Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Nyní přistoupíme
k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby
byl schválen vládní návrh, kterým
se předkládá Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Úmluva o zřízení Světové
organizace na ochranu duševního vlastnictví
ze dne 14. července 1967, podle návrhu zpravodaje,
nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že z přítomných
poslanců všichni hlasovali pro uvedený návrh
a že tedy Sněmovna lidu schválila Úmluvu
o zřízení Světové organizace
na ochranu duševního vlastnictví ze dne 14.
července 1967 jednomyslně.
Přistoupíme k dalšímu
hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby
byl schválen vládní návrh, kterým
se předkládá k souhlasu Federálnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky Pařížská
unijní úmluva na ochranu průmyslového
vlastnictví ze dne 20. března 1883, revidovaná
naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967, podle návrhu
zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že návrh
byl přijat jednomyslně.
Sněmovna lidu schválila
Pařížskou unijní úmluvu na ochranu
průmyslového vlastnictví ze dne 20. března
1883, revidovanou naposledy ve Stockholmu dne 14. července
1967.
Nyní přistoupíme
k hlasování o vládním návrhu,
kterým se předkládá Federálnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Madridská dohoda
o mezinárodním zápisu továrních
nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovaná
naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967.
Kdo souhlasí s tím,
aby byl schválen uvedený vládní návrh
podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že návrh
byl přijat jednomyslně.
Sněmovna lidu schválila
Madridskou dohodu o mezinárodním zápisu továrních
nebo obchodních známek ze dne 14. dubna 1891, revidovanou
naposledy ve Stockholmu dne 14. července 1967.
Nyní budeme hlasovat o vládním
návrhu, kterým se předkládá
Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky k
souhlasu Madridská dohoda o potlačování
falešných nebo klamavých údajů
o původu zboží ze dne 14. dubna 1891, revidovaná
naposledy Dodatkovým zněním ze dne 14. července
1967.
Kdo souhlasí s tím,
aby byl schválen uvedený vládní návrh
podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že návrh
byl přijat jednomyslně.
Nyní přistoupíme
k hlasování o vládním návrhu,
kterým se předkládá Federálnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Nizzská dohoda
o mezinárodním třídění
výrobků a služeb, na něž se vztahují
tovární a obchodní známky, z 15. června
1957, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července
1967.
Kdo souhlasí s tím,
aby byl schválen uvedený vládní návrh
podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že návrh
byl přijat jednomyslně.
Nyní přistoupíme
k hlasování o vládním návrhu,
kterým se předkládá Federálnímu
shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Lisabonská dohoda
o ochraně označení původu a jejich
mezinárodním zápisu ze dne 31. října
1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července
1967.
Kdo souhlasí s tím,
aby byl schválen uvedený vládní návrh
podle návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje
se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Zdržel se někdo hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že uvedený
návrh byl přijat jednomyslně.
Vzhledem k tomu, že volební
komise ještě neskončila svou práci,
budeme pokračovat v projednávání čtvrtého
bodu dnešního pořadu, kterým je
Vládní návrh
odůvodní ministr zahraničních věcí
ČSSR ing. Ján Marko. Prosím, aby se ujal
slova.
Ministr zahraničních
věcí ČSSR ing. J. Marko: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, vláda
ČSSR predkladá Federálnemu zhromaždeniu
na vyslovenie súhlasu s pristúpením Československa
k Dohode o uznaní a vykonateľnosti rozhodnutia o vyživovacej
povinnosti k deťom, ktorá bola dojednaná dňa
15. apríla 1958.
Zabezpečenie vyživovacej
povinnosti k deťom je jedna z dôležitých
zložiek starostlivosti štátu, ktorý dbá
o to, aby predovšetkým rodičia plnili riadne
túto povinnosť voči svojim deťom. Pokiaľ
tieto povinnosti neplnia, musia byť k tomu donútení
súdnou cestou.
Ak je však niektorý z
rodičov v cudzine, vyskytuje sa mnoho problémov.
Vo vzťahu k socialistickým štátom je táto
otázka riešená systémom dvojstranných
dohôd o právnej pomoci. Inak je možné
postupovať podľa Dohody a vymáhaní výživného
v cudzine, ktorá bola dojednaná dňa 20. júna
1956 v New Yorku. V praxi sa však ukázalo, že
postup podľa tejto dohody je veľmi ťažkopádny
a zdĺhavý predovšetkým preto, že
dohoda sa nevzťahuje na uznanie a výkon rozhodnutia.
Z tohto dôvodu je i naďalej realizácia československého
rozhodnutia o výživnom predovšetkým v
kapitalistickej cudzine zložitá a ťažká.
Tieto ťažkosti budú
do značnej miery prekonané alebo aspoň zmiernené
pristúpením Československa k spomínanej
Dohode. Podľa tejto dohody sa totiž za podmienok stanovených
v jej druhom článku rozhodnutie o výživnom
vydané v jednom zo zmluvných štátov
uzná bez vecného preskúmania a vyhlási
za vykonateľné i v ostatných zmluvných
štátoch.
