ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
15
Návrh
skupiny poslanců České národní rady Fořta, Sluky, Chlada, Pelnáře, Piverky, Vobořilové a druhů
na vydání zákona České národní rady
o městě Plzni
Skupina poslanců České národní rady Fořt, Sluka, Chlad, Pelnář, Piverka, Vobořilová a druhové navrhují, aby se Česká národní rada usnesla na tomto zákoně:
Zákon
České národní rady
ze dne ............... 1969
o městě Plzni
V zájmu zvýšení postavení a působnosti národních výborů města Plzně odpovídajících jeho významu jako jednoho z největších měst ČSSR se Česká národní rada usnesla na tomto zákoně:
Základní ustanovení
§ 1
Město Plzeň tvoří samostatnou územně správní jednotku.
§ 2
1. Orgánem státní moci a správy v městě Plzni je Národní výbor města Plzně, který je přímo řízen vládou České socialistické republiky.
2. V městských obvodech města Plzně jsou orgánem státní moci a správy obvodní národní výbory, které svoji činnost rozvíjejí tak, aby byla v souladu se zájmy celého města.
§ 3
1. Území města Plzně tvoří území městských obvodů Plzeň 1 - střed, Plzeň 2 - Slovany, Plzeň 3 - Bory, Plzeň 4 - Doubravka
2. Provádět změny hranic města Plzně přísluší vládě České socialistické republiky.
3. Vytvořit nebo zrušit městský obvod, anebo změnit jeho území přísluší Národnímu výboru města Plzně, který o tom rozhoduje po vyjádření obvodních národních výborů.
§ 4
Národní výbor města Plzně spolu s obvodními národními výbory plní na území města úkoly národních výborů všech stupňů.
§ 5
Národní výbor města Plzně vydá na základě tohoto zákona statut města Plzně (§ 18).
Péče o rozvoj města Plzně.
§ 6
1. Předním úkolem Národního výboru města Plzně a obvodních národních výborů je péče o všestranný rozvoj města Plzně, zejména o jeho plánovitou výstavbu, o vytváření a ochranu zdravého životního prostředí, o rozvíjení dopravy, obchodu a služeb, školství, kultury, zdravotnictví, sociální péče, o zabezpečování veřejného pořádku a ochrany práv občanů.
2. Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory pomáhají při vytváření příznivých podmínek pro činnost orgánů a institucí národního významu, které mají nebo budou mít v městě Plzni své sídlo.
3. Orgány, organizace a jejich součásti mohou zřizovat svá sídla na území města Plzně po předchozím souhlasu Národního výboru města Plzně.
§ 7
1. Vláda České socialistické republiky vytváří předpoklady pro účast a pomoc svých orgánů a organizací při řešení otázek rozvoje a výstavby města Plzně.
2. Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky ve své činnosti respektují zájmy města Plzně a přihlížejí k jeho zvláštnostem a potřebám a za tím účelem úzce spolupracují s Národním výborem města Plzně. Vyskytnou-li se při této spolupráci rozdílná stanoviska, projedná záležitost ministr (vedoucí ústředního orgánu státní správy) s primátorem města Plzně. Nedojde-li ani potom k dohodě rozhoduje o vzniklých rozporech vláda České socialistické republiky.
§ 8
1. Ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy České socialistické republiky, národní výbory a organizace spolupracují s Národním výborem města Plzně při uspokojování důležitých zájmů, které má město Plzeň mimo své území a svými opatřeními mu napomáhají.
2. Jde-li o příměstskou oblast města Plzně schvalují příslušné národní výbory výhledové národohospodářské studie, rozvojové plány a územní plány po dohodě s Národním výborem města Plzně. Pokud mohou být dotčeny zájmy města Plzně, projednávají a zaujímají společné stanovisko k investičním záměrům, projektovým úkolům a realizaci průmyslových objektů bytové a občanské výstavby a jiných zařízení.
3. Národní výbor města Plzně postupuje obdobně při řešení otázek uvedených v odst. 2, pokud se dotýkají zájmů jiných národních výborů.
