Vláda zvolila formu jednotné úpravy nepřímou
novelizací stávajících právních
předpisů. Proto předkládá návrh
jediného zákona, aby nebylo nutno novelizovat několik
zákonů, např. zákon č.101/1964
Sb., o sociálním zabezpečení, zákon
č.103/1964 Sb., o sociálním zabezpečení
družstevních rolníků a řadu dalších.
Při projednávání ve výboru
pro sociální politiku Sněmovny lidu jsme
vznesli dotaz, zda by u § 1 odst.1 neměla být
vymezena doba zdržování se mimo území
republiky, o jaký pobyt v zahraničí se jedná
apod. Byli jsme však uspokojeni odpovědí ministra
Štancla, že v odst. 2 je možnost individuálně
posoudit i ty občany, kteří se vrátí
a zhodnotit pobyt i ve zvláštních případech,
pokud se vyskytnou. Limitování doby, podobně
jako byla limitována amnestií presidenta republiky,
by přineslo jen komplikace.
Navržený zákon přináší
jasno v opatřeních ve prospěch těch,
kteří to myslí s naší socialistickou
republikou dobře. Postihuje ty pracovníky, kteří
se zdržují v cizině bez souhlasu příslušného
státního orgánu. Omezení v neprospěch
pracovníků, kteří se zdržovali
v cizině bez platného povolení, je možno
uskutečnit jedině zákonem. Proto doporučuji
plénu Sněmovny lidu schválit vládní
návrh zákona o některých důsledcích
neoprávněného pobytu pracovníků
v cizině.
Předsedající, místopředseda
SL J. Valo: Ďakujem. Do rozpravy sa prihlásil
poslanec Jägerman. Prosím, aby sa ujal slova.
Poslanec Jägerman: Soudružky a soudruzi poslanci,
mám dotaz na předsedu vlády ČSSR ing.
Černíka. Přijímáme zákon
o některých důsledcích neoprávněného
pobytu pracovníků v cizině, který
přináší některé vztahy
v oblasti pracovního práva a sociálního
zabezpečení. Velmi citlivým a pochopitelně
diskutovaným problémem mezi občany zůstávají
nedořešené otázky opuštěných
bytů po utečencích. Tyto byty jsou opuštěny
mnohdy řadu měsíců. Ptám se,
zda vláda učiní rozhodnutí, kterým
by urychleně předložila ve smyslu zákonné
úpravy návrh na zánik práva na byt
u těchto osob tak, aby toto opatření bylo
jedním z dalších důsledků neoprávněného
pobytu našich občanů v cizině.
Předsedající, místopředseda
SL J. Valo: Hlási sa ešte niekto o slovo? /Nikdo./
Chce na vznesenú otázku odpovedať súdruh
predseda vlády teraz alebo až na konci?
Předseda vlády ČSSR ing. O. Černík:
Radil jsem se s našimi soudruhy, protože před
6 týdny nebo dvěma měsíci jsme projednávali
ve vládě tuto záležitost a upozornili
jsme veřejnost veřejným prohlášením
ze zasedání vlády, že existující
zákonné normy a směrnice vydané českou
a slovenskou vládou zcela naplňují požadavky
u národních výborů na řešení
těchto otázek. V legislativní radě
na základě připomínky poslance Jägermana
posoudíme do 14 dnů, zda je třeba nových
zákonných doporučení pro Federální
shromáždění nebo je třeba přijmout
některá další rozhodnutí vlády.
Podle informací, které jsem při projednávání
tohoto bodu měl k dispozici, existují směrnice,
které byly doplněny i vyhláškou či
nařízením ministrů vnitra a vydány
jako nařízení ministrů vnitra ČSR
a SSR, umožňují postupovat velmi rigorózně
proti těm, kteří opustili republiku.
Předsedající, místopředseda
SL J. Valo: Ďakujem. Stačí toto vysvetlenie
poslancovi Jägermanovi? /Poslanec Jägerman souhlasí./
Hlási sa ešte niekto o slovo? /Nikdo./ Želá
si slovo spravodajca? /Ne./ Pristúpime k hlasovaniu.
Kto súhlasí s tým, aby bol schválený
vládny návrh zákona o niektorých dôsledkoch
neoprávneného pobytu pracovníkov v cudzine
/tlač 25/, nech zdvihne ruku. /Hlasuje se./ Kto je proti?
/Nikdo./ Zdržal sa niekto hlasovania? /Nikdo./
Vládny návrh zákona o niektorých dôsledkoch
neoprávneného pobytu pracovníkov v cudzine
bol schválený.