Zmluva ďalej obsahuje aj ustanovenie
o príslušnosti orgánov, ktoré o výživnom
rozhodujú. O výživnom môžu rozhodovať
úrady štátu, na ktorého území
mala osoba povinná vyživovacou povinnosťou alebo
osoba oprávnená svoj zvyčajný pobyt
v dobe začatia súdneho pokračovania.
Pristúpením ČSSR
k tejto haagskej dohode bude rozhodnutie československých
súdov o výživnom pre neplnoletých československých
občanov vykonateľné bez ďalšieho
vo všetkých štátoch, ktoré sú
členmi dohody, a naopak, rozhodnutie súdov týchto
štátov bude bez ďalšieho vykonateľné
na území ČSSR. Touto dohodou sú dosiaľ
viazané tieto štáty: Belgicko, Dánsko,
Fínsko, Francúzsko, Taliansko, Maďarsko, Holandsko,
Nórsko, Nemecká spolková republika, Rakúsko,
Švédsko a Švajčiarsko.
Týmto spôsobom zaručené
uznanie a výkon rozhodnutia o výživnom pre
deti bude znamenať podstatné uľahčenie
a urýchlenie akéhokoľvek súdneho pokračovania
a nahradí ťažkopádny postup podľa
New-Yorskej dohody, ktorá sa okrem toho niekedy ťažko
presadzuje v niektorých štátoch, napríklad
v NSR a Taliansku, kde pred započatím súdneho
pokračovania o výživnom treba najprv dosiahnuť
vydanie rozhodnutia, ktoré neplnoletému prizná
oslobodenie od súdnych poplatkov.
Pre posúdenie, či je
pre ČSSR účelné k haagskej dohode
pristúpiť, poslúži iste najlepšie
porovnanie počtu prípadov vymáhania výživného
z cudziny a naopak aj niekoľkých štátov
Dohody podľa stavu k 31. marcu 1970. K tomuto dátumu
bolo výživné zo zahraničia vymáhané
v 2285 prípadoch a voči povinným osobám
v ČSSR v 941 prípadoch. Z toho vidieť, že
je správne a opodstatnené, keď ČSSR
pristupuje k tejto dohode.
Dohoda nie je v rozpore s československým
právnym poriadkom. Uznateľnosť a vykonateľnosť
rozhodnutí cudzích justičných orgánov
je viazaná na podmienky, ktoré sú v súlade
s našou vnútroštátnou úpravou podľa
zákona o medzinárodnom práve súkromnom
a procesnom.
Sú teda všetky predpoklady
pre to, aby Federálne zhromaždenie v zmysle čl.
36. ods. 3 ústavného zákona o československej
federácii vyslovilo svoj súhlas s pristúpením
k uvedenej Dohode.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
ministru zahraničních věcí za odůvodnění
předloženého návrhu. Prosím poslankyni
Boženu Procházkovou, aby podala zpravodajskou zprávu.
Zpravodajka poslankyně B.
Procházková: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci! Soudruh ministr zahraničních
věcí Marko nám obšírně
a po věcné stránce obsažně odůvodnil
hlavní články Úmluvy o uznání
vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti
k dětem, podepsané v Haagu dne 15. dubna 1958. Vzhledem
k tomu, že jde o Úmluvu, která vyžaduje
souhlasu Federálního shromáždění,
je třeba, abychom posoudili užitečnost této
Úmluvy z hlediska společenské potřebnosti
a z hlediska jejího souladu s naším právním
řádem.
Zabezpečení výživy
dětí formou soudního rozhodnutí v těch
případech, kdy rodiče dobrovolně tuto
vyživovací povinnost neplní, zajišťují
prakticky všechny právní řády
v evropských zemích. Na základě vykonatelného
soudního rozhodnutí dochází pak k
výkonu rozhodnutí, tj. k faktickému vymáhání
peněžitých částek, které
jsou v rozhodnutí jako výživné stanoveny.
Je-li však osoba povinná k placení výživného
v cizině, je vymáhání výživného
spojeno se značnými komplikacemi, protože na
základě vykonatelného soudního rozhodnutí
jedné země nelze vést exekuci, tj. výkon
rozhodnutí bez dalšího v jiné zemi.
Úmluva, která je předmětem našeho
jednání, zajišťuje mezi smluvními
státy vzájemné uznání a vykonatelnost
rozhodnutí, jejichž předmětem je nárok
na výživné u dětí, pokud nedosáhly
21 let. Slyšeli jsme, že ve vztahu k socialistickým
zemím je vzájemné uznávání
o vykonavatelnosti soudního rozhodnutí o výživném
zaručeno systémem dvoustranných smluv o právní
pomoci. Ve vztahu ke kapitalistickým a rozvojovým
zemím mělo být vymáhání
výživného zajištěné přístupem
k Úmluvě o vymáhání výživného
v cizině, podepsané v roce 1956 v New Yorku, která
se však v praxi ukázala těžkopádná
a málo účinná.
Musíme přiznat, že
počet dětí, žijících v
našem státě, k nimž mají vyživovací
povinnost osoby žijící v cizině, stoupl
zejména v posledních letech ilegálním
odchodem obou nebo jednoho z rodičů k trvalému
pobytu do ciziny. Soudruh ministr Marko nám zde uvedl konkrétní
čísla, z nichž jasně vyplývá,
že počet osob v cizině, které mají
vyživovací povinnost k dětem žijícím
na území naší republiky, je podstatně
větší, než počet osob s vyživovací
povinností žijících u nás, které
mají platit výživné na děti do
ciziny. Je tedy přístup k Úmluvě i
z hlediska devizového pro nás výhodný.
Úmluva není zásadně
v rozporu s čs. právním řádem.
Pokud obsahují některé její články
odchylky, nejedná se o odchylky takového rázu,
které by odporovaly duchu čs. právního
řádu a činily by Úmluvu pro nás
nepřijatelnou.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, výbory ústavně právní,
pro sociální politiku a zahraniční
projednaly na svých schůzích vládní
návrh, kterým se předkládá
k souhlasu Federálnímu shromáždění
Úmluva o uznání a vykonatelnosti rozhodnutí
o vyživovací povinnosti k dětem, podepsaná
v Haagu dne 15. dubna 1958, a doporučily plénu Sněmovny
lidu vyslovit s Úmluvou souhlas. Domnívám
se, že jsou dány k tomuto souhlasu všechny předpoklady,
a jako zpravodajka se vřele přimlouvám za
to, abyste vyslovili s Úmluvou souhlas ve smyslu návrhu
schvalovacího usnesení, vytištěného
v záhlaví vládního návrhu /tisk
35/. Děkuji vám.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Děkuji
poslankyni Boženě Procházkové za zpravodajskou
zprávu.
Zahajuji rozpravu. Kdo se hlásí
do rozpravy k tomuto bodu pořadu? /Nikdo./ Není
přání vystoupit v rozpravě?
Ptám se ministra zahraničních
věcí ČSSR ing. Marka, zda si přeje
závěrečné slovo.
Ministr zahraničních
věcí ČSSR ing. J. Marko: Nie.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Přeje
si zpravodajka poslankyně Procházková závěrečné
slovo?
Zpravodajka poslankyně B.
Procházková: Ne.
Předsedající,
místopředseda SL J. Trojan: Přistoupíme
tedy k hlasování o předloženém
návrhu. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen
vládní návrh, kterým se předkládá
k souhlasu Federálnímu shromáždění
Československé socialistické republiky Úmluva
o uznání a vykonavatelnosti rozhodnutí o
vyživovací povinnosti k dětem, podepsaná
dne 15. dubna 1958 v Haagu, ve smyslu návrhu zpravodaje,
nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./
Kdo je proti? /Nikdo./
Kdo se zdržel hlasování?
/Nikdo./
Konstatuji, že uvedený
návrh byl přijat jednomyslně a že tedy
Sněmovna lidu vyslovila souhlas s Úmluvou o uznání
a vykonatelnosti rozhodnutí o vyživovací povinnosti
k dětem, podepsanou v Haagu dne 15. dubna 1958.
Soudružky a soudruzi, vzhledem
k tomu, že volební komise skončila sčítání
hlasů a podepsala zápis o provedené volbě,
doporučuji dokončit druhý bod pořadu
a prosím předsedu volební komise, aby předal
zápis o výsledku volby.
Předseda volební komise,
poslanec dr. h. c. J. Lukačovič: Vážené
súdružky a súdruhovia poslanci, komisia poslancov
Snemovne ľudu v zložení František Bubník,
Jan Červinka, Emil Holáň, Magdaléna
Lapárová, dr. h. c. Jozef Lukačovič,
MUDr. Antónia Petrusová a Ferdinand Tomášik,
ktorú zvolila Snemovňa ľudu na svojej schôdzi
dňa 8. júla 1970 pre voľbu člena Predsedníctva
Federálneho zhromaždenia, oznamuje, že bolo poslancom
vydané 186 hlasovacích lístkov. Hlasovania
sa zúčastnilo 186 poslancov. Po skončení
hlasovania komisia zistila, že bolo odovzdané dovedna
186 platných hlasov. Z toho bolo odovzdané pre navrhovaného
kandidáta doc. Michala Sabolčíka, CSc., 186
hlasov. Nebol žiadny hlas proti, žiadny poslanec sa
nezdržal hlasovania. Žiadny hlasovací lístok
nebol neplatný. Pre navrhovaného kandidáta
bola teda odovzdaná nadpolovičná väčšina
hlasov z počtu prítomných poslancov Snemovne
ľudu. V Prahe 8. júla 1970.