Protože není dosud dobudována organizační struktura a nejsou na všech místech vyjasněny kompetence federálních orgánů, nebude možno brát v úvahu tento rozpočet při posuzování rozpočtového projektu na rok 1970.

Výbor rozpočtový Sněmovny lidu se také zabýval, jak plní vláda ČSSR usnesení Národního shromáždění ze dne 18.12.1968 k zákonu o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních.

Výbor mohl konstatovat, že část 1 uvedeného usnesení byla splněna řadou vládních usnesení zvláště po dubnovém a květnovém zasedání pléna ÚV KSČ. Jde hlavně o usnesení vlády ČSSR ze dne 6. června 1969 č. 122 k zabezpečení úkolů vyplývajících z plenárního zasedání ÚV KSČ z 29. a 30. května 1969 a o usnesení č. 150 z 27. června 1969 o opatřeních ke stabilizaci národního hospodářství. Závažné je zavedení smluvních vztahů mezi výrobou a centrem, kterými se zajišťuje plnění hospodářské směrnice na rok 1969. Dále se v uvedených usneseních upřesňují harmonogramy příprav zákonů, kterými bude ovlivňována hospodářská činnost od příštího roku.

Vláda však zůstala dlužna odpověď na dvě konkrétní doporučení bývalého Národního shromáždění, a to: možnost vydání zákona o tvorbě cen a zákona o hospodaření fondy, výbor rozpočtový připomíná, že tato usnesení Národního shromáždění nepozbyla platnosti.

Výbor rozpočtový Sněmovny lidu se dále usnesl doporučit Sněmovně lidu, aby uložila vládě ČSSR:

1. aby na základě zhodnocení výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1968 prosadila zvýšení aktivní úlohy státního rozpočtu, zpřísnila kontrolu jeho čerpání tak, aby rozpočet se stal nástrojem restriktivní finanční politiky:

2. aby k posílení úlohy státního rozpočtu federace jako základního nástroje řízení finančního hospodářství ČSSR a ovlivňování hospodářského vývoje v obou národních republikách revidovala při sestavování jeho návrhu počínaje rokem 1970 současné zdroje a skladbu jeho příjmů:

3. zajistila stanovení objemu federálních rozpočtových rezerv, nutných ke splnění jejich poslání jako integračního a stabilizačního nástroje finanční politiky ČSSR:

4. stanovila strukturu a metodiku určování objemu dotací a subvencí na další rozvoj a vyrovnávání úrovně národních ekonomik.

Při projednávání tohoto usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu s výborem rozpočtovým Sněmovny národů došlo k dohodě , že v návrhu nebudou tyto čtyři body uvedeny jako úkol pro vládu ČSSR, ale jako doporučení.

Proto navrhuji v souhlase s usnesením výboru ústavně právního Sněmovny lidu a na podkladě usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu, aby Sněmovna lidu:

1. schválila vládní návrh zákona o státním rozpočtu federace na rok 1969 /tisk č.8/ v navrhovaném znění;

2. schválila na doporučení výboru rozpočtového Sněmovny lidu toto usnesení:

1. zjišťuje , že

a/ rozpočet nedisponuje při své formální vyrovnanosti dostatečnými finančními zdroji a rezervami k provádění aktivní finanční politiky na úrovni federace a zůstává koncepčně omezen převážně na krátkodobě orientovaná opatření dílčí povahy, nereprezentující širší záměry ekonomické konsolidace a prvky výrazně restriktivní finanční politiky:

b/ vzhledem k některým nedořešeným organizačním změnám tento rozpočet zatím nevyjadřuje skutečné poměry v rozdělení potřeb a zdrojů v novém státoprávním uspořádání a nebude jej proto možno použít ke srovnávacím účelům při posuzování rozpočtového projektu na rok 1970 /tisk č.8/6 SL, část I/;

2. schvaluje

jako usnesení Federálního shromáždění usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu dohodnuté s výborem rozpočtovým Sněmovny národů v tomto znění:

Na návrh výboru rozpočtového Sněmovny lidu a v dohodě s výborem rozpočtovým Sněmovny národů a za souhlasu výboru ústavně právního Sněmovny lidu jako usnesení Federálního shromáždění Sněmovna lidu schvaluje:

a/ Federální shromáždění ČSSR připomíná vládě ČSSR, že závěry uvedené v části II a III usnesení bývalého Národního shromáždění ze dne 18. prosince 1968 k zákonu o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních nepozbyly své platnosti:

b/ doporučuje vládě ČSSR, aby

- na základě zhodnocení výsledků rozpočtového hospodaření za rok 1968 prosadila zvýšení aktivní úlohy státního rozpočtu, zpřísnila kontrolu jeho čerpání tak, aby rozpočet se stal nástrojem restriktivní finanční politiky;

