Předseda SL Smrkovský: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Zahajuji 2. schůzi Sněmovny lidu.

Naše dnešní schůze se koná bezprostředně po důležitém květnovém zasedání ÚV KSČ, jehož závěry jsou pro komunistickou stranu a pro všechny státní a společenské orgány a organizace politickou linií pro konsolidaci našeho společenského života na všech jeho úsecích a pro upevnění socialistické jednoty naší společnosti.

Hlavním - a možno říci určujícím - předpokladem pro splnění těchto základních úkolů je - jak zdůraznilo květnové plénum ÚV - důsledné obnovení a uplatňování vedoucí úlohy komunistické strany, jejího neformálního a faktického vlivu na celou společnost a na činnost všech jejích orgánů a institucí.

Komunistická strana je vedoucí silou naší společnosti. Je garantem jejího socialistického rozvoje a zárukou vytvoření nejvhodnějších vnitřních a vnějších podmínek pro socialistickou výstavbu společnosti. Všichni víme, že naše současná situace je velmi složitá. Že vyžaduje soustředěného úsilí nejen komunistů a orgánů a organizací komunistické strany, ale i všech občanů a státních a společenských orgánů k naplnění politické směrnice, kterou vytyčil ústřední výbor. Jen tak se můžeme dostat k řešení těch problémů, které tak tíživě doléhají na nás všechny a které se nám dosud nedařilo úspěšně řešit. Jde o celý soubor problémů, z nichž však nad jiné vystupuje složitá a nepříznivá situace v našem národním hospodářství.

Pro nás, poslance Sněmovny lidu, znamenají závěry květnového pléna ÚV KSČ především to, abychom aktivně a iniciativně pomáhali vedení komunistické strany překonat současné potíže, abychom mu byli nápomocni při hledání účinných a progresivních forem uplatňování funkcí socialistického státu a jeho orgánů. Jistě vyjadřuji nezvratné přesvědčení vás všech, když řeknu, že poslanci Sněmovny lidu jsou připraveni plně podpořit úsilí ÚV KSČ o přesné a důsledné dodržování platného právního pořádku v obou směrech - jak při upevňování právní jistoty občanů, tak i důsledného uplatňování zákonů republiky. Květnové plénum je pro nás tedy výzvou k důsledné realizaci všech těch opatření, která vedou k upevnění našeho státu, k dokončení jeho přestavby na federativních principech a ke konsolidaci společenských a politických záměrů.

Významnou součástí tohoto úsilí je normalizace našich vztahů se všemi socialistickými zeměmi a především se Sovětským svazem. V rozděleném světě nemohou prospívat socialismu rozpory mezi socialistickými zeměmi. Je proto naší internacionální povinností hledat cesty k odstraňování všeho, co jednotu socialistických zemí narušuje. Nejedenkrát jsme zdůraznili zde na půdě parlamentu, že naše příslušnost k socialistickému společenství a naše spojenectví a přátelství se Sovětským svazem jsou základem naší zahraniční politiky. Jsme přesvědčeni, že porada komunistických a dělnických stran, která právě začíná v Moskvě, přispěje k upevnění mezinárodního komunistického hnutí.

Naši poslanci se budou aktivně podílet v příslušných výborech na opatřeních vedoucích ke konsolidaci naší zahraniční politiky, a to zejména na plném obnovení vzájemné důvěry a rozvinutí všestranných společenských vztahů mezi ČSSR a Sovětským svazem a všemi socialistickými zeměmi. Mohou tak nemalou měrou přispět ke konsolidaci vnějších vztahů Československa.

Bude třeba, abychom se aktivně podíleli na přípravě všech zákonů a opatření, týkajících se konsolidace nově vytvořených federálních a národních orgánů, na zajištění stabilizace národního hospodářství, konsolidačního programu ekonomiky a rozvoje životní úrovně našeho lidu.

Čeká nás tedy nemálo práce, kterou pak završíme volbami do zastupitelských sborů. Považujeme proto za svou povinnost, aby se volby staly - jak je to i záměrem ÚV KSČ a jeho vedení - zakončením konsolidačního procesu v naší zemi.

