Sněmovna lidu přijala
v 9. schůzi dne 8. července 1970 toto usnesení:
Sněmovna lidu projednala návrh
státního závěrečného
účtu federace na rok 1969 a stanovisko Ústřední
komise lidové kontroly k němu, a s přihlédnutím
k souhrnným výsledkům státních
závěrečných účtů
ČSR a SSR
I. zjišťuje, že
1. vývoj národního
hospodářství byl v prvních měsících
roku 1969 silně poznamenán řadou negativních
tendencí, projevujících se již v minulosti,
zejména v roce 1968 a charakterizovaných
- zvláště zaostáváním
tempa růstu hmotných zdrojů za růstem
důchodu obyvatelstva a zejména podniků,
- značně živelným
vývojem cen, mezd a investic a neřízeným
pohybem pracovních sil, při neefektivním
hospodaření s lidskou prací,
- pokračováním
nerovnovážných tendencí v národním
hospodářství, zvláště
nerozdělováním produkce v souladu s jejím
plánovaným určením a efektivním
využitím,
- nízkou úrovní
odpovědnosti a vztahů k socialistickému majetku,
trvajícím uvolňováním disciplíny
a narušováním hospodářské
kázně, nadřazováním skupinových
zájmů nad zájmy společenské
a nedostačující kontrolou ze strany odpovědných
pracovníků i řídících
orgánů,
jejichž společným
důsledkem bylo trvání inflačních
jevů, pokles finanční disciplíny a
vázání značné části
vytvořených hodnot v demobilních prostředcích;
teprve dubnové plénum ÚV KSČ 1969
a jeho květnová realizační směrnice
vytvořily předpoklady pro zastavení těchto
jevů rozkladného procesu přetrvávajícího
z roku 1968, a stabilizačních opatření
vlád přijatá v polovině roku 1969
vnesla spolu s postupující politickou konsolidací
do tohoto vývoje řadu pozitivních prvků.
- Došlo k obnovení dynamiky
a ke zpevňování kázně ve výrobě,
k omezení růstu cen a mezd a ke zlepšení
finanční rovnováhy; tyto faktory začaly
pozitivně ovlivňovat též vývoj
situace v oblasti vnějších ekonomických
vztahů.
- podařilo se zabránit
dalšímu rozpadu řídících
funkcí, upevnit politicko-mocenské nástroje
státu, postupně posilovat řízení
z centra a obnovit funkci plánu.
Přes tyto pozitivní
prvky se nepodařilo zcela zamezit některým
negativním vývojovým tendencím. Zůstává
ještě řada problémů, a to zvláště
na úseku bytové výstavby a investic, vývoje
zásob, jakož i zahraničního obchodu
a devizového hospodářství;
2. hospodaření s finančními
prostředky v roce 1969 skončilo v plnění
všech tří ústředních rozpočtů
federace přebytkem. Rozhodující podíl
na tomto výsledku měla opatření přijatá
vládami ke stabilizaci národního hospodářství,
úsporný program a změny dosažené
ve struktuře rozdělení peněžních
důchodů ve prospěch státních
rozpočtů.
Zvláště přitom
hodnotí, že
a/ odčerpáním
nadměrné kupní síly od podniků
a kontrolou a regulací pracovních důchodů
obyvatelstva, jakož i realizací úsporných
opatření se podařilo snížit tlak
poptávky, využít stabilizační
funkce rozpočtu jako protiinflačního nástroje
a přispět restriktivní politikou ve finančním
hospodářství státu k postupné
konsolidaci ekonomiky;
b/ rozhodnými opatřeními
vlád byla posílena účinnost centrálního
řízení v oblasti státních financí;
3. zatím se nepodařilo
dosáhnout v hospodaření finančními
prostředky toho, aby souhrnný finanční
vztah
a/ národních výborů
byl dlouhodobým, objektivně a účelově
založeným vztahem, odrážejícím
plně vlastní zdroje těchto orgánů
a vedoucím ke zpřesnění dotací
ze státního rozpočtu;
b/ u národních orgánů
plně zobrazil vybrané potřeby rozvoje integrované
ekonomiky a umožňoval sledovat skutečné
použití prostředků určených
na ně ve státním rozpočtu.
Nepodařilo se dále
dosáhnout toho, aby
1. rozpočtová a finanční
politika spolu s cenovou politikou vytvářely náročné
podmínky pro tvorbu zdrojů v celé podnikově
sféře a zabránily neracionálnímu
používání disponibilních prostředků
u podniků vytvářejících nadbytek
zdrojů, jichž nárůst představuje
potenciální inflační faktor;
2. používáním
rozpočtových přebytků v úvěrové
oblasti nebyly kryty i nedostatky v národním hospodářství;
3. výrazněji se změnila
dosavadní struktura ve finančních vztazích
k zahraničí;
II. žádá,
aby vláda ČSSR
1. propracovala koordinaci rozpočtové
a úvěrové politiky vůči podnikům,
2. realizovala opatření
zásadního charakteru v dotační politice
a tím čelila přenášení
finančních problémů podniků
v nepřiměřené míře na
stát;
III. bere na vědomí,
že
1. vláda ČSSR postupně
odstraňuje nedostatky rozpočtové kázně,
finančního hospodaření a finanční
kontroly ústředních orgánů
federace, vytýkané ve stanovisku Ústřední
komise lidové kontroly k návrhu státního
závěrečného účtu federace
za rok 1969,
2. Ústřední
komise lidové kontroly postupně řeší
u odpovědných činitelů případy
porušování státní disciplíny
a finanční kázně, zjištěné
v roce 1969 kontrolními orgány a vytýkané
v jejím stanovisku k návrhu státního
závěrečného účtu federace
za rok 1969;
IV. schvaluje
na úseku státního
rozpočtu
1. dodatečné zvýšení
dotací a subvencí národním rozpočtům
z rozpočtu federace ve výši 1 064 389 tis.