- k posílení úlohy státního rozpočtu federace jako základního nástroje řízení finančního hospodářství ČSSR a ovlivňování hospodářského vývoje v obou národních republikách revidovala - při sestavení jeho návrhu počínaje rokem 1970 - současně zdroje a skladbu jeho příjmů;

c/ zajistila stanovení objemu federálních rozpočtových rezerv, nutných ke splnění jejich poslání jako integračního a stabilizačního nástroje finanční politiky ČSSR;

d/ stanovila strukturu a metodiku určování objemu dotací a subvencí na další rozvoj a vyrovnávání úrovně národních ekonomik."

Soudružky a soudruzi poslanci,

jako zpravodaj pro státní rozpočet na rok 1969 v prosinci minulého roku jsem uvedl řadu připomínek k rozpočtu. Nehodlám je opakovat, protože nelze na nich nic měnit.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji zpravodaji ing. Červenému. Zahajuji rozpravu k tomuto bodu, do které je přihlášen poslanec Kopecký, kterému uděluji slovo.

Poslanec Kopecký: Soudružky a soudruzi poslanci, v souvislosti s projednáváním prvního rozpočtu federace, který má skloubit zájem celostátní se zájmy jednotlivých národních oblastí, bych chtěl upozornit na jednu z oblastí, která v současné době vyžaduje péči a pozornost nejen národních, ale i federálních orgánů.

Dnes je ve světě samozřejmé, že k vytváření životního prostředí a občanskému vybavení patří i služby pro stále rostoucí nároky motoristů. Jestliže do roku 1980 má v Československé socialistické republice připadat jeden automobil na 8 obyvatel, znamená to, že každá druhá rodina bude motorizována a pak je třeba zajistit potřebné servisní a opravárenské služby. Jinak by bylo zbytečné vyrábět tolik vozů, poněvadž by nemohly být používány. Jestliže tohoto roku bude v ČSSR prodáno na 90.000 automobilů a během několika let vzroste jejich roční prodej na 165.000, pak stávající servisní služby nebudou schopny vybavit a připravit pro zákazníky na těch 90.000 vozů za rok, co bude potřeba. Nebude zajištěn servis a běžná kontrola tzv. odprodejní služby, takže motorista bude mít sice nový vůz, ale nebude garančně opraven a bude muset čekat dva měsíce a nebude moci jezdit.

Ještě horší situace je u oprav vozů, protože na střední a větší opravy se čeká několik měsíců. Tento stav by se ještě podstatně zhoršil během několika let, jestliže v nejkratší době nezačneme stavět servisní a prodejní kapacity. Např. v roce 1972 bychom museli na tzv. garanční opravu čekat 3-4 měsíce, na běžné a střední opravy osobních vozů 7-8 měsíců a tato doba by se stále prodlužovala. Vznikla by těžko řešitelná situace, protože desetitisíce vozů by nebyly schopny provozu a zvýšily by se podstatně požadavky na veřejnou osobní dopravu vedle dalších důsledků a nespokojenosti obyvatelstva. Je tedy nezbytné v letošním roce a v nejbližších 3-4 letech vybudovat podle jednotné koncepce ucelenou základní servisní a opravářskou síť, která se musí stát organickou součástí občanské vybavenosti stejně jako školy, obchody a ostatní služby. Koncepční řešení je nutno zajišťovat z celostátního hlediska. Ve výboru pro hospodářskou politiku se chceme zabývat otázkami rozvoje motorismu již v srpnu a září letošního roku. Dnes o těchto otázkách hovořím v souvislosti s rozpočtem na rok 1969 proto, abych požádal jak federální vládu, tak i vlády národní, aby podporovaly a neodsunovaly výstavbu servisních služeb pro motoristy, jak v letošním roce, tak i v nejbližších letech a posuzovaly a preferovaly tuto výstavbu jako nezbytnou součást občanské vybavenosti.

V současné době je tedy třeba, aby příslušné vlády a příslušné orgány schválily vybudování těch akcí, které jsou projekčně připraveny a jsou již v předstihu zajišťovány. Děkuji za pozornost.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji poslanci Kopeckému. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Nikdo. Přeje si státní tajemník s. Gajdošík závěrečné slovo? Nikoliv. Prosím tedy zpravodaje poslance ing. Červeného o jeho závěrečné slovo.

