Středa 8. července 1970

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Nyní přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Úmluva o zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví ze dne 14. července 1967, podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že z přítomných poslanců všichni hlasovali pro uvedený návrh a že tedy Sněmovna lidu schválila Úmluvu o zřízení Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví ze dne 14. července 1967 jednomyslně.

Přistoupíme k dalšímu hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh, kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky Pařížská unijní úmluva na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967, podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh byl přijat jednomyslně.

Sněmovna lidu schválila Pařížskou unijní úmluvu na ochranu průmyslového vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovanou naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Nyní přistoupíme k hlasování o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Madridská dohoda o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen uvedený vládní návrh podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh byl přijat jednomyslně.

Sněmovna lidu schválila Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu továrních nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovanou naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Nyní budeme hlasovat o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Madridská dohoda o potlačování falešných nebo klamavých údajů o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná naposledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července 1967.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen uvedený vládní návrh podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh byl přijat jednomyslně.

Nyní přistoupíme k hlasování o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Nizzská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb, na něž se vztahují tovární a obchodní známky, z 15. června 1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen uvedený vládní návrh podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že návrh byl přijat jednomyslně.

Nyní přistoupíme k hlasování o vládním návrhu, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky k souhlasu Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967.

Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen uvedený vládní návrh podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat jednomyslně.

Vzhledem k tomu, že volební komise ještě neskončila svou práci, budeme pokračovat v projednávání čtvrtého bodu dnešního pořadu, kterým je

IV

Vládní návrh, kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky Úmluva o uznání a vykonavatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsaná v Haagu dne 15. dubna 1958 /tisk 35/

Vládní návrh odůvodní ministr zahraničních věcí ČSSR ing. Ján Marko. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. J. Marko: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vláda ČSSR predkladá Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu s pristúpením Československa k Dohode o uznaní a vykonateľnosti rozhodnutia o vyživovacej povinnosti k deťom, ktorá bola dojednaná dňa 15. apríla 1958.

Zabezpečenie vyživovacej povinnosti k deťom je jedna z dôležitých zložiek starostlivosti štátu, ktorý dbá o to, aby predovšetkým rodičia plnili riadne túto povinnosť voči svojim deťom. Pokiaľ tieto povinnosti neplnia, musia byť k tomu donútení súdnou cestou.

Ak je však niektorý z rodičov v cudzine, vyskytuje sa mnoho problémov. Vo vzťahu k socialistickým štátom je táto otázka riešená systémom dvojstranných dohôd o právnej pomoci. Inak je možné postupovať podľa Dohody a vymáhaní výživného v cudzine, ktorá bola dojednaná dňa 20. júna 1956 v New Yorku. V praxi sa však ukázalo, že postup podľa tejto dohody je veľmi ťažkopádny a zdĺhavý predovšetkým preto, že dohoda sa nevzťahuje na uznanie a výkon rozhodnutia. Z tohto dôvodu je i naďalej realizácia československého rozhodnutia o výživnom predovšetkým v kapitalistickej cudzine zložitá a ťažká.

Tieto ťažkosti budú do značnej miery prekonané alebo aspoň zmiernené pristúpením Československa k spomínanej Dohode. Podľa tejto dohody sa totiž za podmienok stanovených v jej druhom článku rozhodnutie o výživnom vydané v jednom zo zmluvných štátov uzná bez vecného preskúmania a vyhlási za vykonateľné i v ostatných zmluvných štátoch.

Zmluva ďalej obsahuje aj ustanovenie o príslušnosti orgánov, ktoré o výživnom rozhodujú. O výživnom môžu rozhodovať úrady štátu, na ktorého území mala osoba povinná vyživovacou povinnosťou alebo osoba oprávnená svoj zvyčajný pobyt v dobe začatia súdneho pokračovania.

