Ministr zahraničních věcí ing. J. Marko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, v mene vlády Československej socialistickej republiky predkladá sa na schválenie Snemovni ľudu Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách, ktorá bola podpísaná vo Viedni dňa 7. decembra 1967.

Rozvoj a prehlbovanie vzájomných vzťahov medzi Československou socialistickou republikou a susedným Rakúskom je v záujme československej zahraničnej politiky. Ide nám o to, aby vzťahy medzi ČSSR a Rakúskou republikou sa vyvíjali na zásadách mierového spolunažívania, rovnoprávnosti, nezasahovania do vnútorných záležitostí, obojstrannej úcty a vzájomného pochopenia.

V tomto smere venuje vláda ČSSR sústavnú pozornosť rozvoju dobrých susedských stykov a spolupráce.

Usilujeme o to, aby všetky otázky, vrátane stále otvorených majetkoprávnych rokovaní, boli riešené v rámci celého kontextu rozvoja vzájomných vzťahov s optimálnym rešpektovaním záujmov obidvoch strán.

Sme toho názoru, že vzťahy medzi ČSSR a Rakúskou republikou by sa mali rozvíjať tak, aby sa stali dobrým príkladom spolupráce medzi štátmi s rôznym spoločenským zriadením v Európe. Domnievame sa, že pre to existujú priaznivé predpoklady a široká základňa v doterajších hospodárskych, kultúrnych, školských a vedeckých stykoch.

Jedným z nich sa stáva aj zmluva, ktorú dnes vláda predkladá na prerokovanie Snemovni ľudu.

Po schválení ústavnými orgánmi obidvoch zmluvných strán sa stane dokumentom, upravujúcim dôležité hospodárske otázky medzi Československom a jeho južným rakúskym susedom.

O tejto skutočnosti svedčia najmä dva dôvody:

V oblasti vodného hospodárstva na bohatých československo-rakúskych hraničných tokoch sa zmluvnou cestou vytvára vhodný vodohospodársky režim. Tým vlastne končí dve desaťročia trvajúce provizórium, keď boli otázky vodného hospodárstva na hraničných vodách riešené len čiastočným spôsobom na základe technických dohôd medzi vodohospodárskymi orgánmi obidvoch krajín s obmedzeným významom ad hoc.

Zmluva upravuje aj spôsob likvidácie vzájomných finančných pohľadávok, ktoré vznikli z prác vykonaných v uplynulých tridsiatich rokoch pri regulačných úpravách dolného toku rieky Moravy, t.j. pri regulačných úpravách dolného toku rieky Moravy, t.j. pri vykonávaní tzv. Generálneho projektu na regulácii rieky Moravy. Tento projekt bol s rakúskou stranou dohodnutý už pred druhou svetovou vojnou v r. 1935.

I keď príslušné výbory obidvoch snemovní Federálneho zhromaždenia prerokovali rôzne aspekty zmluvy s pozornosťou, plne zodpovedajúcou jej významu, dovoľte mi, aby som na tomto mieste opäť pripomenul, že zásady zmluvy, týkajúce sa údržby československo-rakúskych hraničných tokov, medzinárodnej spolupráce príslušných odborných orgánov obidvoch strán, ako aj ďalšie otázky s tým spojené sú riešené tak, že môžeme označiť dohodnutú zmluvnú úpravu za modernú a vzornú. Možno ju takto kvalifikovať z tej príčiny, lebo zmluva vychádza z najnovších poznatkov medzinárodnej zmluvnej úpravy tejto problematiky a umožňuje operatívnosť styku vodohospodárskych orgánov obidvoch strán.

Uspokojivo pre československú stranu je riešená likvidácia vyššie uvedených vzájomných finančných pohľadávok, vzniklých pri vykonávaní tzv. Generálneho projektu rieky Moravy. Podľa zmluvy bude pasívne saldo československej strany likvidované bez devízových výloh, t.j. pracovnými výkonmi československej strany. Ku dňu podpisu zmluvy, t.j. koncom r. 1967 predstavovalo toto pasívne saldo asi 500.000 pracovných hodín. Doteraz sa ho podarilo znížiť na 230.000 hodín a vodohospodárski odborníci predpokladajú, že zvyšok dlhu bude odpracovaný najneskoršie do r. 1971.

Tento systém vyrovnávania pracovných výkonov sa zakotvil v zmluve aj pre likvidáciu nákladov, ktoré v oblasti vodohospodárskych prác vzniknú priebežne v budúcnosti.

Som presvedčený, že Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách spolu so Zmluvou o režime na štátnych hraniciach, ktorá je zatiaľ v štádiu príprav, bude tvoriť významný moment v rozvoji československo-rakúskych vzťahov. Odstraňuje niektoré nedorozumenia a spory a prispieva k vytvoreniu priaznivej atmosféry i pre riešenie iných, doteraz otvorených otázok v našich vzájomných vzťahoch s Rakúskou republikou.

