/Schůze zahájena v 9.09 hod./

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová /zvoní/: Vážená Sněmovno lidu, vážené soudružky a vážení soudruzi poslanci! Zahajuji 8. schůzi Sněmovny lidu. Podle prezenčních listin je přítomno 190 poslanců, takže je Sněmovna lidu podle čl. 40 odst. 1 ústavního zákona o československé federaci schopna se usnášet.

Na dnešní schůzi Sněmovny lidu se omluvili poslanci: PhDr. ing. Belas, RSDr. Biľak, Brunner, JUDr. Dolanský, RSDr. Dubček, Harasztiová, Hejlová, ing. doc. Kapek, Klas, akad. Knapp, Kolder, Koucký, Krajčír, Kratochvílová, Kubešová, Kulíčková, Kvasnica, JUDr. Leflerová, ing. Macho, DrSc., Majling, Marečková, Mináč, Miska, Mjartan, Monczka, Němec Josef, Nový, Pecha, Rejnart, Solčanyová, Šmejkalová, Štefánik, Šulek, Tesař, Tóthová, Valo, celkem 36 poslanců.

Dále jsou na dnešní schůzi omluveni někteří členové vlády ČSSR, kteří jsou přítomni jednání Sněmovny národů.

Sděluji, že president republiky svolal podle čl. 61 ústavního zákona o čs. federaci zasedání Federálního shromáždění dnem 1. května 1970.

Než přistoupíme k pořadu dnešní schůze, seznámím vás se sdělením presidenta republiky, který dopisem ze dne 28.1.1970 oznámil předsednictvu Federálního shromáždění, že dne 28. ledna 1970 odvolal na vlastní žádost podle čl. 61 ústavního zákona o čs. federaci ing. Oldřicha Černíka, poslance FS, z funkce předsedy vlády ČSSR, prof. ing. Josefa Kempného, poslance FS, z funkce místopředsedy vlády ČSSR, ing. Miroslava Hruškovice, místopředsedu vlády ČSSR, z funkce předsedy výboru pro technický a investiční rozvoj. Dále odvolal na vlastní žádost Jana Pelnáře, poslance FS, z funkce ministra vlády ČSSR, prof. dr. Kolomana Boďu, poslance FS, z funkce ministra vlády ČSSR. Dále zprostil Františka Hamouze, místopředsedu vlády ČSSR, na jeho žádost řízení ministerstva zahraničního obchodu. Z funkce státního tajemníka odvolal na jejich žádost gen. por. ing. Václava Dvořáka, plk. dr. Jána Majera, ing. Andreje Barčáka, dr. Vlastu Brablcovou, ing. Karla Kurku a ing. Karla Martinku.

Současně s tím sdělil president republiky, že podle čl. 61 ústavního zákona o čs. federaci jmenoval JUDr. Lubomíra Štrougala předsedou vlády ČSSR, Josefa Korčáka místopředsedou vlády ČSSR, ing. Radko Kasku ministrem vlády ČSSR a pověřil ho řízením ministerstva vnitra, ing. Oldřicha Černíka ministrem vlády ČSSR a předsedou výboru pro technický a investiční rozvoj, dr. Bohuslava Večeřu ministrem vlády ČSSR a předsedou výboru pro zemědělství a výživu, ing. Jiřího Zahradníka ministrem vlády ČSSR a předsedou výboru pro průmysl a ing. Karla Martinku ministrem vlády ČSSR.

Dále vás chci ještě seznámit s tím, že na funkci poslance Sněmovny lidu rezignovali: PhDr. Hana Sachsová, Ludmila Kopecká, Olga Priehodová, Viliam Hájiček, ing. Alena Pokorná, Štefánia Zemanová a akademik Ivan Málek.

Předsednictvo Sněmovny lidu předložilo ve smyslu § 10, odst. 3 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění písemný návrh pořadu dnešní schůze. Předsednictvo Sněmovny lidu doporučuje rozšířit navržený pořad schůze o tyto body:

1. Projednání vládního návrhu ústavního zákona o prodloužení volebního období krajských a okresních soudů /tisk 40/

2. Zproštění ing. Zdeňka Gudricha a Leopolda Hofmana funkce poslanců Federálního shromáždění.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ptám se vás, zda někdo navrhuje změnu nebo doplnění pořadu. /Nikdo./ Kdo souhlasí s doplněným návrhem pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Děkuji. Pořad 8. schůze Sněmovny lidu je stanoven.

