Predkladaný vládny návrh má teda výlučne sociálny charakter, ktorého zmyslom je odstrániť v rozsahu daných finančných možností najmä prípady príjemcov nízkych dôchodkov a dôchodcom, ktorí nie sú už schopní pracovať a o ktorých sa nemôže už postarať ani okruh ich rodinných príslušníkov, zabezpečiť aspoň také finančné prostredky, ktoré sú nezbytne potrebné na úhradu najnutnejších životných nákladov. Navrhované riešenie umožní zlepšiť sociálne postavenie asi 700 000 dôchodcom a vyžiada si celoročné náklady vo výške jednej miliardy 120 miliónov korún, čo je podľa uistenia vlády maximum, ktoré si môžeme v najbližšej dobe dovoliť. Fakultatívne riešenie zvýšenia dôchodkov má zabezpečiť, aby sa neprekročili finančné prostriedky, určené na zvyšovanie dôchodkov podľa navrhovaného zákona. Bude preto treba zariadiť, aby sa prostriedky uvoľnené pre tento účel skutočne v celom rozsahu využili a aby federálne ministerstvo a obe národné ministerstvá práce a sociálnych vecí sledovali ich využitie finančných rezerv, ktoré v oblasti sociálneho zabezpečenia majú okresy, prípadne kraje, tak, aby okruh dôchodcov, ktorým bude zvýšenie dôchodku priznané, mohol byť čo najväčší.

Nedotknuté zostávajú doterajšie ustanovenia zákona o tom, že ak sa zmenia skutočnosti, rozhodujúce pre výšku dávky alebo pre jej výplatu, dávka sa odoberie, zvýši, zníži, alebo sa jej výplata zastaví; preto tiež zvýšenie dôchodkov priznané z toho dôvodu, že dôchodok bol jediným zdrojom príjmu dôchodcu, platí len po dobu, po ktorú sú splnené podmienky pre toto zvýšenie. Ako zmena skutkových okolností sa posudzuje i smrť manžela; preto sa navrhuje výslovne stanoviť, že sa zvýšenie dôchodku nezapočítava do výšky dôchodku, rozhodujúcej pre výpočet dôchodkov pozostalých.

Vážené súdružky a vážení súdruhovia, pokúsil som sa vysvetliť vám hlavné zmeny, ktoré prináša navrhovaná úprava v oblasti dôchodkového zabezpečenia, predovšetkým pokiaľ sa týka nízkych dôchodkov. Sme si všetci vedomí toho, že predkladaný vládny návrh zatiaľ neprináša zásadné riešenie a že niektoré nedostatky v našom sociálnom zabezpečení ešte trvajú; je to však predsa len krok vpred a v danej situácii aj maximum, čo si môžeme dovoliť.

Ústavnoprávne výbory, výbor pre plán a rozpočet a výbory pre sociálnu politiku, ktoré prerokovali vládny návrh, vyslovili s ním súhlas. Z dôvodu lepšej zrozumiteľnosti odporučili iba upraviť znenie článku IV, ods. 2 takto:

"/2/ V stanovenej najnižšej výmere dôchodkov uvedených v predošlom odseku a vo výmere dôchodkov zvýšených podľa tohto zákona je zahrnutý osobitný prídavok k dávkam podľa čl. I zák. č. 161/1968 Zb."

V navrhovanom znení sa toto ustanovenie vecne nemení, len sa presnejšie vyjadruje skutočnosť, že osobitný prídavok k dávkam nemusí byť v konkrétnom prípade dávkou už priznanou. Nový text teda lepšie vyjadruje všeobecný charakter tohto ustanovenia.

Zástupca vlády minister federálneho Ministerstva práce a sociálnych vecí súdruh Štanceľ súhlasil na schôdzkach výborov s navrhovanou zmenou.

Ako spoločný spravodajca spomenutých výborov preto navrhujem, aby snemovňa schválila predložený vládny návrh so zmenou v znení článku IV. ods. 2 vládneho návrhu, ako som ju predniesol.

Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji poslanci Škulovi za přednesení zpravodajské zprávy.

Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Hlásí se někdo do rozpravy? /Nikdo./

Ptám se ministra práce a sociálních věcí ČSSR s. Štanceľa, zda si přeje slovo k projednávané problematice.

Ministr práce a sociálních věcí ČSSR M. Štanceľ: Nie.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Přeje si slovo zpravodaj poslanec Škula?

Zpravodaj poslanec J. Škula: Nie.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby byl schválen vládní návrh zákona o úpravě některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení, ve smyslu návrhu zpravodaje, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? /Nikdo./

Zdržel se někdo hlasování? /Nikdo./

Konstatuji, že uvedený návrh byl schválen jednomyslně. Sněmovna lidu schválila vládní návrh zákona o úpravě některých nízkých důchodů a o dalších změnách v sociálním zabezpečení.

Přistoupíme k projednávání osmého bodu pořadu, kterým je

Vládní návrh odůvodní ministr vlády ČSSR JUDr. Bohuslav Kučera, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr vlády ČSSR JUDr. B. Kučera: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jak je vám dobře známo, byl vývoj našeho národního hospodářství v posledních letech provázen řadou vážných nedostatků. Tyto nedostatky se projevily ve značné míře i na úseku tzv. drobného socialistického podnikání, v činnosti družstev, hospodářských zařízení společenských organizací a národních výborů. Spočívaly zejména v tom, že se podnikatelská činnost těchto organizací rozšiřovala značně živelně a zaměřovala se stále více na dosahování co nejvyšších zisků.

Kromě jiných příčin byla tato situace umožněna tím, že řada organizací nebyla řádně registrována, u dalších organizací nebyl registrován předmět jejich činnosti, který v důsledku toho nebyl státním orgánům znám. To znemožňovalo nebo alespoň podstatně ztěžovalo možnost kontroly, zda organizace vyvíjejí svou činnost v souladu s právními předpisy a s celospolečenským zájmem. Situaci ještě komplikovala okolnost, že předmět činnosti těchto organizací byl často měněn, a to i v rozporu s jejich stanovami, popř. v rozporu s právními předpisy.

Vláda ČSSR vedená snahou obnovit na tomto úseku státní disciplínu a ekonomickou kázeň, provedla podrobný rozbor podnikatelské činnosti těchto organizací. Z rozboru vyplynul závěr, že vážným negativním jevům je možno čelit jednak důsledným využíváním těch prostředků regulace drobného socialistického podnikání, které dává platný právní řád, jednak novou právní úpravou těch oblastí, kde právní úprava buď vůbec chyběla nebo byla nedostatečná.

Jednou z oblastí, jíž se tento poznatek týkal a kde se projevuje jak nedostatečné využívání dosavadní právní úpravy, tak i potřeba tuto úpravu v některých směrech rozšířit, je oblast podnikového rejstříku.

Nedostatky v praktickém využívání platné právní úpravy spočívají zejména v tom, že se rejstříku všeobecně málo užívá jako zdroje informací o skutečnostech, jejichž znalost je pro hospodářské vztahy organizací z hlediska jejich právních úkonů žádoucí.

Nedostatkem legislativního řešení především je, že se do podnikového rejstříku podle dosavadní úpravy nezapisuje, s výjimkou podniků zahraničního obchodu, předmět podnikání. Tento nedostatek se projevuje zejména u družstev, u nichž předmět činnosti a jeho změnu určují pouze stanovy, které schválila členská schůze a k nimž dal souhlas nadřízený družstevní orgán, u jednotných zemědělských družstev příslušný okresní národní výbor. Podobně je tomu u podniků a hospodářských zařízení společenských organizací.

U družstev a hospodářských zařízení společenských organizací není tedy dostatečný právní instrument zabezpečující přehled o rozsahu jejich podnikání, k němuž by měla přístup právně interesovaná veřejnost, zejména též kontrolní orgány. Tím je znesnadněno posouzení, zda provozovaná činnost těchto organizací nevybočuje z mezí daných povoleným předmětem podnikání a zda je v souladu se společenskými zájmy.

