ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1969
I. volební období
36
Vládní návrh Zákon
České národní rady
ze dne……………1969
o České akademii věd
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
Hlava první
Postavení a úkoly České akademie věd
§ 1
Česká akademie věd (dále jen "Akademie") je vrcholnou vědeckou společností České socialistické republiky, která sdružuje jako své členy významné představitele vědy, a badatelskou institucí, kterou tvoří soustava jejích vědeckých pracovišť.
§ 2
(1) Posláním Akademie je
a) účastnit se vytváření koncepce, určující zaměření a rozvoj vědy v České socialistické republice;
b) řešit na svých vědeckých pracovištích základní, pro rozvoj vědy, společnosti a hospodářství, významné problémy přírodních, technických, lékařských, zemědělských a společenských věd a napomáhat realizaci výsledků tohoto výzkumu;
c) být v zásadních vědeckých otázkách poradcem nejvyšších orgánů České socialistické republiky;
d) vychovávat pro vlastní potřebu i pro potřebu jiných vědeckých pracovišť a praxe vědecké pracovníky, udělovat podle příslušných předpisů vědecké hodnosti a pečovat o další prohlubování kvalifikace vědeckých pracovníků;
e) zajišťovat styky se světovou vědou a rozvíjet v oboru své činnosti mezinárodní vědeckou spolupráci;
f) zveřejňovat výsledky své činnosti a napomáhat popularizaci výsledků výzkumu.
(2) K Akademii mohou být přičleněny vědecké společnosti.
§ 3
(1) Ve své činnosti Akademie uplatňuje a hájí zásadu svobody vědeckého bádání a vědecké diskuse, vychází z celostátní koncepce zaměření a rozvoje vědy a opírá se o koordinační činnost Československé akademie věd; úzce spolupracuje se Slovenskou akademií věd, s vysokými školami a jinými výzkumnými institucemi, jakož i s orgány, které se podílejí na řízení rozvoje vědy.
(2) Za svou činnost odpovídá Akademie vládě České socialistické republiky.
(3) President Akademie je oprávněn účastnit se schůzí vlády České socialistické republiky.
§ 4
(1) Akademie je socialistickou organizací (právnickou osobou). Jejím sídlem je Praha.
(2) Stanovy Akademie určí, které její organizační útvary jsou způsobilé nabývat práv a zavazovat se a upraví způsob správy národního majetku svěřeného Akademii.
(3) Činnost Akademie je financována přímo ze státního rozpočtu.
§ 5
Akademie je oprávněna v oboru své činnosti vydávat a rozšiřovat periodické a neperiodické publikace, zajišťovat výrobu, dovoz a vývoz potřeb pro vědeckou práci a zřizovat k těmto účelům potřebné organizace.
Hlava druhá
Členové Akademie
§ 6
(1) Členy Akademie jsou
a) řádní členové (akademici);
b) mimořádní členové.
(2) Členství v Akademii se nabývá volbou, kterou provádí valné shromáždění Akademie. Řádní členové (akademici) jsou zpravidla voleni z mimořádných členů.
§ 7
(1) Členové Akademie jsou povinni pracovat ve svých vědních oborech, napomáhat realizaci výsledků výzkumu, podílet se na výchově vědeckých pracovníků, účastnit se činnosti Akademie, zejména plnit úkoly, které jim Akademie uložila, jakož i vykonávat funkce, do nichž byli zvoleni nebo jmenováni.
(2) Členům Akademie přísluší pravidelná měsíční odměna; její výši stanoví vláda České socialistické republiky.
§ 8
Člen Akademie může být zbaven členství usnesením valného shromáždění Akademie, jestliže byl pravomocným rozsudkem soudu odsouzen pro úmyslný trestný čin, nebo jestliže bez závažné příčiny soustavně neplní povinnosti člena Akademie a ani po upozornění orgánu Akademie nezjedná nápravu.
Hlava třetí
Orgány Akademie
§ 9
(1) Nejvyšším orgánem Akademie je valné shromáždění Akademie, jež tvoří členové Akademie, ředitelé pracovišť Akademie a volení zástupci vědeckých pracovníků Akademie. Počet volených zástupců vědeckých pracovníků se stanoví tak, aby valné shromáždění tvořil v podstatě stejný počet členů Akademie a pracovníků Akademie, kteří nejsou jejími členy; přitom každé vědecké pracoviště Akademie musí být zastoupeno alespoň jedním voleným zástupcem.
(2) Valné shromáždění Akademie
a) rozhoduje a zásadních otázkách, jež se týkají úkolů a činnosti Akademie, zejména určuje hlavní směry badatelské činnosti a dalšího rozvoje Akademie, přijímá stanovy Akademie, projednává zprávy presidia Akademie o její činnosti, určuje, pro které vědní oblasti se zřizují třídy Akademie, jakož i pro které skupiny vědních oborů popřípadě pro které jednotlivé vědní obory se zřizují vědecká kolegia Akademie;
b) volí členy Akademie a rozhoduje o zbavení členství v Akademii; hlasovací právo mají v těchto případech pouze členové Akademie;
c) volí a odvolává členy presidia Akademie.
(3) Valné shromáždění Akademie je svoláváno presidiem Akademie nejméně jednou do roka.
§ 10
Presidium Akademie svolává podle potřeby shromáždění členů a pracovníků Akademie k projednání závažných vědeckých i jiných speciálních otázek.
§ 11
(1) Stálým ústředním řídícím orgánem Akademie je presidium Akademie, jež tvoří president Akademie, vicepresident, hlavní vědecký sekretář a jeho zástupce (zástupci) a další členové.
(2) Členy presidia Akademie volí valné shromáždění z členů Akademie na dobu 4 let; presidentem Akademie může být zvolen pouze řádný člen (akademik). Volení zástupci vědeckých pracovníků na valném shromáždění volí ze svého středu jednoho představitele, který se účastní jednání presidia Akademie s hlasem poradním.
(3) Presidium Akademie odpovídá za svou činnost valnému shromáždění Akademie.
§ 12
(1) Vědeckými orgány Akademie jako vědecké společnosti pro určené vědní oblasti jsou třídy Akademie. Členy tříd jsou členové Akademie, pracující v příslušných vědních oblastech. Hlavním úkolem tříd je projednávat koncepci rozvoje vědy a základní otázky badatelské činnosti v příslušných vědních oblastech.
(2) Vědeckými orgány pro řízení a koordinaci činnosti soustavy vědeckých pracovišť Akademie a pro zajišťování spolupráce s jinými vědeckými institucemi jsou vědecká kolegia; jsou zřizována pro určené skupiny vědních oborů, popřípadě pro jednotlivé vědní obory. Členy kolegia jsou členové Akademie, ředitelé vědeckých pracovišť Akademie, volení zástupci vědeckých pracovníků těchto pracovišť a podle potřeby i další vynikající vědečtí pracovníci.
§ 13
(1) Orgánem pro rozhodování vybraných hospodářských a správních otázek pracovišť Akademie a poradním orgánem presidia Akademie pro řízení pracovišť je Rada pracovišť Akademie, složená z ředitelů všech pracovišť Akademie a z volených zástupců pracovníků Akademie; předsedou Rady pracovišť je hlavní vědecký sekretář Akademie.
(2)Orgánem pro rozhodování společných hospodářských a organizačních otázek vědeckých společností přidružených k Akademii je Rada vědeckých společností.
(3) Poradním orgánem presidia v otázkách rozvoje činnosti Akademie na Moravě a ve Slezsku je Rada členů a pracovišť z oblasti Moravy a Slezska.
§ 14
Do funkce, která je podle tohoto zákona obsazována volbou, je možno zvolit stejnou osobu nejvýše ve dvou po sobě následujících obdobích.
§ 15
Organizační, správní a hospodářské věci Akademie obstarává výkonný aparát, který zřizuje presidium Akademie.
Hlava čtvrtá
Pracoviště Akademie
§ 16
(1) Středisky výzkumné činnosti Akademie jsou její vědecká pracoviště, která při rozvíjení své činnosti úzce spolupracují s vysokými školami a ostatními výzkumnými pracovišti; pracoviště vychovávají nové vědecké pracovníky, přispívají k realizaci výsledků výzkumných prací a podílejí se na vědecko popularizační a kulturně-politické činnosti.
(2) Pro obstarávání činností sloužících celé Akademii se zřizují společná pracoviště Akademie.
