Pokiaľ by pokračovala nedôslednosť v plnení prijatých opatrení hospodárskej a finančnej politiky aj v tomto roku, vzrastie reálne nebezpečie, že sa nám vývoj hospodárstva ďalej zhorší, a to ešte v nebezpečnejšej podobe. Považujeme za nutné v tomto smere zabezpečiť vo všetkých orgánoch a na všetkých stupňoch prísnu kontrolu plnenia prijatých opatrení hospodárskej a finančnej politiky.

Z pozície kontrolného orgánu Federálneho zhromaždenia by som chcel znovu upozorniť, že bez dôsledného aktívneho prístupu k prijatým regulačným opatreniam a bez rovnako dôslednej kontroly ich plnenia nemôžeme dosiahnuť pozitívne výsledky a zásadný obrat v našej ekonomike. Predpokladom účinnej kontroly, a tým aj účinnosti opatrenia, ktoré by podľa nášho názoru pomohlo, je adresné rozpracovanie regulačných hospodárskych opatrení na jednotlivé riadiace stupne a priebežné hodnotenie konkrétnych výsledkov postupu konsolidácie národného hospodárstva.

ÚKĽK chce preto svojou prácou pomáhať Federálnemu zhromaždeniu /v spolupráci s vrcholnými kontrolnými orgánmi oboch republík/ pri kontrole postupu konsolidácie. Vzhľadom na závažnosť problematiky štátneho finančného hospodárenia považujeme za nutné orientovať našu prácu aj na ďalšie prehlbovanie kontrolných metód pri kontrole rozpočtového a finančného hospodárenia v priebehu celého roku.

Chcel by som vysloviť nádej a očakávanie, že nájdeme pre túto našu prácu porozumenie a podporu u všetkých príslušných orgánov, s ktorými pri tom prídeme do styku.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji předsedovi Ústřední komise lidové kontroly s. ing. Gašparíkovi. Slovo uděluji poslanci Vítězslavu Krejčímu.

Poslanec V. Krejčí: Soudružky a soudruzi poslanci, byl nám předložen státní závěrečný účet za rok 1968 ke schválení. Nemějte mi za zlé, že ve svém vystoupení budu kritický, ale mým záměrem je neopakovat stále chyby, které stejně děláme, a vyvodit z toho správná a účinná opatření.

Jistě při hodnocení loňského hospodářského roku je třeba brát v úvahu, že bouřlivý politický vývoj roku 1968 měl vliv na hospodářsky vývoj a opačně. Nelze však všechno na něj svalovat. Tlaky, výkyvy, stávky, někdy i anarchie v řízení, přerušování dodávek elektrického proudu a jiné se silně podílely na plnění a neplnění plánovaných úkolů a při tvorbě finančních zdrojů státu. Také řídící práce ústředních orgánů polevila. Nebyla bez nedostatků, hlavně při základech vznikání federální republiky. Ztratil se kontakt mezi záměry a cíli státu, poněvadž se měnila struktura a obsazení národních a federálních orgánů. To zpráva postrádá. Časté personální a jiné změny hospodářské ve státě nepřidají nám nic dobrého. Podniky i občané potřebují přece jistotu v perspektivy zítřka a nemůžeme stále mluvit jenom o inflaci v každém svém projevu. To morálně nedobře působí.

Ve všech zprávách vlády a ministerstva financí o státním závěrečném účtu za rok 1968 se hovoří o vážných disproporcích mezi neúměrně vyplácenými penězi, tj. na jedné straně vzniklou velkou kupní silou za práci, která nebyla odevzdána, zatímco produktivita práce, výroba zboží byla daleko nižší. Nešla tedy rovnoměrně nahoru. A že se s tím potýkáme i v letošním roce, bylo tady řečeno i dnes. Samozřejmě, že my dole se také tím zabýváme na schůzích s lidmi a zabýváme se také tím, jak k tomu došlo a vůbec, zda tomu tak je. Já i občané chceme přece věci pomoci, přijít jí na kloub a chceme pomoci problémy řešit. Některé skupiny pracujících dělníků totiž tvrdí, že se dělá a odvádí daleko více práce, než např. v roce 1960, ale hodnota koruny je daleko nižší. Říkají, že výsledky práce se rozmělňují v nově vzniklých úřadech.