Pristúpením ČSSR k tejto haagskej dohode bude rozhodnutie československých súdov o výživnom pre neplnoletých československých občanov vykonateľné bez ďalšieho vo všetkých štátoch, ktoré sú členmi dohody, a naopak, rozhodnutie súdov týchto štátov bude bez ďalšieho vykonateľné na území ČSSR. Touto dohodou sú dosiaľ viazané tieto štáty: Belgicko, Dánsko, Fínsko, Francúzsko, Taliansko, Maďarsko, Holandsko, Nórsko, Nemecká spolková republika, Rakúsko, Švédsko a Švajčiarsko.

Týmto spôsobom zaručené uznanie a výkon rozhodnutia o výživnom pre deti bude znamenať podstatné uľahčenie a urýchlenie akéhokoľvek súdneho pokračovania a nahradí ťažkopádny postup podľa New-Yorskej dohody, ktorá sa okrem toho niekedy ťažko presadzuje v niektorých štátoch, napríklad v NSR a Taliansku, kde pred započatím súdneho pokračovania o výživnom treba najprv dosiahnuť vydanie rozhodnutia, ktoré neplnoletému prizná oslobodenie od súdnych poplatkov.

Pre posúdenie, či je pre ČSSR účelné k haagskej dohode pristúpiť, poslúži iste najlepšie porovnanie počtu prípadov vymáhania výživného z cudziny a naopak aj niekoľkých štátov Dohody podľa stavu k 31. marcu 1970. K tomuto dátumu bolo výživné zo zahraničia vymáhané v 2285 prípadoch a voči povinným osobám v ČSSR v 941 prípadoch. Z toho vidieť, že je správne a opodstatnené, keď ČSSR pristupuje k tejto dohode.

Dohoda nie je v rozpore s československým právnym poriadkom. Uznateľnosť a vykonateľnosť rozhodnutí cudzích justičných orgánov je viazaná na podmienky, ktoré sú v súlade s našou vnútroštátnou úpravou podľa zákona o medzinárodnom práve súkromnom a procesnom.

Sú teda všetky predpoklady pre to, aby Federálne zhromaždenie v zmysle čl. 36. ods. 3 ústavného zákona o československej federácii vyslovilo svoj súhlas s pristúpením k uvedenej Dohode.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji ministru zahraničních věcí za odůvodnění předloženého návrhu. Prosím poslankyni Boženu Procházkovou, aby podala zpravodajskou zprávu.

Zpravodajka poslankyně B. Procházková: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Soudruh ministr zahraničních věcí Marko nám obšírně a po věcné stránce obsažně odůvodnil hlavní články Úmluvy o uznání vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsané v Haagu dne 15. dubna 1958. Vzhledem k tomu, že jde o Úmluvu, která vyžaduje souhlasu Federálního shromáždění, je třeba, abychom posoudili užitečnost této Úmluvy z hlediska společenské potřebnosti a z hlediska jejího souladu s naším právním řádem.

Zabezpečení výživy dětí formou soudního rozhodnutí v těch případech, kdy rodiče dobrovolně tuto vyživovací povinnost neplní, zajišťují prakticky všechny právní řády v evropských zemích. Na základě vykonatelného soudního rozhodnutí dochází pak k výkonu rozhodnutí, tj. k faktickému vymáhání peněžitých částek, které jsou v rozhodnutí jako výživné stanoveny. Je-li však osoba povinná k placení výživného v cizině, je vymáhání výživného spojeno se značnými komplikacemi, protože na základě vykonatelného soudního rozhodnutí jedné země nelze vést exekuci, tj. výkon rozhodnutí bez dalšího v jiné zemi. Úmluva, která je předmětem našeho jednání, zajišťuje mezi smluvními státy vzájemné uznání a vykonatelnost rozhodnutí, jejichž předmětem je nárok na výživné u dětí, pokud nedosáhly 21 let. Slyšeli jsme, že ve vztahu k socialistickým zemím je vzájemné uznávání o vykonavatelnosti soudního rozhodnutí o výživném zaručeno systémem dvoustranných smluv o právní pomoci. Ve vztahu ke kapitalistickým a rozvojovým zemím mělo být vymáhání výživného zajištěné přístupem k Úmluvě o vymáhání výživného v cizině, podepsané v roce 1956 v New Yorku, která se však v praxi ukázala těžkopádná a málo účinná.