U jednotných zemědělských družstev a jejich přidružené výroby je situace ještě o to horší, že se na ně nevztahuje ustanovení § 19 hospodářského zákoníku, podle něhož může organizace nabývat práv a zavazovat se teprve ode dne zápisu do podnikového rejstříku. Podobná situace je i u drobných provozoven národních výborů, kde právní regulace, zabezpečující evidenci těchto zařízení a předmětu jejich podnikání vůbec chybí.

Vláda Československé socialistické republiky, vycházejíc z této situace, navrhuje proto provedení potřebné právní úpravy obsažené v předloženém vládním návrhu.

Smyslem této právní úpravy je především rozšířit konstitutivní charakter zápisu do podnikového rejstříku i na jednotná zemědělská družstva a jejich přidruženou výrobu, takže oprávnění nabývat práv a zavazovat se bude i u těchto organizací vznikat teprve jejich zápisem. Tím bude zvýšena právní jistota v jejich hospodářských vztazích a budou mít stejné postavení jako ostatní organizace zapisované do rejstříku.

Dalším důsledkem předloženého návrhu bude povinný zápis předmětu podnikání i jeho změn u všech družstevních organizací a podniků i hospodářských zařízení společenských organizací. To podstatně usnadní přehled i kontrolu o tom, zda tyto organizace vyvíjejí podnikatelskou činnost v souladu s právními předpisy spolu s existující již neplatností právních úkonů, které jsou v rozporu s plněním jejich společenských úkolů, a sankcemi na to navazujícími /§ 18 a 24 hosp. zák./, přispěje tato úprava i k dodržování disciplíny v jejich činnosti.

Konečně se v návrhu zavádí povinný zápis do podnikového rejstříku i u všech národních výborů, které provozují hospodářskou činnost v tzv. drobných provozovnách, i zápis předmětu podnikání těchto drobných provozoven. Tato úprava zabezpečí potřebnou evidenci těchto provozoven i ostatní cíle, o nichž jsem se právě zmínil.

To jsou hlavní zásady předloženého návrhu. K jejich zakotvení je zapotřebí zákona, neboť se navrženou úpravou mění některá ustanovení hospodářského zákoníku. Osnova přitom řeší i některé související otázky, a to tak, aby nebylo třeba vydávat k zákonu prováděcí předpis.

Pokud jde o náklady, které si provedení navržené právní úpravy vyžádá, jsou vyčísleny v důvodové zprávě. Považuji za nutné zpřesnit údaje tam uvedené, pokud se týkají Slovenské socialistické republiky, v tom směru, že realizace zákona si vyžádá na Slovensku trvalé zvýšení počtu pracovníků o 6 osob, z toho o 3 hospodářskosprávní a 3 vedoucí kancelářské pracovníky. Měsíční náklad na toto zvýšení bude činit cca 10 200 Kčs. tj. ročně 122 400 Kčs. Na zvládnutí zvýšeného nápadu agendy v roce 1970 budou zapotřebí další 3 hospodářskosprávní pracovníci na dobu asi 6 měsíců. Celkový náklad na tyto pracovníky se odhaduje na 28 800 Kčs.

Závěrem bych chtěl vyslovit přesvědčení, že navrhované zvýraznění hospodářské funkce podnikového rejstříku, zesílení právní povahy zápisů a stanovení povinnosti zapisovat do podnikového rejstříku s konstitutivním účinkem předmět podnikání u všech organizací provozujících drobné socialistické podnikání, současně přispěje k utužení právní jistoty ve vztazích socialistických organizací a bude účinnou brzdou nezdravé živelnosti v podnikání na tomto úseku.

Doporučuji proto jménem vlády Československé socialistické republiky, aby Sněmovna lidu předložený vládní návrh se změnami navrženými ústavně právními výbory obou sněmoven schválila.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji ministru vlády ČSSR dr. B. Kučerovi za odůvodnění návrhu. Prosím poslance Jána Škultétyho, aby podal k tomuto návrhu zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec J. Škultéty: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vládny návrh zákona o niektorých opatreniach, týkajúcich sa podnikového registra, je neveľkého rozsahu. Napriek tomu však ide o návrh, ktorý má napomôcť konsolidáciu hospodárstva, má zabezpečiť získanie jasného prehľadu o organizáciách, najmä o družstevných a hospodárskych zariadeniach národných výborov a spoločenských organizáciách a ich činnosti. Ďalej má uviesť poriadok a jednotný režim do zakladania nových organizácií alebo uvedených zariadení.