Působnost Národního výboru města Plzně a obvodních národních výborů
§ 9
1. Národní výbor města Plzně zabezpečuje plánovitě rozvoj města na celém jeho území. Spolupracuje s ústředními orgány České socialistické republiky zejména na přípravě státního plánu a rozpočtu a předkládá jim návrhy na řešení otázek dotýkajících se rozvoje města.
2. Obvodní národní výbory v souladu s plánovitým rozvojem celého města zabezpečují za nejširší účasti občanů rozvoj svých obvodů. Spolupracují s orgány Národního výboru města Plzně při řešení celoměstských otázek, zejména na přípravě plánu a rozpočtu města a předkládají v tom směru své návrhy.
§ 10
1. Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory zřizují a řídí organizace a zařízení na území města, jejichž činnost slouží převážně občanům města.
2. Statut města Plzně stanoví, které organizace a zařízení sloužící k uspokojování potřeb města a jeho občanů zřizuje a řídí Národní výbor města Plzně a které zřizují a řídí obvodní národní výbory a to tak, že Národní výbor města Plzně řídí ty organizace, které slouží k uspokojování potřeb přesahujících rámec jednotlivých obvodů nebo jejichž řízení v rámci celého města je účelnější a hospodárnější.
§ 11
1. Národní výbor města Plzně spolu s obvodními národními výbory vykonává státní správu v rozsahu, která je platnými právními předpisy svěřena národním výborům.
2. Podrobné rozdělení správní pravomoci mezi orgány Národního výboru města Plzně a orgány obvodních národních výborů stanoví statut města Plzně podle zásady, že výkon státní správy je nutno v nejvyšší míře svěřit obvodním národním výborům a tím jej přiblížit občanům, pokud není účelné ponechat jej Národnímu výboru města Plzně.
3. V odůvodněných případech může Národní výbor města Plzně pověřit některý z obvodních národních výborů výkonem správy i na území jiných obvodních národních výborů.
§ 12
Národní výbor města Plzně řídí činnost obvodních národních výborů, dozírá na plnění zákonů a obecně platných předpisů při jejich činnosti a provádí revize jejich hospodaření. Poskytuje obvodním národním výborům všestrannou pomoc v jejich práci, opírá se o jejich poznatky, návrhy a připomínky. Návrhy svých závažných opatření projednává předem s obvodními národními výbory.
§ 13
1. Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory, jejich orgány a poslanci rozvíjejí širokou organizátorskou a kulturně výchovnou činnost a vytvářejí tak předpoklady pro aktivní účast občanů na správě města.
2. Obvodní národní výbory zřizují občanské výbory popřípadě jiné aktivy, seznamují je s prací národních výborů, využívají jejich podnětů při plnění svých úkolů a zaměřují jejich činnost na aktivní spolupráci občanů s národními výbory.
Organizační výstavba Národního výboru města Plzně a obvodních národních výborů
§ 14
1. Do Národního výboru města Plzně se volí nejméně 80 poslanců.
2. Obvodní národní výbory stanoví počty svých poslanců se zřetelem na velikost svého obvodu, na rozsah své působnosti a se zřetelem na to, aby vytvořily pracovně schopný sbor. Přitom počet poslanců stanoví tak, aby obvodní národní výbor měl nejméně:
|
20 poslanců v obvodech |
do |
5 |
tisíc obyvatel, |
|
30 poslanců v obvodech |
do |
10 |
tisíc obyvatel, |
|
40 poslanců v obvodech |
do |
20 |
tisíc obyvatel, |
|
50 poslanců v obvodech |
nad |
20 |
tisíc obyvatel. |
§ 15
1. Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory zřizují výkonné a kontrolní orgány: radu, komise, komisi lidové kontroly, správní komise, odbory a jiné útvary. O zřizování svých odborů a jiných útvarů rozhoduje Národní výbor města Plzně ve svém statutu, ve kterém stanoví náplň jejich činnosti a zásady pro zřizování odborů a jiných útvarů obvodních národních výborů.
