Chceme k tomu přistupovat tak, abychom všechny případy zpracovali, abychom měli rozbor o emigraci, jejím chování, o její problematice. Potom předložíme návrh předsednictvu naší strany i zodpovědným státním orgánům, aby náš postup schválily. Naše představa je taková, že po provedení této analýzy - a využíváme k tomu i počítače - bychom všechny potřebné podklady předali Generální prokuratuře a v těch případech, kde lidé, kteří opustili republiku, pracují proti republice, bychom zahajovali potom soudní řízení.

Diskutovali jsme tyto věci se soudruhy v Maďarsku a poučili jsme se ze zkušeností, které měli po kontrarevoluci maďarští soudruzi. Upozorňovali nás, že právě mnoho z těchto emigrantů hledá cestu domů, do vlasti, litují svého činu, takže by bylo škoda nějakým globálním rozhodnutím tyto lidi ztratit.

Proto tedy odpovědět na otázku, kdy dojde k postihu, je těžké. Musíme se v této věci opravdu solidně rozebrat. Dáváme na to dohromady své síly, abychom to udělali kvalifikovaně, abychom se nedopouštěli nějakých konstrukcí, před čímž nás vedení naší strany varuje, abychom nekonstruovali, ale dokazovali a fakticky dokumentovali.

Svobodná Evropa nás chce natlačit k tomu, aby politické procesy začaly v červnu. Sami víte, co o nás hlásí, do čeho nás tlačí, čím straší lidi. Tak postupovat nebudeme.

Vyšetřuje se případ Lederera, Pachmana a dokumentujeme trestnou činnost i těch lidí, kteří nesli odpovědnost např. na našem úseku - mohu mluvit např. za náš úsek - za vysílací stanice. Někdo, bez jakéhokoliv rozhodnutí, bez rozkazu vedení, je dal k dispozici kontrarevolučním silám. Tam, kde lidé narušovali a narušují státní tajemství, prozrazovali a prozrazují dokumenty, tam budou muset nést plnou odpovědnost. Je na nás, abychom tuto věc řádně zdokumentovali a doložili.

Nebylo by správné v usnesení akcentovat, kdo na úseku orgánů, které se účastní trestního jednání, pracuje lépe, vyzvedával se ten, kdo jedná lépe nebo hůře. Jde nám o spolupráci všech orgánů, které se zúčastní na trestním řízení. I v našich řadách, ačkoliv na příslušníky VB padlo zde méně kritiky než na druhé složky, byly nedostatky. Je třeba si uvědomit, že situace je velmi složitá. Ze zkušeností víte, že to byli i někteří příslušníci VB, kteří kontrarevolučním silám sloužili. Problém očisty je i u nás problémem složitým.

Zpráva, která pojednává o kriminalitě, nedává dostatek objektivních dokladů k tomu, abychom někoho vyzvedávali, kdo lépe bojuje proti této činnosti a práci druhého podrobovali pouze kritice. Myslím, že kritiku si zasloužíme v této oblasti všichni.

Soudružky a soudruzi, chci vám poděkovat za velkou podporu, které se nám ve vašich vystoupeních dostalo. Byla v nich nejen slova kritiky, ale i slova uznání. Budu našim příslušníkům SNB vaše názory tlumočit. Mohu vás ubezpečit, že se postupně SNB dostává do takové situace, že bude odpovědně plnit všechny úkoly, které před něj vedení naší strany, vláda a Federální shromáždění položí.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji ministru vnitra ing. Kaskovi. Předávám nyní slovo zpravodaji poslanci Pacnerovi.

Zpravodaj poslanec V. Pacner: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, některé otázky, které jste zde položili, byly zodpovězeny jednak s. generálním prokurátorem ČSSR, jednak s. ministrem vnitra ČSSR.

Mohu zde konstatovat, že diskuse byla v zásadě v souladu s předloženou zprávou a že přinesla řadu dalších podnětů pro práci orgánů Generální prokuratury, Nejvyššího soudu a ministerstva vnitra ČSSR, že přinesla podněty pro další tvorbu právního řádu, s nimiž se budeme i my v ústavně právním výboru SL zabývat.

Byly zde předneseny a došly mi i některé připomínky k návrhu usnesení. Je správný požadavek poslance Jana Svobody, diferencovat v hodnocení orgánů Nejvyššího soudu, ministerstva vnitra a dalších. Je třeba mít na zřeteli, že dosud nemáme zpracovánu komplexní analýzu za kritické období tak, abychom mohli objektivně ocenit činnost zdravých sil v jednotlivých orgánech. Věřím, že se k tomu později dostaneme. Proto plně souhlasím s názorem, který vyslovil s. ministr vnitra.

Pokud jde o potrestání trestných činů souvisejících s přípravou kontrarevoluce a o stanovení termínu vládě, jak navrhl poslanec Kalkus, tuto věc by měly zvážit a posoudit ještě politické orgány. V usnesení pod bodem 2. písm. b/ tento netermínovaný požadavek je. Těžko bychom mohli dnes stanovit nějaký naprosto reálný termín.