V jiných odvětvích, je uvedeno ve zprávě, např. ve stavebnictví, v hornictví, v údržbě a výstavbě silnic, výroba a práce stagnovala a říká se, že stagnuje i letos.

Je kritizováno i zemědělství, že zde vyrostly příjmy téměř nejvýše, asi o 16,1 %. Na druhé straně že byly velké dotace, jako kdybychom si je nezasloužili. A hned bych zde chtěl říci něco na obhajobu cukrovky. Jestli zde prof. Rapoš řekl, že my v zemědělství bychom neměli pěstovat tolik cukrovky, domnívám se, že je to začátek asi toho, co jsme provedli v hornictví nebo při rušení cihelen. Cukrovka přece je rostlina, která nám vytvoří nejvíce hmoty, využije nejvíce slunečního záření, ovšem jde o to, co uděláme s cukrem. Neprodávejme ho za 83 Kčs, když získáme 1 dolar, ale získejme krmiva, vyřešme předpoklady pro zvýšenou živočišnou výrobu, objeví se nám to na našem trhu. Tak si to představuji, když se hovoří o snižování osevu cukrovky.

Ověřil jsem si dále, soudružky a soudruzi poslanci, některé problémy a skutečnost u nás vypadá takto - a stejně tomu je i ve státě: v nové soustavě k jejím pravidlům nebylo všude přistoupeno se vší zodpovědností hospodářů. Předpokládané zvýšení výroby bylo dosaženo drahou lidskou silou, zvýšením počtu zaměstnaných osob téměř v každém odvětví. Mohu vám říci, že se téměř kupčí s lidskou pracovní silou. Například národní podnik Technoplast na našem okrese platí i dělníku za to, že získá druhého pracovníka, 500 Kčs jednorázovou prémii. Národním výborům dává 1000 Kčs i více za to, že uvolní pracovníka do tohoto závodu. To přece není možné.

Pominula se na druhé straně zase progresivní nová technika, vyšší směnnost a malá, nedostatečná úprava technologických, výrobních i pracovních procesů. A přece jsme zde o tom už tolikrát hovořili.

Zač stojí ti hospodářští vedoucí, kteří nedovedou víc, než zvyšovat výrobu pracovní silou?

Bylo stále prováděno, a dosti často neoprávněně, přepočtení velkoobchodních cen a stanoveny nové ekonomické nástroje, nebo i úpravy v průběhu hospodářského roku, a to, ať v průmyslu či zemědělství, není možné a únosné dělat skoro periodicky a často. Roční úvahy o plánu a potřebách, výdajích státu, by měly být přece už skoro přesné, natolik tomu snad rozumíme.

Nejsou také neznámé skutečnosti, že se ve všech směrech, hned po schválení plánu, povolují velmi časté výjimky. Je tomu tak i letos, že velkoobchodní ceny zůstaly odtrženy a izolovány od cen maloobchodních, hlavně u cen potravin, nemluvě o cenách zahraničních. Naopak, ještě některé ekonomické nástroje spolu s povolenými různými výjimkami pomohly podnikům získat lacino, téměř bez práce, obrovské finanční zdroje. Tak tomu nemohlo nikdy být před reformou.

Znám případy, že nás stavební závod dostává 160 nabídek, ale může pokrýt jenom 80. Vybere si jistě ty, které jsou pro něj nejvýhodnější, a tam se zakrývají potom i některé nedostatky.