2. Radu Národního výboru města Plzně tvoří primátor města Plzně, jeho náměstkové, tajemník Národního výboru města Plzně a další členové volení Národním výborem města Plzně z poslanců. Rada Národního výboru města Plzně má 15 - 18 členů.
3. Primátor vykonává funkce, které podle zákona o NV příslušejí předsedovi národního výboru.
4. Radu obvodního národního výboru tvoří předseda, místopředseda, (místopředsedové), tajemník a další členové volení obvodním národním výborem z poslanců. Rada obvodního národního výboru má 8 - 15 členů.
Znak a barvy města Plzně, čestné občanství a jiné pocty
§ 16
1. Pokud není předepsáno užívání státního znaku, mohou Národní výbor města Plzně a obvodní národní výbory, jakož i jimi zřizované organizace užívat znaku města Plzně.
2. Jiné organizace mohou užívat znaku města jen se svolením Národního výboru města Plzně.
3. Užívání znaku upraví Národní výbor města Plzně ve svém statutu.
4. Barvy města Plzně jsou: bílá, žlutá, zelená, červená, přičemž bílá a žlutá jsou nahoře.
§ 17
1. Osobám, které se mimořádně zasloužily o rozvoj města Plzně, o budování socialistické společnosti, o rozvoj přátelství, spolupráce a upevnění mírového soužití národů, může Národní výbor města Plzně udělit čestné občanství města.
2. K ocenění tvůrčích zásluh o socialistické budování města uděluje Národní výbor města Plzně Cenu města Plzně.
3. Podrobnosti o podmínkách a způsobu udělování čestného občanství, Ceny města Plzně a jiných poct.
Statut města Plzně
§ 18
1. Statut města Plzně a jeho změny schvaluje plenární zasedání Národního výboru města Plzně.
2. Ve statutu se podrobně rozvedou jednotlivá ustanovení tohoto zákona zejména území města a jeho správní členění, charakteristika spádového území a vztahy k němu. Dále se rozvede působnost Národního výboru města Plzně na jednotlivých úsecích činnosti, uspořádání jeho orgánů, jejich pravomoc a vzájemná dělba práce, okruh organizací a zařízení jím řízených, jakož i postavení a působnost ObvNV, zásady pro zřizování jejich odborů a jiných útvarů a okruh jimi řízených organizací.
Závěrečná ustanovení
§ 19
Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí o Národním výboru města Plzně a obvodních národních výborech ustanovení zákona o národních výborech a dalších předpisů vydaných k jeho provedení.
§ 20
1. Zákon č. 36/60 Sb., o územním členění státu, ve znění zákona č. 29/68 Sb., a zákona č. 175/68 Sb. se mění a doplňuje takto:
a) k § 2 se připojuje odst. 4 tohoto znění:
"4. město Plzeň tvoří samostatnou územní jednotku ".
b) v § 6 se vypouští bod 5.
2. Ustanovení § 12 odst. 2, § 13 odst. 1 písm. d) a odst. 2, § 26 odst. 4 a odst. 5 předposlední věty zákona č. 69/67 Sb., o národních výborech, pokud se týkají národních výborů působících v městě Plzni, se zrušují.
3. Zákon č. 36/64 Sb., o organizaci soudů a volbách soudců, ve znění zákona č. 29/68 Sb. a zákona č. 175/68 Sb. se doplňuje takto:
a) K § 1 se připojuje odst. 5 tohoto znění:
"5. na území města Plzně vykonává působnost okresního soudu městský soud."
b) k § 33 odst. 1 se připojuje další věta tohoto znění:
"Krajský soud se sídlem v Plzni vykonává působnost též na území města Plzně."
c) k § 45 se připojuje odst. 4 tohoto znění:
"4. soudci Krajského soudu v Plzni jsou voleni Západočeským krajským národním výborem a Národním výborem města Plzně a to na návrh příslušných orgánů Národní fronty; ze zvolených soudců z povolání zvolí na společném zasedání Západočeský krajský národní výbor a Národní výbor města Plzně předsedu krajského soudu a jeho náměstka (náměstky) na návrh ministra spravedlnosti České socialistické republiky."