Pristúpime k 13. bodu, t.j.
Návrh zdôvodní štátna tajomníčka
vlády ČSSR v Ministerstve práce a sociálnych
vecí dr. Brablcová.
Státní tajemnice vlády ČSSR v ministerstvu
práce a sociálních věcí dr.
V. Brablcová, CSc.: Vážená Sněmovno
lidu, dovolte, abych uvedla návrh zákona o mateřském
příspěvku, který Sněmovně
lidu předkládá vláda Československé
socialistické republiky k projednání.
Tímto návrhem plní vláda jeden ze
svých závazků uvedených ve vládním
prohlášení, že bude provádět
politiku postupného zlepšování postavení
pracujících žen a rodin s více dětmi.
Mimořádný význam tohoto úkolu
je dán neustále se zhoršující
situací v populačním vývoji. Tato
nepříznivá situace byla vyvolána mnoha
faktory.
Proto se vláda zaměřuje na postupné,
přitom však systematické řešení
hlavních problémů, které vývoj
natality, výchovu dětí v rodinách
a vývoj rodiny všeobecně ovlivňují
nejsilněji. Návrh na zavedení mateřského
příspěvku směřuje zejména
k řešení problémů vyplývajících
z mimořádně vysokého zapojení
žen ve fertilním věku do pracovního
procesu.
Účast ženy ve společenském pracovním
procesu má velký význam pro socialistický
stát i pro ženy samotné. Teprve účast
ve společenském pracovním procesu vytváří
podmínky pro skutečné zrovnoprávnění
muže a ženy. Toto marxistické hledisko bych ráda
podtrhla. Současně však nutnou společenskou
funkcí žen je mateřství. V této
úloze je žena nenahraditelná.
Ekonomická funkce žen může být
rozložena na období 30 až 40 let, avšak
reprodukční funkce se soustřeďuje do
poměrně krátkého období několika
let. Právě v tomto období je nutno respektovat
prioritu reprodukční funkce.
Pro Československo byla charakteristická poměrně
vysoká zaměstnanost žen i v minulosti. K jejímu
rychlému vzestupu došlo po roce 1945. Postupně
vzrostl podíl žen v národním hospodářství
na 47 %.
Zaměstnaností žen jsme tak na jednom z předních
míst ve světě. Zaměstnanost je relativně
vysoká právě u mladých žen v
období reprodukce a výchovy nejmenších
dětí. Dochází ke střetávání
zájmů pracovních a rodinných. Pro
ženy se staršími nebo odrostlými dětmi
je tato situace méně závažná.
Mladé rodiny často řeší tuto
situaci tím, že zůstávají bezdětné
nebo se rozhodují jen pro jedno dítě.
Vláda se snaží jim tuto situaci usnadnit. Přitom
sleduje celospolečenský zájem na růstu
populace. Přicházíme proto s návrhem,
aby vedle dosavadních sociálních dávek
poskytovaných ženám v mateřství
byl zaveden mateřský příspěvek.
Má usnadnit matkám rozhodnutí mezi zaměstnáním
nebo dočasnou plnou péčí o nejmenší
děti.
Předložená osnova zákona, jímž
má být zavedeno poskytování mateřského
příspěvku, byla podrobně projednána
ve všech příslušných výborech
Sněmovny lidu i Sněmovny národů. Zopakuji
jen stručně základní principy:
Mateřský příspěvek se má
podle navrhovaného zákona poskytovat ekonomicky
činným ženám, jestliže pečují
aspoň o dvě děti, z nichž jedno nedosáhlo
věku jednoho roku. Požaduje se, aby žena byla
ekonomicky činná před porodem po stejnou
dobu, jaká je stanovena pro nárok na peněžitou
pomoc v mateřství. Další podmínkou
je - a v této podmínce je hlavní smysl úpravy
- aby se žena věnovala řádné
péči o dítě celodenně, a to
místo svého zaměstnání nebo
jiné pracovní činnosti.
Výše mateřského příspěvku
byla stanovena podle ekonomických možností
na 500 Kčs na jedno dítě, 700 Kčs
na dvě děti /např. dvojčata/ a 900
Kčs na tři a více dětí do jednoho
roku.
Lze očekávat, že o mateřský příspěvek
požádají především ženy
s nízkými příjmy. U nich bude totiž
mateřský příspěvek ve výši
500 Kčs měsíčně do určité
míry náhradou mzdy.
