ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
I. volební období
33
Vládní návrh
Zákonné opatření
předsednictva České národní rady
ze dne 10. července 1969
o některých odvodech a závazných limitech a o změně důchodové daně
Předsednictvo České národní rady se usneslo podle čl. 121 odstavec 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, na tomto zákonném opatření:
Oddíl I
Dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd
§ 1
(1) Organizace, v níž je uplatněn stabilizační odvod, [§ 8 odst. 1 zákona č. 83/1968 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky.] je povinna provést dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd, překročí-li průměrná mzda v organizaci za rok 1969 výchozí základnu o více než 5 % a jde-li o organizaci uvedenou v odstavci 3, o více než 7 %.
(2) Dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd činí při překročení výchozí základny o více než 5 % dvojnásobek a při jejím překročení o více než 7 % čtyřnásobek celkového odvodu z přírůstku mezd [Podle § 5 zákona č. 131/1988 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstků mezd.] za rok 1969. Překročení výchozí základny se vyčísluje s přesností na setinu procenta.
(3) Organizace, kterým vláda povolila provádět odvod z přírůstku mezd až při překročení meziročního přírůstku průměrných mezd o více než 7 %, [Podle § 7 odst. 1 nebo odst. 2 zák. č. 131/1968 Sb.] provedou dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd ve výši dvojnásobku celkového odvodu z přírůstku mezd za rok 1969, dojde-li k překročení výchozí základny o více než 7 %, a ve výši čtyřnásobku, dojde-li k jejímu překročení o více než 9 %.
(4) Výchozí základnou je průměrná mzda v organizaci za rok 1968. U organizací, kterým byla určena jiná základna pro výpočet odvodu z přírůstku mezd, [Podle § 5 odst. 6 zák. č. 131/1968 Sb.] použije se této základny, je-li vyšší než průměrná mzda v organizaci za rok 1968.
(5) Průměrnou mzdou se rozumí podíl objemu mezd, zúčtovaných k výplatě z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů, a skutečného průměrného počtu pracovníků, vypočteného podle statistických předpisů platných pro běžný rok. Do objemu mezd za rok 1969 se nezapočítávají mzdy, které byly zúčtovány v tomto roce k výplatě za mimořádné sobotní a nedělní směny a za zvýšenou přesčasovou práci v pracovních dnech, a to za podmínky, že organizace splní dohodu uzavřenou s nadřízeným orgánem hospodářského řízení o národohospodářsky žádoucím zvýšení dodávek zboží nebo služeb, o zabezpečení plynulé vykládky a nakládky vagónů a o rozsahu mimořádných směn a přesčasové práce, který je nutný k zabezpečení těchto úkolů. Organizace zajistí řádnou evidenci mezd zúčtovaných za tyto mimořádné směny a přesčasovou práci.
(6) Vláda České socialistické republiky, popřípadě orgány jí k tomu zmocněné, rozhodnou o stanovení výchozí základny pro dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd u organizací, vzniklých v roce 1969, a v případech souvisejících s organizačními změnami.
§ 2
(1) Dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd provedou organizace najednou za rok 1969 při ročním zúčtování vztahů se stáním rozpočtem.
(2) Dodatkový odvod provedou ústředně řízené organizace do státního rozpočtu České socialistické republiky a organizace řízené národními výbory do rozpočtu řídícího národního výboru.
(3) Neprovede-li organizace dodatkový odvod včas a v plné výši, zaplatí za každý den prodlení 0,1 % částky včas nezaplacené.
(4) Odvolání proti rozhodnutím příslušných finančních orgánů, kterými bylo uloženo provést dodatkový odvod, nemá odkladný účinek. [§ 55 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), a § 8 vládního nařízení č. 107/1967 Sb., o zabezpečení vztahů organizací ke státnímu rozpočtu.]
