňuje právo České národní rady kontrolovat činnost vlády a jejích členů, prověřovat plnění střednědobého národohospodářského plánu a státního rozpočtu republiky a schvalovat státní závěrečný účet republiky a dále sledovat, jak orgány republiky provádějí ústavní a jiné zákony republiky.
Návrh zákona vychází z objektivních potřeb zabezpečování parlamentní kontroly u nás a přihlíží i ke zkušenostem při uskutečňování vrcholné kontroly v jiných státech. Kontrola moci výkonné, zejména jejího hospodaření s veřejnými prostředky, je rozvinuta v různém rozsahu ve všech demokratických a průmyslově vyvinutých státech, jejichž parlamenty používají k získání potřebných objektivních odborných informací pro plnění své kontrolní funkce služeb speciálních kontrolních institucí.
Navržená úprava spočívá na těchto hlavních zásadách:
- Nejvyšší kontrolní úřad bude samostatným orgánem, odpovědným ze své činnosti České národní radě a nezávislým na vládě a ostatních výkonných orgánech republiky,
- působnost Nejvyššího kontrolního úřadu bude vycházet z kontrolní působnosti České národní rady a dá mu možnost získat kontrolní poznatky prakticky v celé šíři jejích potřeb. Vzhledem k určujícímu vlivu stavu a vývoje ekonomiky na životní úroveň obyvatelstva, politický i kulturní vývoj společnosti, bude třeba rozvinout kontrolní činnost České národní rady především v této významné oblasti. Proto kontrolní činnost Nejvyššího kontrolního úřadu bude nezbytně podstatně výrazněji zaměřena na ekonomické otázky, zejména na oblast státního rozpočtu republiky; potřeby České národní rady jako nejvyššího zastupitelského orgánu lidu přitom budou vyžadovat provádění kontrolní činnosti tak, aby České národní radě přinášela poznatky i z hlediska naplňování jejích politických, ekonomických, kulturních a sociálních cílů,
- Nejvyšší kontrolní úřad bude orgánem monokraticky organizovaným; v jeho čele bude generální kontrolor, který bude činnost Nejvyššího kontrolního úřadu řídit a za ni odpovídat,
- generální kontrolor bude volen Českou národní radou na dobu jejího volebního období; na tutéž dobu bude jmenován předsednictvem České národní rady na návrh generálního kontrolora jeho náměstek,
- poradním orgánem generálního kontrolora je rada, kterou jmenuje z předních odborníků teorie a praxe předsednictvo České národní rady. Rada bude projednávat zejména návrhy pracovních plánů a výsledky kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, jež bude generální kontrolor předkládat České národní radě; zásadně se tedy bude rada lišit svou funkcí a skladbou od kolektivního řídícího orgánu typu Ústřední komise lidové kontroly,
- oprávnění Nejvyššího kontrolního úřadu mají mu pouze zajistit nerušený výkon činnosti; nepočítá se se žádnými oprávněními znamenajícími zásahy do řídící pravomoci kontrolovaných orgánů a organizací.
Zvláštní část
K části první (§ 1 - 4):
Název kontrolního orgánu vyjadřuje povahu jeho působnosti ("kontrolní"), odpovídá způsobu jeho monokratického řízení ("úřad") a posléze vyjadřuje jeho postavení jako kontrolního orgánu nejvyššího zastupitelského sboru republiky ("nejvyšší").
Ve vztahu k České národní radě bude postavení Nejvyššího kontrolního úřadu spočívat v tom, že Česká národní rada bude volit, příp. odvolávat generálního kontrolora a předsednictvo České národní rady jmenovat, příp. odvolávat náměstka generálního kontrolora a členy rady; dále Nejvyšší kontrolní úřad bude kontrolu vykonávat pro potřebu České národní rady (Česká národní rada bude schvalovat pracovní plán Nejvyššího kontrolního úřadu) a bude jí za svou činnost odpovídat (Nejvyšší kontrolní úřad bude podávat České národní radě zprávy o své činnosti). Toto postavení nevylučuje, aby Nejvyšší kontrolní úřad na základě požadavků České národní rady plnil některé kontrolní úkoly i pro potřebu vlády. Nejvyšší kontrolní úřad bude samostatným ústředním orgánem.
