Súčasťou jednotnej sústavy prokuratúry
budú naďalej vojenské prokuratúry, súčasťou
Generálnej prokuratúry ČSSR Hlavná
vojenská prokuratúra. Orgány vojenskej prokuratúry
sa nebudú nijako viazať na prokuratúry v národných
republikách, ako to zodpovedá povahe ich úloh.
Zostáva zachovaná doterajšia koncepcia v stanovení
príslušnosti jednotlivých stupňov prokuratúr.
Zmeny v ustanoveniach zákona o prokuratúre, ktoré
sa týkajú pracovnoprávnych pomerov prokurátorov,
vyšetrovateľov prokuratúry a právnych
čakateľov prokuratúry, sú vyvolané
zmenami v organizácii prokuratúry. Najvýznamnejšie
právomoci pracovnoprávneho a kádrového
charakteru mala iba jediná osoba - generálny prokurátor.
Podľa novely zákona o prokuratúre budú
mať právomoc menovať, príp. ustanovovať
do funkcií prokurátorov a vyšetrovateľov
prokuratúry činných na generálnych
prokuratúrach národných republík a
na krajských a okresných prokuratúrach výlučne
generálni prokurátori republík. Táto
úprava je uplatnená vzhľadom na postavenie
generálnych prokurátorov republík ako najvyšších
orgánov prokuratúry v národných republikách
a s ohľadom na ich zodpovednosť za výkon prokurátorského
dozoru v republikách.
I keď novela zákona zatiaľ nerieši niektoré
ďalšie otázky, ktoré už boli predmetom
diskusie pri prijatí pôvodného zákona
v roku 1965, hlavne niektoré pracovnoprávne problémy,
rozsah všeobecného dozoru v súvislosti s rozšírením
preskúmavacej právomoci súdov a správnych
aktov, vychádzame z toho, že hlavným účelom
predkladaného zákona je premietnutie federatívneho
usporiadania do organizácie prokuratúry, pričom
ostatné otázky budú riešené v
novovypracovanom zákone, ktorý by mala vláda
predložiť, len čo bude doriešená
otázka koncepcie správneho súdnictva.
Jediný zásah do ustanovenia o výkone dozoru
znamená stanovenie zákonnej lehoty, ktorou bude
obmedzená možnosť uplatniť prokurátorský
protest. Toto obmedzenie piatimi rokmi je v záujme stability
administratívnych rozhodnutí a iných aktov,
podliehajúcich dozoru prokuratúry. Lehota je natoľko
dlhá, že zabezpečuje dostatočne možnosť
preskúmania zákonnosti a eventuálneho podania
protestu.
V súvislosti s novelizáciou iných zákonov,
hlavne zákona o priestupkoch, a v súvislosti so
zrušením miestnych ľudových súdov
bolo treba premietnuť tieto zmeny i do navrhovaného
zákona, hlavne § 3 ods. 1 písm. b/, §
18 ods. 1 a § 49, ako sa to uznieslo vo výboroch,
ktoré novelu zákona prerokovávali.
Konštatujem, že navrhovaná novelizácia
zákona o prokuratúre je v súlade s novelizáciou
hlavy ôsmej Ústavy. Odporúčam preto
schváliť predložený vládny návrh
zákona, ktorým sa mení a doplňuje
zákon č. 60/1965 Zb., v znení zmien uvedených
v spoločnej správe výborov ústavnoprávneho
i branného a bezpečnostného.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji zpravodaji dr. Kyselému. Kdo se hlásí
do rozpravy? /Nikdo./ Přeje si slovo místopředseda
vlády ČSSR prof. Laco? /Nepřeje./ Jestliže
se nikdo nehlásí do rozpravy, můžeme
přistoupit k hlasování.
Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře
/tisk 20/ ve smyslu společné zprávy výborů
ústavně právního a branného
a bezpečnostního /tisk 14/SL/, nechť zvedne
ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./
Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat
jednomyslně. Sněmovna lidu schválila návrh
zákona, kterým se mění a doplňuje
zákon č. 60/1965 Sb., o prokuratuře.
Dalším bodem pořadu je
Uděluji slovo zpravodaji poslanci Jägermanovi.
Zpravodaj poslanec J. Jägerman: Soudružky a soudruzi
poslanci, je vám předložen vládní
návrh zákona, kterým se mění
a doplňuje trestní řád. Chtěl
bych k němu poznamenat, že změny, jež
tento návrh přináší, jsou jen
nezbytné úpravy vyplývající
z celého souboru zákonů, které dnes
projednáváme.
Při projednávání návrhu v ústavně
právním a branném a bezpečnostním
výboru poukazovali někteří soudruzi
poslanci na některé složitosti, které
v trestním řádu zůstávají
i po úpravě, kterou dnes provádíme.
