I v doterajšom vývoji zásadného riešenia zaostávania poznáme v tejto oblasti rôzne uznesenia, avšak v praxi sa nedal tomuto odvetviu nikdy dostatočný priestor pre odstránenie zaostalosti. Nebudem už rozvádzať žiadne podrobnosti, lebo sú dostatočne známe.

Dovoľujem si poukázať na to, že prijatie takej zásady i našej podpory federálnej vláde i národným vládam v oblasti zásahu štátu budeme v našom výbore pri schvaľovaní zákona o pláne a rozpočte sledovať, a to práve v oblasti rozhodovania, do akej miery ustúpia priority plánu základných odvetví, kde sú zásadné problémy, potrebám zabezpečenia výživy ľudu.

Nehnevajte sa na nás, súdruhovia, že tak citlivo pristupujeme na základe doterajšej praxe s obavami k riešeniu tých problémov, ktoré sa vždy zdali v globále riešenia národohospodárskych problémov ako okrajové. Prežívali sme to celý rad rokov. Hovorím vám úprimne, že terajšou úlohou je seriózne pristúpiť k tejto oblasti, keď chceme využiť všetko, čo nám naše vlastné prírodné, morálne i fyzické sily na úseku poľnohospodárskych i spracovateľských odborov dávajú. Ďakujem vám za vašu pozornosť.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci Kuropkovi. Dále bude hovořit poslanec ing. Proškovec a připraví se poslanec Pacner.

Poslanec ing. Proškovec, CSc.: Soudružky a soudruzi poslanci, předložený návrh zákona o podnikových daních splňuje požadavky, které se v posledním období projevily nejen v podnicích, ale i v nejrůznějších orgánech, včetně výborů obou sněmoven.

Dosavadní systém odvodů měl řadu nedostatků a neprojevil se tak, jak se předpokládalo. Proto také byly nutné dodatečné úpravy a doplňky.

Je nutno říci, že působení dosavadní soustavy odvodů vedlo také k určitému narušení vztahů mezi podniky a státem. Právem kritizované nedostatky vyvolaly požadavky na zjednodušení vztahu podniků ke státnímu rozpočtu a vytvoření relativně jednoduchého daňového systému, který by přispěl ke stabilizaci národního hospodářství.

Je nutné ocenit úsilí vlády a jejích orgánů, že návrh byl poměrně rychle zpracován a že jeho zásadní pojetí odpovídá cílům, které má plnit. Je nutné i ocenit variantnost řešení některých problémů, což v průběhu prací na návrhu umožnilo širší diskusi i hlubší posouzení předpokládaného působení připravovaného zákona.

Na druhé straně nesmíme ovšem přehlédnout, že návrh skrývá některá rizika, ať již je to nedostačující časová i obsahová návaznost navrhovaného zákona s celkovým dalším řešením ekonomické reformy a z toho vyplývajícími opatřeními. Dále pak i v tom, že v návrhu zákona se nepodařilo dořešit některé problémy, jakož i to, že k 1. lednu 1970 není možné uplatnit zákon ve všech oblastech národního hospodářství.

Kladně oceňuji celkové základní pojetí zákona. Mám však dojem, že konkrétní řešení jednotlivých částí klade více důraz na řešení důchodové situace podniků a fiskální cíle, avšak slaběji bude působit na potřebné chování podniků, ať již ve vývoji mezd, hospodaření s pracovními silami, nebo zaváděním nové techniky a investování.

Nejvíce kritizovaným a diskutovaným problémem je daň z objemu mezd v závislosti na růstu průměrných mezd. Sám jsem byl zastáncem toho, aby to bylo řešeno spojením s příspěvkem na sociální zabezpečení, a tudíž zvýšením sazby z 25 na 27, případně 28 %, a to proto, že by to bylo jednodušší a splňovalo cíle. Jistě by tato alternativa neřešila regulaci mezd a vývoj průměrných výdělků. Avšak ani navrhované řešení není a nemůže být jediným nástrojem regulace mezd. K tomu bude potřebí mít další specifická opatření.

V současné době je jedním z nejvážnějších problémů otázka pracovních sil. Vyžaduje jistě urychlené řešení. Nechci to zde rozvádět, je to jistě obecně známo. Domnívám se, že právě daň ze mzdy, jak je navržena, nepomáhá, ale dokonce může ještě více komplikovat situaci v pracovních silách tím, že by podniky byly vedeny jinak než chceme. A já myslím, že je všem nám jasné, že podniky a lidé v nich nejsou andělé, že budou dělat především to, co je pro ně výhodnější.