4. Zákon č. 60/65 Sb., o prokuratuře, ve znění zákona č.29/68 Sb. a zákona č. 175/68 Sb. se mění a doplňuje takto:
a) ustanovení § 30 odst. 1 zní:
"1. prokuratura se člení na generální prokuraturu, jejíž součástí je hlavní vojenská prokuratura, krajské prokuratury, okresní prokuratury, městskou prokuraturu v Bratislavě, městskou prokuraturu v Brně, Městskou prokuraturu v Plzni, obvodní prokuratury na území hlavního města Prahy a vojenské obvodové prokuratury."
b) K § 30 odst. 2 se připojují další věty tohoto znění:
"Sídlo a obvod městské prokuratury v Plzni se shoduje se sídlem a obvodem Národního výboru města Plzně. Krajská prokuratura v Plzni vykonává též působnost na území města Plzně."
5. Zákon č. 121/62 Sb.,o hospodářské arbitráži, ve znění zákona č. 29/68 Sb. a zákona č. 175/68 Sb. se doplňuje takto:
K § 6 odst. 1 písm. b) se připojuje další věta tohoto znění:
"Krajská státní arbitráž v Plzni vykonává působnost i pro území města Plzně."
6. Zákon č. 70/65 Sb.,o Sboru národní bezpečnosti, ve znění zákona č. 29/68 Sb. a zákona č. 175/68 Sb. se doplňuje takto:
Do § 6 se vkládá za ustanovení o orgánech Sboru národní bezpečnosti na území hlavního města Slovenska Bratislavy a na území města Brna další věta tohoto znění:
"Městská správa veřejné bezpečnosti v Plzni vykonává působnost okresního oddělení veřejné bezpečnosti; Krajská správa Sboru národní bezpečnosti v Plzni vykonává působnost též na území města Plzně."
§ 21
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Důvodová zpráva
k návrhu zákona o městě Plzni
Obecná část.
I. Cílem zákona o městě Plzni je sladit postavení a působnost národních výborů v Plzni s významem a funkcí města v ekonomickém a společenském životě státu.
Současně má zákon zajistit plné uplatnění demokratických principů správy, její přiblížení občanům a zejména také prohloubit samosprávný charakter řízení a správy města.
Význam zákona vyplývá z těchto hlavních skutečností:
II. Plzeň je ekonomickým, kulturním i společenským centrem západních Čech. V současné době má téměř 150 000 obyvatel a patří mezi pět největších měst v republice.
Význam města v ekonomické oblasti daleko přesahuje jeho hranice a Plzeň zaujímá jedno z předních míst v ekonomice ČSSR.
Plzeňské průmyslové podniky - zejména Škoda a Plzeňské pivovary - mají základní význam nejenom pro celostátní hospodářství, ale hrají důležitou roli i v zahraničním obchodě.
Průmyslová výroba v Plzni dosahuje téměř 5 miliard Kčs, export plzeňských podniků na 2 miliardy Kčs.
Podíl Plzně na průmyslové výrobě Zpč. kraje dosahuje více než jednu třetinu přesto, že v kraji je další významná aglomerace - Sokolovský hnědouhelný revír.
Nově se ve městě rozvíjí další důležitá složka ekonomiky a to výzkum a výroba zařízení pro atomové elektrárny.
Plzeň je historicky a geograficky i přirozeným centrem kultury, vědy a školství západních Čech.
Ve městě jsou soustředěny všechny instituce a zařízení, které jsou neodlučitelné od kulturního profilu Západočeského kraje.
Je to například divadlo s významnou uměleckou tradicí, galerie, která má po Praze nejvýznamnější sbírky výtvarného umění 19. a 20. století, rozhlasové studio a řada dalších kulturních i vědeckých institucí.
Po roce 1945 vznikly ve městě tři vysoké školy, na nichž v současné době studuje téměř 5 000 posluchačů.
