Dovolte mi, soudružky a soudruzi,
abych obrátil vaši pozornost ke konkrétním
závěrům jednotlivých komisí.
Komise projednávající
kapitolu "ministerstvo financí" si vyžaduje
čtyři zprávy, a to:
zprávu o rozboru machinací
s valutami, pocházejícími ze státních
i zahraničních zdrojů, prováděných
v oblasti sdělovacích prostředků v
letech 1968 - 1969 a jak bude proveden postih proti osobám,
které porušily platné zákony:
zprávu o postihu proti osobám
odpovědným za překročení zákazu
zahajování nových staveb:
zprávu o celkových
nákladech čs. účasti na Expo 70 v
Osace.
Komise projednávající
kapitolu "ministerstvo zahraničních věcí"
žádá, aby účast na výstavě
v Osace byla zhodnocena po stránce politické, ideové
i komerční.
Komise projednávající
kapitolu "všeobecná pokladní správa"
navrhla ministru financí, aby z této kapitoly vyčlenil
napříště Institut řízení
a Čs. komitét pro vědecké řízení
a navrhl jejich zařazení pod příslušný
orgán federace. Komise je také názoru, aby
ministerstvo financí uplatnilo možnost provádět
vlastní kontrolu použití příspěvků
poskytovaných z rozpočtu společenským
organizacím.
Komise projednávající
kapitolu "ministerstvo zahraničního obchodu"
doporučuje maximálně centralizovat v rámci
devizové regulace disponování devizovými
prostředky bez ohledu na to, kde byly vyprodukovány.
Dále požádala ministra zahraničního
obchodu, aby předložil v II. pololetí letošního
roku rozbor činnosti na úseku zahraničního
obchodu v letech 1968 - 1969 se zhodnocením způsobu
jeho řízení v této době a s
uvedením, jaké závěry z něho
byly vyvozeny pro rok 1970.
Komise projednávající
kapitolu "federální výbor pro průmysl"
projevila vážné znepokojení nad stále
se rozšiřujícími nůžkami
cen zemědělské techniky a zemědělských
výrobků. Komise byla názoru, že výrobci
zemědělské techniky hledají žádoucí
rentabilitu ve zvyšování cen a nikoli v dokonalejší
organizaci a potřebné racionalizaci výroby.
Komise současně požádala
ministra-předsedu federálního výboru
pro průmysl, aby předložil zprávy:
- o perspektivním řešení
způsobu zajištění potřeb národního
hospodářství v obalovém materiálu;
- o stavu zajištění
výroby a zásobování trhu náhradními
díly,
- o způsobu řešení
potřeb tzv. agrokomplexu a
- o koncepci výhledového
zajištění potřeb spojených se
zavedením barevné televize.
Komise projednávající
kapitolu "federální výbor pro technický
a investiční rozvoj" požádala ministra
o podání zprávy o výsledcích
prověrky vědeckovýzkumné základny
a závěrech přijatých na jejím
základě. Dále upozornila ministra-předsedu,
že při projednávání rozpočtu
na rok 1971 bude zvlášť sledováno: zlepšení
způsobu uplatňování výsledků
práce vědeckovýzkumné základny
ve výrobě, a to zvláště cestou
plánu: zdokonalení souladu programu státní
technické politiky a inovačních koncepcí
zajištěných ministerstvem plánování.
Komise projednávající
kapitolu "ústřední správa železnic"
projevila vážné znepokojení nad stále
neuspokojivým stavem železniční dopravy,
projevujícím se zvláště: převažujícím
extenzívním charakterem její práce,
setrváváním na tendencích negativně
působících na dosažení souladu
práce železnice s celkovým rozvojem ekonomiky
a z něho vyplývajících společenských
potřeb, závažným poklesem kázně,
kvality práce a celkové úrovně řízení,
projevujícím se i přes výrazné
platové nadlepšení a překročení
plánovaných mezd a vysokou závislostí
na straně rozpočtu při nevyhovujícím
stavu tarifů a cen a systému financování
potřeb železniční dopravy, nepůsobících
dostatečně na dosažení potřebného
obratu v její práci.
Komise dále požádala
o předložení zprávy se zhodnocením
vlivu technicko-organizačních opatření,
přijatých k zajištění úkolů
plánu železnice na rok 1970 a orientovaných
k postupnému odstranění vytýkaného
stavu. Komise vyslovila nespokojenost s pomalým postupem
výstavby překladiště v Čierné
nad Tisou a kapacity přilehlých oblastí,
což je v rozporu s významem tohoto překladiště
pro čs. hospodářství.