Vážení soudruzi poslanci, předsednictvo Sněmovny lidu se na své včerejší schůzi zabývalo výsledky květnového plenárního zasedání ÚV KSČ a uložilo všem předsedům výborů Sněmovny lidu, aby rozpracovali usnesení květnového pléna ÚV KSČ a jeho konkrétní závěry aby promítli do plánů činnosti svých výborů.

Jsem přesvědčen, že Sněmovna lidu a její poslanci sehrají důslednou realizací všech závěrů květnového pléna ÚV KSČ významnou úlohu při normalizaci našich současných poměrů a při zlepšení našich vnitropolitických i zahraničně politických vztahů. Že budou pomáhat vedení komunistické strany vytvářet ve všech oblastech společenské činnosti předpoklady k tomu, aby komunistická strana a spolu s ní všechen náš lid mohli rozvíjet vše pozitivní, co přinesl leden loňského roku a celý polednový vývoj.

Vážení soudruzi poslanci, chci říci za sebe a věřím, že vyjadřuji i vaše přesvědčení: čím dříve zkonsolidujeme naše poměry vnitřní i vnější, tím více posloužíme našemu lidu. Soustřeďme proto všechny síly k realizaci závěrů květnového pléna ÚV KSČ.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! V této chvíli je v sále přítomno 224 poslanců, takže Sněmovna lidu je ve smyslu článku 40 odst. 1 ústavního zákona o čs. federaci schopna usnášení.

Na dnešní schůzi Sněmovny lidu se omluvili poslanci: ing. Bichler, CSc., Biľak, Čáp, David, dr. Dolanský, Dubček, Fekete, ing. Fuková, Gabriška, ing. Galaba, Hlína, Homola, Hron, Koscelanský, Illa, Indra, Kodaj, Koucký, Krajčír, Kučera Václav, Kulíčková, Kundrata, Litvajová, Lörincz, Machačová, Majling, ing. Malecká, akad. Málek, Mináč, Miska, Németh, Pelikán, dr. h. c. Plojhar, Pražák, Prchlík, Priehodová, Procházka, Procházková Božena, ing. Proškovec, dr. Sekaninová-Čakrtová, Solčanyová, ing. Svoboda Miroslav, Škoda Josef, akad. Šorm, dr. Štrougal, Žiak, celkem 46 poslanců.

Chci poznamenat, že na naší schůzi nemohou být účastni všichni členové vlády ČSSR vzhledem k tomu, že současně zasedá Sněmovna národů, jejíhož zasedání se účastní rovněž někteří členové vlády ČSSR.

Našeho zasedání se zúčastní za vládu ČSSR její předseda s. ing. Černík, dále soudruzi Hamouz, ing. Marko, gen. por. Dvořák, dr. Majer, ing. Kraus, ing. Úbl, RSDr. Brablcová, CSc., ing. Krejčí, dr. Řehák a dr. Kučera. Všechny srdečně vítám.

Předsednictvo Sněmovny lidu vám předložilo písemný návrh pořadu dnešní schůze.

K tomuto návrhu bych chtěl poznamenat, ze přes veškeré vynaložené úsilí se nám do dnešního dne nepodařilo získat souhlas České národní rady a Slovenské národní rady k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách. podepsaná ve Vídni dne 7. prosince 1967. Souhlas obou národních rad k této Smlouvě je nutný ve smyslu článku 107, odst. 1 b/ ústavního zákona o čs. federaci.

Doporučuji proto, abychom z dnešního pořadu vypustili bod 6 /tisk 236/ s tím, že tato Smlouva bude projednána na příští schůzi Sněmovny lidu. Má někdo k pořadu připomínku nebo jiný návrh? /Nikdo se nehlásil./ Není tomu tak.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem a s vypuštěním bodu 6, nechť zvedne ruku! /Děje se./

Kdo je proti? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo.

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo. Děkuji.

