Předseda SL Smrkovský: Vážené
soudružky a soudruzi poslanci, vážení
hosté! Zahajuji 2. schůzi Sněmovny lidu.
Naše dnešní schůze se koná bezprostředně
po důležitém květnovém zasedání
ÚV KSČ, jehož závěry jsou pro
komunistickou stranu a pro všechny státní a
společenské orgány a organizace politickou
linií pro konsolidaci našeho společenského
života na všech jeho úsecích a pro upevnění
socialistické jednoty naší společnosti.
Hlavním - a možno říci určujícím
- předpokladem pro splnění těchto
základních úkolů je - jak zdůraznilo
květnové plénum ÚV - důsledné
obnovení a uplatňování vedoucí
úlohy komunistické strany, jejího neformálního
a faktického vlivu na celou společnost a na činnost
všech jejích orgánů a institucí.
Komunistická strana je vedoucí silou naší
společnosti. Je garantem jejího socialistického
rozvoje a zárukou vytvoření nejvhodnějších
vnitřních a vnějších podmínek
pro socialistickou výstavbu společnosti. Všichni
víme, že naše současná situace
je velmi složitá. Že vyžaduje soustředěného
úsilí nejen komunistů a orgánů
a organizací komunistické strany, ale i všech
občanů a státních a společenských
orgánů k naplnění politické
směrnice, kterou vytyčil ústřední
výbor. Jen tak se můžeme dostat k řešení
těch problémů, které tak tíživě
doléhají na nás všechny a které
se nám dosud nedařilo úspěšně
řešit. Jde o celý soubor problémů,
z nichž však nad jiné vystupuje složitá
a nepříznivá situace v našem národním
hospodářství.
Pro nás, poslance Sněmovny lidu, znamenají
závěry květnového pléna ÚV
KSČ především to, abychom aktivně
a iniciativně pomáhali vedení komunistické
strany překonat současné potíže,
abychom mu byli nápomocni při hledání
účinných a progresivních forem uplatňování
funkcí socialistického státu a jeho orgánů.
Jistě vyjadřuji nezvratné přesvědčení
vás všech, když řeknu, že poslanci
Sněmovny lidu jsou připraveni plně podpořit
úsilí ÚV KSČ o přesné
a důsledné dodržování platného
právního pořádku v obou směrech
- jak při upevňování právní
jistoty občanů, tak i důsledného uplatňování
zákonů republiky. Květnové plénum
je pro nás tedy výzvou k důsledné
realizaci všech těch opatření, která
vedou k upevnění našeho státu, k dokončení
jeho přestavby na federativních principech a ke
konsolidaci společenských a politických záměrů.
Významnou součástí tohoto úsilí
je normalizace našich vztahů se všemi socialistickými
zeměmi a především se Sovětským
svazem. V rozděleném světě nemohou
prospívat socialismu rozpory mezi socialistickými
zeměmi. Je proto naší internacionální
povinností hledat cesty k odstraňování
všeho, co jednotu socialistických zemí narušuje.
Nejedenkrát jsme zdůraznili zde na půdě
parlamentu, že naše příslušnost k
socialistickému společenství a naše
spojenectví a přátelství se Sovětským
svazem jsou základem naší zahraniční
politiky. Jsme přesvědčeni, že porada
komunistických a dělnických stran, která
právě začíná v Moskvě,
přispěje k upevnění mezinárodního
komunistického hnutí.
Naši poslanci se budou aktivně podílet v příslušných
výborech na opatřeních vedoucích ke
konsolidaci naší zahraniční politiky,
a to zejména na plném obnovení vzájemné
důvěry a rozvinutí všestranných
společenských vztahů mezi ČSSR a Sovětským
svazem a všemi socialistickými zeměmi. Mohou
tak nemalou měrou přispět ke konsolidaci
vnějších vztahů Československa.
Bude třeba, abychom se aktivně podíleli na
přípravě všech zákonů
a opatření, týkajících se konsolidace
nově vytvořených federálních
a národních orgánů, na zajištění
stabilizace národního hospodářství,
konsolidačního programu ekonomiky a rozvoje životní
úrovně našeho lidu.
Čeká nás tedy nemálo práce,
kterou pak završíme volbami do zastupitelských
sborů. Považujeme proto za svou povinnost, aby se
volby staly - jak je to i záměrem ÚV KSČ
a jeho vedení - zakončením konsolidačního
procesu v naší zemi.