Přistoupíme nyní k prvnímu bodu dnešního pořadu, kterým je

Návrh předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze Sněmovny lidu se Sněmovnou národů ve dnech 28. a 29. května 1970

Předsednictvo Sněmovny lidu vám předkládá podle čl. 34, odst. 2 ústavního zákona o československé federaci a podle § 8 zákona o jednacím řádu Federálního shromáždění ČSSR návrh, aby se ve dnech 28. května a 29. května 1970 konala společná schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů, na níž by byl projednán tento pořad:

1. Vládní návrh, kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky Smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, podepsaná v Praze dne 6. května 1970 /tisk 36/

2. Zpráva o plnění programového prohlášení vlády ČSSR.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, má někdo dotaz nebo připomínku? /Nikdo./

Kdo souhlasí s tím, aby ve dnech 28. a 29. května 1970 se konala společná schůze obou sněmoven s uvedeným návrhem pořadu, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že jednomyslně byl schválen návrh předsednictva Sněmovny lidu na konání společné schůze obou sněmoven ve dnech 28. a 29. května 1970 s uvedeným pořadem.

Přistupujeme ke druhému bodu pořadu, kterým je

Na 7. schůzi Sněmovny lidu byl JUDr. Emanuel Barša jednomyslně zvolen poslancem Sněmovny lidu a vzhledem ke služební cestě v Sovětském svazu nemohl vykonat ústavou předepsaný slib.

Prosím poslance JUDr. Emanuela Baršu, aby vykonal ústavou předepsaný slib, aby se dostavil k předsednické tribuně. Prosím tajemníka Sněmovny lidu dr. Pšeničku, aby přečetl ústavou předepsaný slib poslance.

Tajemník SL JUDr. A. Pšenička: Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice a věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se ústavou a ostatními zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život. /Probíhá slib poslance Barši./

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Přistupujeme k třetímu bodu pořadu, kterým je

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR podává ve smyslu ústavního zákona č. 117/1969 Sb. návrh na zproštění ing. Zdeňka Gudricha a Leopolda Hofmana funkce poslance Federálního shromáždění. Návrh odůvodní člen předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR poslanec Miroslav Zavadil. Prosím ho, aby se ujal slova.

Člen předsednictva ÚV NF ČSSR poslanec M. Zavadil: Soudružky a soudruzi poslanci, z pověření předsednictva ústředního výboru Národní fronty předkládám návrh, aby podle ústavního zákona č. 117/1969 Sb. § 1 odst. 1 písm. b/ byli zproštěni funkcí poslanci Federálního shromáždění ing. Zdeněk Gudrich a Leopold Hofman.

Poslanec ing. Zdeněk Gudrich v období po lednu 1968 a zejména po srpnu 1968 svými postoji, projevy a svou činností podcenil význam nástupu pravicových sil a sil proti socialismu. Uplatňoval netřídní pohled a přístup k polednové politice a k událostem v srpnu 1968. Podporoval funkcionáře pravicového zaměření a lidi, kteří měli názory proti Sovětskému svazu. Naproti tomu měl výhrady k těm, kteří otevřeně vystupovali proti nepřátelským názorům a hájili skutečné zájmy socialismu. Vyjadřoval pochybnosti o moskevských protokolech ze srpna 1968; stejný postoj měl také k návrhu usnesení Národního shromáždění, přijatých v srpnu 1968.

Poslanec ing. Zdeněk Gudrich přenášel své nesprávné postoje na další funkcionáře v okrese a dezorientoval je. Jeho nacionalistické a protisovětské názory také uplatňoval v okresních novinách.

Poslanec Leopold Hofman. Po lednovém plénu ÚV KSČ se angažoval za politiku tzv. progresivistů a od března 1968 za politiku pravicového oportunismu, nacionalismu a později antisovětismu. Zvláště výrazně se projevovala jeho pravicová, antisovětská činnost ve funkci předsedy branného a bezpečnostního výboru Národního shromáždění. V této funkci nečelil akcím, směřujícím k rozkladu mocenských orgánů státu. Naopak, svou činností tomuto rozkladu napomáhal, prosazoval názory bývalého ministra vnitra Pavla, které vedly k oslabení a rozbití bezpečnostních orgánů ministerstva vnitra.

Snažil se svést pozornost k jednostranné kritice ministerstva vnitra v souvislosti s případy Kadlčák, Hlučín, rozšiřování Zpráv apod. Pod jeho vedením branný a bezpečnostní výbor organizoval provokační akce, které měly v souvislosti s jednáním v Čierné nad Tisou dokázat, že naše západní hranice je plně zabezpečena. Obhajoval pamflet 2000 slov. Podílel se na různých výzvách branného a bezpečnostního výboru proti Sovětskému svazu.