Pořad druhé schůze Sněmovny lidu je schválen.

Dříve než přistoupíme k vlastnímu pořadu, chtěl bych vás, vážené soudružky a soudruzi poslanci, seznámit se třemi dopisy, které zaslal president republiky předsednictvu Federálního shromáždění.

Dopis ze dne 20. května 1969:

"Sděluji, že jsem podle § 5 ústavního zákona o Radě obrany státu jmenoval prof. JUDr. Petra Colotku, CSc., členem Rady obrany státu.

Dopis ze dne 22. května 1969:

"Vážení soudruzi, sděluji vám. ze jsem svým rozhodnutím ze dne 22. května 1969 odvolal soudruha JUDr. Miloše Čeřovského na jeho vlastní žádost z funkce generálního prokurátora.

Dopis ze dne 23. května 1969:

"Vážení soudruzi, sděluji vám, že jsem svým rozhodnutím ze dne

23. května 1969 podle článku 105 ústavy jmenoval generálním prokurátorem JUDr. Jána Feješe.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme nyní k projednání prvního bodu schváleného pořadu, kterým je

Návrh odůvodní místopředseda FS Zedník. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda FS Zedník:

Soudružky a soudruzi poslanci!

Federální shromáždění ČSSR jako nejvyšší orgán státní moci a jediný zákonodárný sbor v ČSSR působí v rámci svých pravomocí a odpovědností, vymezených ústavním zákonem o čs. federaci.

V období, kdy se nové státoprávní uspořádání uvádí v život, má prvořadou důležitost vymezení a ustálení vnitřních procedurálních otázek obou sněmoven Federálního shromáždění, jakož i vnějších vztahů FS k federální vládě i národním orgánům. Je tomu tak proto, ze federativní uspořádání státu kvalitativně změnilo postavení a úlohu federálních orgánů.

Specifické postavení Federálního shromáždění určuje zejména úlohu sjednocující, rozvíjející a upevňující československou socialistickou státnost, jednotu našich bratrských národů Čechů a Slováků, i ostatních národností. Zvláštní důraz je nutno klást na významnou úlohu integrujícího činitele v oblasti zájmů politiky, národního hospodářství a dalších oblastí.

I když těžiště práce obou sněmoven bude především v oblasti zákonodárné tvorby, přesto je z hlediska FS důležitá i oblast kontrolní. Ovšem kontrola vlády vhodnými formami a prostředky - odpovídající vždy tomu či onomu problému. Kromě jiného půjde i o takové formy, kdy federální vláda spolu se zákonnými návrhy bude předkládat i příslušné politické a ekonomické rozbory, pokud jde o jednotlivé státní záležitosti federace.

Má-li se tvořit novy zákon, mají-li se upravovat celostátní záležitosti, pak už při samotné tvorbě, a zejména pak při dotváření legislativní normy je velmi důležité, aby příslušné výbory věděly, z jakého stavu se vychází, co se považuje za rozhodující konstantu a v čem je slabina. To je též jedna ze zásadních forem kontroly výkonných orgánů federace.

Prováděním kontrolní činnosti ve vztahu k vládě by neměla být nastolována psychóza, která by vedla k antagonismu mezi Federálním shromážděním a vládou. Naopak, při důsledném plnění ústavních povinností FS jako celku i jednotlivými sněmovnami je možné účinně pomáhat vládě prosazovat cíle politické linie KSČ i základních principů politiky Národní fronty.

Nemohu pominout skutečnost, že rámec práce FS a obou jednotlivých sněmoven tvoří především Akční program KSČ, hlavní principy a zásady polednové politiky upřesňované usneseními ÚV KSČ, zejména listopadovou rezolucí, a základními principy a postuláty politiky NF.

To bude znamenat v praktické činnosti obou sněmoven posilování socialistické zákonnosti, posilování a faktické zabezpečování právní ochrany občanů i právní ochrany zájmů státu, směřující ke konsolidaci poměrů v naší zemi.

