Česká národní rada 1969 – 1971

Předsednictvo České národní rady prohlásilo dne 10. července 1969 jarní zasedání České národní rady podle čl. 104, odst. 2 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, a podle § 51 odst. 2 bodu 1, zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, za ukončené. Tím převzalo podle § 53 zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, plnění působnosti České národní rady, kterou vykonávalo až do 20. listopadu 1969; k tomuto dni bylo již svoláno podzimní zasedání České národní rady. V tomto období se schůze předsednictva konala celkem sedmkrát, a to dne 10. července, 21. srpna, 27. srpna, 25. září, 29. září, 2. října a 6. listopadu 1969.

Při plnění působnosti České národní rady přijalo předsednictvo tři následující zákonná opatření:

1. Zákonné opatření ze dne 10. července 1969 o dodatkovém odvodu, závazných limitech a o změnách důchodové daně a zdanění motorových vozidel.

Toto zákonné opatření bylo přijato proto, aby se čelilo bez odkladu dosavadnímu nepříznivému mzdovému vývoji, který prohluboval nesoulad mezi vývojem mezd a hospodářskými výsledky a mezi vývojem mezd a tržními fondy.

/Tisk č. 33, obsahující vládní návrh zákonného opatření s důvodovou zprávou a zákonné opatření č. 78/1969 Sb., byly poslancům předány./

2. Zákonné opatření ze dne 27. srpna 1969, kterým se ministr spravedlnosti zmocňuje k přechodnému přemisťování soudců.

Zájem řádného plnění úkolů v soudnictví vyžaduje, aby orgány soudní správy zmohly v nezbytných případech po přechodnou dobu činit některá další opatření přemisťování soudců, než jen ta, která umožňuje zákon č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců.

/Tisk č. 38, obsahující vládní návrh zákonného opatření s důvodovou zprávou a zákonné opatření č. 107/1969 Sb., byly poslancům předány./

3. Zákonné opatření ze dne 6. listopadu 1969, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství ČSR.

Zákonným opatřením se sleduje cíl upravit způsob pozbývání státního občanství ČSR odnětím, což není dosavadním zákonem upraveno. Navrhovaná úprava je shodná s úpravou na Slovensku.

/Tisk č. 39, obsahující vládní návrh zákonného opatření s důvodovou zprávou a zákonné opatření č. 124/1969 Sb., byly poslancům předány./

4. Ve schůzích dne 25. září 1969 a 29. září 1969 vzalo předsednictvo ČNR podle § 53 zák. ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, se souhlasem na vědomí, že rezignovali na funkci člena předsednictva ČNR:

- poslanec prof. dr. Zdeněk Jičínský, DrSc., který rezignoval rovněž na funkci místopředsedy ČNR a předsedy ústavně právního výboru ČNR,

- poslanec dr. Ivan Kříž, který rezignoval rovněž na funkci předsedy kulturního a školského výboru ČNR,

- poslanec dr. Antonín Rusek,

- poslankyně Jiřina Turečková,

- poslanec Lumír Čivrný,

- poslanec ing. Josef Kempný, CSc.,

- poslankyně Miluše Fischerová,

- poslanec Petr Rybář,

- poslanec Stanislav Šulc,

který rovněž rezignoval na funkci předsedy mandátového a imunitního výboru ČNR.

Předsednictvo ČNR dále ve schůzi dne 25. září 1969 vyslovilo k žádosti generálního prokurátora podle § 53 a § 89 odst. 1 zák. ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, souhlas, aby poslanec ČNR ing. Rudolf Battěk byl vydán k trestnímu stíhání.

Při plnění svých úkolů ve smyslu § 51 a § 52 zák. ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, přijalo předsednictvo ČNR dne 10. července 1969 usnesení k zabezpečení realizační směrnice ÚV KSČ z května 1969 v podmínkách činnosti ČNR a jejích orgánů. Předsednictvo při stanovení úkolů a opatření bylo vedeno snahou co nejvíce přispět svou činností k základnímu obsahu a cíli této směrnice, tj. obnovení jednoty KSČ, obnovení vedoucí úlohy strany, k upevnění socialistického státu a k vytvoření předpokladů pro řešení závažných problémů národního hospodářství a organizace státní správy. Přijalo zejména opatření k

- prohloubení součinnosti s orgány i s aparátem byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích a s Národní frontou;

- působení na dopracování konsolidačního programu čs. ekonomiky na nejbližší dva až tři roky a v souvislosti s tím na projednávání státního rozpočtu s cílem, aby se stal nástrojem zjednávání ekonomické rovnováhy, využití rezerv a efektivního vynakládání prostředků;

- vypracování reálného legislativního programu na I. pololetí r. 1970;

- podpoře racionálního uspořádání státní správy ČSR;

- prohlubování socialistického právního vědomí občanů a dodržování zákonnosti a k upevnění disciplíny a veřejného pořádku;

- zesílení kontroly účinnosti přijatých opatření;

- rozvíjení spojeneckých vztahů se Sovětským svazem, jeho svazovými republikami a ostatními socialistickými státy.