Dovolte mi k tomu osobní připomínku:
domnívám se, že by se neměla hledat
cesta ke zhospodárnění železniční
dopravy rušením lokálek, které mají
pro příslušné okresy zvláštní
význam.
Připomínky komisí
ukazují, že státní závěrečný
účet v jednotlivých kapitolách nebyl
projednáván jen mechanicky, ale s rozborem
efektivnosti prostředků státním rozpočtem
určených.
Všechny komise, včetně
výboru branného a bezpečnostního,
schválily závěrečné účty
projednávaných kapitol rozpočtu.
Příslušné
ústřední orgány, kterých se
připomínky týkají, projednávají
připomínky a už na ně i odpovídají.
Soudružky a soudruzi poslanci,
při schvalování rozpočtu na rok 1969
Národní shromáždění dne
18. prosince 1968 charakterizovalo rozpočet tak, že
zatím není schopen podílet se na řešení
ekonomické nerovnováhy, a že je výrazem
pokračujících nerovnovážných
tendencí, které jsou v hospodářství
dlouhodobě založeny. Konstatovalo, že státní
rozpočet je nutně omezen pouze na dílčí
opatření, která navíc jsou orientována
krátkodobě na úkor potřebné,
promyšlené soustavy dlouhodobých ekonomických
záměrů a napomáhání
strukturálním změnám. Z a tohoto stavu
státní rozpočet ještě neplní
svou aktivní úlohu, ale jen odráží
dosud trvající neujasněnosti celkové
koncepce konsolidace národního hospodářství
a do značné míry i nedořešeného
ekonomického systému řízení.
V tomto konstatování
vyslovilo Národní shromáždění
své obavy nad dalším vývojem národního
hospodářství. V expozé ministra financí
ČSSR soudruha ing. Rudolfa Rohlíčka byla
rozebrána situace, za které rozpočet byl
sestavován. I když některé věty
z charakteristiky státního rozpočtu na rok
1969 byly poplatné době, přece možno
konstatovat, že názor Národního shromáždění
a jeho obavy byly na místě. Stejně bylo na
místě konstatování, že vláda
tehdy ustupovala před řešením konfliktních
situací v dotační a odvodové oblasti.
Celkový objem dotace namísto jejich snížení
měl vzestupnou tendenci, stejně tak režim výjimek
a slev z odvodů z hrubého důchodu nabyl takového
rozsahu, že prakticky zeslaboval tlak jednotlivých
odvodů na provádění strukturálních
změn.
Národní shromáždění
žádalo vládu, aby při provádění
zákona o státním rozpočtu na rok 1969
byly uplatněny tyto principy:
a/ dosáhnout konkrétními
opatřeními snížení celkových
dotací, zejména dotací kryjících
neefektivnost.
Rozpočet na rok 1970 neobsahuje
podstatné snížení dotací. Vláda
však dělá taková opatření,
aby dotace byly snižovány postupně tak, jak
bude docházet k vytváření rovnovážného
stavu v našem hospodářství;
b/ nepřipustit růst
osobních nákladů s výjimkou přírůstku
podle hospodářské směrnice vlády.
Vcelku možno říci, že toto doporučení
bylo v zásadě splněno;
c/ nepřekročit rozsah
rozpočtových nákladů nově zahajovaných
investic stanovený hospodářskou směrnicí
vlády. Toto se nepodařilo vládě dosáhnout,
jak je konstatováno i v expozé soudruha ministra;
d/ v souvislosti s novelizací
zákona č. 8/59 Sb. stanovit zásadu, aby se
z překročení plánovaných státních
příjmů nebo úspor z plánovaných
výdajů vytvářela rezerva, z níž
je přípustné vydávat prostředky
jen s vědomím Národního shromáždění.
Doporučená novela zákona
č. 8/1959 Sb. nebyla dosud předložena k projednání.
Pouze informační zpráva pro rozpočtové
výbory obou sněmoven byla předmětem
diskuse.
Vláda nevyhověla dosud
žádosti, zvážit možnost a účelnost
vydání zákona o pravidlech tvorby cen a vydání
zákona o zřizování státních
fondů a hospodaření s nimi. Pokud jde o zákon
o tvorbě cen, hodlá vláda předložit
návrh cenové regulace a pak po zkušenostech
předložit návrh zákona. S tímto
názorem je možno souhlasit.