Mám na mysli skutečnost, že naše zákonodárná i kontrolní činnost by měla být vedena tak, aby zájmy socialistického státu, socialistické výstavby i našeho lidu byly chráněny proti všem, kteří by chtěli tyto zájmy oslabovat nebo dokonce socialistické společnosti škodit.

Komplexní dobudování federálního uspořádání státu ve všech funkčních vztazích, složité a obtížné kroky k obnově dynamické rovnováhy národního hospodářství a rozvoj socialistické demokracie v naší společnosti kladou na koncepčnost práce nejvyšších orgánů mimořádné nároky a vynucují si cílevědomé soustředění sil na řešení zásadních a hlavních otázek. A my, poslanci Sněmovny lidu, chceme i naším vnitřním uspořádáním k těmto cílům přispět.

Návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění Československé socialistické republiky je nesporně důležitým návrhem, poněvadž má upravit zákonnou formou zásady jednání a organizaci Federálního shromáždění, vzájemné styky obou sněmoven, jakož i styky s vládou Československé socialistické republiky a navenek. Jednací řád tedy představuje souhrn procedurálních a organizačních pravidel, která mají umožnit sněmovnám i jejím orgánům nacházet a přijímat racionální a přijatelná řešení otázek, které patří do působnosti Federálního shromáždění. Význam jednacího řádu vyplývá ze skutečnosti, že není důležité jen to, jaké rozhodnutí nejvyšší zastupitelský sbor přijme, ale že je neméně významné, jakým způsobem, jakými metodami bude rozhodnutí přijato.

Vypracovaný návrh zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění vychází z čl. 46 ústavního zákona o československé federaci, který stanoví princip jednotného jednacího řádu Federálního shromáždění, tzn., že jednací řád bude právně závazný pro obě sněmovny. Zásada jednotného pracovního řádu plyne logicky z ústavního stavu, podle něhož v zásadě zákonodárné i jiné akty Federálního shromáždění mohou platně vzniknout jen součinností obou sněmoven.

V této souvislosti je třeba upozornit, že jsme zvažovali při přípravě jednacího řádu různé koncepce. Někteří poslanci i další orgány totiž doporučovali, že by měl jednací řád upravit pouze zásady pro jednání každé sněmovny a vzájemné styky obou sněmoven, dále jednání předsednictva Federálního shromáždění, zejména pokud se týká styku s vládou a navenek, a pravidla jednání ve společných schůzích obou sněmoven. Podle této koncepce by si každá sněmovna měla upravit pravidla svého jednání svým autonomním usnesením.

Vypracovaný návrh, který dnes projednáváme a který byl projednán ve všech výborech sněmoven, vychází z principu samostatné existence a rovnoprávnosti obou sněmoven a respektuje i při principu jednotného jednacího řádu Federálního shromáždění autonomii obou sněmoven tím, že předpokládá, aby vnitřní poměry sněmoven i podrobnější pravidla svého jednání si upravila každá sněmovna vlastním usnesením. Tato základní zásada je obsažena již v prvním paragrafu předloženého návrhu zákona. V souladu s ní vypracovaný návrh upravuje jen ty zásady jednání, popřípadě organizaci orgánů sněmoven, které pokládáme za vhodné, aby byly upraveny jednotně pro obě sněmovny. Proto např. návrh zákona nestanoví, které výbory si sněmovny mají vytvořit apod.

Při vypracování návrhu zákona jsme se současně snažili využít zkušeností z dosavadní práce nejvyššího zastupitelského sboru a co nejracionálněji upravit jednání orgánů Federálního shromáždění tak, aby byla respektována a plně uváděna v život ustanovení ústavního zákona o československé federaci. Byli jsme přitom vedeni i snahou vytvořit všechny předpoklady pro uplatnění principu sjednocování názorů a praktické součinnosti orgánů obou sněmoven.

Jednotlivé části návrhu zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění jsou podrobněji vysvětleny v důvodové zprávě, kterou máte k dispozici. Omezím se proto jen na zdůraznění některých momentů, které jsou zvlášť důležité.