Musíme přiznat, že počet dětí, žijících v našem státě, k nimž mají vyživovací povinnost osoby žijící v cizině, stoupl zejména v posledních letech ilegálním odchodem obou nebo jednoho z rodičů k trvalému pobytu do ciziny. Soudruh ministr Marko nám zde uvedl konkrétní čísla, z nichž jasně vyplývá, že počet osob v cizině, které mají vyživovací povinnost k dětem žijícím na území naší republiky, je podstatně větší, než počet osob s vyživovací povinností žijících u nás, které mají platit výživné na děti do ciziny. Je tedy přístup k Úmluvě i z hlediska devizového pro nás výhodný.

Úmluva není zásadně v rozporu s čs. právním řádem. Pokud obsahují některé její články odchylky, nejedná se o odchylky takového rázu, které by odporovaly duchu čs. právního řádu a činily by Úmluvu pro nás nepřijatelnou.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, výbory ústavně právní, pro sociální politiku a zahraniční projednaly na svých schůzích vládní návrh, kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Úmluva o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsaná v Haagu dne 15. dubna 1958, a doporučily plénu Sněmovny lidu vyslovit s Úmluvou souhlas. Domnívám se, že jsou dány k tomuto souhlasu všechny předpoklady, a jako zpravodajka se vřele přimlouvám za to, abyste vyslovili s Úmluvou souhlas ve smyslu návrhu schvalovacího usnesení, vytištěného v záhlaví vládního návrhu /tisk 35/. Děkuji vám.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslankyni Boženě Procházkové za zpravodajskou zprávu.

Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí do rozpravy k tomuto bodu pořadu? /Nikdo./ Není přání vystoupit v rozpravě?

Ptám se ministra zahraničních věcí ČSSR ing. Marka, zda si přeje závěrečné slovo.

Ministr zahraničních věcí ČSSR ing. J. Marko: Nie.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Přeje si zpravodajka poslankyně Procházková závěrečné slovo?

Zpravodajka poslankyně B. Procházková: Ne.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Přistoupíme tedy k hlasování o předloženém návrhu. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh, kterým se předkládá k souhlasu Federálnímu shromáždění Československé socialistické republiky Úmluva o uznání a vykonavatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsaná dne 15. dubna 1958 v Haagu, ve smyslu návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Kdo je proti? /Nikdo./

Kdo se zdržel hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl přijat jednomyslně a že tedy Sněmovna lidu vyslovila souhlas s Úmluvou o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti k dětem, podepsanou v Haagu dne 15. dubna 1958.

Soudružky a soudruzi, vzhledem k tomu, že volební komise skončila sčítání hlasů a podepsala zápis o provedené volbě, doporučuji dokončit druhý bod pořadu a prosím předsedu volební komise, aby předal zápis o výsledku volby.

Předseda volební komise, poslanec dr. h. c. J. Lukačovič: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, komisia poslancov Snemovne ľudu v zložení František Bubník, Jan Červinka, Emil Holáň, Magdaléna Lapárová, dr. h. c. Jozef Lukačovič, MUDr. Antónia Petrusová a Ferdinand Tomášik, ktorú zvolila Snemovňa ľudu na svojej schôdzi dňa 8. júla 1970 pre voľbu člena Predsedníctva Federálneho zhromaždenia, oznamuje, že bolo poslancom vydané 186 hlasovacích lístkov. Hlasovania sa zúčastnilo 186 poslancov. Po skončení hlasovania komisia zistila, že bolo odovzdané dovedna 186 platných hlasov. Z toho bolo odovzdané pre navrhovaného kandidáta doc. Michala Sabolčíka, CSc., 186 hlasov. Nebol žiadny hlas proti, žiadny poslanec sa nezdržal hlasovania. Žiadny hlasovací lístok nebol neplatný. Pre navrhovaného kandidáta bola teda odovzdaná nadpolovičná väčšina hlasov z počtu prítomných poslancov Snemovne ľudu. V Prahe 8. júla 1970.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP