Napriek tomu, že podniky i obyvateľstvo disponujú značnými peňažnými prostriedkami, vzrástla ešte ďalej zadlženosť podnikovej sféry. Jej úvery sa v minulom roku zvýšili o ďalších viac ako 25 miliárd Kčs, t. j. o 13,5 %. Zdrojovým krytím boli jednak prostriedky štátneho rozpočtu, jednak prírastok vkladov obyvateľstva i podnikov. Je pravda, že resriktívna finančná politika odčerpáva značný rozsah hodnoty nadproduktu v prospech štátneho rozpočtu. Preto veľmi pozorne sledujeme vývoj vplyvu nových podnikových daní v tých odvetviach, v ktorých boli zavedené. Zvlášť dôkladne to rozeberieme teraz na základe polročných výsledkov. Žiadne unáhlené a číslami nepodložené závery by nám nepomohli. Na základe rozboru za I. polrok 1970 v súlade so zámermi plánu na rok 1971 ako prvého roku päťročnice predložíme príslušné návrhy na zvýšenie účinnosti daňovej sústavy, hlavne na jej diferencované pôsobenie vzhľadom na rozdielnu situáciu hospodárenia podnikov v jednotlivých odvetviach národného hospodárstva. Ak chceme hodnotiť celkovú finančnú situáciu podnikov a skúmať hlavné príčiny jej nerovnomerného vývoja, potom treba predovšetkým vziať do úvahy skutočnosť, že príliš veľká časť relatívne rýchlo rastúcich zdrojov bola umŕtvená v nadmerných zásobách, ktoré vzrástli v minulom roku takmer o 12.5 mld Kčs, a v rozostavanosti, ktorá vzrástla zhruba o 29 miliárd Kčs. Zo štátnych rozpočtov, vrátane rozpočtov národných výborov, bolo v roku 1969 na financovanie investičnej výstavby hospodárskych organizácii vynaložené 9,4 mld Kčs a na financovanie rozpočtových a príspevkových organizácií 20,5 mld Kčs. Zdrojom financovania investícií hospodárskych organizácií boli v Českej socialistickej republike predovšetkým vlastné zdroje, a to 56,1 %, úver 1, 31,4 % a dotácie zo štátneho rozpočtu 12,5 %. V Slovenskej socialistickej republike to bol predovšetkým investičný úver 40,6 %, vlastné zdroje podnikov 37,5 % a dotácie z rozpočtu 22 %. V predošlých rokoch pomerne rýchlo stúpali výdavky na rozvoj vedy a techniky. V roku 1969 tento rast sa spomalil a robil len 1,8 %. Výdavky všetkých troch rozpočtov neboli vyčerpané a úspora sa rovná 5,6 %, čo bolo ovplyvnené nesplnením niektorých úloh štátneho plánu výskumných a vývojových prác a snahou zabezpečiť úspory stanovené uznesením vlád v rámci konsolidačných opatrení na minulý rok. Vláda prijíma celý rad opatrení na zvýšenie efektívnosti a účelnosti vynakladaných prostriedkov.

Rozsah prostriedkov na technický rozvoj zodpovedá úrovni najvyspelejších štátov, ich efekt je však veľmi nedostatočný a obyvateľstvo právom požaduje od vlády, aby sa tu postarala o nápravu. Predovšetkým je i z hľadiska finančných zdrojov nevyhnutné sústrediť ich na riešenie najdôležitejších úloh, tieto v stanovených lehotách doriešiť a pripraviť pre praktické využitie. Ani otázke návratnosti vložených prostriedkov sa u nás nevenuje náležitá pozornosť. Prevláda len požiadavkový prístup, akoby zdroje našej spoločnosti boli nevyčerpaťelné. Československá socialistická republika nemôže svojou vedecko-technickou základňou pokryť všetky oblasti a odbory vedy a techniky. Je preto nevyhnutné oveľa viacej spolupracovať aj s ostatnými socialistickými krajinami, predovšetkým so Zväzom sovietskych socialistických republík.