Z postavení Nejvyššího kontrolního úřadu jako orgánu čistě parlamentní kontroly a z jeho působnosti vyplývá potřeba jeho neodvislosti ve výkonu kontrolní funkce na vládě a ostatních výkonných orgánech České socialistické republiky.
Působnost a zaměření činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu vychází z úlohy České národní rady jako nejvyššího zastupitelského sboru v České socialistické republice a z potřeb České národní rady při rozvíjení jejích funkcí, které jí přísluší jako demokratickému parlamentu v socialistické republice. Svoji kontrolní činnost Nejvyšší kontrolní úřad zaměřuje tak, aby napomáhal České národní radě k uskutečňování její kontrolní funkce zejména ve vztahu k vládě a k ostatním orgánům státní správy.
Vzhledem k určujícímu vlivu stavu a vývoje ekonomiky na životní úroveň obyvatelstva a na politický, kulturní a sociální vývoj společnosti, bude Nejvyšší kontrolní úřad rozvíjet svoji činnost pro potřeby České národní rady především v této významné oblasti. Tímto směrem zaměřená působnost umožní Nejvyššímu kontrolnímu úřadu poskytovat České národní radě takové informace, které jí mohou sloužit jako jeden z důležitých podkladů pro její rozhodování a pro reálné usměrňování výkonné sféry.
Z těchto důvodů se kontrola nejdůležitějších nástrojů, jejichž prostřednictvím prosazuje parlament svoji kontrolní kompetenci vůči výkonné sféře, stává trvalým úkolem Nejvyššího kontrolního úřadu.
V § 2 odst.- 2 písm. a) je zakotvena působnost Nejvyššího kontrolního úřadu v oboru státního rozpočtu republiky. V této oblasti budou kontrole podrobeny jak výdaje, tak i příjmy státního rozpočtu; kontrolovány budou tedy dotace, subvence a ostatní příspěvky poskytované všem orgánům a organizacím (včetně národních výborů), i ostatní výdaje hrazené ze státního rozpočtu a odvody do státního rozpočtu od všech orgánů a organizací, jakož i ostatní příjmy státního rozpočtu.
Veškeré příjmy i výdaje státního rozpočtu budou při této kontrole posuzovány z hlediska zákonnosti, účelnosti a hospodárnosti. Z toho vyplývá, že v souvislosti s příjmy státního rozpočtu republiky bude Nejvyšší kontrolní úřad kontrolovat také plnění daňových zákonů, včetně účinnosti vlivu ústředních orgánů republiky na podnikovou sféru; bude přitom prověřovat i správnost a účinnost správy, výkonu a kontroly daní příslušející zejména finančním orgánům republiky a národním výborům.
Zvýšenou pozornost bude třeba věnovat plnění státního rozpočtu republiky v průběhu roku; bude proto třeba uskutečňovat běžnou kontrolu jeho plnění se zvláštním zaměřením na provádění změn rozpočtu a na nedodržení rozpočtových částek.
Aby plnění státního rozpočtu mohlo být podrobeno takovéto důsledné kontrole, je třeba závazně upravit v příslušných předpisech týkajících se rozpočtového a finančního hospodaření rozpočtový systém tak, aby umožňoval řádný výkon kontroly.
Je žádoucí, aby k návrhu státního rozpočtu republiky byly dávány České národní radě k dispozici kontrolní poznatky, event. ověřovány vybrané otázky.
Podle § 2 odst. 2 písm. b) bude Nejvyšší kontrolní úřad prověřovat výsledky rozpočtového hospodaření a státní závěrečný účet a na základě této a ostatní své kontrolní činnosti předkládat České národní radě stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu republiky. Za účelem rozvíjení veřejné kontroly bude Nejvyšší kontrolní úřad zveřejňovat stanovisko ke státnímu závěrečnému účtu (§ 4 odst. 2 písm. a).