Přitom není bez významu to, že Plzeň slouží jako kulturní centrum i pro pohraniční oblasti a okresy Západočeského kraje.
Jako regionální centrum zabezpečuje město nejrůznější služby pro širokou spádovou oblast a to jak v obchodě a komunálních službách, tak i v oblasti neplacených služeb, např. ve zdravotnictví.
Geografická poloha města současně určuje i jeho význam jako důležitého dopravního střediska a uzlu jak železniční, tak i silniční dopravy opět nejen vnitrostátního významu.
Plzeň je proto i důležitým centrem cestovního ruchu; v roce 1967 prošla přechody v západní části republiky jedna třetina cizinců z kapitalistických zemí.
III. Jedním ze základních specifických rysů ekonomiky města je mimořádně vysoká koncentrace průmyslu; je vyšší než ve většině ostatních průmyslových aglomerací.
Vysoká koncentrace průmyslu a soustředění obyvatel vyvolávají ve všech oblastech života a výstavby města řadu složitých problémů.
Jejich naléhavost je zdůrazněna dosavadním extenzívním rozvojem hospodářství a jednostrannou preferencí průmyslové výroby.
Jde zejména o nadměrnou zaměstnanost průmyslu, problematiku ochrany životního prostředí, a zaostávání terciární sféry.
Řešení vysoké zaměstnanosti v průmyslu a intenzivního rozvoje průmyslové výroby není reálné, pokud se tato problematika nevyřeší v největších průmyslových aglomeracích.
Problematika ochrany a zlepšení životního prostředí je v Plzni stejně naléhavá jako v jiných velkých městech; plně to prokázala studie o situaci v životním prostředí Plzně.
V oblasti terciární sféry zůstává nevyřešena řada základních problémů a naléhavých otázek. Kromě bytového problému jde zejména o rekonstrukce komunikační sítě i městské dopravy a dále o vytvoření podmínek pro rozvoj ostatních odvětví terciární sféry jako jsou vysoké školy, zdravotnictví, ale i obchod a komunální služby. Řešení všech těchto otázek má ve velkých městech specifické rysy a jak ukázaly zkušenosti, nelze je řešit stejným způsobem jako v ostatních menších místech.
Tak v bytové výstavbě je nutno současně s výstavbou nových bytů řešit i naléhavé problémy rekonstrukce a asanace historické části města i údržby bytového majetku.
V úseku komunikací je kromě náročných rekonstrukcí komunikační sítě nutno řešit i problémy městské a příměstské dopravy.
Stejně tak i problematika ochrany životního prostředí je zcela odlišná od jiných menších míst.
Ze všech těchto otázek vyplývá i mimořádná náročnost na řízení výstavby města.
IV. Druhým hlavním cílem zákona o městě Plzni je odstranění nedostatků v dosavadním postavení a působnosti městského národního výboru i obvodních národních výborů.
Jde o nedostatky, které v podstatě vyplývají z nediferencovaného a nekonkrétního přístupu k problematice národních výborů ve velkých městech a které nevyřešil ani zákon o národních výborech - č.69/67 Sb. - a tím méně vzorový statut městských národních výborů.
Je to zejména:
a) Nedostatečná pravomoc nižších stupňů národních výborů; to vedlo k odtržení státní správy od občanů a oslabení demokratických principů rozhodování.
b) Nedostatečně diferencované postavení a řízení národních výborů s odlišnou problematikou - zejména městských národních výborů.
c) Podcenění správních úkolů národních výborů a z toho vyplývající nedostatečná ochrana práv občanů.
d) Nevyjasněnost samosprávného postavení národních výborů.
V souladu se zásadou diferencovaného řízení a s požadavkem uplatnit v organizaci národních výborů prvky samosprávy, návrh zákona o městě Plzni vychází především z respektování specifického postavení a úkolů národních výborů ve velkých městech.