Kčs pro ČSR a ve výši 331,409 tis. Kčs
pro SSR;
2. podle čl. 36 odst. 1 písm.
d/ ústavního zákona č. 143/68 Sb.,
o československé federaci, státní
závěrečný účet federace
za rok 1969, který po provedení dodatečného
zvýšení dotací a subvencí podle
bodu 1/ vykazuje přebytek ve výši 2 884 703
tis.Kčs;
3. použití přebytku
z výsledku hospodaření podle státního
rozpočtu federace za rok 1969 takto:
a/ částku 770 000 tis.
Kčs převést do finanční rezervy
federální státní pokladny jako účelovou
záruku za investiční úvěry
poskytnuté Státní bankou československou
Ústřední správě železnic
nad schválenou úvěrovou směrnici vlády;
b/ částku 700 000 tis.
Kčs použít na splátku investičních
úvěrů poskytnutých Státní
bankou československou Ústřední správě
železnic,
c/ částku 346 000 tis.
Kčs použít na splátku investičních
úvěrů poskytnutých Státní
bankou československou podnikům ČSAD, a to
po finančním vypořádání
za rok 1969, z toho pro ČSR 214 000 tis. Kčs a pro
SSR 132 000 tis. Kčs;
d/ částku 60 703 tis.
Kčs převést do finanční rezervy
federální státní pokladny k realizaci
dodatečných úhrad, vyplývajících
z vypořádání vztahů podniků
a organizací řízených federálními
ústředními orgány ke státnímu
rozpočtu federace za rok 1969,
e/ zbývající
částku 1 008 000 tis. Kčs použít
ke splacení výpůjček státního
rozpočtu u Státní banky československé
z let 1964 a 1965;
- na úseku státní
pokladny.
1. uskutečnit na vrub odvodů
z přecenění zásob při úpravě
velkoobchodních cen k 1. 1. 1967 tyto úhrady a převody:
a/ splatit ve výši 4
600 000 tis. Kčs část výpůjček
státního rozpočtu u Státní
banky československé z let 1964 a 1965,
b/ splatit ve výši 1
868 603 tis. Kčs závazek státního
rozpočtu u Státní banky československé,
vyplývající z odepsaných úvěrů
JZD z let 1952 - 1960,
c/ převést částku
ve výši 134 000 tis. Kčs do státního
rozpočtu SSR, na úhradu cenové úpravy
niklové rudy, uskutečněné k 1. 5.
1969;
2. uskutečnit na vrub odvodů
z přecenění zásob při úpravě
velkoobchodních cen k 1. 1. 1968 posílení
rezervních fondů
a/ České státní pojišťovny o 856 000 tis. Kčs,
b/ Slovenské státní
pojišťovny o 344 000 tis. Kčs;
3. delimitovat ze státních
finančních rezerv federální státní
pokladny do národních státních pokladen
a/ státní pokladně ČSR
- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 764 417 tis. Kčs;
- alikvotní část
zbytku státních finančních rezerv
ve výši 130 000 tis. Kčs;
b/ státní pokladně SSR
- nepoužité státní příspěvky na družstevní bytovou výstavbu ve výši 265 898 tis. Kčs;
- prostředky na krytí záruky za úvěry poskytnuté na náklady záběhu závodu na výrobu kyseliny citronové v Leopoldově ve výši 33 912 tis. Kčs,
- alikvótní část
zbytku státních finančních rezerv
ve výši 63 000 tis. Kčs:
4. delimitovat ze státních
finančních rezerv federální státní
pokladny státní pokladně ČSR prostředky
ve výši 835 194 tis. Kčs jako záruky
za úvěry poskytnuté podnikům Státní
bankou československou před 31. 12. 1969;
5. delimitovat z aktiv a pasív
federální státní pokladny
a/ státní pokladně ČSR
- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 242 967 tis. Kčs,
- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortům ve výši 232 7 89 tis. Kčs,
- úvěr u Státní
banky československé na krytí těchto
půjček ve výši 475 756 tis. Kčs;
b/ státní pokladně SSR
- půjčky poskytnuté do roku 1969 národním výborům ve výši 10 000 tis. Kčs,
- půjčky poskytnuté do roku 1969 resortům ve výši 24 069 tis. Kčs,
- úvěr u Státní
banky československé na krytí těchto
půjček ve výši 34 069 tis. Kčs;
V. bere na vědomí
výsledky hospodaření ČSR a SSR podle souhrnného přehledu závěrečných účtů za rok 1969,
a to u ČSR přebytek ve výši 366 356 tis. Kčs
u SSR přebytek ve výši
194 320 tis. Kčs.