§ 3
Závazné limity přírůstku průměrné mzdy
(1) Organizacím s nízkou efektivností hospodaření může být v r. 1969 stanoven závazný limit přírůstku průměrné mzdy. Tímto limitem se stanoví přírůstek průměrné mzdy až do výše 3,5 %, který se zjistí porovnáním výše průměrné mzdy za období od počátku měsíce, kdy byl limit stanoven, do konce roku 1969, s průměrnou mzdou za stejné období roku 1968.
(2) Závazný limit přírůstku průměrné mzdy stanoví organizacím nadřízené orgány hospodářského řízení individuálně. V případě potřeby může vláda stanovit závazné limity i pro jednotlivé obory nebo hospodářská odvětví.
(3) Pro posuzování přírůstku průměrné mzdy při stanovení závazných limitů platí obdobně ustanovení § 1 odst. 5 věta první a odstavec 6.
(4) Stanovením závazného limitu přírůstku průměrné mzdy není dotčena povinnost organizace provádět dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd.
Oddíl II
Změna zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani
§ 4
Ustanovení § 5 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani, se mění a zní takto:
"§ 5
Zvýšení daně
(1) Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových svazů - zabývajícím se převážně obchodní činností, u nichž překračuje růst průměrných mezd 5 % a činí nejvýše 7 %, zvyšuje se daň o částku, která se vypočte z celkového objemu meziročního přírůstku mezd - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - procentní sazbou vyplývající ze součinu procenta meziročního přírůstku průměrných mezd, převyšujících 5 % a koeficientu 40. Přitom procento meziročního přírůstku průměrných mezd se vypočte s přesností na setinu. Při růstu průměrné mzdy nad 9 % se k této částce připočte čtyřnásobek částky, která se rovná částce meziročního přírůstku objemu mezd vyplývajícího z růstu průměrných mezd nad 7 %.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví s ministerstvem financí základnu pro výpočet přírůstku mezd u organizací s převážně obchodní činností.
(3) Poplatníkům uvedeným v § 1 odst. 1 písm. a), b), c), e) - s výjimkou družstevních a podnikových srazů - zabývajícím se převážně neobchodní činností, zvyšuje se daň z každé individuální roční mzdy pracovníka - včetně podílu na hospodářských výsledcích a ostatních osobních výdajů - z rozdílu převyšujícího základní částku mzdy třiceti tisíc Kčs takto:
|
Zvýšení daně z rozdílu |
|
|
Roční mzda pracovníka |
mzdy nad základní |
|
částku: |
|
|
do Kčs 36 000,- |
15 % |
|
do Kčs 42 000,- |
25 % |
|
do Kčs 48 000,- |
40 % |
|
do Kčs 54 000,- |
60 % |
|
do Kčs 60 000,- |
80 % |
|
nad Kčs 60 000,- |
100 % |
Poplatníkům, kteří zabezpečí zvýšený rozsah služeb a dodávek spotřebních fondů o mimořádných směnách, popřípadě formou mimořádných opatření, mohou příslušné okresní národní výbory na jejich žádost poskytnout předem přiměřenou slevu z takto zvýšené daně, a to až do výše sazeb platných před účinností tohoto zákona.
(5) U poplatníků uvedených v § 1 odst. 1 písm. e) se zvýšení daně vypočítá pouze z individuálních ročních mezd pracovníků zajišťujících zdanitelnou činnost."
Oddíl III
Odvody z motorových vozidel
§ 5
Poplatníci důchodové daně provádějí odvody z motorových vozidel podle zákona č. 8/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1968 a o některých dalších finančních opatřeních, pokud se na ně nevztahuje zákon č. 98/1964 Sb., o dani z motorových vozidel. U poplatníků, kteří byli podle zákona č. 98/1964 Sb. a zákona č. 8/1968 Sb. osvobození od placení daně, popř. odvodu z motorových vozidel, se tato povinnost zavádí počínaje dnem 1. ledna 1970.
Oddíl IV
Závěrečné ustanovení
§ 6
Toto zákonné opatření nabývá účinnosti dnem vyhlášení; ustanovení § 4 se použije již pro vyměření důchodové daně za rok 1969.
Důvodová zpráva
K oddílu I.