Vážení soudruzi poslanci, předsednictvo
Sněmovny lidu se na své včerejší
schůzi zabývalo výsledky květnového
plenárního zasedání ÚV KSČ
a uložilo všem předsedům výborů
Sněmovny lidu, aby rozpracovali usnesení květnového
pléna ÚV KSČ a jeho konkrétní
závěry aby promítli do plánů
činnosti svých výborů.
Jsem přesvědčen, že Sněmovna
lidu a její poslanci sehrají důslednou realizací
všech závěrů květnového
pléna ÚV KSČ významnou úlohu
při normalizaci našich současných poměrů
a při zlepšení našich vnitropolitických
i zahraničně politických vztahů. Že
budou pomáhat vedení komunistické strany
vytvářet ve všech oblastech společenské
činnosti předpoklady k tomu, aby komunistická
strana a spolu s ní všechen náš lid mohli
rozvíjet vše pozitivní, co přinesl leden
loňského roku a celý polednový vývoj.
Vážení soudruzi poslanci, chci říci
za sebe a věřím, že vyjadřuji
i vaše přesvědčení: čím
dříve zkonsolidujeme naše poměry vnitřní
i vnější, tím více posloužíme
našemu lidu. Soustřeďme proto všechny síly
k realizaci závěrů květnového
pléna ÚV KSČ.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté! V této chvíli
je v sále přítomno 224 poslanců, takže
Sněmovna lidu je ve smyslu článku 40 odst.
1 ústavního zákona o čs. federaci
schopna usnášení.
Na dnešní schůzi Sněmovny lidu se omluvili
poslanci: ing. Bichler, CSc., Biľak, Čáp, David,
dr. Dolanský, Dubček, Fekete, ing. Fuková,
Gabriška, ing. Galaba, Hlína, Homola, Hron, Koscelanský,
Illa, Indra, Kodaj, Koucký, Krajčír, Kučera
Václav, Kulíčková, Kundrata, Litvajová,
Lörincz, Machačová, Majling, ing. Malecká,
akad. Málek, Mináč, Miska, Németh,
Pelikán, dr. h. c. Plojhar, Pražák, Prchlík,
Priehodová, Procházka, Procházková
Božena, ing. Proškovec, dr. Sekaninová-Čakrtová,
Solčanyová, ing. Svoboda Miroslav, Škoda Josef,
akad. Šorm, dr. Štrougal, Žiak, celkem 46 poslanců.
Chci poznamenat, že na naší schůzi nemohou
být účastni všichni členové
vlády ČSSR vzhledem k tomu, že současně
zasedá Sněmovna národů, jejíhož
zasedání se účastní rovněž
někteří členové vlády
ČSSR.
Našeho zasedání se zúčastní
za vládu ČSSR její předseda s. ing.
Černík, dále soudruzi Hamouz, ing. Marko,
gen. por. Dvořák, dr. Majer, ing. Kraus, ing. Úbl,
RSDr. Brablcová, CSc., ing. Krejčí, dr. Řehák
a dr. Kučera. Všechny srdečně vítám.
Předsednictvo Sněmovny lidu vám předložilo
písemný návrh pořadu dnešní
schůze.
K tomuto návrhu bych chtěl poznamenat, ze přes
veškeré vynaložené úsilí
se nám do dnešního dne nepodařilo získat
souhlas České národní rady a Slovenské
národní rady k vládnímu návrhu,
kterým se předkládá Federálnímu
shromáždění ČSSR k souhlasu Smlouva
mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou
republikou o úpravě vodohospodářských
otázek na hraničních vodách. podepsaná
ve Vídni dne 7. prosince 1967. Souhlas obou národních
rad k této Smlouvě je nutný ve smyslu článku
107, odst. 1 b/ ústavního zákona o čs.
federaci.
Doporučuji proto, abychom z dnešního pořadu
vypustili bod 6 /tisk 236/ s tím, že tato Smlouva
bude projednána na příští schůzi
Sněmovny lidu. Má někdo k pořadu připomínku
nebo jiný návrh? /Nikdo se nehlásil./ Není
tomu tak.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem a s
vypuštěním bodu 6, nechť zvedne ruku!
/Děje se./
Kdo je proti? /Nikdo se nehlásil./ Nikdo.
Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo se nehlásil./
Nikdo. Děkuji.