Poslanec dr. h. c. Lukačovič se dotazoval na zkratky jmen, že se v tisku objevují jen iniciály jmen lidí, kteří se dopustili trestných činů. Aby mohlo být oznámeno celé jméno potrestaného, k tomu je třeba soudního usnesení. Ve výroku soudu je třeba dát souhlas k této publikaci. Pokud jde o mladistvé, zákon vůbec nepřipouští možnost, že by jméno mladistvého bylo uvedeno celé.

Na základě některých dílčích připomínek doporučuji upravit odst. 1 usnesení Sněmovny lidu takto:

1. Bere na vědomí

předloženou zprávu o stavu kriminality a záměry ministerstva vnitra ČSSR, Generální prokuratury ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR ke zvýšení účinnosti boje proti kriminalitě, z níž vyplývá, že trestná činnost zaznamenává další vzestup. Došlo k němu zejména v roce 1968 a 1969 též v důsledku některých okolností bezprostředně spjatých s činností kontrarevolučních sil, která prohloubila dlouhodobě působící příčiny, jež vedly k oslabení mocenské funkce socialistického státu. Ovlivnila jak vlastní dynamiku kriminality, tak i podmínky a úroveň boje proti ní. Svou negativní úlohu na tomto úseku sehrál revizionismus v právní vědě a liberalizace trestní praxe, opuštění třídního výkladu zákona, což mělo za následek zdlouhavé a nesprávné řešení celé trestní agendy a oslabení trestní represe vůbec.

2. Doporučuje

a/ vládě ČSSR - ponecháváme první a druhý odstavec beze změny a nově doplníme:

Přezkoumat působení zákona o soudní rehabilitaci a uvážit možnost jeho novelizace, popř. zrušení.

Doporučuje vládě ČSSR, aby systematicky využívala hromadných sdělovacích prostředků k politicko-výchovnému působení proti trestné činnosti na všech úsecích, i k účinnému předcházení činů, k nimž dochází při narušování socialistické zákonnosti a orientovala tak občany na pomoc orgánům činným v trestním řízení.

Dále návrh zůstává tak, jak vám byl předložen. Chtěl bych požádat předsedkyni Sněmovny lidu s. dr. Soňu Pennigerovou, aby o předloženém návrhu dala hlasovat.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Soudružky a soudruzi, máte dotazy nebo připomínky k předloženému návrhu usnesení? Poslankyně Litvajová.

Poslankyně E. Litvajová: Pokiaľ ide o bod, ktorý odporúča vláde preskúmať pôsobenie zákona o rehabilitáciách, prípadne jeho zrušenie, odporúčala by som neuvádzať tam zrušenie, pretože by to vyvolalo veľké otázniky vo verejnosti.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji. O slovo se hlásí zpravodaj poslanec Pacner.

Zpravodaj poslanec V. Pacner: Souhlasím s návrhem poslankyně Litvajové.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji. Dále se hlásí poslanec Havlíček.

Poslanec J. Havlíček: Mám k návrhu usnesení připomínku, aby Generální prokuratura předložila do konce roku 1970 Sněmovně lidu zprávu o trestné činnosti kontrarevolučních sil v roce 1968 a 1969 a jejich postihu.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Děkuji. Prosím zpravodaje poslance Pacnera.

Zpravodaj poslanec V. Pacner: Zde je třeba se dotázat především soudruha generálního prokurátora, zda Generální prokuratura je schopna tento úkol zabezpečit.

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Má ještě někdo dotaz nebo připomínku? /Nikdo./ Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení, jak je přednesl zpravodaj poslanec Pacner, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Tím jsme projednali osmý bod pořadu dnešní schůze. Přerušuji jednání na krátkou přestávku.

/Jednání přerušeno v 15.44 hod./

/Jednání opět zahájeno v 16.04 hod./

Předsedkyně SL MUDr. S. Pennigerová: Soudružky a soudruzi poslanci, přistupujeme k IX. bodu pořadu, kterým jsou

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR předkládá podle § 43 odst. 2 zákona č. 36/1964 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona č. 156/1969 Sb., návrh kandidátů na volbu soudců Nejvyššího soudu ČSSR a soudců z povolání vojenských soudů.

Tento návrh byl rozšířen ještě o další dva kandidáty na volby soudců Nejvyššího soudu ČSSR: o JUDr. Vojtěcha Přichystala a JUDr. Bohumila Repíka. Tento návrh jste obdrželi před zahájením 8. schůze Sněmovny lidu.

Návrh odůvodní člen předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR, poslanec Rudolf Rejhon. Prosím ho, aby se ujal slova.

Poslanec R. Rejhon: Soudružky a soudruzi poslanci, byl vám rozeslán písemný návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty ČSSR na volbu soudců Nejvyššího soudu ČSSR a na soudce z povolání vojenských vyšších a vojenských obvodových soudů; jde o tisk 37.

Podle ústavního zákona č. 155/69 Sb. a zákona č. 36/64 Sb., o organizaci soudů a o volbách soudců, ve znění zákona č. 156/69 Sb., volí tyto soudce Federální shromáždění ČSSR na návrh příslušného orgánu Národní fronty.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR mě na svém zasedání pověřilo, abych jeho jménem návrh odůvodnil. Volba soudců Nejvyššího soudu ČSSR dovrší výstavbu čs. soudnictví na federálním principu a přispěje na úseku soudnictví k systematickému úsilí Komunistické strany Československa o konsolidaci poměrů v naší socialistické vlasti.