Na některé tyto problémy jsem upozornil hned v loňském roce v lednu ministerstvo financí a při schvalování tohoto rozpočtu. Ovšem, vypadá to asi tak, že ministerstvo financí nemělo dost důrazu zabránit tomu, aby byly vypláceny obrovské finanční částky na odměnách a podílech za hospodářské výsledky hlavně vedoucím, hospodářským odvětvím a ředitelstvím. To je otázka, když zdůrazňujeme, že nějaké srovnatelné měřítko mezi odměnami a výsledky ve srovnatelném slova smyslu dosud není.

Ptám se tedy, kde byla kontrola, kdo byl kompetentní sledovat a schvalovat takové nesprávnosti. Domnívám se, že máme přece takový kvalifikovaný kontrolní systém, který by měl předem upozornit vládu, ministerstvo financí, případně parlament, a ne, až jak to děláme, dodatečně konstatovat, že tomu tak bylo. Nepořádky a nehospodárnost např. u nás v družstvu znamená automaticky, že si nemůžeme více vyplatit, než jsme nahospodařili. Zároveň s kontrolou vedoucích orgánů je zde veřejná kontrola a vnitřní vztah družstevníků, kteří nedovolí, aby bez práce někdo bral víc, než mu náleží, a když se tak stane, máme na to klíčový průmysl.

Proto také tvrdím, že zvýšené příjmy v zemědělství, hlavně v družstvech, jsou ve zvýšených pracovních nákladech, ve vyšší výrobě, že se úměrně zvýšila i produktivita práce nakoupením nových drahých strojů. Dva roky po sobě velmi úrodné měly vliv na to, že se urodilo více tun obilí, krmiv, řepy, brambor a z toho se více vyrobilo masa, mléka a jiných živočišných produktů. Objem práce se ohromně zvětšil. Naše příjmy i včetně vyhlášených nárůstových prémií jsou tedy oprávněné. Ceny už jsou u nás pevné a my téměř nemůžeme je upravovat, měnit. Vláda je stanovila a bere na sebe zodpovědnost za jejich vyplácení. A mohu vám říci, že ještě za loňský rok do dneška nemáme vyplacené nárůstové prémie. Domnívám se, soudruzi poslanci, že zatím platí i u nás, v socialistickém státě zásada, že za více práce, za hodnoty vyrobeného zboží musíme i více zaplatit. A dala-li vláda slovo, musí je také splnit. Zajisté, že je rozdíl u nás mezi kritizovanou přidruženou a skutečnou vlastní zemědělskou výrobou. Naše dobře obdělaná pole však potvrzují, že se držíme té druhé zásady. Přidružená výroba přece činí jenom malé procento; jsou to 3 % z naší výroby. Proto si myslím, že jestli se více vyplatilo v zemědělství, o nic stát nepřišel, protože je nás málo a nemůžeme ohrozit situaci ve státě. Naopak, je potřeba k 20. výročí vzniku družstev družstevníkům poděkovat za dosažené výsledky v roce 1968 a pomoci i nadále, aby se například nedostatky ve výrobě vepřového masa brzy odstranily, a nehovořit - jak jsem slyšel nedávno na aktivu - že nedostatek masa zavinil bývalý ministr soudruh Borůvka. Je třeba udělat nápravu v zemědělské dani, v současných předpisech a ekonomických nástrojích, především v kritizovaných dotacích a subvencích. Nevyjadřuji - to víme dobře - základní potřeby našich zemědělských závodů. Je potřeba nezvyšovat tak samovolně během roku ceny námi nakupovaných průmyslových výrobků.