Výdavky na kultúrne a sociálne opatrenia vzrástli vlani viacej ako o 22 %, teda zhruba tri razy rýchlejšie než národný dôchodok. Štát teda venoval i v minulom roku značné prostriedky na zvyšovanie životnej úrovne československého ľudu. Najväčšiu položku vytvárajú výdavky na sociálne zabezpečenie, a to 25,6 miliárd Kčs, oproti roku 1968 sa zvýšili o 4,6 miliardy Kčs, t. j. temer o štvrtinu. V súlade s prijatými zásadami sa zvyšuje priemerná výška novoposkytovaných dôchodkov. V uplynulých rokoch boli, ako je známe, prijaté tiež niektoré ďalšie opatrenia, ktoré majú prispieť k zmierneniu dôsledkov živelného rastu cien pre dôchodky. Zvýšenie nízkych dôchodkov, vrátane úpravy dôchodkov účastníkov odboja, uskutočnené k 1. 1. 1969, predstavuje 2,2 miliardy Kčs. Výdavky na nemocenské poistenie dosiahli 13,1 miliardy Kčs a proti roku 1968 vzrástli o temer 24 %. Pokračoval rast nemocnosti, z celkového počtu pracovníkov v minulom roku priemerne 4,83 % nepracovalo pre nemoc alebo úraz. Výdavky v tejto oblasti majú v poslednom roku stúpajúcu tendenciu.

Výdavky na školstvo, zdravotníctvo a kultúru robili dovedna 27,3 miliardy Kčs a vzrástli v minulom roku o 14,5 % oproti predchádzajúcemu roku. Výdavky na správu štátu boli čerpané na 99 % a z ústredného rozpočtu len na 89 %. Značná časť nevyčerpaných výdavkov zo štátneho rozpočtu, t. j. z ústredného rozpočtu, vyplynula z úsporných opatrení vlády. I v tomto roku brzdíme rast výdavkov na správu a vláda prijala jednoznačné opatrenie na zníženie stavu správneho a riadiaceho aparátu na všetkých stupňoch riadenia a ministerstva; výrobno-hospodárske jednotky i podniky stoja pred úlohou prakticky zabezpečiť realizáciu tohto uznesenia. Vláda je pevne odhodlaná tieto opatrenia dôsledne presadiť, pretože možnosti racionalizácie práce sú tu značné.

Niekoľko poznámok k hospodáreniu národných výborov. Národným výborom je zverená značná časť rozpočtových prostriedkov - 50 mld Kčs. Sú určené predovšetkým na úlohy, ktoré národné výbory plnia v oblasti spoločenskej spotreby.

Rozpočtové hospodárenie národných výborov skončilo v minulom roku zvyškom viac než 4 miliardy Kčs. Zvyšok vznikol predovšetkým prekročením príjmov o takmer 10 mld Kčs, takže i napriek prekročeniu výdavkov o 6 mld Kčs zostáva uvedené aktívne saldo.

Konečný stav fondu rezerv a rozvoja je po finančnom vyporiadaní 5,8 mld Kčs. Považujeme za nutné preveriť kritériá jeho tvorby a používania, aby viacej prispieval k plneniu plánovaných úloh, a to už pri zostavovaní rozpočtu.

Ukazuje sa, že v oblasti hospodárenia národných výborov treba upevniť ich zodpovednosť za výsledky hospodárenia, prehĺbiť disciplínu a v rozhodujúcich otázkach a ukazovateľoch štátneho plánu posilniť vplyv centrálnych orgánov, bez toho, že by sa oslabili podnety hmotnej zainteresovanosti národných výborov a ich tvorivá iniciatíva. Preto bude vhodné pri zachovaní inštitúcie fondu rezerv a rozvoja ako základného nástroja hmotnej zainteresovanosti zaistiť reguláciu ich zdrojov. V súvislosti s tým preveriť nerozpočtované príjmy a tie, ktoré nedosahujú národné výbory svojou vlastnou iniciatívou, postupne prevádzať medzi plánované príjmy rozpočtu.

K vlastnému štátnemu záverečnému účtu federácie. Príjmy federálneho rozpočtu sa splnili na 107 %, pri splnení výdavkov na 100 % skončilo hospodárenie rozpočtu federácie zvyškom 2885 mil. Kčs.