Pokud jde o fondové hospodářství,
vláda se ještě nevyjádřila.
Při projednávání
rozdělení jednotného státního
rozpočtu na tři rozpočty ve Sněmovně
lidu dne 8. července 1969 bylo doporučeno vládě
totéž, co bývalým Národním
shromážděním.
Soudružky a soudruzi poslanci,
jsem přesvědčen, že kdyby nebylo konsolidačního
procesu v naší společnosti a nebylo konkrétně
květnového realizačního opatření
ÚV KSČ, byly by se splnily obavy Národního
shromáždění i Sněmovny lidu.
Situace za první pololetí 1969 je toho dokladem.
Druhé pololetí 1969 znamená obrat. Důsledkem
tohoto obratu je, že můžeme dnes projednávat
státní závěrečný účet
s takovým přebytkem.
Úsporná opatření
vlády a řada jiných opatření,
lednové usnesení ÚV KSČ a konstatování
na červnovém plénu ÚV KSČ jsou
předpokladem, že jdeme do doby reálnosti, že
se opouštějí spekulativní názory
na ekonomickou reformu apod. Jsem si jist, že projednávání
rozpočtu na rok 1971 bude poznamenáno zcela jinými
úvahami, než tomu bylo loni.
Soudružky a soudruzi poslanci,
ministr financí ČSSR s. ing. Rudolf Rohlíček
rozebral ve svém přednesu situaci, ve které
se plnil rozpočet na rok 1969. Názory v přednesu
pronesené se kryjí s názory výboru
pro plán a rozpočet, a proto nemám k nim
připomínky.
Ústřední komise
lidové kontroly předložila výboru pro
plán a rozpočet SL vládní názor
na plnění rozpočtu na rok 1969 a k rozdělení
přebytku státního závěrečného
účtu. Ve své zprávě konstatuje
jak kladné jevy v našem hospodářství,
zvláště ty, které se projevovaly ve
druhém pololetí 1969, tak i negativní jevy,
které je třeba ještě potlačovat.
Během roku 1969 byl trvale
přebytek státního rozpočtu. Státní
banka československá používala tohoto
přebytku běžně v úvěrové
soustavě. Je nutno prozkoumat důkladně vztah
rozpočtové a úvěrové politiky.
Otázka koordinace obou je dosud nevyřešena.
Bylo by nesprávné vidět
v přebytku státního závěrečného
účtu jen překročení příjmových
položek. Je nutno zdůraznit vládní opatření
ke zpřísnění hospodaření
s rozpočtovými prostředky ke konci roku.
Tím se zmírnilo obvyklé nahromadění
výdajů koncem roku. V tomto opatření
se odráží postupující zesílení
účinnosti centrálního řízení
v oblasti státních financí.
Integrační funkce federálního
rozpočtu se ještě neplní tak, jak by
bylo třeba. Je nutno sledovat účelovost použití
prostředků federálního rozpočtu
poskytovaných do rozpočtu republik. Základem
integrace je totiž úkol provádět strukturální
přestavbu ekonomiky a vyrovnávání
rozdílů mezi jednotlivými částmi
státu. V přípravě rozpočtu
na rok 1971 se musí výrazněji projevit tato
funkce federálního státního rozpočtu.
Jedním z hlavních nešvarů je nehospodárnost
a rozpočtová nekázeň. Jde např.
o reprezentační výdaje a o cestovné.
Ústřední komise lidové kontroly zjišťuje
zbytečné cesty do ciziny, které nepřinášejí
našemu hospodářství ani kultuře
žádný užitek.
Pokud jde o investiční
výstavbu, konstatuje shodně s ministerstvem financí,
že se nepodařilo čelit negativnímu vývoji
ani usnesením vlády č. 129/69 Sb., které
směřovalo k zastavení dosavadního
vývoje. Vládní usnesení č.
92/70 Sb. orientuje činnost všech ústředních
orgánů a článků řízení
na zavedení pořádku, upevnění
disciplíny a na rozhodný obrat k likvidaci nadměrné
rozestavěnosti.
Ústřední komise
lidové kontroly poukazuje dále na neefektivnost
nákladů na rozvoj vědy a techniky. Zabývá
se i problematikou zahraničního obchodu, zadlužením
u socialistických států a kritizuje dosavadní
soustavu dotací. Následkem poklesu morálky
v minulých letech je též kritizována
nedostatečná správa a ochrana národního
majetku. Kontrolní systém není účinný
a hlavně není soustavný.