Jde hlavně o to, že výstavba velkých měst vyvolává řadu složitých vztahů, o nichž nelze rozhodovat mimo město - tím méně na několika resortních orgánech. Výstavbu bytů a inženýrských sítí, řešení dopravních problémů atp. - ve všech jejich souvislostech nelze uspokojivě řešit, aniž by je v rozhodující míře ovlivňoval národní výbor. Dosavadní zkušenosti a praxe to plně potvrzují.
Proto návrh zákona zdůrazňuje samosprávné postavení národního výboru zejména v tom, že řízení výstavby města i organizací, které převážně slouží občanům, svěřuje do působnosti národních výborů.
Návrh vychází z předpokladu, že neexistuje důvod k tomu, aby organizace zajištující například dopravní a vodohospodářské investice, ale také organizace a instituce v kultuře a zdravotnictví - dosud řízené KNV - neměly a nemohly být řízeny orgány města - a že naopak není účelné jejich přímé řízení centrálními orgány. Výjimku samozřejmě tvoří ty organizace a instituce, které mají celostátní význam nebo působnost.
Uplatněním těchto principů nemá být popřen vliv centrálních orgánů na řešení zásadních koncepčních otázek rozvoje jednotlivých odvětví; návrh zákona však vychází z předpokladu, že tento vliv nepředpokládá přímé řízení organizací ústředními orgány.
Odpovídající působnost a pravomoc je nutno svěřit orgánům národního výboru i při ovlivňování rozvoje organizací řízených ústředně a to alespoň v zásadních otázkách, které podstatně ovlivňují život města. Platí to jak pro ekonomickou oblast, tak i ostatní úseky a v podstatě jde o uplatnění principu oblastního (prostorového) plánování.
Uplatnění samosprávy považujeme nejen za hlavní cestu k zabezpečení demokratických principů správy, ale i za hlavní předpoklad pro vytvoření správy jednoduché a účelné.
Další zásadní otázku - a to přiblížení správy občanům řeší návrh zákona zejména tím, že předpokládá zvýšení působnost i a pravomoci obvodních národních výborů, které v podstatě budou plnit úkoly okresních i místních národních výborů. Ve správní oblasti se počítá s tím, že až na mimořádné výjimky budou v první instanci rozhodovat obvodní národní výbory a městský národní výbor bude odvolacím orgánem.
Obvodní národní výbory nebudou jen orgány výlučně správními, ale budou mít i samostatnou působnost opírající se o vlastní finanční základnu.
Zvláštní část.
Právní základ pro přijetí zákona o městě Plzni je dán ustanovením ústavního zákona o československé federaci, který v čl. 149 umožňuje zvláštní úpravu postavení a působnosti národních výborů ve velkých městech.
Návrh zákona o městě Plzni vychází z obdobných zásad jako zákon o Praze, Bratislavě a Brně.
K části I. - základní ustanovení (§ 1 - 5)
V úvodních ustanoveních jsou vyjádřeny zásadní změny v postavení Národního výboru města Plzně i obvodních národních výborů v Plzni.
Podle návrhu zákona se Plzeň stává samostatnou územní jednotkou a její národní výbor je řízen přímo vládou České socialistické republiky. Území města se ve shodě s § 15 odst. 1 zákona č.36/60 Sb. vyjímá z území Západočeského kraje.
Základní změny v postavení města vyjadřuje i § 5, který předpokládá, že Národní výbor města Plzně vydá na základě tohoto zákona zvláštní statut města. Statut má vyjádřit samosprávné postavení města a ve všech oblastech konkretizovat ustanovení zákona.
Stanovení městských obvodů se - ve shodě se zákonem o Brně, ale na rozdíl od zákona o Praze a Bratislavě - ponechává v pravomoci národního výboru města Plzně. Toto ustanovení vychází z předpokladu, že jde o místní problematiku, kterou není účelné řešit centrálním rozhodnutím.
Úvodní ustanovení řeší i změnu názvu národního výboru a to na Národní výbor města Plzně.
K části II. - péče o rozvoj města Plzně (§ 6 - 8)
Návrh zákona vychází z předpokladu, že rozvoj města vyžaduje úzkou spolupráci především s výkonnými orgány České socialistické republiky a s ostatními okresy.