Příspěvek bude ve většině
případů navazovat na ukončení
výplaty peněžité pomoci v mateřství;
proto je provádění zákona svěřeno
těm orgánům, které také rozhodují
o poskytování této pomoci. Jsou to odborové
orgány, závody a jednotná zemědělská
družstva. Nebude-li takového orgánu /např.
u studentek, které nepobírají sociální
stipendium, u uchazeček o zaměstnání/,
bude rozhodovat o mateřském příspěvku
okresní národní výbor.
Počet ekonomicky činných žen se dvěma
nebo více dětmi činí asi 76 000. Odhaduje
se, že z tohoto počtu žen využije mateřského
příspěvku asi 85 %, tj. zhruba 65 000 žen.
Propočítáno na celoroční průměr,
asi 38 000 žen. V tomto počtu jsou již zahrnuty
ženy, které už dnes zůstávají
po vyčerpání peněžité
pomoci v mateřství na neplacené dovolené.
Odhadujeme, že úbytek pracovních sil z důvodu
poskytování mateřského příspěvku
bude činit ročně asi 20 000 až 25 000
osob. V roce 1970 to bude zhruba jen polovina tohoto počtu.
To v jednotlivých odvětvích národního
hospodářství představuje většinou
jen několik desetin procenta celkového počtu
pracujících.
Navrhované opatření si vyžádá
náklad asi 230 miliónů korun ročně,
tj. v roce 1970 - při účinnosti od 1. července
- pouze polovina uvedené částky. Zavedením
příspěvku ovšem vzniknou také
úspory. např. na nemocenských dávkách
vyplácených matkám v době nemoci malého
dítěte apod. Kromě toho se sníží
tlak na umisťování dětí v jeslích.
Dovolte, vážené soudružky a soudruzi poslanci,
abych vám závěrem poděkovala za zájem
a aktivní pomoc při tvorbě i projednávání
předloženého návrhu zákona. Mateřský
příspěvek znamená závažný
krok ke zlepšení péče o malé
děti a k podpoře příznivějšího
populačního klimatu.
Jménem vlády ČSSR navrhuji, aby Sněmovna
lidu zákon o mateřském příspěvku
schválila.
Předsedající, místopředseda
SL J. Valo: Ďakujem súdružke dr. Brablcovej
za zdôvodnenie. Spravodajskú správu k tomuto
bodu prednesie poslankyňa Kubešová. Prosím,
aby sa ujala slova.
Zpravodajka poslankyně L. Kubešová:
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, je vám všem
známo, že bývalý zdravotní výbor
Národního shromáždění
v posledních letech upozorňoval na nepříznivý
populační vývoj. Ke zlepšení
doporučoval zvýhodnění sociálního
zajištění především pro
ženy-matky a rodiny s dětmi.
Dosáhli jsme přijetí řady sociálních
zákonů. Jedním z nich byl v poslední
době zákon o dávkách v mateřství,
prodloužení placené mateřské
dovolené z 22 na 26 týdnů, zvýšení
přídavků na děti atd. Těmito
opatřeními ve zlepšení hmotné
situace matek a rodin s dětmi se řadíme mezi
nejpokrokovější státy na světě.
Náš socialistický stát vynakládá
nemalé prostředky na péči o děti.
Soudruh ministr Štanceľ při projednávání
sociálních zákonů loni prohlásil,
že celkem vynakládá stát na zdravotní
a školní péči a přídavky
na děti kolem 25 mld Kčs ročně, což
se rovná téměř 14 % užitého
národního důchodu, a promítneme-li
to na dítě, vydává společnost
na jedno dítě ročně asi 6500, - Kčs.
A přece - přes tuto péči společnosti
- jsou v této oblasti vážné problémy,
z nichž nejvážnější je trvalý
pokles v počtu narozených dětí. Snažíme
se v posledních letech analyzovat příčiny
tohoto stavu. Víme, že jedním z nich je nedostatek
bytů, nedostatek míst v jeslích, nedokonalé
služby atd. Víme například, že
to nezávisí vždy na výši životní
úrovně, ale i na společenském prostředí,
zejména na vztahu společnosti k matkám, a
že tedy nejde o ojedinělé opatření,
ale celý soubor opatření může
jedině přinést žádané
výsledky.
Proto jsme vždy jak ve zdravotním výboru, tak
i ve výboru pro sociální politiku Sněmovny
lidu, kladli požadavek koncepčního řešení
sociální politiky. Jedině známe-li
dlouhodobou koncepci záměrů v sociální
politice, můžeme postupně řešit
jednotlivé problémy tak, aby směřovaly
ke konkrétnímu a vytčenému cíli.