(3) Pracoviště Akademie zřizuje a zrušuje presidium Akademie.
§ 17
(1) V čele pracoviště je ředitel, kterého jmenuje a odvolává presidium Akademie; ve vědeckých pracovištích jsou ředitelé jmenováni a odvoláváni po vyjádření vědeckých pracovníků pracoviště. Ředitelé vědeckých pracovišť jsou zpravidla vybíráni na základě konkursního řízení.
(2) Řízení činnosti pracoviště se účastní jeho pracovníci, a to ve vědeckých pracovištích zejména prostřednictvím svých volených zástupců v ústavní radě, v ostatních pracovištích prostřednictvím obdobně ustaveného orgánu.
Hlava pátá
Ustanovení přechodná a závěrečná
§ 18
Podrobenější úpravu vnitřních poměrů Akademie, zejména podrobnější rozvedení zásad její činnosti a tomu odpovídající úpravu práv a povinností členů a pracovníků Akademie, složení a působnosti jejích orgánů, zřizování pomocných orgánů, postavení a struktury organizačních útvarů obsahují stanovy Akademie, které schvaluje vláda.
§ 19
Prvními řádnými členy (akademiky) Akademie se stávají řádní členové - akademici dosavadní Československé akademie věd, pokud nejsou zároveň členy Slovenské akademie věd; prvními mimořádnými členy Akademie se stávají za téže podmínky členové korespondenti dosavadní Československé akademie věd.
§ 20
Členové zaniklých vědeckých institucí (Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Masarykova akademie práce) jsou oprávněni užívat označení bývalého členství v těchto institucích.
§ 21
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 1969.
Důvodová zpráva.
Významným činitelem v rozvoji socialistické společnosti je svobodné vědecké bádání a uplatňování jeho výsledků ve všech oblastech hospodářského, společenského a kulturního života.
Dosavadní organizace badatelského výzkumu prováděného v akademiích věd odpovídá dřívějšímu asymetrickému uspořádání státu. Existuje tu jednak Československá akademie věd (jejíž právní poměry jsou nyní upraveny zákonem č. 54/1963 Sb.), jednak Slovenská akademie věd (zákon SNR č. 74/1963 Sb.). Podle § 5 zák. č. 54/1963 Sb. je Slovenská akademie věd organickou součástí Československé akademie věd a současně nejvyšší národní a regionální vědeckou institucí na Slovensku.
Nová organizace akademií věd musí vycházet ze skutečnosti, že ČSSR existují dva rovnoprávné národy s vlastními svébytnými kulturami. Této skutečnosti bude odpovídat existence dvou samostatných národních akademií věd - České akademie věd a Slovenské akademie věd, jejichž právní poměry budou upraveny zákony České národní rady a Slovenské národní rady. Jednotnou vědeckou politiku na úseku badatelského výzkumu, uskutečňovaného v akademiích věd, bude zajišťovat Československá akademie věd, která jej také bude reprezentovat vůči federálním orgánům, popř. i v zahraničí. Postavení a úkoly této nově pojaté Československé akademie věd upraví zákon Federálního shromáždění o Československé akademii věd.
Změny, vyplývající z federálního uspořádání, však zdaleka nebudou jedinými změnami, které se promítnou v zákoně a České akademii věd. Nové uspořádání České akademie věd především důsledněji vychází ze skutečnosti, že Akademie pozůstává ze dvou složek - vědecké společnosti a soustavy vědeckých pracovišť. Projevuje se to zejména ve složení nejvyššího orgánu Akademie, tj. valného shromáždění, jakož i ve struktuře jejích oborových orgánů.
Posiluje se též autonomní postavení Akademie; nepočítá se proto např. se schvalováním voleb členů Akademie a voleb členů presidia. Zákon upravuje vnitřní poměry Akademie jen v nejnutnějším rozsahu a podrobnější úpravu svěřuje stanovám, což umožní provádění potřebných změn bez novelizace zákona.
Na druhé straně se nově řeší i postavení Akademie v oblasti badatelského výzkumu. Dosavadní nadřazení Československé akademie Věd jiným vědeckým institucím se ukázalo nevhodným a nesprávným a přestože bylo spíše formální, ztěžovalo její spolupráci s jinými institucemi, zvláště s vysokými školami. Proto navrhovaný zákon o České akademii věd vychází z principu rovnoprávnosti Akademie jako badatelské instituce s ostatními institucemi v této oblasti.