Tyto volby včetně voleb soudců z povolání vojenských soudů prohloubí a upevní naše socialistické soudnictví. Při této příležitosti si dovoluji podtrhnout myšlenku, která byla sledována při jednání o návrhu ve vedoucích orgánech Národní fronty, a to, aby u navrhovaných kandidátů bylo dosaženo optimálního souladu odborných a politických kvalit navrhovaných soudců z hlediska potřeb socialistického soudnictví. Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR při projednávání návrhu na volby soudců posoudilo také politické postoje navrhovaných kandidátů v letech 1968 a 1969. Konstatovalo, že kandidáti, které vám předkládá ke zvolení, mají předpoklady, aby jak Nejvyšší soud, tak vojenské soudy splnily své základní úkoly. Zejména jde o ochranu socialistického státu, jeho společenského zřízení a vztahů ke světové socialistické soustavě, o ochranu práv zákonem chráněných zájmů občanů, státních, společenských a hospodářských organizací a o ochranu bojeschopnosti ozbrojených sil a ozbrojených sborů. A právě v posouzení politických postojů v uvedené době je nutno spatřovat jeden z důvodů, proč je navrhován vyšší počet kandidátů na soudce.

Předsednictvo Federálního shromáždění ČSSR stanovilo počet soudců a funkcionářů Nejvyššího soudu ČSSR na 16 členů. Předkládáno je 22 kandidátů na soudce Nejvyššího soudu ČSSR včetně dnes dodatečně navrhovaných.

Ministr národní obrany předložil 52 kandidátů pro volbu soudců z povolání vojenských soudů. Po důkladném zvážení odborných a politických kvalit budou další kandidáti předloženi v pozdější době.

Výběr kandidátů je o to náročnější, že soudci z povolání jsou voleni na dobu 10 let. Tím je bezesporu na jedné straně prohloubena soudcovská nezávislost, ale na druhé straně stoupá náročnost na výběr kandidátů, jak jsem již uvedl. Jsme si vědomi, že se zvýšila i odpovědnost orgánů Národní fronty za navrhované soudce FS ČSSR. Právě tato skutečnost vedla předsednictvo ÚV Národní fronty ČSSR i při snaze navrhnout maximální počet kandidátů na soudce u těchto soudů, aby byla vytvořena možnost perspektivně naplňovat duch ústavy, ve které se stanoví, že soudci Nejvyššího soudu ČSSR jsou voleni zpravidla ze stejného počtu občanů České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.

Předsednictvo ÚV Národní fronty ČSSR je si vědomo, že v tomto směru má předkládaný návrh hlavní slabinu, neboť jsou navrhováni pouze 4 kandidáti na soudce Nejvyššího soudu ČSSR z řad občanů Slovenské socialistické republiky. Na druhé straně nebylo možno naléhat na naplnění či podstatné zvýšení těchto návrhů, neboť skutečný stav v justičních službách na Slovensku to ani neumožňuje.

Částečně příznivější poměr je v řadách soudců z povolání vojenských soudů, kde z celkového počtu 52 kandidátů je 13 kandidátů občanů Slovenské socialistické republiky. Ovšem i v tomto směru pokládalo předsednictvo ÚV Národní fronty ČSSR za nutné upozornit ministra národní obrany, i když zákon v tomto směru neukládá žádné pravidlo, že rovněž počet soudců vojenských soudů občanů SSR není úměrný.

Postupně bude možno zlepšovat tento poměr tak, aby odpovídal i národnímu složení vojenských okruhů jednotlivých vojenských soudů.

Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že je třeba soustředit na závažné problémy s tím spojené pozornost ze strany obou národních ministerstev spravedlnosti tak, aby soustavně, houževnatě a trpělivě byla vytvářena jak krátkodobá, tak i dlouhodobá opatření k překonání této situace.

Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSSR se ještě po předložení návrhu /tisk č. 37/ zabývalo návrhem na doplnění počtu kandidátů. Dospělo k závěru, že z hlediska odborných a politických kvalit jsou dány předpoklady, aby počet kandidátů na soudce Nejvyššího soudu ČSSR byl doplněn o JUDr. Vojtěcha Přichystala a JUDr. Bohumila Repíka. Charakteristika těchto dvou kandidátů vám byla rozdána před zahájením dnešní schůze.

Soudružky a soudruzi poslanci, navrhuji jménem předsednictva ÚV NF ČSSR, aby byli zvoleni na soudce Nejvyššího soudu ČSSR kandidáti uvedení v tisku 37, písm. a/1 a další kandidáti, které jsem navrhl ústně, tj. dr. Vojtěch Přichystal a dr. Bohumil Repík; aby byli zvoleni za soudce z povolání vojenských soudů kandidáti uvedení v tisku 37, písm. a/2 a aby byli zvoleni soudci zvláštních senátů kandidáti uvedení v tisku 37 písm. b/1-2.