Pořad druhé schůze Sněmovny lidu je
schválen.
Dříve než přistoupíme k vlastnímu
pořadu, chtěl bych vás, vážené
soudružky a soudruzi poslanci, seznámit se třemi
dopisy, které zaslal president republiky předsednictvu
Federálního shromáždění.
Dopis ze dne 20. května 1969:
"Sděluji, že jsem podle § 5 ústavního
zákona o Radě obrany státu jmenoval prof.
JUDr. Petra Colotku, CSc., členem Rady obrany státu.
gen. Svoboda v. r." |
Dopis ze dne 22. května 1969:
"Vážení soudruzi, sděluji vám.
ze jsem svým rozhodnutím ze dne 22. května
1969 odvolal soudruha JUDr. Miloše Čeřovského
na jeho vlastní žádost z funkce generálního
prokurátora.
gen. Svoboda v. r." |
Dopis ze dne 23. května 1969:
"Vážení soudruzi, sděluji vám, že jsem svým rozhodnutím ze dne
23. května 1969 podle článku 105 ústavy
jmenoval generálním prokurátorem JUDr. Jána
Feješe.
gen. Svoboda v. r." |
Soudružky a soudruzi poslanci, přistoupíme
nyní k projednání prvního bodu schváleného
pořadu, kterým je
Návrh odůvodní místopředseda
FS Zedník. Prosím, aby se ujal slova.
Místopředseda FS Zedník:
Soudružky a soudruzi poslanci!
Federální shromáždění
ČSSR jako nejvyšší orgán státní
moci a jediný zákonodárný sbor v ČSSR
působí v rámci svých pravomocí
a odpovědností, vymezených ústavním
zákonem o čs. federaci.
V období, kdy se nové státoprávní
uspořádání uvádí v život,
má prvořadou důležitost vymezení
a ustálení vnitřních procedurálních
otázek obou sněmoven Federálního shromáždění,
jakož i vnějších vztahů FS k federální
vládě i národním orgánům.
Je tomu tak proto, ze federativní uspořádání
státu kvalitativně změnilo postavení
a úlohu federálních orgánů.
Specifické postavení Federálního shromáždění
určuje zejména úlohu sjednocující,
rozvíjející a upevňující
československou socialistickou státnost, jednotu
našich bratrských národů Čechů
a Slováků, i ostatních národností.
Zvláštní důraz je nutno klást
na významnou úlohu integrujícího činitele
v oblasti zájmů politiky, národního
hospodářství a dalších oblastí.
I když těžiště práce obou
sněmoven bude především v oblasti zákonodárné
tvorby, přesto je z hlediska FS důležitá
i oblast kontrolní. Ovšem kontrola vlády vhodnými
formami a prostředky - odpovídající
vždy tomu či onomu problému. Kromě jiného
půjde i o takové formy, kdy federální
vláda spolu se zákonnými návrhy bude
předkládat i příslušné
politické a ekonomické rozbory, pokud jde o jednotlivé
státní záležitosti federace.
Má-li se tvořit novy zákon, mají-li
se upravovat celostátní záležitosti,
pak už při samotné tvorbě, a zejména
pak při dotváření legislativní
normy je velmi důležité, aby příslušné
výbory věděly, z jakého stavu se vychází,
co se považuje za rozhodující konstantu a v
čem je slabina. To je též jedna ze zásadních
forem kontroly výkonných orgánů federace.
Prováděním kontrolní činnosti
ve vztahu k vládě by neměla být nastolována
psychóza, která by vedla k antagonismu mezi Federálním
shromážděním a vládou. Naopak,
při důsledném plnění ústavních
povinností FS jako celku i jednotlivými sněmovnami
je možné účinně pomáhat
vládě prosazovat cíle politické linie
KSČ i základních principů politiky
Národní fronty.
Nemohu pominout skutečnost, že rámec práce
FS a obou jednotlivých sněmoven tvoří
především Akční program KSČ,
hlavní principy a zásady polednové politiky
upřesňované usneseními ÚV KSČ,
zejména listopadovou rezolucí, a základními
principy a postuláty politiky NF.
To bude znamenat v praktické činnosti obou sněmoven
posilování socialistické zákonnosti,
posilování a faktické zabezpečování
právní ochrany občanů i právní
ochrany zájmů státu, směřující
ke konsolidaci poměrů v naší zemi.