Podle § 2 odst. 2 písm. c) bude kontrolováno i jmění republiky, a to jak jeho hmotná součást, tak i finanční a ostatní prostředky, jakož i zdroje těchto prostředků včetně dluhů. Tím se vytvářejí předpoklady, aby byla pod kontrolou České národní rady oblast, která spolu s běžnými příjmy a výdaji státního rozpočtu přímo působí na životní úroveň obyvatelstva a dlouhodobě ji ovlivňuje.
Při této kontrole se bude Nejvyšší kontrolní úřad zabývat tím, jak je pečováno o státní majetek a účelové fondy republiky a posuzovat nakládání a hospodaření se státním majetkem a s prostředky účelových fondů z hlediska zákonnosti, účelnosti a hospodárnosti, a to ve všech orgánech a organizacích, které spravují státní majetek a účelové fondy republiky.
Nejvyšší kontrolní úřad bude dále poskytovat České národní radě podklady pro výkon její kontrolní působnosti v oblasti úvěrové a devizové činnosti státu. V oblasti úvěru bude uskutečňovat kontrolu především z hlediska celospolečenské funkce úvěru při uskutečňování hospodářské politiky a zabezpečování peněžní rovnováhy a měnové stability a z hlediska celkové likvidity komerčních bank. Přitom bude respektována komerční stránka jejich činnosti.
Pro komplexnost finanční kontroly se počítá i s kontrolou tvorby a užití finančních rezerv, půjček a dluhů republiky. Perspektivně bude třeba počítat i s kontrolou v oblasti vnitřního státního dluhu, a to jak z hlediska jeho odůvodněnosti, krytí a užití, tak i plnění závazků vůči věřitelům.
Na rozdíl od kontrolních úkolů uvedených v § 2 odst. 2, které mají trvalý charakter a které plní Nejvyšší kontrolní úřad ze zákona, příp. na základě požadavků České národní rady, jsou v § 2 odst. 3 uvedeny kontrolní úkoly, které bude plnit Nejvyšší kontrolní úřad jen na základě požadavků České národní rady.
Podle § 2 odst. 3 písm. a) bude Nejvyšší kontrolní úřad podle požadavků České národní rady kontrolovat, jak jsou prováděny zákony (tj. vydávány prováděcí předpisy a zachovávány zákony) a opatření České národní rady, jakož i zákony Federálního shromáždění, pokud jejich výkon patří orgánům České socialistické republiky, a ověřovat jejich soulad s potřebami společnosti; v tomto rámci může jít též o prověřování plnění vybraných úkolů národohospodářských plánů schvalovaných zákonem.
Plněním úkolů uvedených v § 2 odst. 3 písm. b) bude Nejvyšší kontrolní úřad napomáhat k řádnému provádění článku 29 ústavy, umožňujícího občanům obracet se k zastupitelským sborům a ostatním státním orgánům s návrhy, podněty a stížnostmi, které jsou státní orgány povinny odpovědně a včas vyřizovat.
Konkrétní kontrolní úkoly uvedené v odst. 3 a rozsah jejich zkoumání bude vymezovat Česká národní rada, a to s přihlédnutím ke kapacitním možnostem a specializaci pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu. To umožní
- zabezpečit, aby Nejvyššímu kontrolnímu úřadu nebyly ukládány úkoly, které lze zajistit vhodněji jiným způsobem (např. orgány prokuratury),
- klást požadavky na Nejvyšší kontrolní úřad výběrovým způsobem podle stupně důležitosti v daném období,
- omezit universalitu v zaměření činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu v zájmu nutné specializace umožňující požadovanou vysokou odbornost jeho pracovníků.
Při výkonu kontrolní činnosti Nejvyšší kontrolní úřad zkoumá zákonnost, účelnost a hospodárnost prověřovaných skutečností (§ 2 odst. 4). Účelnost je zde pojímána v nejširším slova smyslu, tedy nikoli pouze ve smyslu ekonomickém. Jde o širší pojetí z hlediska naplňování politických, ekonomických, kulturních a sociálních cílů, obsažených v zákonech a usneseních Federálního shromáždění a České národní rady a z hlediska správné funkce státního mechanismu a účinnosti řídící práce kontrolovaných orgánů a organizací.