V zdůvodnění návrhu zákona je uváděno, že nepříznivě se daň ze mzdy projeví u těch podniků, kde nárůst mezd bude vyšší než v rozsahu předpokládaném vládou. Mohl bych však uvést příklady, kdy i při nízkém nárůstu průměrných výdělků bude pro podnik výhodnější řešit zabezpečení úkolů zvýšením počtu méně kvalifikovaných pracovníků. Např. podnik určité velikosti při úspoře 200 pracovníků a 3 mil. nákladů při růstu průměrných mezd 3 % bude mít nižší podnikové fondy asi o 1,5 mil. Kčs proti předchozímu stavu. Tentýž podnik, když zvýší počet pracovníků o 200 ke splnění svých úkolů - 200 pracovníků méně kvalifikovaných - dosáhne nižšího zisku, přesto však podnikové fondy bude mít o 200 tis. Kčs vyšší proti předchozímu stavu.

Je mi jasné, že každá z možných alternativ má své výhody a nevýhody. Je také nutné posuzovat každou alternativu a její důsledky v souvislosti s dalšími opatřeními.

Určitým řešením může proto být doplněk k § 20, kde je dáno zmocnění, aby nebyly poškozeny podniky, které zvýšením produktivity dosáhnou snížení počtu pracovníků.

Souhlasím tedy s návrhem, ovšem včetně tohoto doplňku; vzhledem k tomu, že uvedené problémy považuji za velmi závažné, bude účelné, aby způsob řešení této oblasti v projednávaném zákoně a jeho působení bylo ministerstvem financí v r. 1970 velmi pečlivě sledováno.

Dalším problémem, který není věcně dořešen, je daň z jmění a v té souvislosti řešení odvodů z odpisů. Zákonem zavádíme daň z jmění, přitom však zůstávají odvody z odpisů, i když budou v určitém rozsahu upraveny.

Bude jistě potřebné, aby v průběhu roku 1970 byl tento problém dořešen.

Soudružky a soudruzi, jsme jistě ve velmi těžké situaci. Návrh zákona jsme projednávali ve velké časové tísni. Nemohli jsme věnovat jeho projednání a posouzení tolik času a úsilí, kolik bychom chtěli. Na druhé straně si jistě uvědomujeme, že je potřebné, abychom zákon k 1. lednu realizovali. Proto doporučuji, abychom jej s navrženými doplňky schválili.

Předsedkyně SL MUDr.S. Pennigerová: Děkuji poslanci Proškovcovi. Nyní bude hovořit poslanec Pacner. Jako poslední zatím je přihlášen poslanec ing. Flieger.

Poslanec Pacner: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Dovolte mi, abych z pověření Klubu poslanců Čs. strany lidové velice stručně vyjádřil stanovisko k předloženému návrhu zásad pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení tak, jak vyplynulo včera z diskuse u nás v klubu, i když poslanci měli možnost, a také tak učinili, svoje připomínky uplatnit ve svých výborech.

Všichni jsme se shodli vtom, že je nanejvýš nutné, v zájmu nejen naší ekonomiky, v zájmu rozvoje našeho hospodářství, ale především i v zájmu dalšího zdravého rozvoje podniků samých, změnit systém vztahů podniků ke státnímu rozpočtu. V této souvislosti je však třeba upozornit na to, že je v tomto zájmu i potřeba dosáhnout určité stability při uplatňování celé soustavy odvodů podniků do státního rozpočtu. Konkrétně tedy jde nám o to, aby zásady, které dnes schvalujeme, se v průběhu roku 1970 neměnily, to znamená, aby nebyly dotčeny v příštím roce, a dále, aby na podkladě poznatků a hodnocení zkušeností v průběhu roku 1970 byla učiněna taková opatření, abychom dosáhli i stability podnikových odvodů, resp. daňových povinností podniků v souvislosti s přípravou pětiletého plánu.

Vydat normu, vážené soudružky a soudruzi poslanci, je jedna stránka věci. Druhou stránkou však je její důsledná realizace. A tak to bude také se zákony, které vydají na podkladě těchto zásad obě naše národní rady a jejichž realizaci pak budou zabezpečovat orgány, které jsou mimo sféru orgánů federálních.

Jestliže dnes dáváme našim národním orgánům do vínku důležité zásady pro tvorbu zákonů republik, pak se domníváme, že i zde je třeba připomenout důslednou realizaci těchto nových zákonů, které se zrodí, a významnou úlohu, kterou při jejich zabezpečení musí sehrát v rámci celého kontrolního systému kontrolní orgány z finančního úseku.