Konsolidačné opatrenia v navrhovanom zákone majú ďalej zdôrazniť a upevniť pozitívne črty vývoja podnikania uvedených drobných organizácií a súčasne zamedzovať živelne vznikajúcim negatívnym javom, opierajúcim sa o doterajšiu neusmernenosť alebo o značnú voľnosť pri vzniku a rozširovaní nežiadúcej činnosti alebo nežiadúceho predmetu podnikania pri zmienených drobných organizáciách, ktoré často odporujú stanovám týchto organizácií alebo všeobecno-právnym predpisom. Táto skutočnosť je nesporne jednou z príčin prispievajúcich k neuspokojivému vývoju stavu celkovej ekonomickej nerovnováhy, najmä k narastaniu tendencie dosahovať maximálny zisk na úkor verejného alebo spoločenského záujmu. Na tieto prípady, kde rastie bohatstvo takýchto organizácií z nepoctivej činnosti, nedá sa totiž vzťahovať všeobecná zásada, že rastom bohatstva podnikov rastie i blahobyt ľudu, pretože nekalá činnosť ide nielen na úkor spoločnosti, ale postihuje spravidla i jednotlivých občanov ako spotrebiteľov neúmerným rastom nákladov, a tým i tlakom na rast cien tovaru atď.

Návrh Predloženého zákona patrí medzi viaceré vládne opatrenia, smerujúce k regulácii socialistického podnikania. Hospodársky život vyžaduje, aby táto regulácia bola opretá o vyhovujúce právne normy. Preto tam, kde platné právne predpisy, t. j. Hospodársky zákonník č. 109 Zb. z roku 1964 a vyhláška Ministerstva spravodlivosti č. 114 Zb. z roku 1964 nevyhovujú a neprispievajú k sledovaniu a usmerňovaniu podnikateľskej činnosti tak družstevných organizácií, ako aj hospodárskych zariadení spoločenských organizácií a národných výborov, treba urobiť vhodnú právnu úpravu, do ktorej náležia tiež predpisy o zriaďovaní týchto organizácií, o ich právnych pomeroch a zápise do podnikového registra. Táto úprava v zmysle čl. 24 ods. 2 písm. a/ ústavného zákona č. 143 Zb. z roku 1968 o československej federácii vyžaduje federálny zákon.

Vzhľadom na to, že vládny návrh predloženého zákona svojím usporiadaním umožňuje riešiť spomínané otázky a nevyžaduje podrobnejšie zabezpečenie iným všeobecno-právnym predpisom, ako spoločný spravodajca Ústavnoprávneho výboru a Výboru Snemovne národov pre hospodársku politiku /resp. Ústavnoprávneho výboru a Výboru Snemovne ľudu pre priemysel, dopravu a obchod/

Snemovni ľudu jeho prijatie s týmito úpravami v jednotlivých paragrafoch:

1. V paragrafe 1, ods. 1 upraviť znenie takto:

"/1/ Organizácie, ktoré sa zapisujú do podnikového registra, môžu nadobúdať práva a zaväzovať sa odo dňa zápisu do podnikového registra. Toto ustanovenie sa nevzťahuje na organizácie zriadené podľa zákona č. 119/48 Zb., o štátnej organizácii zahraničného obchodu a medzinárodného zasielateľstva."

Táto úprava neznamená vecnú zmenu, ale zrozumiteľnejšie vyjadrenie, že výnimka zápisu do podnikového registra organizácií zahraničného obchodu nemá konštitutívny charakter.

2. V § 2 druhú vetu upraviť takto:

"V zápise sa uvedie iba označenie príslušného národného výboru, jeho sídlo a predmet činnosti drobných prevádzkární im podriadených."