Odporúčam preto v mene vlády Československej socialistickej republiky, aby Snemovňa ľudu vyslovila súhlas so Zmluvou medzi Československou socialistickou republikou a Rakúskou republikou o úprave vodohospodárskych otázok na hraničných vodách.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji ministru zahraničních věcí ing. Markovi za výklad k návrhu Smlouvy. Zpravodajskou zprávu přednese poslanec Varmuža: prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj poslanec V. Varmuža: Vážené soudružky a soudruzi, vodohospodářské otázky na hraničních vodách se řeší z hlediska technického a ekonomického obdobně jako ve vnitrozemí. Přitom však zájem na vodohospodářských opatřeních se rozšiřuje o druhého mezistátního partnera, kterým je sousední stát, jehož zájmy mohou komplikovat naše záměry. Je tedy řešení vodohospodářských otázek na hraničních vodách obtížnější a složitější a je nutné hledat cesty, které by vedly k optimálním výsledkům pro oba partnery.

S Rakouskem byla uzavřena Smlouva o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních úsecích řek Dyje, Moravy a Dunaje v roce 1928. Podle této smlouvy byl projednán, schválen a realizován tzv. generální projekt na regulaci hraničního úseku řeky Moravy, která chronicky trpěla a trpí pravidelnými velkými záplavami, čímž bylo podstatně snižováno hospodářské využití této jinak velmi úrodné oblasti republiky.

Regulační práce podle generálního projektu byly provedeny v období 1938-1966. Část společných prací se tedy uskutečnila za 2. světové války a provedlo je převážně Slovensko. Protože Rakousko nepřevzalo dluhy bývalé Německé říše z období války, nebyly tyto práce vyúčtovány, což bude předmětem majetko-právního vypořádání s Rakouskem. Tím vznikl Československu z realizované regulace řeky Moravy dluh v hodnotě 431.039 hodin pomocného dělníka. Tento dluh bude vyrovnán Československem in natura, tj. pracemi na hraničních vodách asi do roku 1971 a podle dnešního stavu byl již snížen cca na 210.000 hodin pomocného dělníka.

Vodohospodářská smlouva z roku 1928 pozbyla podle československého hlediska válečnými událostmi platnosti a nebyla po válce obnovena. Protože však úprava vodohospodářských otázek na hraničních vodách se stávala stále naléhavější, dala československá vláda v roce 1950 souhlas k tomu, aby s rakouskou stranou byla zahájena jednání na úrovni vládních zmocněnců. S tímto postupem souhlasila rakouská vláda, takže od roku 1951 obě strany projednávají, řeší a realizují vodohospodářská opatření v tzv. Společné technické komisi, vedené zmocněnci.

I když vodohospodářská spolupráce mezi oběma stranami je úspěšná a je vedena stále v duchu vzájemného porozumění pro problémy na obou státních územích, jevila se stále více potřeba smluvní úpravy. Bylo to zejména proto, že rakouská strana na rozdíl od nás považuje Smlouvu z roku 1928 za platnou. Z naší strany však lze nejvýše připustit, že tato Smlouva má charakter Smlouvy prováděné a lokalizované na úzkou vodohospodářskou oblast. Přitom se dále tato Smlouva omezuje pouze na Dunaj, řeku Moravu a úsek Dyje pod Břeclaví, kdežto po válce se jeví stále větší potřeba vodohospodářských opatření na ostatních hraničních vodách. Jde především o pokračování v regulačních pracích, zahájených podle zmíněného generálního projektu na řece Moravě, a to v rámci úprav vodohospodářských poměrů na jižní Moravě. Zejména aktuální jsou úpravy na Dyji od Nových Mlýnů a na řece Moravě až po ústí s Dyjí. Dále jsou to úpravy hraničních úseků řek Malše, Lužnice a řady přítoků řeky Dyje. Rovněž je třeba naléhavě řešit mnoho otázek, týkajících se melioračních opatření, zásobování pohraničních oblastí vodou, udržování čistoty vod, ochrany před povodněmi atd.

Proto naše vláda dala už v roce 1956 souhlas k zahájení jednání o nové Smlouvě mezi oběma státy. Nejdříve na úrovni vládních zmocněnců a potom vládních delegací byl vypracován společný návrh Smlouvy, který podepsali zmocnění zástupci obou vlád dne 7. prosince 1967. Parlament Rakouské republiky schválil Smlouvu na podzim roku 1968.