Dosavadní mzdový vývoj prohlubuje nesoulad mezi vývojem mezd a hospodářskými výsledky i mezi vývojem mezd a tržními fondy. Jedním z důvodů tohoto nesouladu je i nedostatečný ekonomický tlak na rozhodování podniků o vynakládání prostředků na růst mezd. Dosavadní odvod z přírůstku mezd se potvrdil jako málo účinný. Proto je navrhován dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd, který by měl ekonomickou formou ovlivnit podniky do té míry, aby respektovaly ve vývoji mezd hospodářskou směrnici.
Navržená ustanovení zákonného opatření vycházejí ze záměru vhodně využít stávající právní předpisy k vymezení některých úprav dodatkového odvodu tak, aby tato právní norma byla co nejjednodušší. Tímto způsobem je definován především okruh organizací, na něž se vztahuje dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd (§ 1 odst. 1) a dále základ tohoto odvodu (§ 1 odst. 2 a 3), kterým je odvod z přírůstku mezd podle zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd.
Návrh zákonného opatření plně respektuje úpravy základny odvodu z přírůstku mezd, provedené v některých odvětvích za účelem odstranění dřívějších disproporcí ve mzdové struktuře. Budou respektovány také platové úpravy schválené vládou.
V návrhu je uplatněna zásada, že dodatkovým odvodem nemají být postiženy podniky za to, že realizují žádoucí zvýšení dodávek pomocí mimořádných sobotních a nedělních směn i prací přesčas v pracovních dnech. Stejná zásada platí i pro plynulé zabezpečování nakládky a vykládky vagónů. Podmínkou však je aby tyto úkoly i rozsah mimořádných směn, popř. práce přesčas byly dohodnuty mezi podniky a nadřízenými orgány hospodářského řízení.
Ustanovení § 3 návrhu zákonného opatření se opírá o společné usnesení tří vlád (usnesení vlády ČSR č. 75 ze dne 6. května 1969). Závazné limity přírůstku průměrné mzdy jsou navrhovány s cílem postihnout podniky, které vykazují nízkou efektivnost hospodaření. Tento postih bude uplatněn u podniků, kterým jsou poskytovány dotace, u podniků, jejichž výrobky mají nevýhodnou směnitelnost na zahraničních trzích, u nichž narůstají zásoby neprodejných výrobků, zhoršuje se jakost výrobků apod. Závazné limity budou platit pouze pro období zbývající do konce letošního roku ode dne jejich vyhlášení.
K oddílu II.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR ze dne 27. října 1966, jakož i zákon č. 131/1968 Sb., o dodatkových odvodech, se nevztahuje na oblast drobného socialistického podnikání, je nutno dodatkový odvod z přírůstku průměrných mezd realizovat v této oblasti zvýšením důchodové daně. Protože zvýšení důchodové daně vyplývá z celoroční průměrné mzdy, resp. z celoroční individuální mzdy, považuje se za nezbytné, aby účinnost § 5 zákona č. 159/1968 Sb. byla stanovena již za celý rok 1969.
K oddílu III.
V souladu s postupným sjednocováním ekonomických podmínek i v oblasti drobného podnikání se navrhuje počínaje dnem 1. ledna 1970 zavést u všech poplatníků, na které se vztahuje zákon č. 159/1968 Sb., a důchodové dani, povinnost provádět odvod z motorových vozidel podle zákona č. 8/1988 Sb., pokud se tento zákon na ně jíž nevztahuje (na podniky místního hospodářství).
Jednotný způsob odvodu z motorových vozidel se u těchto poplatníků navrhuje v současné době proto, že již netrvají důvody pro odchylné uplatnění ekonomických podmínek v oblasti drobného socialistického podnikání a také proto, že se zatím nejeví reálná možnost zavedení tzv. silniční daně, která by se vztahovala na všechny provozovatele, resp. držitele motorových vozidel.
V Praze dne 3. července 1969
Předseda vlády ČSR:
Ing. Stanislav Rázl v. r.