Z jednotlivých príjmov sa značne prekročila daň zo mzdy, ktorá v roku 1969 celá patrila federálnym orgánom. Prekročenie bolo odrazom neúmerne rýchleho rastu miezd, teda aj rastu dane zo mzdy.

Odvody podnikov riadených federálnymi orgánmi boli splnené na 96 %. Na tom sa podieľa výhradne Ústredná správa železníc, ktorá splnila tvorbu zisku na 87 %. Tento výsledok vyplynul z nedostatkov v prevádzkovej práci, ktoré ovplyvnili nesplnenie plánu tržieb. Prekročené boli tiež materiálové náklady.

Vlastné výdavky federálnych orgánov neboli vyčerpané o 4 %, t. j. o 1100 mil. Kčs. Takisto sa dosiahla úspora 1 miliardy Kčs v skupine hospodárstva.

Výdavky federálneho rozpočtu na investičnú výstavbu boli splnené na 99 % a v hospodárskych organizáciách na 101 %. Výdavky na správu sa nečerpali o 2 %, lebo na federálnych orgánoch neboli naplnené plánované stavy pracovníkov a ďalej aj vzhľadom na prijaté úsporné opatrenia.

V štátnom záverečnom účte vláda navrhuje použiť zvyšok federálneho rozpočtu jednak na splátky predtým poskytnutých úverov banky železniciam a ČSAD a na účelové záruky na investičné úvery a jednak na čiastočné splácanie pôžičky štátneho rozpočtu z rokov 1964 - 1965 u ŠBČS. Na túto položku navrhujeme použiť 1 miliardu Kčs.

Zaoberali sme sa celkovým vyporiadaním vzťahov medzi rozpočtovou a úverovou sústavou, ako nám to uložilo Federálne zhromaždenie. Pôžičky z rokov 1964 a 1965 robia 9173 mil. Kčs. Vedľa už zmieneného použitia časti zvyšku z minulého roku navrhujeme zaplatiť polovicu pôžičiek vo výške 4,6 mld Kčs na vrub prostriedkov vzniklých z precenenia zásob k 1. 1. 1967. Ide prakticky o operáciu, ktorá nemá žiadny menový účinok. Zbývajúca časť záväzkov - vrátane pôžičky z roku 1967, t. j. dovedna 6396 mil. Kčs zostane súčasťou pasív federálnej štátnej pokladnice a bude postupne splatená zo zvyškov rozpočtového hospodárenia v ďalších rokoch.

Záväzky, ktoré prevzal štát za odpísané úvery JRD v rokoch 1952 - 1960, navrhujeme v záujme zreálnenia vzťahov medzi rozpočtovou a úverovou sústavou plne uhradiť na vrub prostriedkov z precenenia zásob. Ide o sumu 1869 mil. Kčs. Ani táto operácia nemá žiadny menový účinok.

Teraz niekoľko viet ku vzťahu medzi rozpočtom federácie a rozpočtami oboch národných republík. Príjmy z národných ekonomík boli splnené na 105 %. V roku 1969 bola federálnym príjmom celá daň zo mzdy a 8,05 % podiel na dani z obratu. Z týchto zdrojov získal federálny rozpočet 26,1 mld Kčs.

Dotácie a subvencie národným republikám dosiahli 11,8 mld Kčs a boli teda splnené na 90 %. Tieto dotácie a subvencie majú prostredníctvom štátneho rozpočtu federácie zabezpečiť vplyv federálnej vlády na rozvoj jednotnej československej ekonomiky, na štrukturálnu prestavbu a na vyrovnanie rozdielov medzi ČSR a SSR.