V § 7 proto návrh upravuje vztahy města k výkonným orgánům české vlády a stanoví postup pro řešení případných sporných otázek.
Úprava vztahů je řešena obdobně jako v zákoně o Praze, Bratislavě a Brně.
Ustanovení o zřízení sídla orgánu, nebo organizace na území města je formulováno obdobně jako v zákoně o Praze a Bratislavě a to tak, že zřízení vyžaduje předchozího souhlasu Národního výboru města Plzně.
V § 8 návrh řeší zabezpečení důležitých zájmů města ve spádové a zájmové oblasti a to na principu spolupráce s národními výbory spravujícími tato území.
K části III. - působnost Národního výboru města Plzně a obvodních národních výborů (§ 9 - 13)
Zásadní otázku působnosti Národního výboru města Plzně řeší návrh zákona tak, že národní výbor řídí a má právo zřizovat organizace, jejichž činnost převážně slouží občanům města. Toto ustanovení má zajistit jednotný postup při řešení zásadních otázek výstavby města, ochrany životního prostředí a rozvoje terciární sféry.
Právě toto ustanovení má vyjádřit specifické potřeby města v souladu se zásadou diferencovaného řízení a principem samosprávy.
Proto návrh vychází ze zásady, že statut může stanovit i odchylné řešení než bude platit u jiných národních výborů s odlišnou problematikou.
Vymezení působnosti a pravomoci mezi Národním výborem města Plzně a obvodními národními výbory stanoví plenární zasedání Národního výboru města Plzně při schválení statutu. Bude přitom přihlížet k účelnému zabezpečení úkolů celoměstského charakteru, ale především k tomu, aby se správa přiblížila občanům.
Návrh proto předpokládá, že ve správní oblasti obvodní národní výbory budou - až na mimořádné výjimky - správními orgány první instance.
K části IV. - organizační výstavba Národního výboru města Plzně a obvodních národních výborů (§ 14 - 15)
Pokud jde o organizační výstavbu, je navrženo řešení obdobné jako v zákoně o Brně.
Proti dosavadnímu stavu se navrhuje snížit počet poslanců jak u Národního výboru města Plzně, tak i u obvodních národních výborů.
U Národního výboru města Plzně se navrhuje počet poslanců obdobně jako je tomu dnes u KNV. U obvodních národních výborů je počet poslanců také nižší a je diferencován podle velikosti obvodu.
Navrhované snížení počtu poslanců má umožnit pružnější a operativnější činnost orgánů národních výborů.
Návrh zákona také předpokládá, že vnitřní organizace národního výboru - komisí a odborů - bude stanovena ve statutu a to v pravomoci Národního výboru města Plzně. Vnitřní organizace obvodních národních výborů bude stanovena obvodními národními výbory podle zásad určených ve statutu města Plzně.
Důvodem je to, že řešení specifické problematiky vyžaduje i specifickou organizaci a za předpoklad účinné správy nelze považovat uniformní strukturu všech národních výborů, ale naopak.
K části V. - závěrečné ustanovení (§ 16 - 21)
Účinnost zákona se stanoví dnem jeho vyhlášení; předpokládá se, že zákon bude schválen do konce I. pololetí 1969.
Návrh vychází z předpokladu, že zákon je možno schválit ještě před definitivním územně správním uspořádáním.
Hlavním důvodem je to, že problematika velkých měst vyžadující odchylné a specifické postavení národních výborů v těchto městech není bezprostředně závislá na organizačním uspořádání a postavení ostatních národních výborů.
Stejně tak zákon nemůže řešit postavení ostatních orgánů státní správy - např. soudů a prokuratury - a vztahy národních výborů k těmto orgánům.
V Plzni dne 18.února 1969
Josef Fořt, Bohumil Sluka, Rudolf Chlad, Jan Pelnář, Walter Piverka, Helena Vobořilová, Jana Bardoňová, Stanislav Brada, František Exner, Václav Ircing, Jaroslav Kučera, Václav Motlík, Rudolf Švácha, Karel Zíka.