Soudružky a soudruzi poslanci, žijeme ve zvláštní době, ve které máme velké problémy a z toho vyplývající úkoly. Nejde zde o všem hovořit. Proto bych závěrem chtěl podpořit už dříve pronesená tvrdá slova soudruha Černíka, předsedy federální vlády, že jedině poctivá, cílevědomá práce v hospodářství státu vede k úspěchu. Chceme-li si rozdělit více peněz za málo a lajdáckou práci na kterémkoliv z úseků ve státě, to už není kategoricky možné. Pomozme proto, všichni poslanci, v prvé řadě zavést všude tam, kde pracujeme, taková opatření, aby se tato slova předsedy vlády nesplnila. /Ať už nemáme takové zprávy jako letos, že se rovněž ukazuje, že státní rozpočet pro tento rok by mohl být schodkový./ Pak státní závěrečný účet by byl už v příštím roce úspěšnější a aktivnější, než tomu bylo letos. Děkuji vám za pozornost.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci Krejčímu. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Poslanec Laštovička.

Poslanec Laštovička: Vážené soudružky a soudruzi, mám několik poznámek a případně návrhů.

Rovnováha, která je vykazována v závěrečném účtu, byla dosažena zejména také tím, že v posledním čtvrtletí minulého roku byla zavedena nová daň ze zisku, a za druhé, že v důsledku zvyšování cen byly také vyšší odvody z hrubého důchodu, vyšší příjmy z obratové daně a také vyšší příjmy daně ze mzdy. Ovšem, je-li tato rovnováha založena zdravě, o tom je možno pochybovat. Domnívám se, že takový způsob vytváření rovnováhy není hospodářsky zdravý.

Za druhé: Je, myslím, jedním z principů zdravého státního hospodářství, aby vláda vydávala jenom to, k čemu má souhlas parlamentu. Navrhuji proto, aby naše Sněmovna lidu přijala usnesení, že jakékoliv překračování schválených rozpočtových výdajů nad stanovený globál, má být projednáváno ve Federálním shromáždění. Nemůže nás uspokojovat, jestliže vláda při zvýšených příjmech bez souhlasu Federálního shromáždění vydává více prostředků a vykáže nakonec eventuálně finanční rovnováhu. Je to jeden ze základních požadavků kontroly veřejnosti nad státním hospodařením, aby každá koruna nad schválený obnos byla znovu projednávána a schvalována ve Federálním shromáždění.

Za třetí: Navrhuji, aby naše sněmovna věnovala v příštím období mnohem více pozornosti čerpání dotací a subvencí. Aby vláda nejméně čtvrtletně informovala Sněmovnu lidu o čerpání dotací, případně podávala písemnou informaci Federálnímu shromáždění a aby vůbec byla zesílena kontrola, pokud jde o oprávněnost vyplácení dotací. Dotace je třeba chápat jako příslib, ne jako nabyté právo. Ministr financí ve výboru rozpočtovém prohlásil nejednou, že bohužel ne všechny dotace jsou vypláceny oprávněně, že byly čerpány i těmi podniky, které měly velmi příznivou důchodovou situaci, a že prostě nijak jim to nevadilo, aby dotaci neoprávněně přijímaly. Proto se domnívám, že je potřeba velmi pozorně sledovat vydání peněz z pokladny, zejména, pokud jde o dotace a subvence.

Za čtvrté: Zkoumání závěrečného účtu vede mě k závěru, že je třeba zesílit úsilí o krácení státních výdajů, pokud jde o blahovolné vydávání státních peněz, zejména též zjednodušením a usilovnou racionalizací veškeré státní administrativy. Za tím účelem by snad měla na vládní úrovni vláda zřídit orgán, který by systematicky sledoval uplatňování racionalizace a hospodárnosti nejen ve státních rozpočtových organizacích, ale vůbec ve všech, i v hospodářských organizacích a působil tím k zjednodušování administrativy a k její racionalizaci, aby bylo možno výrobu zlevňovat, a tím vytvářet vstřícný proud, který by působil ke snižování dotací a subvencí.

Závěrečný účet podle mého názoru odhaluje slabiny v provádění naší hospodářské politiky, protože její nedostatky se projevují v inflaci rozpočtových čísel. Nechci jít v této souvislosti do podrobností, ale domnívám se, že by bylo vhodné, kdyby Sněmovna lidu si vyhradila snad celodenní projednávání problémů naší hospodářské politiky, zejména problémů subvenční a dotační politiky.