Této skutečnosti si byla vědoma i vláda
ČSSR a její zástupce prof. Laco ústavně
právní výbor ujistil, že v průběhu
roku 1970 se přikročí k zásadnímu
zpracování celé problematiky trestního
řádu. Myslím proto, že bychom měli
mít při projednávání tohoto
návrhu na mysli, že zde po zkušenostech s postihem
protisocialistických kriminálních živlů
z léta letošního roku vytváříme
pro naše orgány střežící
obětavě bezpečnost a vnitřní
pořádek v naší republice, předpoklady
pro to, aby mohly účinně a se vší
rozhodností zasáhnout všude tam, kde to zájem
celé společnosti a státu vyžaduje.
Navrhované změny předložené osnovy
jsou v podstatě trojího druhu. Především
jsou to změny, které vyplynuly z nového ústavního
zákona upravujícího organizaci soudů
a prokuratury v souvislosti s federativním uspořádáním
státu. Dále jsou to změny, které si
vynutilo připravované vydání zákona
o přečinech a konečně změny,
jimiž se sleduje prohlubování a ochrana ústavou
zaručených práv občanů v trestním
řízení.
K prvým změnám patří především
novelizace těch ustanovení, která jednala
o Nejvyšším soudu. Tato ustanovení je
třeba uvést v soulad s úpravou působnosti
Nejvyššího soudu ČSSR a nejvyšších
soudů obou republik. Obdobné úpravy je třeba
provést i tam, kde dosavadní ustanovení hovořila
o generálním prokurátorovi.
Řadu změn si vynucuje zrušení místních
lidových soudů, jejichž agenda, jak jste již
slyšeli, přechází převážně
na okresní soudy. Zde je třeba změnit především
ustanovení, která upravovala odevzdání
nebo postoupení věci místním lidovým
soudům, ať již ve stadiu přípravného
řízení nebo ve stadiu po podání
obžaloby. Přesto je třeba v budoucnosti vážit
i způsob projevu lidových prvků v soudnictví,
jak ukázala diskuse některých poslanců
v obou našich výborech.
V souvislosti se zrušením místních lidových
soudů a s vydáním zákona o přečinech
vzroste podstatně množství věcí
rozhodovaných okresními soudy. Vládní
návrh proto zavádí zjednodušenou formu
řízení o přečinech.
U těchto společensky méně nebezpečných
činů, na něž jsou v zákoně
stanoveny mírnější tresty a které
jsou převážně skutkově jednoduché,
je hlavním zájmem soustředit se na rychlost
jejich postihu a tím i na zajištění
účinnější ochrany společnosti
a práv občanů před jejich pachateli.
V tom je jejich účinná prevence. Tito pachatelé
ztrpčují život našich občanů,
znemožňují dobré občanské
soužití a v tom je jejich špatné působení
a společenská nebezpečnost. Právě
proto je třeba zjednodušit a urychlit jak jejich objasňování
orgány veřejné bezpečnosti, popřípadě
jinými orgány oprávněnými konat
objasňování, tak i vlastní řízení
před soudem.
Chtěl bych, vážené soudružky poslankyně
a soudruzi poslanci, upozornit, že navrhovaná zjednodušení
nejdou na úkor objektivního řízení.
Jestliže se např. ve stadiu objasňování
připouští, aby místo sepsání
protokolu o výpovědi slyšené osoby se
pouze zaznamenal stručný obsah její výpovědi
do zprávy o výsledku objasňování,
neznamená to zvýšené nebezpečí
porušování práv občanů.
Přikročí-li se totiž k řádnému
výslechu podezřelého nebo svědka,
a k sepsání protokolu o výsledku, postupuje
se zde podle ustanovení hlavy V. dosavadního trestního
řádu, tedy stejně jako by se ve věci
provádělo normální vyšetřování
nebo vyhledávání.
Objeví-li se v průběhu objasňování
nutnost vzít obviněného do vazby, předá
orgán, konající objasňování,
věc neprodleně vyšetřovateli a ve věci
bude konáno normální přípravné
řízení. Ve většině případů
bude ovšem možno provést objasňování
během lhůty 48 hod., což provede soud, jemuž
prokurátor podá návrh na potrestání
zadržené osoby.
Objeví-li se potřeba provést jiný
úkon, který je závažným zásahem
do práv občanů, jako je domovní prohlídka,
zadržení a otevření zásilek nebo
zajištění majetku, předá se věc
vyhledávacímu orgánu a pokračuje se
podle předpisů o vyhledávání.