Na záver niekoľko poznámok k vývoju v roku 1970. Obnovenie plánovitého riadenia národného hospodárstva je jedným zo základných cieľov politiky strany, prijatých na zasadnutí ÚV KSČ v januári t. r. Prvé kroky na ceste obnovenia marxisticko-leninských princípov riadenia našej ekonomiky sme už urobili. O tom, aké sú výsledky našej práce v prvom štvrťroku t. r., informoval pred krátkym časom Federálne zhromaždenie predseda vlády ČSSR s. Štrougal. Chcel by som len doplniť, že v tomto roku sa tiež ako v minulom roku udržuje v prvých mesiacoch rýchlejšie tempo rastu príjmov štátnych rozpočtov proti tempu rastu ich výdavkov. To vytvára predpoklady pre splnenie úlohy, ktorú v oblasti rozpočtu máme - dosiahnuť protiinflačný zvyšok. Splnenie tejto úlohy však vyžaduje maximálnu hospodárnosť a uvážlivosť pri vydávaní prostriedkov rozpočtov, najmä na konci roku, keď spravidla rast výdavkov značne predstihuje rast príjmov.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, pri rozvoji nášho hospodárstva a pri zvyšovaní jeho efektívnosti nemôžeme zabúdať ani na možnosti, ktoré vyplývajú zo spolupráce s ostatnými socialistickými krajinami, hlavne so Sovietskym zväzom. Zvyšovanie ich podielu na rozvoji socialistickej ekonomickej integrácie sa bezprostredne odráža nielen v raste našej ekonomickej sily a životnej úrovne československého ľudu, ale koniec koncov i v rastúcej sile a v úspechoch celého socialistického tábora.

Dovoľte aby som na záver poďakoval za spoluprácu a pripomienky, ktoré mali poslanci Snemovne ľudu v priebehu prác na štátnom rozpočte, práve tak ako v príprave návrhu štátneho rozpočtu na budúci rok.

V mene vlády ČSSR navrhujem, aby Snemovňa ľudu návrh štátneho záverečného účtu za rok 1969 schválila. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající, místopředseda SL J. Trojan: Děkuji ministru financí ČSSR ing. R. Rohlíčkovi za jeho odůvodnění a prosím nyní poslance ing. Václava Červeného, aby podal zpravodajskou zprávu k tomuto vládnímu návrhu.

Zpravodaj poslanec ing. V. Červený: Vážená Sněmovno lidu, soudružky a soudruzi poslanci! Projednáváme státní závěrečný účet Československé socialistické republiky za rok 1969. Jde o významnou součást kontroly našeho hospodaření, a proto jsme jí letos věnovali mimořádnou pozornost. Chtěli jsme odstranit všechnu formálnost, která provázela obdobná jednání v minulých letech. Kromě toho jsme si byli vědomi, že rozpočet na rok 1969, schválený bývalým Národním shromážděním, byl rozpočtem sestavovaným pro celou Československou socialistickou republiku. Tento státní rozpočet musel být rozdělen během roku 1969 na tři rozpočty: rozpočet ČSSR, ČSR a SSR. V prosinci 1968 jsme nečekali na změny ve státním uspořádání podle zákona č. 141/1968 Sb., o čs. Federaci, protože jsme nechtěli, aby nové státní uspořádání se tvořilo za rozpočtového provizória. Chtěli jsme, aby státní hospodaření se opíralo o položky rozpočtu, které by vyjadřovaly zájem celé federace. Uložili jsme vládě, aby tento rozpočet byl rozdělen na tři rozpočty, a to se stalo na zasedání obou sněmoven dne 8. července 1969. Na tomto zasedání jsme mohli konstatovat, že práce na rozdělení rozpočtu byly pro ministerstvo financí obtížné. Rozdělení se podařilo, jak dokazuje projednávaný státní závěrečný účet.

Když federální a národní ministerstva financí sestavila státní závěrečné účty, byly názory, že státní závěrečný účet federace není třeba do hloubky zkoumat. Tento názor nebyl přijat. Jde přece o první státní závěrečný účet federace, který nese v sobě úspěchy i nedostatky z minulých let včetně roku 1969. Proto se oba výbory, výbor pro plán a rozpočet SL a výbor pro plán a rozpočet SN, rozhodly projednat státní závěrečný účet za rok 1969, ale volit zcela jiný přístup k projednávání státního závěrečného účtu, než tomu bylo dříve. Ze členů obou výborů a rozpočtových zpravodajů byly ustaveny komise a uloženo jim projednat jednotlivé kapitoly rozpočtu.