Bylo by podle mého názoru vhodné, zejména při projednávání příštího rozpočtu, dotační a subvenční prostředky projednávat ne globálně, ale podle jednotlivých položek.

Státní závěrečný účet odhaluje také, v jaké obtížné situaci jsme pokud jde o řešení naléhavých problémů, jako např. zvyšování nízkých penzí. Tento problém se stále naléhavě tlačí do popředí a rok od roku nejsme s to se s ním vyrovnat. Přitom existují určité možnosti, aby nízké penze byly radikálněji zvýšeny, ovšem bylo by zapotřebí v dnešním zákoně o pensijním pojištění provést změny. Domnívám se, že státní závěrečný účet i federální rozpočet, o kterém budeme jednat, vybízí k tomu, abychom tento problém posunuli do popředí svého zájmu, aby otázky zvýšení nízkých penzí byly v krátké době uspokojivě řešeny. To je několik poznámek ke státnímu závěrečnému účtu.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci Laštovičkovi. Táži se, zdali ještě někdo z poslanců se hlásí o slovo. Není tomu tak, to znamená, že rozprava je skončena.

Měl bych nyní udělit závěrečné slovo státnímu tajemníkovi s. Gajdošíkovi a po něm zpravodaji s. Rapošovi. Prosím o malé strpení, neboť bych nyní potřeboval znát stanovisko zpravodaje výboru rozpočtového k návrhu poslance Laštovičky. Poslanci Rapoši, odpovíš na to sám? /Poslanec Rapoš souhlasí./ Budeme postupovat normálně a dávám slovo státnímu tajemníkovi s. Gajdošíkovi.

Státní tajemník vlády ČSSR v ministerstvu financí J. Gajdošík: Súdružky a súdruhovia poslanci, poslanec Krejčí vo svojom vystúpení konštatoval, že dosial neboli vytvorené podmienky pre vyplácanie prírastkových prémií. Chcem konštatovať, že federálna vláda asi pred dvomi mesiacmi prijala uznesenie, podľa ktorého sa v rezorte poľnohospodárstva a výživy zálohuje 1 mld. 400 mil. Kčs na konto minulého roku na vyplatenie prírastkových prémií. Mám za to, že je vecou mechanizmu príslušných organizačných opatrení rezortu, aby sa tieto prémie dostali podľa zásluhy na miesta určenia, to znamená do našich JRD.

Pokiaľ ide o podnety poslanca Laštovičku, zahrnujú široký okruh problémov. Pokiaľ sa týkajú bezprostredne úseku finančnej politiky, chcem povedať, že v celkovom komplexe regulačných a konsolidačných opatrení pripisujeme osobitný význam práve tým opatreniam, ktoré sprísňujú reguláciu pohybu dotácií a subvencií. Je to moratórium vyhlásené na veľkoobchodné ceny, keď do času neuzavretia príslušnej dohody medzi výrobnou hospodárskou jednotkou a príslušným rezortom nemôže príslušné združenie prikročiť k akémukoľvek pohybu veľkoobchodných cien.

Chcel by som poznamenať, že v rezorte financií a aj v rezorte cien pripisujeme práve celému okruhu veľkoobchodných cien osobitný význam v celkovej sústave konsolidačných a stabilizačných opatrení. Treba povedať, že celá lavína, ktorou sa pohli aj maloobchodné ceny, prípadne ďalšie úseky, začala veľkoobchodnými cenami. Pri každom pohybe veľkoobchodných cien sa pochopiteľné otvára priestor pre možný pohyb v mzdovej politike, pre pohyb materiálových nákladov a prípadne nezaslúžených ziskov. A práve vyhlásením moratória do času uzavretia príslušných dohôd sledujeme pohyb veľkoobchodných cien.

Pokiaľ ide o ďalšie pripomienky poslanca Laštovičku, záleží na uvážení tejto snemovne, aby ich posúdila.