Jinak by se stalo, a takový stav byl doposud, že jednotlivá
dílčí opatření se míjela
účinkem a že tedy prostředky vynakládané
ze státní pokladny nejsou využity účelně
a politicky.
Dovolte mi, abych vám v souvislosti s projednáváním
tohoto návrhu zákona připomněla usnesení
pléna Národního shromáždění
z června 1968, podle něhož "se uložilo
vládě, aby ve druhé polovině roku
1969 podala Národnímu shromáždění
zprávu o koncepci sociální politiky s konkrétními
návrhy na postupné řešení dílčích
otázek problematiky populační péče
o rodiny s dětmi".
Hodnotím-li plnění tohoto usnesení
pléna Národního shromáždění,
musím konstatovat, že vláda sice nepodala dosud
Federálnímu shromáždění
zprávu o koncepci sociální politiky, avšak
plní druhou část tohoto usnesení tím,
že nám předkládá konkrétní
návrh na postupné řešení dílčích
otázek problematiky populační a péče
o rodiny s dětmi ve formě vládního
návrhu zákona o mateřském příspěvku.
Nebudu opakovat, jaké výhody a jaký přínos
bude znamenat pro některé rodiny s dětmi
realizace tohoto návrhu zákona. Zabývala
se tím podrobně soudružka státní
tajemnice dr. Brablcová ve své úvodní
zprávě a je to obsaženo i v důvodové
zprávě.
Pokusím se podat charakteristiku předloženého
návrhu zákona tak, jak to vyplynulo z otevřené
diskuse na společném zasedání výborů
pro sociální politiku Sněmovny lidu a Sněmovny
národů v nedávných dnech:
Navrhovaný mateřský příspěvek
se liší od představ, které jsme měli,
když jsme projednávali předběžně
návrh sociálního programu. Jde o první
krok k zavedení příspěvku od druhého
dítěte do jednoho roku jeho věku ve výši
500 Kčs měsíčně, o kterém
je možno uvažovat v současné ekonomické
situaci.
Mateřský příspěvek sice již
sleduje cíl zvýšení populace, avšak
v této etapě je to spíše dávka,
která zlepší situaci v některých
rodinách s dětmi, zejména mladých
manželů a v těch rodinách, kde ženy
mají nižší příjmy.
Víme, že prosazení tohoto principu a jeho zakotvení
do zákonné normy v současné ekonomické
situaci našeho státu je dokladem upřímné
snahy řešit postupně problematiku populace
a zvýšení životní úrovně
rodin s dětmi.
Předpokládáme také, že se zmenší
tlak na kolektivní zařízení, jako
jesle, mateřské školy apod.
Důležitým aspektem, který zákon
sleduje a který nesmíme přehlédnout,
je snaha o zlepšení péče o dítě,
alespoň do prvního roku dítěte, který
je podle názorů odborníků rozhodující
pro celkový vývoj dítěte.
I když nám byly dodatečně předloženy
zpřesněné údaje o úbytku počtu
žen v národním hospodářství
v důsledku zavedení mateřského příspěvku,
přece jen máme určité obavy, jak bude
nahrazen výpadek zhruba 9500 žen pracujících
převážně v potravinářském
a spotřebním průmyslu, v zemědělství,
v obchodech, ve školství a ve zdravotnictví.
Z tohoto důvodu si náš výbor dal do
plánu práce ve II. polovině roku 1970 vyhodnotit
působnost tohoto zákona, zvláště
z hlediska úbytku ekonomicky činných žen
v odvětvích, kde tyto ženy převážně
pracují. Jak jsme se dodatečně dozvěděli,
je to v souladu s usneseními, která přijaly
výbory rozpočtové a pro hospodářskou
politiku Sněmovny národů a Sněmovny
lidu.
Na návrh výborů pro sociální
politiku Sněmovny lidu a Sněmovny národů
je ve společné zprávě výborů
zakotvena změna v § 5 odst. 1 a 2, a to zvýšení
mateřského příspěvku na 2 děti
/dvojčata/ na 800 Kčs a na tři a více
dětí 1200 Kčs. Důvodem této
změny je vyjádřit ve zvýšené
částce námahu matky spojenou s opatrováním
a výchovou dvou nebo tří dětí
navíc. Tuto připomínku bylo však možno
pojmout do zákona především proto, že
dvojčat a trojčat je z celkového počtu
druhorozených dětí málo, takže
tato změna nebude vyžadovat vyšší
náklady, než oněch 115 mil. Kčs, s nimiž
se v rozpočtu na rok 1970 počítá.