Působnost Nejvyššího kontrolního úřadu uvedená v § 4 představuje oblast činnosti, jejímž uskutečňováním vytváří Nejvyšší kontrolní úřad předpoklady pro vlastní kontrolní činnost, působí na zvyšování úrovně kontrolní činnosti a přispívá k rozvíjení veřejné kontroly.
K části druhé (§ 5 - 10):
Nejvyšší kontrolní úřad bude organizován monokraticky. V jeho čele bude generální kontrolor, který jej bude zastupovat navenek a rozhodovat všechny otázky náležející do jeho působnosti; bude tedy jediným řídícím a odpovědným vedoucím Nejvyššího kontrolního úřadu.
Právo generálního kontrolora účastnit se schůzí České národní rady a všech jejích orgánů a schůzí vlády České socialistické republiky vyplývá z postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a má usnadnit plnění jeho funkce.
Pracovní plány Nejvyššího kontrolního úřadu, jejichž návrhy bude generální kontrolor předkládat České národní radě, budou obsahovat trvalé kontrolní úkoly, které má plnit ze zákona, i kontrolní úkoly, které bude Nejvyšší kontrolní úřad plnit jen podle požadavků České národní rady.
Náměstek bude zastupovat generálního kontrolora v rozsahu pověření; v době nepřítomnosti generálního kontrolora v plném rozsahu jeho funkce.
Předsednictvo České národní rady stanoví odměnu za výkon funkce generálního kontrolora ve výši odpovídající platu člena vlády.
Protože Nejvyšší kontrolní úřad bude kontrolním orgánem České národní rady, bude Česká národní rada volit generálního kontrolora na dobu svého volebního období; na totéž období bude předsednictvo České národní rady jmenovat náměstka generálního kontrolora.
K zabezpečení plynulosti práce Nejvyššího kontrolního úřadu je třeba zajistit, aby do doby, než nově zvolená Česká národní rada zvolí nového generálního kontrolora její předsednictvo jmenuje nového náměstka generálního kontrolora, zůstali ve svých funkcích dosavadní generální kontrolor a jeho náměstek.
Poradním orgánem generálního kontrolora je rada, kterou jmenuje z předních odborníků teorie a praxe předsednictvo České národní rady. Z povahy rady jako poradního orgánu generálního kontrolora vyplývá, že funkční období jejích členů bude shodné s funkčním obdobím generálního kontrolora.
Úkolem rady bude posuzovat zejména návrh zaměření kontrolní činnosti a výsledky závažných kontrolních akcí Nejvyššího kontrolního úřadu.
Generální kontrolor předkládá České národní radě ta stanoviska rady, která jsou od jeho stanoviska rozdílná. Generální kontrolor rovněž sděluje České národní radě případy, kdy rada nedošla k závěru pro rozpornost stanovisek, z nichž žádné nedosáhlo potřebné většiny hlasů. Děje se tak proto, aby Česká národní rada byla hlouběji a objektivněji informována a získala tak kvalitní podklady pro vlastní jednání a rozhodování.
Návrh zákona zajišťuje možnost nerušeného plnění funkce členů rady a poskytuje záruku, že nebudou proto zkráceni na svých právech a nárocích z pracovního nebo obdobného poměru (členství v družstvu) a řeší otázku náhrady ušlého výdělku a výdajů s výkonem funkce spojených (s odkazem na příslušné obecné předpisy, tj. zejména příslušná ustanovení zákoníku práce a vyhlášky o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů).
K části třetí (§ 11 - 15):
Výsledky kontrolní činnosti Nejvyššího kontrolního úřadu musí sloužit orgánům nejvyššího zastupitelského sboru republiky jako jeden ze spolehlivých podkladů pro jejich jednání a opatření. Návrh zákona proto stanoví určité základní povinnosti, které je nutno v práci Nejvyššího kontrolního úřadu důsledně dodržovat, aby byla zajištěna objektivita kontrolních zjištění a zaručena pracovníkům odpovědným za zjištěné závady i možnost včasné a účinné ochrany jejich právních zájmů.
Aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl řádně plnit tyto základní povinnosti, poskytuje mu návrh zákona nezbytná kontrolní oprávnění k zajištění rychlého, nerušeného a hospodárného výkonu kontroly nebo ke splnění jiného úkolu Nejvyššího kontrolního úřadu. Těmto oprávněním odpovídají v přiměřeném rozsahu povinnosti uložené v tomto směru kontrolovaným i jiným orgánům a organizacím, jejich funkcionářům a pracovníkům.