Nové uspořádání akademií věd nebude mít za následek zvýšení požadavků na státní rozpočet. Dosud byla celková částka, věnovaná na výzkum v akademiích věd, přidělována Československé akademii věd, která pak odpovídající část vydělovala Slovenské akademií věd. Napříště bude činnost národních akademií věd financována z rozpočtů republik a činnost Československé akademie věd z rozpočtu federace.
K § 1:
Akademie bude ve své činnosti navazovat na tradice, dřívějších národních vědeckých institucí (Královská česká společnost nauk, Česká akademie věd a umění, Masarykova akademie práce), jakož i Československé akademie věd, která vznikla jejich přebudováním.
Akademie bude mít obdobnou strukturu, jakou dosud měla Československá akademie věd a Slovenská akademie věd a která se v podstatě osvědčila. Činnost vědeckých pracovišť se bude opírat o autoritu sboru členů Akademie jako vynikajících učenců. Přitom však zákon značně rozšíří účast vědeckých pracovišť na rozhodování zásadních otázek v Akademii.
Pokud se v § 1 mluví o Akademii jakou "vrcholné" vědecké společnosti, nemíní se tím její nadřazenost, nýbrž se pouze vyjadřuje skutečnost, že tato společnost, vzhledem k svému složení (jejími členy jsou vynikající představitelé v podstatě všech vědních oborů, působící na různých pracovištích) nemá co do svého významu ve státě obdoby. Zejména tu nejde o nadřazenost Akademie vůči vědeckým společnostem pro jednotlivé vědní obory (např. Čs. astronomická společnost, Jednota čs. matematiků a fyziků apod.), které budou k Akademii přičleněny podle § 2 odst. 2. Tyto vědecké společnosti jsou dobrovolnými organizacemi ve smyslu zákona č. 68/1951 Sb. a jsou k Akademii přičleňovány na vlastní žádost. Akademie sleduje jejich činnost a poskytuje jim hmotnou podporu. K dosavadní Československé akademii věd je přičleněno asi 40 vědeckých společností.
K § 2-4:
Funkce poradce nejvyšších orgánů České socialistické republiky (tj. především vlády a České národní rady) není monopolem Akademie. Znění ustanovení § 2 odst. 1 písm. b) nevylučuje, aby se zmíněné orgány obracely se svou žádostí o vědeckou expertizu i na jiná vědecké instituce. Poněvadž však Akademie bude mít vzhledem k poměrně komplexní soustavě vědeckých pracovišť pro podávání vědeckých expertiz relativně nejvýhodnější podmínky, ukládá se jí tato činnost jako jeden z hlavních úkolů.
Vztah Akademie k nejvyšším státním orgánům, zejména k vládě, tedy nebude vztahem podřízenosti, nýbrž vztahem spolupráce, jejíž významnou formou bude právě vědecká expertiza a oponentura návrhů zásadních rozhodnutí vrcholných státních orgánů. Postavení a společenská funkce vědy vylučují jakékoli administrativní řízení vědy a jejího rozvoje. Na druhé straně ovšem společnost, která věnuje značnou část národního důchodu na rozvoj vědy, musí mít právo sledovat výsledky vědecké práce a využívat vědecké kapacity při řešení zásadních a perspektivních otázek svého rozvoje.
Akademie pokládá péči a prohlubování kvalifikace vědeckých pracovníků za součást své vědecké práce v zájmu co nejkvalifikovanější realizace vědeckých výsledků; pravomoc ministerstva školství v péči o prohlubování kvalifikace pracovníků vysokých škod zůstává nedotčena.
Hospodaření s rozpočtovými prostředky přidělovanými Akademii podléhá stejnému režimu řízení a kontroly jako v jiných rozpočtových organizacích.