Svým jednáním a postoji oba poslanci hrubě porušili politiku strany a Národní fronty. Poslanci Gudrich a Hofman se zpronevěřili svému poslání hájit a prosazovat politiku strany a Národní fronty, posilovat rozvoj socialismu v Československu.

Navrhuji proto tyto poslance jejich poslanecké funkce zprostit.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji poslanci Zavadilovi za přednesené zdůvodnění. Ptám se vás, zda má někdo dotaz nebo připomínku. /Nikdo./

Protože nejsou k přednesenému návrhu žádné dotazy ani připomínky, prosím, kdo souhlasí s tím, aby ing. Zdeněk Gudrich byl podle návrhu předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR zproštěn funkce poslance Federálního shromáždění, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh na zproštění ing. Zdeňka Gudricha funkce poslance FS podle § 3 odst. 1 písm. a/ ústavního zákona č. 117/1969 Sb. byl přijat jednomyslně.

Sněmovna lidu schválila zproštění ing. Zdeňka Gudricha funkce poslance Federálního shromáždění ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a/ ústavního zákona č. 117/1969 Sb.

Dávám hlasovat o druhém návrhu. Kdo je pro to, aby Leopold Hofman byl podle návrhu člena předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR zproštěn funkce poslance Federálního shromáždění, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh na zproštění Leopolda Hofmana funkce poslance FS podle § 3 odst. 1 písm. a/ ústavního zákona č. 117/69 Sb. byl jednomyslně přijat.

Sněmovna lidu schválila zproštění Leopolda Hofmana funkce poslance Federálního shromáždění ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a/ ústavního zákona č. 117/1969 Sb.

Přistupujeme ke čtvrtému bodu pořadu, kterým je

Vládní návrh odůvodní člen vlády ČSSR JUDr. Bohuslav Kučera. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr ČSSR JUDr. B. Kučera: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, předkládám jménem vlády ČSSR k souhlasu Federálnímu shromáždění Úmluvu o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Tato Úmluva byla přijata dne 26. listopadu 1968 na XXIII. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Tohoto úspěchu bylo dosaženo především díky iniciativě a aktivnímu prosazování přijetí Úmluvy socialistickými státy a díky podpoře, kterou Úmluvě poskytla většina rozvojových zemí.

Socialistické státy prosazovaly přijetí Úmluvy proto, že právě jejich národům přinesly zločiny nacistických agresorů a jejich pomocníků v poslední světové válce největší utrpení.

Socialistické státy sledovaly se znepokojením zejména růst aktivity revanšistických a neonacistických živlů v některých zemích, jakož i toleranci, se kterou se jejich činnost trpěla.

Důvodem k neklidu je rovněž neuspokojivá situace v některých zemích, především v NSR, v jejichž právním řádu není zakotvena nepromlčitelnost válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. To umožňuje, aby pachatelé těchto zločinů mohli unikat spravedlnosti. Například podle právního řádu NSR zahrnují se válečné zločiny pod zločin vraždy. Tento zločin je však v NSR promlčitelný. Teprve v r. 1969 navzdory odporu reakčních kruhů rozhodla se Německá spolková republika pod silným tlakem světového veřejného mínění prodloužit lhůtu promlčení zločinů vraždy. Toto řešení je však neuspokojivé.

Jeho nedostatečnost je tím závažnější, že v NSR - jak je známo - je nejvyšší počet válečných zločinců z druhé světové války, kteří dodnes unikají spravedlnosti.

Zástupci ČSSR proto nejednou zdůrazňovali na zasedání Valného shromáždění OSN a na zasedáních orgánů OSN, že Československo, které se stalo jednou z prvních obětí nacistické agrese a jehož lid poznal hrůzy nacistických zločinů, plně podporuje vtělení zásady nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti do mezinárodně závazné úmluvy. Tato podpora byla motivována nejen pevným úmyslem učinit všechno pro to, aby pachatelé válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které jsou nejtěžšími zločiny vůbec, se nemohli vyhnout odpovědnosti za svá jednání, ale i odhodlání, aby se takovéto zločiny již nikdy nemohly opakovat.

Přijetí Úmluvy je významným úspěchem v boji proti agresívním silám imperialismu a proti těm, kteří hlásají rasovou a národnostní nenávist, i proti všem, kteří tyto zhoubné myšlenky rozšiřují a podporují.