Právním prostředkem umožňujícím případně nezbytné donucování ke splnění zákonné povinnosti je institut pořádkové pokuty, který se vztahuje zejména na neposkytnutí požadované součinnosti při výkonu kontroly (např. nepředložení vyžádaných písemných podkladů, nepodání vyžádaných zpráv nebo vysvětlivek aj.). Obdobná pořádková opatření k vynucení splnění povinnosti přísluší i jiným státním orgánům (např. orgánům hospodářské arbitráže, prokurátorům, soudům, orgánům státní správy ve správním řízení apod.).
Návrh neposkytuje Nejvyššímu kontrolnímu úřadu žádné oprávnění, které by mohlo vést k zasahování do pravomoci řídících a dalších orgánů, kterým přísluší odstraňovat závady a vyvozovat důsledky z porušování povinností. Nebude-li však takto dosaženo nápravy, bude věc oznámena České národní radě (jejímu předsednictvu nebo výboru), která může k zabezpečení odstranění zjištěných závad využít podle okolností prostředků vlastních nejvyššímu zastupitelskému sboru republiky.
K části čtvrté (§ 16 - 18):
Pracovně-právní poměry pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu se řídí zákoníkem práce.
Vzhledem k postavení Nejvyššího kontrolního úřadu, který není článkem systému státní správy, je účelné stanovit, že platové poměry pracovníků Nejvyššího kontrolního úřadu se řídí předpisy platnými pro pracovníky ústředních orgánů státní správy republiky. Mzdovou soustavu, zejména nomenklaturu funkcí a základních platů a kvalifikační předpoklady pro pracovníky stanoví generální kontrolor.
K části páté (§ 19 - 22):
Ustanovení § 19 zabezpečuje předpoklady pro potřebné personální a materiální vybavení Nejvyššího kontrolního úřadu. Toto ustanovení přejímá z důvodu účelnosti v oblasti pracovněprávních vztahů úpravu stanovenou v § 10 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu, provedenou usnesením vlády Československé socialistické republiky č. 3 ze dne 9. ledna 1969.
Poněvadž podle § 9 odst. 2 zákona č. 170/1968 Sb., o některých opatřeních souvisejících s federativním uspořádáním státu, přestala být Ústřední komise lidové kontroly součástí soustavy komisí lidové kontroly, bude třeba zajistit v systému ústředních orgánů státní správy republiky plnění úkolů při přezkoumávání rozhodnutí komisí lidové kontroly krajských národních výborů v českých krajích o uložení pořádkových pokut a důtek s pokutou vydaných podle § 22 a 24 zák. č. 70/1967 Sb., o komisích lidové kontroly, které do dne 31. prosince 1968 plnila ve smyslu ustanovení § 58, 65 a 69 správního řádu Ústřední komise lidové kontroly jako ústřední orgán, který byl v čele soustavy komisí lidové kontroly. Tento úkol nemůže plnit Nejvyšší kontrolní úřad, protože jako kontrolní orgán České národní rady nebude ústředním orgánem státní správy a nebude mít žádný řídící nebo metodický vztah k národním výborům ani k jejich komisím lidové kontroly. Proto se navrhuje, aby vláda České socialistické republiky stanovila, který orgán státní správy bude tato rozhodnutí přezkoumávat.
Zřízením Nejvyššího kontrolního úřadu České socialistické republiky nevzniknou zvýšené nároky na státní rozpočet, neboť náklady na zřízení a činnost Nejvyššího kontrolního úřadu budou uhrazeny z rozpočtové částky určené ve státním rozpočtu pro Ústřední komisi lidové kontroly.
V Praze dne 16. ledna 1969
|
dr. Zdeněk Jičínský v. r. |
dr. Ladislav Veltruský v. r. |
|
předseda ústavně právního výboru |
předseda výboru pro plán a rozpočet |
|
dr. Vladimír Klokočka v. r. |
dr. Václav Chytil v. r. |
|
ověřovatel |
ověřovatel |