Chceme tedy připomenout, že bude nezbytné právě v této souvislosti prohloubit kontrolní funkci v oblasti státních financí tak, aby nedocházelo k nelegálním daňovým únikům hledáním cest a cestiček, jak tohoto cíle dosáhnout. Zde tudíž by měla kontrola, vybavená potřebnou pravomocí ve službách státu, resp. republik, přispět k této dílčí realizaci systému podnikového zdanění.

I když nikterak nepřeceňujeme funkci podnikového zdanění pokud jde vcelku o jeho potřebu v celém komplexu úkolů, které se stávají obsahem hospodářské politiky státu jako celku, chtěl bych vyjádřit jménem poslanců Československé strany lidové přesvědčení, že zaváděná nová soustava v příštím roce a po zhodnocení zkušeností event. v dalších letech splní své poslání. Budeme proto pro návrh zákona, kterým se stanoví zásady o podnikových daních, hlasovat.

Nyní mi ještě dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci, krátkou faktickou poznámku, kterou bych chtěl učinit sám za sebe jako člen ústavně právního výboru.

Ke zprávě zpravodaje je třeba připomenout, že podle projednávání a i podle obsahu společné zprávy je vypuštěn § 22 a v tom směru je tedy třeba upravit jak zpravodajskou zprávu, a to co není naše záležitost, tak také důvodovou zprávu.

Když se tvoří zákony v kalupu, tak se něco může stát. Myslím, že to je klasická ukázka toho, jak to dopadá, když nás vláda tlačí, aniž máme možnost poctivě prostudovat materiál, jednat o tom, co nám bylo v daném okamžiku položeno na stůl. Nechtěl bych se dočkat toho, čeho jsme byli svědky v minulém roce, kdy nás dokonce někteří vládní činitelé označovali za zdiskreditované poslance. Mohlo by se obrátit proti nám, že nedbáme jednacího rádu FS, který jsme si sami dali. Děkuji vám za pozornost.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci Pacnerovi. Dále promluví poslanec ing. Flieger.

Poslanec ing. Flieger: Vážené soudružky a soudruzi, dovolte mi, abych navázal na předcházející diskusi a k projednávanému vládnímu návrhu zákona o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení řekl několik stručných poznámek, které vycházejí ze stanoviska výboru pro průmysl, dopravu a obchod Sněmovny lidu.

Především jsme si jistě všichni vědomi složitosti a významu tohoto zákona a té skutečnosti, že dnešní soustava odvodů podniků do státního rozpočtu je nevyhovující a že již není únosné, aby se v roce 1970 nedostatky dále opakovaly.

Na druhé straně - a v tom bych se chtěl přiklonit k tomu, co zde říkal s. posl. Pacner - bychom však neradi, aby právě tak významné zákony s tak složitou problematikou byly projednávány ve Federálním shromáždění v tak krátkých lhůtách, jako je to v případě tohoto zákona. To by se již nemělo opakovat, aby nedošlo ke snížení kvality pri projednávání takových zákonných norem.

Druhá má poznámka: Přestože jde o zákon s velkými ekonomickými dopady, chybí nám dosud provedení kvantifikace dopadu zákona podle odvětví a v odvětvových průřezech, takže si nelze udělat představu, zdali dopady v jednotlivých odvětvích budou v souladu s hospodářskou a zvláště pak selektivní politikou státu nebo naopak. Proto jsme museli - i když ne s velkým nadšením - přistoupit na řadu zmocnění, aby bylo možno reagovat v rámci zákona na případné negativní dopady.

V této souvislosti lze jen vznést obavu, jak to zde říkali s. posl. Galaba, Fiľová a Kuropka, že např. spotřební a potravinářský průmysl může být zákonem velmi nepříjemně postižen a pokud paralelně nebude centrum včas na to reagovat, nebude působení zákona pravděpodobně v souladu se záměry státního plánu.

Velké diskuse se vedly u nás ve výboru ke třetí části zákona, kterou se zavádí daň z objemu mezd a konečně to vyplývá i z dnešní diskuse. Rozpor vznikl objektivně z toho, že na jedné straně by měla daň pozitivně působit jako doplňující nástroj, který by příznivě ovlivnil vývoj mezd, na druhé straně vázanost sazby daně na určitá pásma přírůstku průměrných mezd může v podnicích působit zcela negativně. Je totiž známý fakt, že udržení nízkého přírůstku průměrných mezd lze zajistit i zaměstnávání nadbytečných pracovníků s menšími průměrnými výdělky, což ve svých důsledcích vede k neefektivní formě hospodaření.