Právní subjektivitu (způsobilost k právům a povinnostem) bude mít nejen Akademie jako celek, ale i různé její organizační útvary, zejména pracoviště. V kterých případech tomu tak bude, určí stanovy Akademie. V zájmu účelného využití majetku v Akademii bude veškerý hmotný národní majetek ve správě Akademie jako celku. Organizační útvary budou tuto správu vykonávat jménem Akademie, a to i v případech, kdy půjde o samostatné rozpočtové organizace. Bude zde tedy ve smyslu § 62 odst. 2 hospodářského zákoníku stanovena výjimka ze zásady, že rozpočtové organizace jednají v hospodářsko právních vztazích vlastním jménem.
K § 5:
Dosud měly akademie věd ze zákona možnost zřizovat vydavatelské podniky. Této možnosti také využily; ukazuje se však, že je nutné akademiím umožnit zřizování dalších specializovaných podniků (zařízení), zajišťujících předpoklady pro vědeckou práci a zveřejňování jejích výsledků. Činnosti uvedené v tomto paragrafu bude přirozeně Akademie vykonávat v souladu s příslušnými předpisy.
K § 6-8:
Zachovává se dvojí stupeň členství v Akademii. Místo označení "člen korespondent" se zavádí označení "mimořádný člen".
K § 9-15:
Ustanovení zákona a orgánech Akademie se týkají pouze orgánů s rozhodovací pravomocí. Přitom se zákon omezuje na základní úpravu. Podrobnosti budou obsaženy ve stanovách, které také upraví zřizování pomocných orgánů.
Důležitá změna nastává ve složení valného shromáždění. Dosud tvořili valné shromáždění pouze členové Akademie. Nový zákon umožní, aby na valném shromáždění byla významně zastoupena i pracoviště Akademie. Parita mezi počtem členů Akademie a pracovníků, kteří nejsou členy Akademie může být jen aproximativní, neboť počet členů Akademie se mění (volby nových členů, úmrtí apod.). Vědečtí pracovníci budou mít svého představitele - s poradním hlasem - i v presidiu Akademie. Podrobnosti o volbě zástupců vědeckých pracovníků určí stanovy Akademie.
Základními vědeckými orgány Akademie jsou dosud vědecká kolegia, která byla vytvořena pro jednotlivé vědní obory, popřípadě pro užší skupiny vědních oborů. Jejich působnost se na základě dosavadního zákona o ČSAV vztahuje nejen na vědecká pracoviště ČSAV, alej v omezeném rozsahu též na pracoviště mimo ČSAV. Vědecká kolegia se v podstatě osvědčila, a proto budou ponechána i v nové organizaci Akademie. Jejich hlavním úkolem bude řízení a koordinace činnosti soustavy vědeckých pracovišť Akademie, jakož i zajišťování spolupráce s jinými vědeckými institucemi. Dosud byli všichni členové vědeckých kolegií jmenováni presidiem Akademie. Zákon zde zavádí podstatnou změnu. Členy kolegií budou napříště především členové Akademie, pracující v příslušných vědních oborech, ředitelé vědeckých pracovišť a volení zástupci vědeckých pracovníků těchto pracovišť.
Na základě dosavadních zkušeností se považuje za účelné vytvořit vedle vědeckých kolegií ještě vědecké orgány Akademie jako vědecké společnosti. Těmito orgány budou třídy Akademie, zřizované pro širší vědní oblasti. Členy tříd budou výlučně členové Akademie.
Jak již bylo uvedena vpředu, Akademie nebude mít nadřazené postavení vůči jiným vědeckým institucím. Proto i působnost orgánů, jako jsou třídy a vědecká kolegia, bude omezena jen na Akademii a nebude se dotýkat působnosti jiných orgánů, jimž je uložena péče o rozvoj vědy (např. vědecké rady ministerstva zdravotnictví, která podle § 66 zák. č. 20/1966 Sb. pečuje o rozvoj lékařské vědy).
Dalším novým orgánem bude Rada pracovišť Akademie. Její vytvoření má za účel, aby o určitých zásadních otázkách týkajících se hospodaření a správy pracovišť Akademie, rozhodovali kolektivně zástupci pracovišť; dosud tyto otázky řešil ve značná míře výkonný aparát Akademie.
K § 16-21:
V § 10 je stanoveno, kteří členové dosavadní Československé akademie věd se stávají prvními členy České akademie věd. Členství v nové Československé akademii věd bude ze zákona důsledkem členství v národních akademiích věd.
V Praze dne 18. června 1969
Ing. Stanislav Rázl v. r.