Mám na mysli skutečnost, že naše zákonodárná
i kontrolní činnost by měla být vedena
tak, aby zájmy socialistického státu, socialistické
výstavby i našeho lidu byly chráněny
proti všem, kteří by chtěli tyto zájmy
oslabovat nebo dokonce socialistické společnosti
škodit.
Komplexní dobudování federálního
uspořádání státu ve všech
funkčních vztazích, složité a
obtížné kroky k obnově dynamické
rovnováhy národního hospodářství
a rozvoj socialistické demokracie v naší společnosti
kladou na koncepčnost práce nejvyšších
orgánů mimořádné nároky
a vynucují si cílevědomé soustředění
sil na řešení zásadních a hlavních
otázek. A my, poslanci Sněmovny lidu, chceme i naším
vnitřním uspořádáním
k těmto cílům přispět.
Návrh zákona o jednacím řádu
Federálního shromáždění
Československé socialistické republiky je
nesporně důležitým návrhem, poněvadž
má upravit zákonnou formou zásady jednání
a organizaci Federálního shromáždění,
vzájemné styky obou sněmoven, jakož
i styky s vládou Československé socialistické
republiky a navenek. Jednací řád tedy představuje
souhrn procedurálních a organizačních
pravidel, která mají umožnit sněmovnám
i jejím orgánům nacházet a přijímat
racionální a přijatelná řešení
otázek, které patří do působnosti
Federálního shromáždění.
Význam jednacího řádu vyplývá
ze skutečnosti, že není důležité
jen to, jaké rozhodnutí nejvyšší
zastupitelský sbor přijme, ale že je neméně
významné, jakým způsobem, jakými
metodami bude rozhodnutí přijato.
Vypracovaný návrh zákona o jednacím
řádu Federálního shromáždění
vychází z čl. 46 ústavního
zákona o československé federaci, který
stanoví princip jednotného jednacího řádu
Federálního shromáždění,
tzn., že jednací řád bude právně
závazný pro obě sněmovny. Zásada
jednotného pracovního řádu plyne logicky
z ústavního stavu, podle něhož v zásadě
zákonodárné i jiné akty Federálního
shromáždění mohou platně vzniknout
jen součinností obou sněmoven.
V této souvislosti je třeba upozornit, že jsme
zvažovali při přípravě jednacího
řádu různé koncepce. Někteří
poslanci i další orgány totiž doporučovali,
že by měl jednací řád upravit
pouze zásady pro jednání každé
sněmovny a vzájemné styky obou sněmoven,
dále jednání předsednictva Federálního
shromáždění, zejména pokud se
týká styku s vládou a navenek, a pravidla
jednání ve společných schůzích
obou sněmoven. Podle této koncepce by si každá
sněmovna měla upravit pravidla svého jednání
svým autonomním usnesením.
Vypracovaný návrh, který dnes projednáváme
a který byl projednán ve všech výborech
sněmoven, vychází z principu samostatné
existence a rovnoprávnosti obou sněmoven a respektuje
i při principu jednotného jednacího řádu
Federálního shromáždění
autonomii obou sněmoven tím, že předpokládá,
aby vnitřní poměry sněmoven i podrobnější
pravidla svého jednání si upravila každá
sněmovna vlastním usnesením. Tato základní
zásada je obsažena již v prvním paragrafu
předloženého návrhu zákona. V
souladu s ní vypracovaný návrh upravuje jen
ty zásady jednání, popřípadě
organizaci orgánů sněmoven, které
pokládáme za vhodné, aby byly upraveny jednotně
pro obě sněmovny. Proto např. návrh
zákona nestanoví, které výbory si
sněmovny mají vytvořit apod.
Při vypracování návrhu zákona
jsme se současně snažili využít
zkušeností z dosavadní práce nejvyššího
zastupitelského sboru a co nejracionálněji
upravit jednání orgánů Federálního
shromáždění tak, aby byla respektována
a plně uváděna v život ustanovení
ústavního zákona o československé
federaci. Byli jsme přitom vedeni i snahou vytvořit
všechny předpoklady pro uplatnění principu
sjednocování názorů a praktické
součinnosti orgánů obou sněmoven.
Jednotlivé části návrhu zákona
o jednacím řádu Federálního
shromáždění jsou podrobněji vysvětleny
v důvodové zprávě, kterou máte
k dispozici. Omezím se proto jen na zdůraznění
některých momentů, které jsou zvlášť
důležité.