Federální ministerstvo financí předložilo oběma sněmovnám první materiály již počátkem června, a tak měly komise dosti času k projednání vybraných kapitol státního závěrečného účtu. Projednání se týkalo kapitoly ministerstva zahraničních věcí, zahraničního obchodu, financí, všeobecné pokladní správy, federálních výborů pro průmysl, pro technický a investiční rozvoj, ministerstva práce a sociálních věcí a ústřední správy železnic. Ostatní kapitoly byly projednávány informativně, neboť nejsou pro rozpočtové hospodaření tak významné.

Závěrečné účty rozpočtových kapitol byly podrobně rozebírány a současně s hospodařením byla prováděna prověrka plnění funkce příslušného státního orgánu. Tak se komise zabývaly postupem v obnovování narušené rovnováhy v naší ekonomice a potlačováním inflačních jevů, a to zvláště v oblasti investic a v oblasti zahraničního a vnitřního obchodu. Zabývaly se realizací státní hospodářské politiky na úseku rozvoje vědy a techniky, bytové výstavby, problematikou pohraničních okresů, vlivem vývoje ekonomiky, financí, cen a mezd na kvalitu a stabilitu měny a na stav důchodů podniků a obyvatelstva, problematikou investic a jinými problémy, které se prakticky denně řeší.

Komise věnovaly zvláštní pozornost problému integrační úlohy státního rozpočtu, naplnění úsporných úkolů stabilizačního programu tak, jak byl vládou schválen ve vládních usneseních číslo 98, 113 a 310. Samozřejmě, že komise rozebíraly plnění opatření doporučených vládě Národním shromážděním při projednávání rozpočtu v prosinci 1968 a při projednávání jeho rozdělení v červenci 1969. Na podkladě výsledků jednání komisí a ostatních výborů zaujala zvláštní komise obou výborů pro rozpočet, rozšířená o rozpočtové zpravodaje ostatních výborů, stanovisko k vládnímu návrhu na schválení státního závěrečného účtu federace za rok 1969.

Stanovisko bylo schváleno na společném zasedání obou rozpočtových výborů na dvou schůzích; oba rozpočtové výbory se shodly na společném textu stanoviska k závěrečnému účtu, který předložily oběma sněmovnám k projednání.

Při této příležitosti bych chtěl ocenit práci poslanců obou sněmoven v komisích i výborech a přístup k projednávání ze strany federálního ministerstva financí, Ústřední komise lidové kontroly a ostatních ministerstev a výborů.

Komise při projednávání rozpočtových kapitol přišly k těmto poznatkům:

Centrální orgány nerozhodují o všech otázkách /mzdy, povinné úspory apod./, které se týkají jim podřízených orgánů. Z toho plyne nutnost upevnit řízení ve vztahu mezi centrálními orgány a jim podřízenými orgány.

Centrální orgány dostatečně nesledují, zda prostředky na reprezentaci se vydávají nutně a účelně. Pokud jde o zahraniční služební cesty, nesleduje se efektivnost a hospodárnost cest.

V rozpočtech dochází v rámci jednotlivých kapitol k pokusům o vytváření rezerv na nepředvídané a mimořádné výdaje, které zvyšují rozpočtovou potřebu nad rámec kapitoly. Tím také vznikají prostředky nad rámec schválené operativní rozpočtové rezervy vlády, čímž se oslabuje význam kontrolní funkce vlády.

Jako nevyhovující byla kritizována ustanovení předpisů o tzv. pobídkovém fondu a to zvláště v tom smyslu, že vedou ke značnému nárůstu zdrojů fondu a tím také k rozšiřování okruhu použití fondu nad původně stanovený účel.

Předmětem kritiky byly nedostatky projevující se v rozpočtové metodice centrálních úřadů a v dodržování rozpočtové kázně. Jde o tendenci k automatickému překračování rozpočtových položek a k automatickému překračování výdajů při zjištění zvýšených příjmů. Praxe povolování změn mzdových úhrnů během roku a upravování původních položek rozpočtu až k 31. prosinci oslabuje kvalitu rozpočtových prací a působí rušivě i z hlediska ústavní odpovědnosti.