Smlouvu mezi ČSSR a Rakouskou republikou zpracovali nejlepší odborníci za účasti všech zájemců, kterých se tato Smlouva týká. Zpracování bylo snažší než například s Polskou lidovou republikou a nebo s Maďarskou lidovou republikou, protože s Rakouskem protékají hraniční vody z části od nich k nám a naopak, kdežto vody s ostatními sousedy odtékají všechny od nás, a proto také požadavky těchto sousedů, zejména pokud jde o zachování odtokových množství a čistoty vod, jsou na nás náročnější.

Předkládaná Smlouva není pro nás nevýhodná a potřebujeme urychleně její schválení, protože dnešní stav nemá dostatečný mezinárodně právní základ.

Vzhledem k uvedenému významu Smlouvy, její naléhavé potřebě z hlediska technicko-ekonomického a právního, a dále proto, že optimálně vyhovuje zájmům obou smluvních států, doporučuji Sněmovně lidu Smlouvu schválit.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji zpravodaji poslanci Varmužovi za jeho zpravodajskou zprávu. Konstatuji, že nikdo se nepřihlásil do diskuse, a proto se ptám, jestli se někdo hlásí. Není tomu tak. Táži se soudruha ministra, jestli ještě jednou chce mluvit. Nechce. Zpravodaj také ne.

Proto můžeme přistoupit k hlasování. Přítomných je dost, 178, můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s tím, aby Federální shromáždění ČSSR vyslovilo souhlas se Smlouvou mezi ČSSR a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, podepsanou ve Vídni 7. prosince 1967, nechť zvedne ruku. /Hlasuje se./ Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Zdržel se hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že pro návrh hlasovali všichni přítomní poslanci Sněmovny lidu.

Se Smlouvou mezi ČSSR a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách, podepsanou ve Vídni dne 7. prosince 1968, vyslovila Sněmovna lidu souhlas.

Soudružky a soudruzi poslanci, přistupujeme k poslednímu bodu dnešního pořadu, kterým jsou:

Na schůzi Sněmovny lidu dne 5. června t. r. přednesli interpelace poslanci Vítězslav Krejčí, ing. Junás a prof. dr. ing. Vyskot, DrSc. Odpovědi na interpelace uvedených poslanců vám byly rozdány.

Na interpelaci poslance Macho, který na 2. schůzi Sněmovny lidu doporučoval, aby vláda ČSSR předložila co nejdříve Federálnímu shromáždění paragrafované znění novelizace zákona o průmyslových právech, odpověděl přímo na schůzi Sněmovny lidu předseda vlády ČSSR s. Černík v tom smyslu, že novelizace tohoto zákona bude obsažena v upřesněném harmonogramu vládních prací. Vláda v původně stanoveném termínu 20. června 1969 upřesněny harmonogram nepředložila. Bude předložen 10. července t. r. Bude-li obsahovat tento harmonogram novelizaci zmíněného zákona, bude tím také vyřízena interpelace poslance Macho.

Ptám se nyní, zda některý z poslanců navrhuje podle § 33 odst. 3 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění, aby se konala o zmíněných odpovědích na interpelace rozprava. Táži se, zda to někdo žádá? Nikdo se nehlásí, můžeme tedy považovat odpovědi na interpelace poslanců Krejčího, Junáse, Vyskota a Macho za dostačující.

Dne 3. července 1969 předložil interpelaci poslanec Jozef Lukačovič dr. h. c., která se týká znepokojivého vývoje bytové výstavby v ČSSR a překračování limitů rozpočtových nákladů nově zahajovaných staveb v roce 1969. Předsednictvo Sněmovny lidu rozeslalo podle § 33 odst. 1 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění tuto interpelaci všem poslancům a vládě ČSSR.

Ptám se přítomných členů vlády, zda některý z nich je zmocněn k tomu, aby na tuto interpelaci odpověděl na dnešní schůzi.

Protože tomu tak není, bereme na vědomí, že na interpelaci bude odpovězeno v zákonné lhůtě 30 dnů písemně.

A nyní prosím, kdo chce přednést otázku nebo interpelaci? Nikdo.

Nakonec zbývá ještě jedno sdělení: Na poradě předsedy a místopředsedů Federálního shromáždění dne 2.7. t. r. bylo rozhodnuto oznámit vám, že při veškerých akcích, konaných v rámci Meziparlamentní unie, mají poslanci nárok na stravné a nocležné tak, jako při jiných akcích orgánů Federálního shromáždění. Prosím, abyste to vzali na vědomí. Tím jsme vyčerpali pořad dnešní schůze.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte mi, abych vám poděkoval za celé předsednictvo Sněmovny lidu za aktivní účast, stejně tak i členům vlády, na 3. schůzi naší sněmovny a abych vám i vašim rodinám popřál do nadcházejícího období dovolených hodně zaslouženého odpočinku, osobní spokojenosti a načerpání nových sil pro zdárné plnění úkolů, které nás čekají v podzimních měsících.

3. schůzi Sněmovny lidu končím.