V každém případě by daň mohla vést k tomu, že podniky se budou bránit zvýšit svou kvalifikační strukturu, protože by se dostaly do tvrdšího postihu předpokládaného zákonem.

Průmyslový výbor došel k názoru, že navrhovaná daň z objemu mezd konstruovaná na růstu průměrných výdělků působí proti růstu kvalifikace, uvolňování pracovních sil a zvyšování produktivity práce. Proto bylo původně navrženo tuto daň vypustit a zvýšit případně některou jinou daň. V průběhu jednání po souhrnném vysvětlení obou sporných stanovisek, které jsme provedli s ministerstvem financí u předsedkyně Sněmovny lidu, bylo výborem pro průmysl, dopravu a obchod odsouhlaseno ponechání této daně s tím, že v § 20 se rozšířilo zmocnění národních orgánů, aby věcně odstranily národohospodářsky nevýhodné působení daně zavedením nového odstavce d/. S tímto zněním souhlasil po podrobném vysvětlení i ústavně právní výbor naší sněmovny. Myslíme si tedy, že největší sporný bod, vyplývající ze znění zákona, je v současné době vyřešen, i když určitým kompromisem.

Průmyslový výbor přednesl ještě řadu dalších připomínek k tomuto zákonu, které byly do zákona vhodnou formou zapracovány, a nemá proto z věcného hlediska dalších dodatků a návrhů.

Na závěr mi dovolte, abych jménem našeho výboru požádal federální vládu, aby vzhledem k tomu, co bylo výše řečeno, zajistila kontrolu působnosti zákona a zvláště pak sledování rozsahu a objemu výjimek udělených na základě tohoto zákona, neboť jsme všichni přesvědčeni, že takto významný zákon musí být pod naším trvalým dohledem a musí být neustále rozvíjen pro další plánované období roku 1971-1975 a k tomu je třeba v průběhu tohoto roku získat podrobné zkušenosti. Předpokládáme také, že v některých oborech bude využito znění zákona a zavedeny experimenty, které ověří i jiné formy zdanění, na základě kterých by bylo možné v dalších letech zdokonalit tento zákon.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji. Seznam do rozpravy přihlášených poslanců je vyčerpán. Prosím, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy? /Nikdo se nehlásí./

Nehlásí. Konstatuji, že rozprava je skončena.

Uděluji závěrečné slovo ministru financí s. Rohlíčkovi.

Ministr financí ČSSR ing. R. Rohlíček: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pretože bol vyslovený zásadný súhlas s predloženým návrhom zásad zákona, obmedzím sa len na niekoľko faktických poznámok, ktorými snáď treba reagovať na pripomienky, ktoré tu boli vznesené. Základná je, domnievam sa, otázka kvantifikácie vplyvu daňovej prestavby na československé národné hospodárstvo, na jeho jednotlivé odvetvia, prípadne odbory a ďalej pokiaľ ide o prierez jednotlivých ekonomík. Táto kvantifikácia v základných vzťahoch bola vykonaná a dovoľuje urobiť záver o hrubých výnosoch dane, tak ako som o ňom hovoril vo svojom úvodnom vystúpení, to znamená, že tento výnos je zhruba 5 mld. Kčs, v celej prestavbe dane pokiaľ ide o jednotlivé republiky, predstavuje gros tohto výnosu Česká socialistická republika s tým, že v Slovenskej socialistickej republike prestavba daní nemá zásadný plusový výsledok. V Slovenskej socialistickej republike sa prestavbou daní získava zhruba podľa našej kvantifikácie 100 mil. Kčs, a tým je súčasne daná odpoveď na cesty riešenia tých tvrdostí, ktoré táto prestavba pochopiteľne ako daňová prestavba prináša. Je nemysliteľné, aby sa urobila diferenciácia daňovej sadzby v závislosti na celkovej finančnej situácii jednotlivých odvetví. To by znamenalo, že by sme museli mať rôzne sadzby pre jednotlivé odvetvia alebo dokonca pre výrobné odbory. To je pochopiteľne zásadná zmena, ktorá by znamenala návrat k detailnému direktívnemu stanovovaniu príjmov až po výrobné hospodárske jednotky alebo dokonca po podnik. Keďže to nie je prijateľné a možné, zostáva v právomoci oboch národných republík a ich príslušných orgánov, aby rozdelili celý efekt v podmienkach Českej socialistickej republiky alebo v podmienkach Slovenskej socialistickej republiky, keď tam dosiahli výsledok bez závažnejšieho plusového výsledku, a to teda znamená, že v podnikoch alebo odboroch zrejme bude viacej ako žiadúce vrátiť formou selektívnej finančnej politiky úľav, o ktorých som hovoril.