Všechny zjištěné
případy projednala Ústřední
komise lidové kontroly s ministerstvem financí a
dohodla i s ostatními orgány kontrolní postup.
Zpráva ÚKLK byla projednána v komisích
a některá zjištění byla převzata
do návrhu usnesení.
Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, výbor pro plán a rozpočet
vám předkládá návrh na usnesení
Sněmovny lidu k státnímu závěrečnému
účtu federace. Návrh vám byl zaslán
pod č. tisku 46. Shodně se zprávou ministra
financí s. ing. Rudolfa Rohlíčka, s výsledky
kontrol a prověrek a v souhlase s projednáváním
jednotlivých kapitol státního závěrečného
účtu konstatuje výbor pro plán a rozpočet
v odst. I, že vývoj národního hospodářství
byl v prvních měsících 1969 silně
poznamenán řadou negativních tendencí,
projevujících se již v minulosti, zejména
v roce 1968. Charakterizuje v návrhu hlavní tendence.
Dále hodnotí kladně
skutečnost, že státní závěrečný
účet federace i obou republik končí
přebytkem. Konstatuje také, že se zatím
nepodařilo dosáhnout v hospodaření
finančními prostředky toho, aby souhrnný
finanční vztah národních výborů
byl dlouhodobým, objektivním a účelově
založeným vztahem a že u národních
orgánů plně neodrazil potřeby rozvoje
integrované ekonomiky. Nepodařilo se dosáhnout
toho, aby rozpočtová, finanční a cenová
politika zabránila neracionálnímu používání
disponibilních prostředků u podniků,
aby používáním rozpočtových
přebytků v úvěrové oblasti
nebyly kryty i nedostatky v národním hospodářství
a aby se výrazněji změnila finanční
struktura k zahraničí. Proto požadavek na vládu,
obsažený v odst. II, vyplývá z uvedeného
konstatování.
Pokud jde o schválení
státního závěrečného
účtu federace za rok 1969, navrhuje výbor
pro plán a rozpočet v odst. IV, aby jej Sněmovna
lidu schválila v podstatě tak, jak navrhla vláda.
Vládní návrh je obsažen v usnesení.
Rozdíly proti textu vládního
návrhu jsou tyto:
- v odst. IV návrhu usnesení
pod č. 1 je uvedeno č. 2 vládního
návrhu v tomto znění: schvaluje se dodatečné
zvýšení dotací a subvencí národním
rozpočtům z rozpočtu federace ve výši
1 mld 64 mil. Kčs pro ČSR a ve výši
331 mil. 400 tisíc Kčs pro SSR.
Výbor totiž konstatoval,
že dotace byly poskytnuty před uzávěrkou
a že jde o dodatečné jejich schválení.
Závěrka následovala až po této
transakci.
Proto vládní návrh
pod bodem jedna má ve IV. odstavci návrhu výboru
č. 2. I zde je upřesněn text takto:
- podle čl. 36 odst. 1 písm.
d/ ústavního zákona č. 143/68 Sb.,
o čs. federaci, státní závěrečný
účet federace za rok 1969, který po provedení
dodatečného zvýšení dotací
a subvencí podle bodu 1 vykazuje přebytek ve výši
2 mld 884 mil. Kčs.
Výbor pro plán a rozpočet
nepřevzal dále do svého návrhu usnesení
konstatování stavu aktiv a pasív státní
pokladny k 31. prosinci 1969, tj. před jejím rozdělením
mezi státní pokladnu ČSSR, ČSR a SSR,
protože stav pokladny k uvedenému datu není
předmětem schvalování Federálním
shromážděním podle ústavního
zákona o čs. federaci.
Ostatní rozdíly mezi
vládním návrhem a návrhem usnesení
jsou jen stylistického rázu a nic nemění
na podstatě věci.
Odst. VI návrhu usnesení
doporučuje výbor pro plán a rozpočet
vypustit, protože problém soustavy kontrol je již
předmětem řešení. Na zrušení
tohoto odstavce se usnesl výbor pro plán a rozpočet
dne 7. července 1970.
Jménem výboru pro plán
a rozpočet SL navrhuji, aby Sněmovna lidu schválila
předložené usnesení výboru.