Zpravodaj poslanec ing. V. Červený: Pokud jde o diskusní příspěvek poslance Kopeckého, domnívám se, že by nemohl být vzat do usnesení Sněmovny lidu, že by však o něm měla být vyrozuměna vláda ČSR a SSR, protože jde o záležitost chozraščotní sféry, která spadá výlučně do pravomoci obou vlád.

Pokud jde ovšem o federální vládu myslím, že by bylo dobré, kdyby Sněmovna lidu tento příspěvek považovala za dotaz na předsedu vlády nebo na vládu. Vzhledem k tomu, že žádných jiných připomínek nebylo, navrhuji, aby se o návrhu, který jsem předložil, hlasovalo.

Předseda SL J. Smrkovský: Děkuji. Slyšeli jste závěrečné slovo a návrhy zpravodaje. Nyní přistoupíme k hlasování. Konstatuji, že v této chvíli je přítomno 190 poslanců, čili Sněmovna lidu je schopna usnášení. Budeme hlasovat obdobně jako u předcházejícího bodu pořadu. Nejdříve dám hlasovat o schválení vládního návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 /tisk 8/.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 ve znění předloženém vládou /tisk 8/, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že z přítomných poslanců hlasovali pro návrh zákona všichni. Zákon o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 byl Sněmovnou lidu schválen.

Tím jsme schválili bod III usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969.

Nyní budeme hlasovat o bodech II a IV usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 ve smyslu návrhů zpravodaje poslance ing. Červeného. Jde o ustanovení, která byla společně přijata výbory rozpočtovými obou sněmoven a která se stanou usnesením Federálního shromáždění za předpokladu, že stejné znění přijme Sněmovna národů.

Bod II zní podle návrhu zpravodaje ing. Červeného takto:

"Federální shromáždění ČSSR připomíná vládě ČSSR, že závěry uvedené v části II a III usnesení bývalého Národního shromáždění ze dne 18. prosince 1968 k zákonu o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních nepozbyly své platnosti."

Bod IV se ve smyslu zprávy zpravodaje mění tak, že uvozovací věta bude upravena místo "ukládá vládě ČSSR" slovy "doporučuje vládě ČSSR, aby.....": druhý odstavec tohoto ustanovení zní ve smyslu zprávy zpravodaje takto: "K posílení úlohy státního rozpočtu federace jako základního nástroje řízení finančního hospodářství ČSSR a ovlivňování hospodářského vývoje v obou národních republikách revidovala - při sestavení jeho návrhu počínaje rokem 1970 - současně zdroje a skladbu jeho příjmů".

Táži se nyní: kdo souhlasí s formulacemi bodu II a IV usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu ve znění, jak jsem je přednesl, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že pro přijetí ustanovení bodu II a IV usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu v upraveném znění hlasovali všichni přítomní poslanci.

Nyní zbývá bod I usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 /tisk 8/6 SL/, který se stane usnesením Sněmovny lidu.

Kdo souhlasí s bodem I usnesení výboru rozpočtového Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Kdo je proti? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování? Nikdo.

Konstatuji, že všichni přítomní poslanci hlasovali pro přijetí tohoto bodu.

Návrh usnesení Federálního shromáždění a usnesení Sněmovny lidu k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace na rok 1969 byly schváleny.

Soudružky a soudruzi, teď se s vámi chci poradit. Je půl šesté. Máme na programu ještě celkem jednoduchý, časově nenáročný vládní návrh o Smlouvě s Rakouskem. Mám zato, že bychom mohli pokračovat a program vyčerpat, nebudou-li návrhy jiné. Má někdo jiný návrh? /Hlasy: Na zítřek./ Nechť se to tedy rozhodne demokraticky. Kdo je pro to, abychom pokračovali a vyčerpali program, nechť zvedne ruku! /Děje se, sčítají se hlasy./

140 poslanců a poslankyň je pro to, abychom pokračovali. Celkem je přítomno 190, to znamená, že 50 je proti, tedy absolutní většina 140 je pro pokračování.

Přistupujeme ke třetímu bodu pořadu, kterým je

Dříve než přistoupíme k jednání o tomto hodu, chci seznámit Sněmovnu lidu se skutečností, že podle článku 107 odst. 1 písm. b/ ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o čs. federaci, souhlasila se Smlouvou mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách Slovenská národní rada na své schůzi dne 10. června 1969 a Česká národní rada na své schůzi dne 7. července 1969. Příslušná usnesení obou národních rad byla Federálnímu shromáždění doručena. Tím byly splněny všechny náležitosti.

Návrh odůvodní ministr zahraničních věcí ing. Ján Marko, kterého prosím, aby se ujal slova.