Na základě usnesení předsednictva projednaly realizační směrnice ÚV KSČ výbory ČNR, vypracovaly konkrétní úkoly a zařadily je do svých pracovních programů.

Předsednictvo ČNR dne 21. srpna 1969 přijalo prohlášení, v němž se ztotožnilo s projevy presidenta ČSSR Ludvíka Svobody a prvního tajemníka ÚV KSČ dr. Gustáva Husáka a odsoudilo pokusy o zneužití národního cítění k vyvolání protisocialistických a antisovětských nálad. Vedeno snahou nepřipustit obnovení krizových situací vyzvalo občany České socialistické republiky ke klidu a pořádku a k podpoře úsilí o konsolidovaný společenský a hospodářský rozvoj. Výzva byla zveřejněna tiskem, rozhlasem a televizí.

Předsednictvo rovněž zhodnotilo prohlášení orgánů České národní rady, vydaná ve dnech 21.-28. srpna 1968 a došlo k závěru, že tato prohlášení neobstojí ve světle kritického rozboru, provedeného na plénu ÚV KSČ v září 1969. Usneslo se proto tato prohlášení z minulého roku zrušit, pokud jsou v rozporu se zářijovým usnesením ÚV KSČ a své usnesení zveřejnilo.

Na základě návrhů předsedy vlády ČSR ing. Stanislava Rázla odvolalo podle § 52 odst. 1 písm. a/ zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, Miroslava Galušku na jeho vlastní žádost z funkce ministra kultury ČSR, jmenovalo dr. Miroslava Brůžka, CSc., ministrem a pověřilo ho řízením ministerstva kultury ČSR.

Dále odvolalo prof. Vilibalba Bezdíčka, DrSc., na jeho vlastní žádost z funkce ministra školství ČSR a jmenovalo prof. MUDr. Jaroslava Hrbka, DrSc. ministrem a pověřilo ho řízením ministerstva školství ČSR.

Ve schůzi dne 29. září 1969 předsednictvo ČNR na základě usnesení vlády ČSR ze dne 29. září 1969, kterým vláda podala demisi podle článku 129 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, a podle § 52 odst. 1 písm. a/ zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, odvolalo vládu ČSR a odstupující vládě za její práci vyslovilo poděkování.

Na návrh ústředního výboru Národní fronty ČSR předsednictvo ČNR podle čl. 122 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, a podle § 52 odst. 1 písm. a/ zákona ČNR č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu ČNR, jmenovalo dne 29. září i 1969 novou vládu ČSR v čele s prof. ing. Josefem Kempným, CSc.

Ve své běžné práci projednalo předsednictvo ČNR zprávy a usnesení výborů ČNR, zejména

- k projednávání návrhu státního rozpočtu na r. 1970,

- k rozvoji pohraničních oblasti,

- k výstavbě a údržbě silnic,

- k úpravě osobních železničních tarifů,

- k problematice učňovského školství,

- k výstavbě metra v Praze,

- ke kontrolám v nápravně výchovných ústavech,

- k prověrce činnosti ústředních orgánů ČSR,

- k situaci v plnění státního rozpočtu na I. pololetí 1969,

- k postavení a působnosti národních výborů,

- k zásobování obyvatelstva a národního hospodářství pevnými palivy a energií,

- k projednání zprávy NKÚ ČSR o plnění úkolů vlád ČSSR, ČSR a SSR ke stabilizaci národního hospodářství,

- k plnění plánu investiční výstavby ve zdravotnických zařízeních a v ústavech sociálního zabezpečení,

- k projednání vládního návrhu zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon č. 41/1964 Sb., o hospodaření s byty.

Podle věcné povahy návrhů výborů přijalo předsednictvo opatření v rámci činnosti ČNR a jejich orgánů, popř. předalo příslušná doporučení vládě ČSR.