Soudu se vyhrazuje rozhodovat o podané stížnosti
proti rozhodnutí prokurátora v případě
vyšetřovatele, vydanému během přípravného
řízení, jak na to upozorňuje §
146 a/.
Tím je zajištěno, aby zjednodušená
forma řízení nevedla ke snížení
ochrany občanských práv. Prokurátor
nebude v řízení o přečinech
podávat obžalobu. Řízení u soudu
se zahájí na podkladě návrhu na potrestání,
který má jednoduché náležitosti
a neobsahuje odůvodnění.
V trestním řízení se zavádí
institut samosoudce, který bude rozhodovat o všech
přečinech a o některých taxativně
vypočtených, méně závažných
trestných činech, kde zpravidla půjde o případy
po stránce skutkové velmi jednoduché. Institut
samosoudce byl převzat ze zákonného opatření
č. 99/1969 Sb., neboť se v praxi osvědčil.
V listopadu se náš ústavně právní
výbor těmito zkušenostmi zabýval a jeho
závěry byly shodné s návrhy předloženými
vládou. S tím souvisí i další
změna, že návrh na potrestání
ani obžalobu nebude soudce předběžně
projednávat, čímž se řízení
před soudem rovněž urychlí.
Tím, že o přečinech nebude konáno
přípravné řízení, přesune
se těžiště důkazního řízení
do hlavního líčení. Účinky
zahájení trestního stíhání
a účinky vznesení obvinění
nastanou okamžikem, kdy návrh na potrestání
dojde samosoudci. V řízení o přečinech
není též třeba zachovávat pro
předvolané osoby lhůtu k přípravě,
uvedenou v § 198 odst. 1 trestního řádu.
Samosoudce nebude také konat neveřejné zasedání.
V případech, kdy je zákon předpisuje,
rozhodne samosoudce sám, když si před tím
vyžádá vyjádření prokurátora.
Tato nová úprava umožní postup, jaký
se ve veřejnosti již delší dobu požaduje.
Pachatele přečinu bude moci soud trestně
postihnout v několika málo dnech poté, kdy
se protispolečenského jednání dopustili.
Do další skupiny změn, které sledují
účel zvýšení ochrany občanských
práv, patří tzv. atrakční práva
Nejvyššího soudu, který mohl měnit
věcnou příslušnost soudu a přikazovat
věci k vyjádření stanoviska soudu
vyššího stupně nebo věc, která
patří do pravomoci obecných soudů,
přikazovat k rozhodnutí soudům vojenským.
Zachována však zůstávají ustanovení
o delegaci, kdy z důležitých důvodů
lze odejmout věc místně příslušnému
soudu a přikázat ji jinému soudu téhož
druhu a téhož stupně. Vzhledem k federativnímu
uspořádání státu bylo třeba
upravit postup, kdy věc má být delegována
soudu se sídlem v druhé republice.
Další důležitou změnou je stanovení
příslušnosti soudu rozhodovat o stížnostech
v případech, kdy v přípravném
řízení došlo k zásahu do nejdůležitějších
občanských práv. Ke stížnosti
obviněného bude soud již v přípravném
řízení přezkoumávat správnost
rozhodnutí o vazbě, o držení obviněného
v uzavřeném zdravotním ústavu nebo
ve zvláštním oddělení nápravného
zařízení za účelem pozorování
a vyšetření duševního stavu, a
o zajištění jeho majetku.
Touto změnou se dostává náš trestní
řád do souladu s ustanoveními Mezinárodního
paktu o politických a občanských právech,
k němuž naše socialistická republika přistoupila.
K posílení záruk na úseku ochrany
občanských práv má přispět
doplnění úpravy věcné příslušnosti
v trestních věcech, podle níž bude krajský
soud konat v I. stupni řízení též
o nejzávažnějších kriminálních
trestných činech, jež dosud spadaly do příslušnosti
okresního soudu. Jde o zvýšení úrovně
rozhodování o trestných činech, kde
zpravidla přichází v úvahu uložení
dlouhodobého trestu odnětí svobody nebo i
trestu smrti.
Soudružky a soudruzi poslanci, chtěl bych ke konci
ještě konstatovat, že ústavně právní
výbor při projednávání tohoto
návrhu měl plně na mysli zájem všech
poctivých občanů na tom, aby v naší
republice byl pořádek a klid. Zákony musí
vycházet z praxe společnosti. Stát a jeho
právo musí občany a společnost chránit.
I tento zákon plní tuto společenskou úlohu.
Doporučuji vám proto jako zpravodaj, aby naše
sněmovna předložený vládní
návrh schválila s doplňky, obsaženými
ve zprávě ústavně právního
výboru, vám rozdané. Děkuji.
Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová:
Děkuji zpravodaji poslanci Jägermanovi. Soudružky
a soudruzi, kdo se hlásí do rozpravy? Místopředseda
Federálního shromáždění
J. Zedník.
Místopředseda FS J. Zedník: Soudružky
a soudruzi poslanci, Klub poslanců Československé
strany lidové mě pověřil, abych vyjádřil
stanovisko k celému souboru předložených
zákonů z oblasti justice.
V prvé řadě vyjadřuji přesvědčení,
že jde o škálu významných právních
norem, výrazně zajišťujících
autoritu socialistického státu, která byla
zejména v posledních dvou letech narušena nezodpovědnými
postoji a jednáním protisocialistických sil
v naší zemi.
Snahu o upevnění autority socialistického
státu a všech jeho orgánů chápeme
jako neodkladnou nutnost, neboť jinak bychom nemohli pokročit
vpřed v politice, ekonomice a v rozvoji celé společnosti,
která již dosti dlouho byla zmítána
různými krizemi.
Princip zákonnosti chápeme jako nedílnou
součást realizace politiky KSČ a celé
Národní fronty směřující
k dalšímu rozvoji a zejména upevnění
socialistické demokracie. Proto všichni občané
a všechny státní a společenské
organizace se musí ve svém počínání
řídit právním řádem
socialistického státu a dbát o plné
uplatnění zákonnosti v životě
společnosti.
Jestliže dnes projednáváme novely některých
právních norem, v nichž praxe odhalila vážné
mezery, o nichž víme delší dobu, pak je
nesporně nutné v zájmu upevnění
právního řádu proti všem protispolečenským
jevům ohrožujícím klidný a bezpečný
život drtivé většiny pracujících,
tyto normy přijmout. Nikdo z nás jistě rád
nehovoří o negativních jevech, tím
menší radost máme z nutnosti trestat. Jistě
bychom se raději těšili z radostnějších
událostí. Ovšem nic naplat, život už
je takový, obtížím se nelze vyhýbat,
ale v zájmu společnosti je řešit a překonávat
Musíme dát ovšem každému na vědomí
že ten, kdo nerespektuje náš právní
řád a poruší zákonem chráněné
zájmy socialistické společnosti, práva
občanů nebo státu, musí počítat
s tím, že vůči němu budou uplatňovány
zákonné sankce.
Poctiví a spořádaní lidé se
nemají čeho obávat. Naopak rnnohá
ustanovení v předložených normách
zvyšují jejich ochranu. A po tom drtivá většina
občanů volala a nám zákonodárcům
vyčítala, že nedovedeme účinněji
chránit společnost před různými
protispolečenskými živly.
Soudružky a soudruzi, bylo zde již řečeno
s. ministrem Němcem, že se v poslední době
podstatně zvedla kriminalita. Nezůstává
v této souvislosti bez povšimnutí zejména
narůstání podílu mladistvých
na soudně postihované kriminalitě, stupňující
se již po několik let. Je to vážné
varování již proto, že trestnost se soustřeďuje
na majetkové a násilné trestné činy.
Snad by byl nejvyšší čas provést
seriózní politickou a sociologickou analýzu
příčin, a to na půdě Federálního
shromáždění, a problematikou trestnosti
mládeže se zabývat.
V souvislosti s předloženým zákonem
o přečinech upozorňujeme také na ustanovení
platného trestního zákona, který vypočítává
ve své druhé hlavě - všeobecné
části - 36 trestných činů hospodářských.
Zdá se, že se málo využívá
možnosti trestního postihu v této oblasti a
že zde není něco v pořádku.
V pořadí 12 skupin různých druhů
trestných činů stojí trestné
činy hospodářské dokonce na druhém
místě, hned za trestnými činy proti
republice. Připomínám tuto skutečnost
jen proto, abychom si uvědomili, že je dosud v některých
případech, ve velkém, narušováno
naše národní hospodářství.
Statistika nám napovídá, že není
dostatečně odhalována a postihována
trestná činnost v hospodářské
oblasti, anebo snad žádné trestné činy
v této oblasti se nepáchají? Tato skutečnost
je občanskou veřejností velmi často
kritizována a říká se nám,
že chytáme malé ryby, ale velká škodná
nám utíká.
V závěru bych chtěl ujistit Sněmovnu
lidu, že poslanci Čs. strany lidové s pocity
velké spoluodpovědnosti za další politický
a hospodářský rozkvět socialistického
Československa chtějí nadále ve všech
oblastech, tedy i v oblasti uplatňování a
dodržování socialistické zákonnosti,
přispět k dosažení zájmů
a cílů vyjádřených v závěrech
zářijového zasedání ÚV
KSČ. A proto také pro předložené
a dnes projednávané zákony naši poslanci
hlasují.